V loňském roce jsem v článku Exekuce majetku a práva třetích osob: nedostatky zákona mj. upozornil na fakt, že skutečný vlastník zabavovaných věcí, ač sám za dluh neodpovídá, je mnohdy exekutorem "dotlačen" k tomu, aby zaplatil vymáhaný dluh za povinného, tedy dlužníka. Exekutor (resp. zpravidla jeho zaměstnanec) by totiž jinak věci nacházející se v bytě zajistil a odvezl mimo byt.
Skutečný vlastník by se pak musel bez nich obejít třeba třičtvrtě roku, než by se mu podařilo soudně dosáhnout vyloučení těchto věcí z exekuce. Tváří v tvář bezprostřední hrozbě, že věci budou z bytu exekutorem odvezeny, je leckdy skutečný majitel "nucen" zvolit tuto cestu. A to i tehdy, když by měl v případném sporu o vyloučení těchto věcí z exekuce velkou šanci uspět.
S případy tohoto druhu se i nadále v naší občanské poradně setkáváme. Proto je vhodné varovat čtenáře, že pokud na tento nátlak exekutora přistoupí a dluh za dlužníka (zcela či zčásti) zaplatí, nemohou se pak úspěšně domáhat toho, aby jim tuto částku exekutor či věřitel vrátil. A to ani tzv. vylučovací žalobou, ani žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Jedinou možností tu je podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení vůči dlužníkovi, za něhož dluh uhradili.
Touto otázkou se výslovně zabýval Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 16. 1. 2004 sp. zn. 14 Co 555/2003 (publikovaném v časopise Soudní judikatura 3/2004, str. 219; interní číslo ASPI: 26980 (JUD)).
V daném případě šlo o to, že obchodní společnost, proti které byla nařízena exekuce (dále jen "dlužník"), měla sídlo na adrese, kde sídlila i jiná obchodní společnost. Dlužník byl již v likvidaci a na uvedené adrese ve skutečnosti neměl žádné věci. Vykonavatelé exekutorského úřadu se ovšem dostavili na uvedenou adresu a hodlali veškeré věci, které se tam nacházely, zabavit a odvézt. Zaměstnankyně obchodní společnosti, která byla skutečným vlastníkem těchto věcí, nakonec po dohodě s prokuristkou svého zaměstnavatele exekuci odvrátila tím, že vyplatila vykonavatelům exekučního úřadu ze svého majetku cca 192 000 Kč. Následně dotyčná zaměstnankyně podala vůči oprávněnému žalobu na vyloučení této peněžité částky z exekuce.
Soud prvního stupně, jakož i odvolací soud shodně žalobu zamítly. Dotyčná částka totiž podle zjištění soudů nebyla postižená exekučně, nýbrž ji žalobkyně "dobrovolně" (tj. mimo rámec způsobů provedení exekuce, jež upravuje exekuční řád, resp. občanský soudní řád) předala vykonavatelům exekučního úřadu. A to s cílem odvrátit zabavení movitých věcí:
| "Na základě zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně správně dovodil, že finanční hotovost ve výši 192 196,20 Kč, jejíž vyloučení z výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí je předmětem této žaloby, nebyla postižena nařízením exekuce, neboť nebyla zajištěna vykonavateli exekutorského úřadu způsobem, jakým se zajišťují movité věci v rámci probíhající exekuce. (...) ....finanční hotovost nebyla exekutorem nalezena při exekuci a odňata povinnému podle ustanovení § 333 odst. 1 o. s. ř. a v tomto smyslu pojata do soupisu movitých věcí (...), nýbrž byla uhrazena žalobkyní vykonavatelům exekutorského úřadu za povinného. (…) Jestliže třetí osoba zaplatila exekutorovi v průběhu exekučního řízení za povinného finanční částku, aniž tato částka byla postižena nařízením exekuce, nemůže se na oprávněném prostřednictvím žaloby dle § 267 o. s. ř. domáhat, aby tato částka byla z exekuce vyloučena." |
Odvolací soud se pak stručně dotkl i otázky, zda lze dotyčnou částku vymáhat zpět na věřiteli z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž dospěl k zápornému závěru:
| "Žalobkyně ... poskytla plnění za jiného ve smyslu ustanovení § 454 obč. zák., a má tak právo požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení od toho, za koho plnila, nikoliv od toho, komu plnila. Znakem uvedené skutkové podstaty bezdůvodného obohacení je skutečnost, že mezi tím, kdo plnil, a tím, komu se plnilo, je zřejmé, že se plnění dělo za jiného. V tomto případě si žalobkyně byla sama vědoma skutečnosti, že poskytla plnění za jiného, jak vyplývá z jejího prohlášení učiněného do protokolu o soupisu a zajištění movitých věcí." |
Je třeba zdůraznit, že tento právní názor je v souladu s ustálenou judikaturou*. Nejvyšší soud ČR nedávno opětovně tento právní názor potvrdil ve svém rozsudku ze dne 9. března 2006 sp. zn. 21 Cdo 1345/2005, http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=28632.
