Neuspěchejme penzijní reformu, současný systém má rezervy, říká Igor Tomeš

Martin Zika | 14. 11. 2005 | 36 komentářů
Neuspěchejme penzijní reformu, současný systém má rezervy, říká Igor Tomeš
Několik tvrdých parametrických změn by náš penzijní systém výrazně ozdravilo, vznikl by tím prostor pro důkladnou přípravu reformy. Ve středně až dlouhodobé perspektivě mají fondový i průběžný systém v podstatě stejný výkon. To jsou některé z myšlenek profesora Igora Tomeše, který se celoživotně zabývá sociálními systémy.

Profesor Igor Tomeš je na svůj věk člověk neuvěřitelně vitální, o mnohém napoví výčet jeho aktivit ve sloupku na konci článku. Přesto jeho myšlenky u nás slyšet prakticky nejsou a je to rozhodně škoda. Pokud jde o problematiku důchodové reformy, kompetenci se k ní vyjadřovat si totiž přisvojuje kdekdo. Přičemž o prospěšnosti tohoto jevu by se dalo s úspěchem pochybovat. Jenže doma bývá prorokem málokdo, to je známá pravda. A dokazuje to i profesor Tomeš, respektive jeho bohatá poradenská činnost v zahraničí.

Pane profesore, rád bych si s vámi kromě jiného popovídal o závěrech tzv. Bezděkovy komise. Ta měla za úkol propočítat, co by jednotlivé politické koncepce penzijní reformy znamenaly.

Bezděkův tým, to jsou dvě části. Jednak asi 6 odborníků, zdatných pojistných matematiků a ekonomů. Samotného Bezděka považuji za jednoho z našich největších mladých znalců. Nicméně jsem se ho ptal, proč do zprávy nedali nějaké doporučení, jak by si to oni představovali. A tady je potřeba doplnit, že druhá část jeho týmu byli politici. Bezděk říkal, že diskuze byly složité, protože tito lidé museli respektovat politická stanoviska stran, i kdyby s tím vnitřně nebyli spokojeni.
Uvědomil si, že ani jeden z návrhů není ten pravý a dobrý, proto to "jenom" spočítali. Kdo ale umí číst Bezděka, názor jeho i celé skupiny si tam najde. K hodnocení Bezděkova týmu výhrady nemám. Když srovnám model, který vypracovali, mimochodem velmi složitý, s modelem Světové banky, musím zdůraznit, že ten Bezděkův poprvé vnímá i sociální aspekty celého problému. Oni nepracují jen s nezaměstnaností, demografií atd., ale i s "reálem", tedy např. řeší, co reforma udělá s invalidními důchody, s chudobou atd.

Proč to považujte za důležité?

Protože penzijní systém sám o sobě je velmi úzká část celého problému. Je třeba zároveň zvažovat např. problém dlouhodobé péče, to je dnes zhruba 15 či 17 % starobních penzistů, kteří potřebují péči třetí osoby. Také se musíme současně podívat na problém invalidních důchodů, protože jakmile zvýšíme důchodovou hranici, vzroste zároveň míra "invalidizace". Ta totiž nepostupuje lineárně, ale po mocninné křivce. To znamená, že každý další rok posunu přibývá mnohem více invalidů z těch lidí, kteří přežívají. A s tímhle vším Bezděkův model počítá. Změny v penzijním systému si vyžádají změny v politice zaměstnanosti, budou mít vliv na politiku soudržnosti, mohou také ovlivnit rodiny s dětmi atd. To vše skupina posuzovala, a proto dokázala odpovědněji určit, který systém je dobrý a který ne.

Jedna z mála výhrad k Bezděkově zprávě ovšem byla, že se měly jednotlivé varianty jaksi zprůměrovat. Aby bylo možné je vzájemně porovnat, která vychází nejlépe.

To právě Bezděk nechtěl udělat.

Ano, nechtěl, ale mě zajímá váš názor. Měl to udělat, nebo ne?

Udělal dobře. "Průměrování" sociální oblasti je velmi ošidná věc. Když mi statistický úřad řekne, že v ČR má každý jedno kuře denně, nevystihne přitom, že vy nemáte žádné a já mám naopak dvě. Proto je v sociální oblasti strukturální stránka strašně citlivá a zprůměrováním ji negujete. Bezděkův tým musel zohlednit všechny sociální dopady. To nejde zprůměrovat, protože každé řešení má svoje plus a mínus. Návrhy reformy musí být systémové a vnitřně konzistentní, a toho se nedosáhne způsobem, kterým kočička a pejsek vařili dort.

Resumé závěrečné zprávy mimo jiné říká, že tuzemský systém je relativně udržitelný na dalších 20 let. A také zdůrazňuje, že jak průběžný systém PAYG, tak fully funded systém (tedy systém postavený na soukromých fondech) má své nevýhody a výhody a že by bylo dobré diverzifikovat rizika obou dvou. To znamená propojit je. Souhlasíte s tím?

