Poukázka na dluh aneb jak se stát střihačem kupónů

Poukázka na dluh aneb jak se stát střihačem kupónů
Když velká firma nebo stát potřebuje peníze, jde na kapitálový trh a investorům prodá své dlužní úpisy. Přečtete si jak vydělat na státních obligacích, firemních dluhopisech či hypotečních zástavních listech. Dozvíte se také, kdo jsou tzv. padlí andělé nebo kdy se vyplatí investovat do "prašivých dluhopisů".

Původ slova dluhopis je jednoduchý - jde o zkrácení slovního spojení dlužní úpis. Dnes se také můžete potkat se slovem obligace, které pochází z latinského "obligatio". Vždy jde o potvrzení závazku, že ten, kdo vám dluhopis vydal, vám v dohodnutém datu (na dluhopisu uvedeném) zaplatí úroky a jistinu, tedy částku, kterou jste půjčili.

Dluhopis v papírové podobětělo - největší část, kde je uvedeno, kdo jej vydal, kdy je splatný, kolik je jeho nominální hodnota apod. Za tuto část dostanete v den splatnosti dluhopisu zpět to, co jste půjčili. Kromě těla má i kupóny a talón, který je poukázkou na další kupóny, pokud jich u dluhopisu není dost na celou dobu splatnosti.
Každý kupón představuje nárok na pravidelnou výplatu úroku. Vždy je na něm uvedeno, kdy je splatný a kolik peněz představuje. Například budete-li mít dluhopis na 10 tisíc korun s ročním úrokem 5 % a půlroční výplatou kupónu, dostanete při splatnosti (každého půl roku) za každý z nich 250 korun (roční úrok je 500 korun - 5 % z 10 tisíc). U listinných dluhopisů se kupóny odstřihávají, nejen komunisté proto nazývali rentiéry posměšně "střihači kupónů". Příčinou bylo především to, že tito lidé své peníze investovali do dluhopisů a žili z úroků a stříhání kupónů byla "jedinou užitečnou činností, kterou dělali".
V současnosti je většina dluhopisů evidována elektronicky a místo stříhání kupónů dostanete úrok automaticky na účet v bance.

Půjčují si všichni

Možná se vám se slovem dluhopis spojí především stát. Ten je rozhodně jedním z největších dlužníků, který využívá dluhopisy, nazývané státní dluhopisy (více viz sloupek). K významným dlužníkům - vydavatelům dluhopisů - ale patří i velké banky a firmy.

Česko dluží více a více
Zatímco v roce 1993 dosahoval dluh vlády "jen" 154 miliard korun, koncem loňského roku už to bylo téměř 593 miliardy korun a v letošním červnu byl ještě o dalších 50 miliard vyšší. Současný dluh je tak více než čtyřikrát vyšší než před 11 lety. Abychom však byli spravedliví, je třeba podotknout, že jedna koruna měla větší hodnotu (mohli jste si za ni koupit více) v roce 1993 než dnes.
Mnohem relevantnější je tedy porovnání poměru státního dluho a hrubého domácího produktu (zjednodušeně řečeno součet hodnoty veškerého zboží a služeb, které byly v daném roce vyrobeny či poskytnuty na území ČR). Tento poměr byl 10,95 % v roce 1995, dnes už dosahuje 21,56 % tedy dvojnásobku. Horší je ale vývoj tzv. veřejného dluhu, ten kromě státního dluhu zahrnuje i dluhy krajských a místních samospráv, vládních agentur (například Konsolidační agentury či Fondu národního majetku). Jeho úroveň vzrostla trojnásobně za osm let od roku 1997 z 12,2% na více než trojnásobných 36,8% loni. Právě tento růst je trnem v oku řadě ekonomů, samotná jeho výše zatím tak špatná není. Řada zemí EU je na tom hůře - Řecko 105 %, Itálie 101 %, Belgie 96 %… Nicméně tyto země (a všichni ostatní členové EU) mají úroveň dluhu dlouhodobě stabilní či klesající, zatímco nám roste nejrychleji ze všech.

Státní dluhopisy jsou často považovány za bezpečnou investici, nicméně státní bankroty, které byly časté v 19. století nejsou výjimkou ani dnes. Když v roce 2001 zbankrotovala Argentina, museli ti, kteří nakoupili její dluhopisy, velkou část své investice odepsat. Nicméně dluhopisy vyspělých zemí lze rozhodně považovat za jednu z nejbezpečnějších investic.
U dluhopisů firem už to tak jednoduché není. To, že dluhopis vydala americká firma, nemusí znamenat vůbec nic. Může jít naopak o riskantnější investici než jsou státní dluhopisy Bangladéše.

