Daně a sociální systém
JF
Zajímalo by mě, proč si myslíte, že by podle vás
provedená reforma sociálních dávek přinesla
snížení vysoké nezaměstnanosti? Nemyslíte si, že
velkým problémem je fakt, že v některých
oblastech prostě práce není? Podle mého je celou
věc třeba řešit komplexněji. Díky za
názor.
Jan Kasl: Podporujeme teorii, že podpora v
nezaměstnanosti se má vyplácet aktivním - těm,
kteří si práci hledají, rekvalifikují se či
vykonávají veřejné práce. Samozřejmě si nemyslíme,
že tak vytvoříme pracovní místa - pro to je
nutné dokončit transformaci ekonomiky z
industriální na postindustriální - tady se
vracíme k otázce vyšší kvalifikace, flexibility
pracovní síly a také vyšší mobility - jasná
souvislost s uvolněním trhu s
byty.
Liška
Dobrý den,
mám několik dotazů k informacím uvedeným v článku:
- "SNK chce podmínit výplatu podpory v nezaměstnanosi
aktivní účastí v rekvalifikaci a na veřejných pracích stejně
jako postupné snižování podpory při nástupu do hůře placeného
zaměstnání." Moje otázka: To znamená, že by tito lidé dostávali
část podpory v nezaměstnanosti, i když nastoupí do hůře
placené práce?
- "Chceme zjednodušit daňový systém, s čímž souvisí
snížení výdajů na správu daní a míry přerozdělování na
centrální úrovni na 33 %." Moje otázka: Těch 33 % by byla
složená daňová kvóta? Tedy včetně odvodů na S+ZP?
- "Daňová reforma... (chceme) po přechodnou dobu
stabilizace veřejných rozpočtů snížení sazby a redukce
pásem." Moje otázka: proč byste zrovna v době stabilizace
veřejných rozpočtů, tedy v době, kdy se budete snažit snížit
zadluženost, snižovali daňové sazby?
Předem díky za odpověď.
JK:
- Ano, jde o umožnění přijetí hůř placené práce s kompenzací
výše výdělku částečnou výplatou podpory až do dosažení
určité úrovně mzdy. Při dobrém nastavení parametrů to
funguje motivačně. Uvědomme si, že nezaměstnanost je nejen
otázka ekonomické úrovně, ale také sociálního postavení
občana. Destrukční efekt je většinou hrozivý, udržet
životní a pracovní stereotypy je celospolečensky velmi
výhodné i z pohledu vlivu na mladou generaci (problémové
skupiny Romů apod.).
- Nikoli, jde o míru přerozdělování daňového výnosu.
Snížení nákladů práce se týká obou odvodů - ty jsou řešeny
v naší reformě důchodové a zdravotní.
- Jde o kalibraci a balancování celého procesu -
prioritou je stabilizace rozpočtů, omezení deficitů, ale
při razantních úsporách v systému veřejné správy je možno
postupně snižovat i přímé daně a kompenzovat eventuální
výpadky na příjmové straně státního rozpočtu vyššími
nepřímými daněmi. Ostatně ekonomové tvrdí, že nižší přímé
daně nastartují celkový vyšší výběr daní - viz známá
Lafferova křivka. Trochu to funguje na Slovensku, kde
nastavená úroveň byla dost konzervativní a k propadu příjmů
rozpočtu nedošlo. Dopad na jednotlivce je ovšem věc jiná.
Jarda
V prosinci 2005 mi zemřela manželka a já jsem zůstal
sám se 4 dětmi (17, 14, 13 a 10 let). Chtěl jsem podat
společné zdanění manželů (vždyť manželka byla matkou 343
dní v roce), ale na finančním úřadě tvrdí, že nemohu.
Považujete to za morální, když v zákoně č. 45/2006 Sb.
o daních z příjmu se praví:
- v §13a, odst.(1) "Manželé, kteří jsou poplatníky podle
§2 a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti,
mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně
(dále jen "společné zdanění"), jestliže tyto podmínky
splní n e j p o z d ě j i poslední den zdaňovacího období,
za které uplatňují společné zdanění."" - to znamená, že i
když se dítě narodí 31. prosince a domů z porodnice se
dostane až v dalším roce, lze společné daňové přiznání
podat,
- v §35c (10) Poplatníkovi ... lze poskytnout daňové
zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na
jehož p o č á t k u byly splněny podmínky pro jeho
uplatnění.
Co byste mi poradil?
JK: Tohle je otázka na daňového poradce, bohužel tvrdost
zákona je někdy skutečně hrozná, pokud vím, lze některé
tvrdosti kompenzovat výjimkou v kompetenci MFČR.
jirka
Navrhujete sblíženi sazeb DPH. Myslite si, ze jejich
jednorazove sjednoceni v navrhu ODS je nerealne? Planovali
byste v horizontu delsim, nez je volebni obdobi, uplne
sjednoceni sazeb DPH?
