Mummiova porážka bylo poslední Spartakovo velké vítězství. Mířil k jihu a snažil se Římany vyprovokovat k bitvě. Ti se však srážkám vyhýbali, přičemž dbali jen o to, aby mu blokovali cestu na Řím a současně drželi Spartakovu armádu v oblastech, kterými už jednou prošla na sever.
Otroci odříznutí od jídla
Jednak tím minimalizovali škody na majetku (v už jednou zpustošených místech se dalo zničit jenom málo), chránili Crassovy investice do nemovitostí (pravděpodobně nenakupoval jen v Římě), ale také nepřímo tlačili na Achillovu patu Spartakovy armády - zásobování.
Zatímco Crassova armáda se mohla spolehnout na pravidelný přísun potravin z celé Itálie, Spartacus se mohl spoléhat jen na to, co si sebral sám. A v jednou vyjedeném kraji toho k jídlu zbývalo jen málo. Crassus věřil, že pokud nedostatek potravin otrockou armádu nerozloží, přinejmenším ji podstatně oslabí.
Odolnost nepřátel však byla vyšší, než předpokládal. Spartacus došel až do Rhegia, samotné špičky italské boty, odkud se chtěl přeplavit do jídlem oplývající Sicílie a vést válku tam. Pro ten případ si zaplatil transport od pirátů z maloasijské Kilikie. Slíbené lodě však nikdy nedorazily. Piráti nebyli zrovna důvěryhodnou protistranou a (na omluvu pirátů) římské loďstvo zase příliš strašným protivníkem, aby si před jeho očima někdo troufl přepravit stotisícovou armádu nepřítele státu.
"Spadla klec"
Ve stejnou dobu přišly zprávy, že Crassova armáda napříč špičkou italského poloostrova vrší zeď a prokopává pět metrů široký a stejně tak hluboký příkop. Spartacus byl v pasti.
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. V průběhu bouřlivé zimní noci plné sněhu a blesků otroci zaplnili příkop hlínou, stromy a nakonec i vlastními těly a pak se pokusili o průnik. Římané se jim v plné zbroji postavili do cesty. V následné řeži padly dvě třetiny Spartakovy armády, zbytku se však podařilo uniknout. Crassus jim ale byl v patách.
Spartacus původně mířil na východ k Brundisiu, tedy do italské paty, než se dozvěděl, že se tam vyloďuje Lucullova armáda z Thrákie. Znovu tedy zamířil k severu, aby se ještě jednou pokusil o zázrak.
Krvavými ztrátami a hladem otřesení otroci však v něj začínali ztrácet víru a někteří z nich se rozhodli probít k severu na vlastní pěst. Většinu Crassus pochytal a pobil.
Spartacus vs. Crassus naposledy
V jednom z oněch masakrů se na poslední chvíli objevil s hlavním vojem Spartacus, aby obklíčené otroky zachránil - a skutečně se mu povedlo Římany porazit. Nato prý jeho přeživší stoupenci tasili meče a vyzvali Spartaka, aby je vedl do bitvy, v které buď zvítězí anebo padnou.
Druhý den Spartacus seřadil své vojáky do bitevního šiku a
čekal, zda Crassus učiní totéž anebo zůstane v opevněném
táboře a bitvě se vyhne. K jeho velkému údivu Crassus bitvu
přijal.
Situace se totiž změnila. Lucullus táhl se svým
vojskem z Brundisia a ze severu vstoupil do Itálie s
hispánskou armádou Pompeius. Válka se Spartakem byla
vyhraná, o tom nebylo sporu, otázkou bylo, kdo tuto válku
vyhraje.
Marka Crassa stála celá akce dost peněz na to, aby se s někým dělil o zásluhy. A tak aniž o tom Spartacus věděl, byl jeho protivník v časové tísni. Musel zvítězit rychle a Spartakova nabídka k rozhodujícímu střetnutí mu přišla nanejvýš vhod.
Před bitvou prý Spartacus zabil svého koně s tím, že až bitva skončí, najde si lepšího římského anebo nebude žádného potřebovat. Pak se vojska srazila, a když den skončil, Spartacus už koně nepotřeboval. V bitvě zahynul, stejně jako většina jeho vojáků.
Na zemi prý leželo tolik mrtvých otroků, že se mrtvého Spartaka nepodařilo najít. Šest tisíc otroků padlo do zajetí - všechny dal Crassus ukřižovat podél Via Appia z Kapuy do Říma. Zbylí prchli do hor, kde je pochytali Crassovi vojáci. Vedlo se jim stejně jako jejich předchůdcům - v této válce Římané nedávali milost.
Vítěz, který nezvítězil
Konec však vše pokazil. Asi pět tisíc otroků totiž uniklo k severu, kde je v poslední srážce této války porazil do Říma pochodující Pompeius.
Tato drobná bitva měla dalekosáhlý politický význam. Díky vítězství nad uprchlíky si Pompeius nárokoval vítězství i v celé válce. Crassus však (celkem oprávněně) namítal, že až na toto jediné střetnutí všechna zbývající vyhrál on a jemu tedy přísluší triumf - vítězný pochod jásajícím Římem.
Senát rozhodl spor šalamounsky. Pompeiovi přiznal triumf - ovšem za vítězství v Hispánii. Crassus měl obdržet ovace, méně prestižní pochod v porovnání s triumfem. Zatímco Pompeius mohl jet během vítězného pochodu v kočáru, Crassus šel pěšky. Verdikt odůvodnil senát tím, že Pompeius bojoval s nepřátelskými armádami, kdežto Crassus jenom s otroky.
Letopisci neuvádí, jak na toto rozhodnutí Crassus reagoval. Zcela určitě nebyl nadšený. Vzhledem k tomu, jak mnoho ho válka stála, musel být vzteky bez sebe. Finančně na celé operaci nesporně vydělal. Nicméně pokud šlo o prestiž, zvítězil nad "zachráncem Říma" vítěz v přece jenom trochu vzdálené Hispánii. Co je za odměnu jít pěšky tam, kde se Pompeius vezl v kočáře? Nikdy poté už Crassus vojsko ze své kapsy nefinancoval a finanční otázky zábavy králů (respektive států) nechal králům (respektive státu).
Nový úhlavní nepřítel na scéně
Aby senát hořkou příchuť vítězství Crassovi přece jenom trochu osladil, zvolil ho příští rok konzulem. Druhým konzulem však (možná Crassovi pro zlost) zvolil člověka, který nikdy nezastával žádnou veřejnou funkci a navíc byl o šest mladší, než byl pro konzula požadovaný minimální věk. Podle mínění senátu však jeho zásluhy převyšovaly jakákoliv kritéria požadovaná zákony.
Chtě nechtě tak Crassus musel strávit celý rok bok po boku s Gnaiem Magnem Pompeiem. Tím mladým frajírkem, který na rozdíl od Crassových spekulacemi poctivě vydělaných miliónů své jmění (mimochodem větší než Crassovo) vyženil, vydědil a rozmnožil pomocí politických konexí a čachrů s válečnou kořistí. S tím skrčkem, který Crassovi vyfoukl vítězství nad otroky a zasloužený vítězný triumf. S úhlavním nepřítelem, jehož politický vliv a konexe se pomocí svých miliónů bude Crassus snažit vymazat příštích deset let.
Pokračování příště.
Znáte příběh Marka Crassa? Víte, jak probíhal jeho "boj" s Gnaiem Magnem Pompeiem?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