Pro skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení "plněním za jiného" je tedy příznačné to, že ten, kdo platí, to dělá s vědomím, že k tomu nemá právní povinnost. A že to vykonal za někoho jiného. Bezdůvodně se v tomto případě obohacuje nikoliv ten, komu bylo placeno (v našem případě exekutor, resp. věřitel), nýbrž ten, za koho to bylo provedeno (v našem případě dlužník). Naopak když platící jedná v přesvědčení, že plní svůj vlastní závazek nebo jinou svou právní povinnost, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není, jde o plnění bez právního důvodu. Nárok na vrácení pak vzniká vůči tomu, komu bylo byly peníze vyplaceny.
| Je tedy zřejmé, že pokud se skutečný vlastník zabavovaných věcí nechá exekutorem "donutit" k tomu, aby uhradil dluh za někoho jiného, může požadovat zaplacenou částku jedině po dlužníkovi. Vědomě totiž za něj vyrovnával dluh, a tím pádem se pouze dlužník na jeho úkor obohatil. Netřeba asi zdůrazňovat, že jde-li o chronicky předluženou osobu, která nemá stabilní zdroj příjmu ani žádný majetek, pak není příliš velká šance, že by taková pohledávka byla úspěšně vymožena. |
*Pozn.: Srov. zejména Zprávu
"K některým otázkám projednávání žalob o vydání neoprávněného majetkového prospěchu podle občanského zákoníku a zákoníku práce", uveřejněnou pod č. 26 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1975, a Zprávu "K některým dalším otázkám projednávání žalob o vydání neoprávněného majetkového prospěchu podle ustanovení Občanského zákoníku", uveřejněnou pod č. 1 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1979, jejichž závěry jsou soudy i nadále přijímány jako správné)
Autor pracuje jako poradce v Občanské poradně Jižní Město.
| Exekuce majetku: práva exekutora a práva vaše |
| Hrozí vám exekuce? Nebo už vám dokonce exekutor stojí v kuchyni? Přečtěte si, co vám smí a nesmí zabavit. Že dlužník nejste vy? Nevadí, exekutor může sebrat i cizí věci. Chcete vědět, proč tomu tak je a jaká práva máte? Připravili jsme pro vás nový seriál, v jehož rámci vám nabízíme právní i praktické rady jak se zachovat v případě, kdy vám hrozí exekuce nebo již dokonce máte s exekutorem co do činění. Exekuce majetku: práva exekutora a práva vaše. |
Co si o problematice myslíte? Je podle vás systém nastaven správně?
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 5. 2007 0:26, kerT ratS
JSEM PRO ANARCHII A PRÁVO SILNĚJŠÍHO.
Dlužíš mi? Pak ti můžu useknout ruku, protože jsem silnej.
JSEM PRO DIKATATŮRU A PRÁVO JEDINCE.
Dlužíš a jsi poddaný, pak budeš otrokem, neboť já diktátor nikdy nikomu nic nedlužím.
JSEM PRO KOMUNISMUS A PRÁVO SOCIALISTICKÉHO LIDU.
Dlužíš lidu, protože máš co jiní ne? Sebereme ti všechno a budeš na nás makat nebo tě zabijeme my silnější zástupci lidu.
JSEM PRO PEVNOU RUKU NACIONALISMU A PRÁVO NADŘAZENÉ RASI.
Dlužíš, už když si se narodil všechno svému národu. Nechceš vše obětovat pro dobro svého lidu a jsi slabej, nemocnej nebo jinej? Pak chcípni, nezasloužíš si žít.
JSEM PRO KAPITALISMUS A PRÁVO BOHATŠÍHO.
Dlužíš a nemáš? Můžeš pracovat pro ty, co mají, a je jedno jestli jsi slabý nebo silný. Svůj dluh máš šanci splatit a spokojeně si žít nebo stát se také bohatým k tomu ti dopomáhej právní stát, právníci a bůh!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 4. 2007 12:16, Pavel
A kdyby ten exekutor našel 200 000 v hotovosti a zabavil je, tak na to lze podat vylučovací žalobu, nebo se to bere jako dobrovolné zaplacení?
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.