JK: V tomto okamžiku považujeme jednorázové sjednocení
sazeb za nemožné především pro nízkopříjmové skupiny
obyvatel a důchodce. Jedna sazba není běžná ani v
rozvinutých zemích EU či OECD. Dlouhodobě je možné o
sjednocení uvažovat, především až dojde k vyrovnání pozice
seniorů z doby před 1989 a k stabilizaci situace celé
společnosti.
To není nereálné v horizontu 8 - 10 let.
jirka
K zruseni odpoctu - ja si myslim, ze danove odpocty
jsou vicemene pouze prelevani penez smerem od statu k
financnim institucim, tj. se zrusenim souhlasim - nicmene
planujete zruseni odpoctu okamzite vsem, nebo planujete
nejake vyjimky ci postupne snizovani u probihajicich smluv
(napr. hypoteka)?
To same pro stavebni sporeni - opet toto sporeni
nedava z hlediska statu smysl, ale planujete ponechat
podporu u bezicich smluv nebo podporu zrusit najednou?
JK: Samozřejmě nelze zrušit podporu a odpočty ihned - to by
bylo jako změnit pravidla hry uprostřed zápasu. Pětiletá
lhůta by měla stačit, to je termín smluv i fixace podmínek
splácení hypoték. Mimochodem úrokové míry dnes vylučují
státní podporu. Jsme pro adresnou pomoc - zvažujeme jakýsi
"Garanční fond pro prvou hypotéku" - zpravidla tedy, ale ne
pouze pro prvou hypotéku na byt pro mladé lidi, kdy by stát
převzal garanci ručení a eventuálního rizika. Vývoj na trhu
hypoték ale vede spíš k přesvědčení, že to ani není třeba.
Rodinná politika
guha
"rozšíření daňových zvýhodnění pro rodiče se 3 dětmi,"
Proc zrovna se 3 detmi? Je treti dite cennejsi jako
v navrhu CSSD nez prvni a druhe, a zaroven je ctvrte dite
(coz uz je asi jen navrh CSSD) mene cenne nez vsechny
predchozi deti?
Tezko to soudit bez znalosti Vasich konkretnich
navrhu danovych zvyhodneni - nicmene takto v clanku to
pusobi podivne. Nebylo by jednodussi, kdyby rodina se tremi
detmi mela proste trojnasobne vyhody oproti rodine s jednim
ditetem?
JK: Určitý rozdíl tu je - k tzv. rozšířené reprodukci
národa dochází při počtu 3 dětí, protože asi jen 70 % párů
má děti. Proto se "vyplatí" podpořit jedno až tři děti,
protože víc dětí je jistě fajn, ale je to spíš výjimečná
situace a vůle rodičů. Takže 1, 2 či 3 děti mají stejná
zvýhodnění (odpočet 3 000), pro 4. a každé další jsme
navrhli o něco nižší odpočet (2 000 Kč). Nároky při větším
potu dětí už také nerostou lineárně.
jirka
Co konkrétně se skrývá pod heslem
"společenské uznání péče o dítě jako rovnocenného zaměstnání"?
JK: Domníváme se, že by matka/otec po dobu výchovy dítěte
na rodičovské dovolené měli mít z hlediska důchodového
zabezpečení stejné postavení jako pracující.
Výchova
dětí je důležitá z hlediska celé společnosti, demografie ve
většině rozvinutých zemí je nepříznivá a bez budoucích
pracujících nebude ani na financování průběžného pilíře
důchodového systému.
Docela chápu, že ženám vadí
označení "mateřská dovolená" - o dovolenou tedy nejde ani
náhodou.
Důchodový systém
Anonym
V důchodové reformě zmiňujete "kapitálový pilíř". Má to
být obdoba 401K systému z USA, tj. kazdy muze investovat do
akcii ci dluhopisu dle sveho uvazeni nebo nechat spravovat
sve prostredky ve fondech? Pro upresneni otazky - jde mi o
to, zda bude moznost si sve penize spravovat sam, nebo zda
budou povinne fondy.
JK: Druhý - povinný - individuální kapitálový pilíř by byl
spravován ve státem garantovaných soukromých fondech, tedy
ne zcela volně, objem dán 12 %, s bonusy na výchovu dětí;
výběr fondů lze řešit různě, aby nedošlo k přetahování o
pojištěnce a zbytečně "vynaložené" reklamě jako dnes
předvádí státní VZP, lze přidělovat pojištěnce do seznamu
těchto fondů počítačem generováním náhodných čísel atd.