Aby se ve firemních (ale i státních) dluhopisech investoři vyznali, udělují těmto společnostem či zemím specializované firmy takzvaný rating. Ten má několik stupňů, od naprosto bezpečné investice až po téměř jistě ztrátové. Většina firem i zemí se nachází někde mezi. Velkou dělící čárou je kategorie investiční. Vše, co dostane toto hodnocení, lze, byť s jistou mírou rizika, vnímat jako relativně bezpečnou investici. Naopak spekulativní kategorie už znamená, že vydavatel dluhopisu s určitou nemalou pravděpodobností během splatnosti dluhopisu může zkrachovat či nedostát části svých závazků (viz sloupek).

Prašivé dluhopisy do smetí nepatří
Zvláštní kategorií dluhopisů jsou tzv. prašivé dluhopisy, anglicky junk bonds (junk - smetí, odpad). Takto jsou označovány obligace, které vydaly firmy s nejistou budoucností. To mohou být buď tzv. padlí andělé (fallen angels), jak makléři ve Spojených státech říkají firmám, které byly kdysi prosperující, časem se však dostaly do potíží, například proto, že podnikají v odvětví, které postihl velký pokles. Nejnovějším příkladem mohou být společnosti General Motors nebo Ford, finanční výsledky obou se zhoršují především kvůli klesajícím prodejům a také klesajícím cenám jejich aut na americkém trhu.
Druhým typem firem vydávajících prašivé dluhopisy jsou mladé společnosti, které například vznikly s cílem realizovat nějaký obchodní nápad. V sedmdesátých letech tak byla v USA financována řada nově vzniklých telekomunikačních firem. V obou případech dluhopisy přinášejí nadprůměrný výnos, který je ale spojen s velkým rizikem bankrotu společnosti, což by znamenalo, že investor přijde o velkou část či celou svoji investici.

Zvláštní kategorií dluhopisů jsou hypoteční zástavní listy (HZL). Vydávají je pouze banky a jsou zajištěny nemovitostmi, na které banka poskytla úvěry. Jejich největší výhodou u nás je to, že jejich kupóny nepodléhají dani, zatímco úrok vyplácený na běžné dluhopisy se daní 15 %. Pokud byste tedy měli státní dluhopis s úrokovou sazbou 2,3 % a nominálem 10 tisíc korun, každého půl roku dostanete 97,75 koruny (230 korun ročního úroku / dvě poletí = 115 korun a mínus 15% daň = 17,25 koruny). Pokud byste však měli HZL se stejnou sazbou, dostali byste celých 115 korun.

Tři období splatnosti

Dluhopisy se dělí podle splatnosti do tří skupin. První jsou krátkodobé obligace se splatností do jednoho roku. Sem patří především pokladniční poukázky, které se vydávají na pokrytí krátkodobých nedostatků hotovosti ve státním rozpočtu. Ty vznikají hlavně díky tomu, že většina daní (které jsou příjmem státního rozpočtu) se platí až zpětně, ale státní rozpočet své výdaje musí platit dříve. Jejich splatnost bývá 13, 26 nebo 52 týdnů a nemají žádný kupón, prodávají se pod nominální hodnotou. Rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou, za kterou jste je koupili, je úrok. České Ministerstvo financí je vydává v podstatě jen pro velké investory, protože jejich nominál je milión korun. Existuje ale jedna možnost, jak do nich nepřímo investovat i méně. Podílové fondy peněžního trhu totiž investují především do pokladničních poukázek, a tak se vlastníkem těchto poukázek můžete stát prostřednictvím podílových listů takového fondu.

Druhou kategorií dluhopisů jsou střednědobé se splatností delší než jeden, ale kratší než pět let. Třetí kategorií jsou dlouhodobé na déle než pět let. Můžete se setkat i s takovými, které mají splatnost patnáct, dvacet ale třeba i sto let, jejichž splatnosti se dočkají spíše než vaše děti možná vaši vnuci. Slovo "možná" je důležité, z dějepisu víme jakými politickými změnami prošla střední Evropa v minulém století. Pokud byste tedy v roce 1905 koupili stoletý ruský dluhopis na výstavbu transsibiřské magistrály, pak byste možná poslední kupón dostali před začátkem první světové války a vaši vnuci by si tento dluhopis leda tak zarámovali jako důkaz naivity svého děda (po bitvě je každý generálem a tak by vám možná říkali "jak jsi mohl investovat do Ruska, vždyť to každému muselo být jasné").
Dnes jsou dluhopisy s dlouhou splatností typické spíše pro vyspělé kapitálové trhy. Jistou známkou toho, že tam míříme, je i skutečnost, že české Ministerstvo financí bez problémů vydalo emisi s 15letou splatností, zatímco před několika lety byla maximem splatnosti českých státních dluhopisů pět let. Například americká vláda vydává běžně dluhopisy s až třicetiletou splatností a v minulosti byly dokonce vydávány i dluhopisy věčné - každoročně nesou úrok ale nikdy nejsou splaceny. Použila je například Velká Británie na úhradu válečných výdajů spojených s první světovou válkou a dodnes se s nimi obchoduje na burze. Pravda, toto je příklad dluhopisu, který, kdyby ho koupil váš děd, si za rámeček nedáte, ale naopak jej budete chválit, že vám zajistil pravidelný příjem.

