Řízení o dědictví

  • Dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele. Nicméně vždy musí proběhnout dědické řízení, aby se autoritativně určilo, kdo je dědicem a co dědí. Dědické řízení v České republice probíhá za povinné účasti notářů (tzv. soudní komisaři), kteří jsou soudem pověřováni, aby v těchto řízeních činili úkony soudu. Příslušný je okresní soud dle posledního místa bydliště zůstavitele. Kdo se ve skutečnosti stal dědicem, je zřejmé teprve po provedení dědického řízení, když soud vydá usnesení o dědictví, ve kterém se určuje, kdo a co z dědictví nabyl. Řízení o dědictví soud zahajuje i bez návrhu, jakmile se soud dozví, že určitá osoba zemřela. To soudu sdělí např. příslušný matriční úřad, kterému tuto skutečnost sdělí lékař, který u této osoby konstatoval smrt.
  • Jako jednu z prvních věcí soud zjišťuje, zda je v centrální evidenci závětí evidována nějaká závěť zůstavitele nebo listina o ustanovení správce dědictví, a zjišťuje jejich obsah. Zemřel-li zůstavitel, který žil v manželství, zjišťuje soud také z centrální evidence manželských smluv, vedené Notářskou komorou, zda manželé nějakým způsobem nemodifikovali rozsah společného jmění manželů. Dále soud zejména zjišťuje případný okruh dědiců zůstavitele a za aktivní účasti pozůstalých zjišťuje výši zůstavitelova majetku a dluhů. Zjistí-li soud v rámci tohoto předběžného šetření, že zůstavitel byl majitelem účtu u banky, pak soud tuto banku vyrozumí o dni smrti zůstavitele. Zde je velmi důležitá aktivní účast dědiců a příbuzných zůstavitele. Tyto osoby notáři sdělují konkrétní majetek zůstavitele, jeho dluhy, mohou rozporovat nároky věřitelů zůstavitele apod.
  • V naléhavých případech (na které mohou upozornit např. dědici) činí soud neodkladná opatření k ochraně dědictví, a to zejména:
               o zajistí dědictví, např. provede soupis věcí na místě, provede zákaz výplaty z vkladů na vkladní knížce zůstavitele, provede zákaz úhrady pohledávek zůstavitele u třetích osob,
               o svěří věci osobní potřeby manželovi zemřelého,
               o prodá věci, které je problematické uschovat,
               o ustanoví správce dědictví.
  • Dědici mohou v průběhu dědického řízení s majetkem náležejícím do dědictví nakládat pouze v rámci obvyklého hospodaření a není-li zde správce dědictví. Nad tento rozsah lze s majetkem nakládat pouze se souhlasem soudu. Pokud je dědictví předluženo, mohou se dědici dohodnout s věřiteli, že jim dědictví přenechají k úhradě dluhů. Takovouto dohodu musí schválit soud. Pokud nedojde k dohodě nebo soud dohodu neschválí, pak se provádí likvidace předluženého dědictví. Likvidaci dědictví soud provádí zpeněžením hodnot ze zůstavitelova majetku. Částku, kterou soud takto získá, rozdělí mezi věřitele. V rámci likvidace dědictví se uspokojují pouze pohledávky, které věřitelé do řízení přihlásili. Pokud hodnota těchto dluhů zůstavitele přesahuje hodnotu jeho majetku připadajícího na dědice, pak dědicové již za další dluhy zůstavitele neodpovídají a tyto pohledávky třetích osob zaniknou.
  • Dědické řízení končí následujícími způsoby: 
               o zastavením řízení – pokud zůstavitel nezanechal žádný majetek nebo zanechal majetek nepatrné hodnoty,
               o schválením dohody dědiců a věřitelů o přenechání předluženého dědictví věřitelům k úhradě dluhů,
               o ukončením likvidace předluženého dědictví,
               o soud potvrdí nabytí dědictví jednomu dědici,
               o schválením dohody dědiců o vypořádání dědictví,
               o potvrzením nabytí dědictví podle dědických podílů,
               o dědictví připadne státu jako tzv. odúmrť, tj. nejsou zde žádní způsobilí dědici.
    Zde je důležité upozornit, že konečné rozdělení dědictví se může lišit od toho, co zůstavitel zamýšlel ve své závěti. Je tomu tak např. v případě, kdy se dědici mezi sebou dohodnou o vypořádání dědictví odlišně.
  • Někdy se stane, že se po pravomocném ukončení dědického řízení objeví osoba, která měla dědit namísto nebo vedle osob, které dle rozhodnutí soudu skutečně dědily (tzv. pravý dědic). Takovémuto dědici je ten, kdo původně dědil dle rozhodnutí soudu povinen vydat to, co mu z dědictví náleží. Pravý dědic musí však svá práva uplatnit u soudu žalobou na vydání dědictví ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno, jinak se jeho právo promlčí. Obdobně zákon pamatuje na situaci, kdy se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, objeví nějaký nový zůstavitelův majetek, resp. dluh. O takovémto majetku se opět provede řízení o dědictví.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+15
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

Partners Financial Services