Systém státem garantovaných správců funguje myslím třeba ve
Švédsku.
To je rozdíl od třetího - dobrovolného plně
komerčního a individuálního spoření, který může být
nahrazen i jinou formou podle uvážení občana. Tam si
spravujete peníze sám podle svého uvážení. Obávám se, že
návrhy na zavedení chilského penzijního modelu jsou ve
střední Evropě obtížně realizovatelné, naše (Hyzlova)
reforma nám připadá jako dobrý kompromis.
Podrobnosti o
reformě viz návrh Jamese Hyzla (ING), který jsme kompletně
přejali. Výpočty naší varianty jsou k dispozici společně s
výsledky práce tzv. Bezděkovy skupiny.
Josef
Dobrý den, chcete, aby se do fondového pilíře převádělo
12 %. Není to strašně moc, vzhledem k tomu, že i v USA
diskutují o 4 %, a ta diskuze je tam dost bouřlivá? Jinými
slovy - není to příliš riskantní?
JK: Podrobněji viz výše - rozdělení na dva pilíře po 12 %
je součástí návrhu J. Hyzla a bylo posouzeno experty a
shledáno reálným. 12 % je PAYG - průběžný pilíř, 12 % je
povinný spořící a cokoli chcete je třetí dobrovolný zdroj
budoucích příjmů v penzi. 2. pilíř snižujeme o 3,6 a 9 % po
dobu aktivní péče o děti do věku max. 26 let. (I rozvedení
manželé, pokud se starají o děti, mají nárok na tento
bonus.)
Školství a přijetí eura
Jay
Chcete "zásadně rozšířit počty absolventů VŠ". Nevím,
co tedy podle vaší představy znamená zásadní rozšíření,
nicméně nemyslíte si, že to povede ke snížení úrovně
vysokých škol?
JK: Vážně si myslíte, že více škol znamená nutně horší
kvalitu? Jistě nezaložíme druhou Karlovu univerzitu, ale
můžeme ji rozšířit a hlavně podpořit nabídku oborů, které
mají nedostatečnou kapacitu a limitují rozvoj mnoha oborů
hospodářství. A nejde ani tak o univerzitní vzdělání
magisterského typu, ale často o bakalářské školy na zvýšení
kvalifikace středního managementu či kvalifikovaných
technických profesí. Většinou jde o obecné vzdělání
otevírající prostor pro celoživotní vzdělávání - jde o to
"naučit se učit", umět pracovat s informacemi, rozšířit si
obzory pro budoucí užší specializaci, která se ale v
průběhu našeho aktivního života může několikrát měnit.
Ze statistik je lehce doložitelné, že ČR má výrazně
nižší procento vysokoškoláků než země OECD či EU. Ano,
nejde u nich často o magisterské vzdělání, ale pro mnoho
oborů není třeba absolvovat pěti či šestileté studium,
stačí tříleté bakalářské studium, které umožní v případě
potřeby a chuti pokračovat v dalším vzdělávání. Podceňování
nejnižší úrovně třístupňové pyramidy podle boloňské
deklarace se nevyplácí - evropský ale i světový trend
potvrzuje správnost tohoto procesu. Vždy budou existovat
rozdíly mezi prestižní univerzitou a regionální technickou
vysokou školou, ale i taková škola může poskytnout kvalitní
vzdělání jako základ pro budoucí úspěšnou kariéru.
Nároky na ovládání technologií rostou, vše je
komplikovanější a roste potřeba vysoce kvalifikovaných
pracovníků.
SNK Evropští demokraté chtějí umožnit
studium všem, kteří jsou schopni a ochotni se vzdělávat,
bez stresu přijímacích zkoušek, bez rozdílu sociálních
poměrů. 16 let od roku 1989 bohužel prokazuje zhoršující se
šance na dostupnost vzdělání pro sociálně slabší děti i pro
děti z rodin s nižším vzděláním. Současný systém tedy
nefunguje dobře.
Honza
Proč je podle vás přijetí eura prioritou pro ČR v
příštím volebním období? Trochu mi to zavání určitým
soutěžením, což podle mě v tomto případě není na místě.
Domnívám se, že bychom euro měli přijmout ve chvíli, kdy to
pro nás bdue výhodné. Už taková situace podle vás nastala?
Pokud ano, jaké máte argumenty na podporu tohoto tvrzení?
Děkuji.
JK: Ano, jistě chceme přijímat euro, když je to výhodné,
jenom se musíme dohodnout na tom pro koho výhodné.
