S čím se potýká světový bankovní trh a jak (ne)úspěšně?

redakce Peníze.CZ | rubrika: Banky | 28. 3. 2007 | 4 komentáře
S čím se potýká světový bankovní trh a jak (ne)úspěšně?
Čisté úrokové marže 70 největších evropských bank za poslední dva roky klesly na 1,8 %, marže bank v USA dosahuji 3,5 %. Neúrokové poplatky evropských bank se staly předmětem státní regulace. Na vyspělých trzích banky otevírají více poboček, než kolik jich dříve zrušily. Tento obrat lze pozorovat i na českém trhu. V oblasti úvěrů bankám nově konkuruje na 9 000 hedgeových fondů, jejichž aktiva dosahují 1,2 biliónu dolarů.

To jsou jen některá fakta ze zprávy Globální výhled bankovního průmyslu v horizontu roku 2007 společnosti Deloitte.

Rychlé změny podnikatelského prostředí, jejichž zdrojem není jen globalizace, sílící konkurence a technologický pokrok, ale také přísnější regulace a bankovní dohled, vyvíjejí na finanční instituce silné tlaky, od kterých si neuleví ani v příštích 12 až 18 měsících, uvádí společnost Deloitte ve své zprávě.


O úvěrový trh se banky musí nově dělit i s hedge fondy.
Deloitte ve svém výhledu ale přináší i dobré zprávy. "V současnosti se otevírá mnohem více nových příležitostí k dalšímu rozvoji, zejména díky globalizaci a rozšiřování nových trhů," podotýká k průzkumu Mike Jennings z Deloitte. "Banky prošly za poslední desetiletí velmi dramatickým vývojem a prokázaly svou schopnost přizpůsobit se novým podmínkám," dodává.

Deloitte soudí, že globalizace a přesun na nově se otevírající trhy už nebude bankami chápán jen jako způsob konkurenčního boje, ale také jako zdroj dalšího růstu. Jen v Indii se každý rok vynoří 22 miliónů nových příslušníků střední třídy, kteří poptávají bankovní služby. Do roku 2010 jich bude 250 miliónů. V Číně se odhaduje, že ve stejném roce bude v používání 75 miliónů kreditních karet.


Hedge fondy na bankovním poli

Konkurenční tlaky ovšem nepoleví. Naopak, přicházejí od zcela nových hráčů na trhu, hedge fondů. V poslední době tyto fondy výrazně zintenzívnily své operace na sekundárním úvěrovém trhu.

Fondy však dokonce už samy úvěry sjednávají a poskytují. Jestliže v 80. letech banky přišly o velkou část úvěrového trhu tím, že si podniky začaly opatřovat finanční prostředky na kapitálových trzích, nyní musejí čelit úvěrovým aktivitám hedge fondů, které využívají toho, že jejich regulace je benevolentnější a mají nad sebou slabší dohled. Odborníci se obávají, že tato situace může vést k destabilizaci finančních trhů, což se konec konců už stalo při finanční krizi v 90. letech v Asii.


Šetřit ano, ale klienty

Nutnost snižovat náklady v bankovnictví není nové téma. Už řadu let klesají čisté úrokové marže, viz následující graf.


Zdroj: Delloite

Zpomaluje se růst příjmů z neúrokových poplatků a provizí, jež byly kdysi považovány za nejdůležitější zdroj nahrazující příjmy úrokové. Ukázalo se, že ochota klientů hradit tyto poplatky má své meze. Růstu poplatků zabránila silná konkurence, ale také regulační orgány.

  • V Austrálii státní banka uvalila strop na poplatky spojené s užíváním karet Visa a MasterCard.
  • K regulaci poplatků za kartové obchody se odhodlala také Evropská komise.
  • Ve Velké Británii státní dohled donutil banky zprůhlednit ceník poplatků za vybírání hotovosti z bankomatů a stanovil maximální úroky na úvěry čerpané kreditní kartou.
  • V České republice nebyly zatím podniknuty žádné kroky směřující k regulaci poplatků a úroků, avšak Ministerstvo financí vyvíjí v posledních dvou letech v tomto směru značný nátlak.

Dosahovat úspor v nákladech prostým "utahováním opasků" už ale nepostačí. Podle zprávy Deloitte je jedinou perspektivní cestou zvyšování efektivnosti změnou procesů a využitím moderních informačních technologií. Například Grupo Santander v roce 2005 investovala 500 miliónů dolarů do IT, sjednotila technologickou platformu, obsluhu klientů a zpracování produktů v celé skupině a roční úspory vyčíslila na 265 miliónů dolarů.

Důležitá je také otázka, jak banky s úsporami naloží. Deloitte je nabádá k tomu, aby úspory převedly až ke klientům a reinvestovaly je do nových poboček, zvýšení počtu zaměstnanců a nových služeb. Zisk se dostaví později, generován růstem počtu zákazníků.

Banky tak do jisté míry činí. V poslední době silně investují do zřizování nových poboček na svých "domovských" vyspělých trzích. Obrací se tak dřívější trend rušení poboček. Řada bank působících na českém trhu se od loňského roku zaměřuje na další posilování své sítě poboček. Ukázalo se, že bankomaty a internetové bankovnictví nevyhovuje každému klientovi a každé národní povaze. Nejméně oblíbené je ve Španělsku, takže v této zemi je nejvíce poboček na milión obyvatel, viz následující graf.


