Mohou banky svoje služby libovolně zdražovat?

Aktuálním změnám sazebníků, které banky plánují ještě do konce letošního roku, jsme se věnovali v článku Banky mění svoje sazebníky, čeká nás zdražení?. Je však postup, kdy banky změnu sazebníku svým klientům pouze oznámí v souladu se zákonem? Navíc z ankety u výše zmíněného článku vyplynulo, že téměř 45 % hlasujících se o změně sazebníku dozvědělo až zpětně, tedy když už platí. 

Smějí banky měnit sazebník bez souhlasu klienta?

Praxe je taková, že většina bank řeší výši poplatků ve svých všeobecných obchodních podmínkách odkazem na sazebník. Zda to je či není v souladu se zákonem je diskutabilní. V dříve vydaném článku Změnou sazebníků porušují banky zákon jsme na základě výkladu renomovaných právníků (Jany Marčanové, specialistky na bankovní právo a Jana Dědiče, autora obchodního zákoníku a profesora Vysoké školy ekonomické) dospěli k závěru, že banky zákon porušují. A to konkrétně tzv. kogentní ustanovení podle § 269 odst. 3 obch. zákoníku, který povoluje dohodu o dodatečném určení obsahu závazku pouze, pokud tento způsob nezávisí na vůli jedné strany. Pokud tedy svůj souhlas s novým sazebníkem nepotvrdíte podepsáním nové smlouvy, měl by pro váš účet nadále platit původní sazebník.

Také podle vyjádření Sdružení obrany spotřebitelů v případě, že banka sazebník změní, měl by klient mít možnost od banky v určité lhůtě odejít, a to bez jakýchkoliv sankcí z její strany (poplatek za zrušení účtu atp.).

Jiný názor má ovšem advokát Petr Kočí ze serveru eAdvokacie.cz. Obchodní zákoník sice obecně nepřipouští možnost jednostranně měnit smluvené podmínky včetně podmínek cenových, ale pro běžný účet platí výjimka. V části zákoníku, která je věnována smlouvě o běžném účtu, je § 709 odst. 2 písm. d), který mimo jiné doslovně říká, že "Výši úplaty lze sjednat i odkazem na ceník banky." A přestože podle Kočího výklad tohoto ustanovení není jednotný, převažující část teoretiků se domnívá, že díky této formulaci mohou banky výši úplaty, tedy sazby, určovat jednostranně, aniž by přitom porušovaly zákon.

Kolik stojí odejít od banky?

Pokud se s bankou nechcete pustit do soudního sporu a nesouhlasíte se změnou sazebníku, je asi nejjednodušším řešením banku změnit. Smlouva o běžném účtu může být majitelem účtu kdykoli, z jakéhokoli důvodu a s okamžitou platností písemně vypovězena. U většiny bank je zrušení účtu zdarma, pouze jedna banka si za tuto "službu" účtuje poplatek. Paradoxně se jedná o Poštovní spořitelnu (profil, názory), která mezi prvními zrušila jeden z nejkritizovanějších poplatků – poplatek za příchozí platbu (více informací najdete v článku Zrušení poplatku za příchozí platby se může prodražit). Zrušení účtu u Poštovní spořitelny vás bude stát 200 Kč.

Stavebním spořitelnám zdražování zatrhnul zákon 

Také stavební spořitelny okusily kritiku za zvyšování poplatku za vedení účtu. Ovšem na rozdíl od smlouvy o běžném účtu, zrušení smlouvy o stavebním spoření před ukončením zákonné vázací lhůty (u smluv uzavřených do 31. 12. 2003 je to 5 let, u smluv uzavřených později je to 6 let) by klienta poškodilo výrazněji – vedle sankce za předčasnou výpověď by přišel o státní podporu. Její výplata je totiž ze zákona podmíněna dodržením vázací lhůty. Jinými slovy v průběhu pěti či šestiletého cyklu nemáte moc na výběr. U které stavební spořitelny smlouvu podepíšete, u té byste měli vydržet. Tomuto tématu jsme se v minulosti věnovali hned několikrát např. v článcích Drží stavební spořitelny své klienty pod krkem? či Poplatky stavebních spořitelen: platit, či neplatit?.

V případě stavebního spoření situaci vyřešila novela zákona o stavebním spoření, která vstoupila v účinnost 1. 10. 2005. Podle ustanovení zákona stavební spořitelny již nemohou libovolně měnit poplatky v průběhu jednoho cyklu stavebního spoření. Poplatek za vedení účtu musí být na celých 6 let buď pevně daný, nebo musí být jasně určeno, jakým způsobem bude jeho výše stanovena, přičemž tento způsob nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny (více se dočtete v článku Stavební spořitelny už nemohou měnit pravidla během hry).

Kdy zdraží hypoteční banky?

V případě, že si vezmete hypotéku, jste v obdobné situaci jako klienti stavebních spořitelen do loňského října.  Úvěrový účet nemůžete zrušit ze dne na den, tedy pokud zrovna nevyhrajete ve Sportce a můžete si dovolit hypotéku předčasně splatit i s tučnou sankcí, trefíte-li se mimo výročí fixace. Většinou tedy musíte přistoupit na pravidla hry, které určuje hypoteční banka včetně možných změn sazebníku. Ku prospěchu hypotečních bank je nutno dodat, že výše poplatku za vedení účtu je poměrně stabilní a činí průměrně 150 Kč měsíčně. Ovšem stejně jako v případě běžného účtu poplatky a ceny za svoje služby hypoteční banky v obchodních podmínkách stanovují odkazem na sazebník.

Jen na poplatku za vedení hypotečního účtu zaplatíte desetitisíce korun, než hypotéku splatíte. Co by se stalo, když by hypoteční banky zvedly měsíční poplatek např. o 30 Kč? Možná si řeknete, že 30 Kč měsíčně navíc vás nepoloží, ale spočítejme si rozdíl např. při splatnosti hypotéky na 20 let – při poplatku 150 Kč měsíčně zaplatíte bance celkem 36 000 Kč, při měsíčním poplatku 180 Kč  to bude 43 200 Kč, rozdíl činí 7 200 Kč.

Rámec podmínek úvěru je dán ustanoveními § 497 a násl. obchodního zákoníku (smlouva o úvěru). I když způsob určení ceny za služby poskytované hypoteční bankou zákon výslovně neošetřuje, nemohou ani tyto banky, podle převládajícího názoru odborné veřejnosti, jednostranně poplatky zvyšovat. Nezbývá než doufat, že se názorem odborné veřejnosti budou hypoteční banky řídit.

Článek byl zpracován za přispění advokáta Petra Kočího ze serveru eAdvokacie.cz

Jaký je váš názor na jednostranné změny sazebníků bank? Zneužívají podle vás banky svojí pravomoci? Byli byste ochotni se kvůli zvýšení poplatku za vedení účtu s hypoteční bankou soudit?