Kde si je koupit

Obecně se dá říci, že dluhopisy koupíte na burze. Problém českého trhu je v tom, že se na něm státní i podnikové dluhopisy obchodují pouze ve velkých objemech - většinou v násobcích tisíce kusů, což při nominálu státních dluhopisů 10 tisíc znamená 10 milionů korun. Pokud chcete nakoupit méně, tak to rozhodně není jednoduché. Někteří obchodníci s cennými papíry jsou ochotni pro vás koupit či prodat dluhopisy i v menších objemech - v řádu stovek tisíc korun. Pokud se o takový nákup pokusíte, pochopíte, proč se dluhopisy v malých objemech téměř neobchodují. Poplatky jsou totiž vzhledem k celkovým potenciálním výnosům vysoké. Například nákup nejmenšího možného objemu 200 tisíc korun stojí u Patria Direkt 490 korun plus 526 korun burze, tj. 1 016 korun celkem (0,5 % celkové investice). Pokud za 200 tisíc koupíte dluhopisy s výnosem 2,3 % a splatností za dva roky, pak dostanete na úrocích celkem 7 820 korun po zdanění, po odečtení výše uvedených poplatků jste získali 6 804, což odpovídá úroku 1,7 %. Pokud byste ale chtěli nakoupit za větší částku, pak už se vám poplatky na výnosu tak moc neprojeví. U již zmíněné Patrie Direkt totiž stojí miliónový obchod s dluhopisy jen 590 korun plus 526 korun burze, což je celkem 1 116 korun neboli 0,011 % celkové investice.

Mnohem snažší a dostupnější cestou jak investovat do obligací jsou dluhopisové podílové fondy, které jsou vhodné pro spoření na dva a více let. Nejmenší první vklad do nich bývá většinou kolem pěti tisíc korun, další investice může být i menší. Fondy si většinou účtují vstupní poplatek, při výběru fondu se na něj rozhodně nezapomeňte zeptat a neinvestujte do fondu, který chce více než 1 %. Byť na rozdíl například od termínovaných vkladů jejich výnos není jistý, téměř jisté naopak je, že když ve fondu zůstanete nejméně dva roky, vyděláte více. Slova téměř jistě mějte na paměti, protože minulá výnosnost fondu neznamená, že fond vydělá stejně i v budoucnu. Více se o podílových fondech dočtete v článku Bohatý svět podílových fondů.

 Investujete přímo do obligací? Nebo upřednostňujete podílové fondy. Kam vkládáte volné prostředky? Jistota, nebo výnos?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Finanční šílenství aneb půl království za tulipán

25. 11. 2005 | Petr Vykoukal

Finanční šílenství aneb půl království za tulipán

Dali byste celý dům, několik krav a pole za jedinou cibulku tulipánu? Možná vám to přijde jako hloupá otázka. Jenže během tulipánové mánie v Holandsku 17. století docházelo i k takovým... celý článek

Nejvíc prodělá, kdo neinvestuje. Inflace mu zdaní úspory

23. 11. 2005 | Roman Stuchlík, Milan Šmíd | 1 komentář

Nejvíc prodělá, kdo neinvestuje. Inflace mu zdaní úspory

Za posledních deset let "ukradla" inflace českým občanům 35 % neinvestovaných úspor. Obrana proti tomuto "zloději" je jediná – investovat. Přinášíme výpočty reálného zhodnocení v jednotlivých... celý článek

Budování majetku aneb finanční plán pro fajnšmekry VIII.

15. 11. 2005 | Petr Syrový

Budování majetku aneb finanční plán pro fajnšmekry VIII.

Náš seriál svým 8. dílem vstupuje do cílové rovinky. Poslední díl upírá své kritické oko na nejmasověji nabízené produkty pro účely spoření si na stáří: penzijní připojištění a životní... celý článek

Burziáni blázní na parketu

26. 10. 2005 | Petr Vykoukal

Burziáni blázní na parketu

Díky kupónové privatizaci mnoho Čechů zná základní terminologii kapitálového trhu. Víme, co je to akcie a víme, že se s nimi obchoduje na burze. Tušíme ale, jak taková burza funguje?... celý článek

Jak měřit riziko investice do fondu

25. 10. 2005 | Roman Stuchlík

Jak měřit riziko investice do fondu

Jedním z největších rizik, které hrozí investorům do otevřených podílových fondů, je riziko kolísání kurzu fondu. Zjistit jak se kurz v minulosti "vlnil" nahoru a dolů, je pro investory... celý článek

Partners Financial Services