Zdroj: Delloite



Zajímavým zdrojem úspor bude i v příštím roce offshoring, tedy strategie, která dnes už patří ke klíčovým dovednostem velkých bank. Jestliže investice finančních institucí do IT činí zhruba 44 mld. USD ročně, pak 6 % z této částky se realizuje na nově se otevírajících trzích. Do roku 2010 to bude 30 %. Úspory provozních nákladů u některých činností dosahují až 40 %. Ovšem i offshoring se musí umět. Deloitte odhaduje, že kdyby všechny banky, které vstupují na zámořské trhy, využily nejlepší praxe, dosáhly by roční úspory až 16 miliard dolarů, tedy více než trojnásobek toho, kolik banky ušetří nyní.
"Tento postup by mohl přinést bankám po celé střední Evropě výrazné úspory. Mnohé bankovní skupiny působí ve více zemích a hledají způsob, jak sloučit své pobočky v centra sdílených služeb, a snížit tak své náklady a zároveň zlepšit kvalitu poskytovaných služeb," vysvětluje Mike Jennings.


Boj proti praní špinavých peněz je zmatečný a drahý

Ani boj proti tomuto druhu zločinu není novou výzvou. Zpřísňují se ovšem předpisy, podle kterých mají finanční instituce praní špinavých peněz bránit. Kromě dodatečných nákladů, které tato regulace bankám přináší, dochází k mnohem závažnějším kolizím v důsledku nejednotnosti národních předpisů. "Banky dokáží zavést opatření a postupy, jak pravidlům vyhovět, a jistě by je dokázaly zavést v celé své globální síti. Jenže by tím mohly porušit zákony platné v jiné zemi, například o ochraně osobních údajů," uvádí zpráva.

"Praní špinavých peněz je celosvětovým problémem, který se začíná výrazněji projevovat i ve střední Evropě. Bankám se nabízejí možnosti, jak lépe koordinovat své strategie, pravidla a postupy v oblasti boje s legalizací výnosů z protiprávní činnosti a zajistit jejich dodržování. Výskyt případu praní špinavých peněz ve středoevropské bance by mohl závažným způsobem poškodit pověst takového ústavu a snížit jeho schopnost dalšího rozvoje v jedné z nejrychleji se rozvíjejících částí světa," dodává Mike Jennings.

Zdroj: Zprávy Globální výhled bankovního průmyslu v horizontu roku 2007 společnosti Deloitte

Co důležitého nás čeká v roce 2007?
Odpovědi naleznete v našem novém speciálu Peníze 2007: co nás čeká a kolik to bude stát. V sérii článků vás seznámíme se všemi významnými změnami, které nás letos čekají a pomůžeme vám je co nejlépe využít.

Rok 2007 je časem převratných změn hlavně v sociální síti, kde došlo např. k významné úpravě při konstrukci životního minima. Věnovat se budeme ale také daním, cenám energií či deregulaci. V neposlední řadě vám poradíme jak v novém roce investovat.

Co si o světovém bankovním průmyslu myslíte vy? Kam směřuje? Co od své banky očekáváte?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Bankovní poplatky: proč za totéž platíme vícekrát?

26. 9. 2006 | Patrik Nacher

Bankovní poplatky: proč za totéž platíme vícekrát?

Vedle poplatku za příchozí platbu jsou poplatky za položku a za vedení účtu dalšími bankovními poplatky, které jdou lidem "na nervy". A stejně jako poplatek za příchozí platbu, který... celý článek

Můžeme žít bez bankovního účtu? Díl druhý.

14. 9. 2006 | Patrik Nacher | 1 komentář

Můžeme žít bez bankovního účtu? Díl druhý.

Výsledky ankety, kterou zorganizoval portál Bankovnipoplatky.com společně s Peníze.CZ, je dalším důkazem, že si lidé život bez bankovního účtu představit nedovedou. Tento postoj vyjádřilo... celý článek

Zrušení poplatku za příchozí platbu: "maličkostot", která se vyplatí i bance

24. 8. 2006 | Patrik Nacher

Zrušení poplatku za příchozí platbu: "maličkostot", která se vyplatí i bance

Poštovní spořitelna zrušila poplatek za příchozí platbu s účinností od 1. června. V polovině července pak oznámila, že zrušení poplatku znatelně zvýšilo počet zakládaných účtů. Podle... celý článek

Zrušení poplatku za příchozí platby se může prodražit

11. 8. 2006 | Kateřina Boušová | 1 komentář

Zrušení poplatku za příchozí platby se může prodražit

Už tři české banky zrušily poplatek z příchozí platby. Konečně vstřícný krok směrem ke klientům bank, říkáte si? Omyl. Spolu se zrušením tohoto poplatku banky totiž provedly i další... celý článek

Zrušení poplatku za příchozí platbu je jen začátek

18. 7. 2006 | Patrik Nacher

Zrušení poplatku za příchozí platbu je jen začátek

eBanka jako druhá banka u nás, po Poštovní spořitelně, zrušila poplatek za příchozí platbu. Asi není náhodou, že právě tento poplatek leží klientům bank nejvíce v žaludku, zcela suverénně... celý článek

Partners Financial Services