Například pro banky to asi nebude výhodné nikdy, protože
banky žijí z transferu koruny - euro a opačně. O to
zdražují cenu pro odběratele. Pro běžného turistu či
exportéra bude výhodné přijmout euro co nejdřív, protože to
bude mít jednodušší a protože se zbaví kurzových rizik. Pro
důchodce bude přijetí eura spojeno s obavami, co fixace
kurzu euro/koruna udělá s jejich úsporami.
Obecně pro
nás platí, že euro musíme přijmout - zavázali jsme se k
tomu v přístupové smlouvě, a termín je na nás - ovšem že
jen při splnění konvergenčních kriterií.
Toto plnění má
kladný efekt - například dostane deficity veřejných financí
pod kontrolu, což přispívá k stabilitě ekonomiky, omezení
zadlužování budoucích generací atd.
Jsme křižovatkou EU
a přijetí eura je výhodné. V jaké výši bude fixován směnný
kurz záleží na kvalitě naší ekonomiky, na růstu HDP, na
urychleném provedení zásadních reforem a jistě i zde budou
působit protichůdné tendence - tvrdší koruna nahrává
importu a opačně.
K soutěžení - bylo by dobře nebýt
poslední zemí střední Evropy, která by nebyla v eurozóně, a
to z ryze praktických důvodů, jistě ne z důvodů prestižních.
Komentáře
jezevec (nepřihlášen)
Program by se mi líbil - bohužel pidistranička která má
menší elektorát než počet vlastních příbuzných ho asi
neprosadí. Ostatně kdo praví že JEDINĚ MY tak u mně
vzbuzuje spíš veselí než důvěru.
JK: Dovolím si tvrdit, že elektorát není tak malý, ostatně
to nechme na voličích. My říkáme, že JEDINĚ VY můžete
zvolit tu pravou změnu! Díky za hlas.
Simona
Chci vás volit, ale bojím se, že můj hlas propadne,
protože se nedostanete do Parlamentu. Proč o vás média
nejeví zájem? Může se to zdát jako hloupá otázka, jste
přece malá strana, tedy pro média nezajímavá, mohla by znít
odpověď. Ale snažíte se skutečně pro pozitivní prezentaci v
médiích a zviditelnění vaší strany dělat co je ve vašich
silách? Jaktože se Zeleným podařilo pro nadcházející volby
povstat z popela a vám, s vaším skvělým výsledkem ve
volbách do Evropského parlamentu, ne? Jak přesvědčíte
voliče jako jsem třeba já, zda dát hlas vám, a riskovat tak
jeho propadnutí, nebo svým hlasem ovlivnit jazýček mezi
pravicí a levicí tím, že dám hlas ODS a budu vědět, že se
můj hlas počítal?
JK: Proč nejsme v médiích má několik příčin - obecný
nezájem o neparlamentní strany, propojení vydavatelů a
inzerentů, které "určuje" zaměření tištěných médií,
neplnění funkce veřejnoprávních médií, především České
televize. Ale také naši neschopnost zaujmout média tak, že
nemohou informace o nás vynechat, nedostatek financí na
najmutí PR a dalších agentur, které by nás dostávaly do
médií (víme, že za peníze lze, bohužel, zajistit hodně),
ztráta naší dynamiky a srozumitelnosti po spojení SNK a
ED…. Malá aktivita členů…
A k počtu hlasů - při 50%
očekávané účasti voličů potřebujete pro 5% výsledek získat
do 3 000 hlasů v každém ze 76 okresů ČR (celkem asi 230 000
voličů). To není tak velké číslo, že!?
Dejte nám hlas a
budeme mít stejný výsledek jako v létě 2004! Tehdy jsme
také nebyli v průzkumech a ve volbách získali 11 %. To
představovalo asi 257 000 hlasů.
Jarmila
ještě bych od SNK prosila upřesnit, co to je to
"hůře placené zaměstnání".
JK: Jde o práci ohodnocenou pod úrovní průměrných platů v
regionu - může jít o nekvalifikovanou či málo
kvalifikovanou práci - manuální ve výrobě i službách.
Děkuji všem za otázky.
Jan Kasl
Volby 2006: Ptejte se ekonomických expertů politických stran! |
Není vám jasné, jak chtějí politické strany v případě volebního úspěchu spravovat tuzemské hospodářství a související ekonomické problémy? Máte výhrady k jejich plánům, připadají vám nereálné? Zajímá vás, kde vezmou peníze na splnění svých slibů nebo kde berou jistotu, že jimi navržená řešení budou fungovat?
Vlastimil Tlustý (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), Jaromír Soukup (SZ), Jiří Dolejš (KSČM) a Jan Kasl (SNK ED) čekají na vaše dotazy! Navštivte tuto stránku. |
Co si o odpovědích Jana Kasla myslíte? Zhodnoťte je zde.