Ano. Nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Joseph Stieglitz ostře kritizoval Světovou banku, protože prosazuje model fondování (tedy využívání soukromých penzijních fondů - pozn. aut.). A dokázal, že ve středně až dlouhodobé perspektivě má fondování a PAYG v podstatě stejný výkon. Buď pracujete s demografií a máte riziko v ekonomii, nebo pracujete s ekonomií a máte riziko v demografii. Vtip je v tom, a to Stieglitz napsal jasně, že i fondování musíte uplatnit v určitém ekonomickém prostředí. Jestliže ekonomika klesá, znamená to prakticky totéž, jako když stárne obyvatelstvo. Nikde neexistuje jistota, že ekonomika půjde stále dopředu. To, co říká Světová banka, má význam, bude-li se ekonomice dařit. Ale pokud se jí bude dařit, bude se zvyšovat pojistné a i PAYG bude mít své přínosy. Stieglitz to napsal velice krásně a ukázal, že vyvolání kontradikce těch dvou systémů je umělé. Je to spíš problém politický a z hlediska dlouhodobého řešení druhotný. Základní věc je udržet rovnováhu mezi důchodci a výdělečně činnými, tedy s prodlužováním věku dožití pozvolna zvyšovat i důchodový věk.

Stieglitz mimo jiné napsal, že privatizace penzijnímu systému nepomůže, z těch důvodů, které vy jste naznačil. Nicméně mě by zajímalo, jak by se to dalo udělat jinak. Protože někteří ekonomové tvrdí, že kvůli demografické situaci v ČR není jiné řešení, než nějakým způsobem fondový systém použít. Spolehnout se jen na průběžný systém prý naše situace nedovoluje.

Tím, že otevřete fondový systém dobrovolné oblasti, se státní podporou do určité hranice, a stanovíte mez průběžného financování, dosáhnete stejného efektu a nemusíte to udělat povinné. Určitá část obyvatelstva stejně nebude mít peníze na uložení do fondového systému, a povinný systém je postaven na solidaritě, že? Solidarita je o přerozdělování. Přitom se ještě nikdo nad naším současným povinným systémem nezamyslel. V čem je podstata oné solidarity? Ty potřebuješ, já pomůžu. Ale jak je možné, že ty stále pracuješ a já ti pomáhám? Jak je možné, že jsme se nezamysleli nad heslem "mzda, nebo důchod"? Jak to, že jsme nezavedli výrazné "odměny" za odložený odchod do důchodu? Proč jsme nezavedli flexibilní odchod do důchodu … pracuješ na půl úvazku, dostaneš půl důchodu?

Tady jsou obrovské úspory PAYG systému. Protože jakmile vám stát dává důchod a ještě dovolí, abyste si vydělal v nezkráceném pracovním režimu, je to jako byste ty peníze ukradl jiným. Vy je v rámci solidarity dostáváte od jiných lidí, a přitom můžete pracovat za dumpingové mzdy. Tzn. lidé, kteří vám platí důchod, jsou poškození tím, že vy se na trhu vyskytujete.
V systému 1. republiky platilo, že pokud chtěl člověk pracovat i po dosažení důchodového věku, dostal o to vyšší penzi když odešel do důchodu. Na vyplácený důchod se musíme dívat jako na celkový balík, který průměrný člověk dostává od odchodu do důchodu až do doby, kdy zemře, a ten balík se musí rozdělit. Čím dřív ho začnete dostávat, tím méně peněz vám můžeme dát. A když dovolím, abyste vedle toho vydělával, tak lidé, kteří vám ten balík platí, jsou o ty peníze vlastně ochuzeni.

Jak byste vyčíslil tyhle rezervy?

Čtvrtina až třetina důchodců pracuje, tak si to spočítejte. To jsou nějaké peníze. Tito lidé jsou samozřejmě ochotni pracovat za méně peněz, než kolik může přijmout mladý člověk s dvěma dětmi. Podívejte se kolem sebe, kolik důchodců zabírá místa. To je v pořádku. To je proces prodlužování pracovní aktivity, který souvisí s prodlužováním průměrného dožití. Ale proč to neuděláme "buď, anebo"?

Pak by to pro ně jistě bylo demotivační.

Chceme motivovat důchodce, aby pracovali a brali důchod? Není dostatečně motivační, když za každý rok, co si odložíte odchod do důchodu, dostanete o 7 % vyšší důchod? Když si to spočítáte, obecně dnes muž pobírá důchod asi 12 let. Tzn. 8 % z celkové sumy jeden rok. Když vám nechám 7 % navíc, tedy celkovou sumu nesnížím, a 1 % si nechám, resp. stát, je to rezerva jak hrom.
Za druhé, všichni se dohodli, že odchod do důchodu v 55 letech je nesmysl. Takže zvýšení věku pro odchod do důchodu je druhá rezerva. Třetí rezerva, s tím přišli Francouzi, je v době, kterou potřebujete na pojištění, na plný důchod. A když nedosáhnete této stanovené doby, o to budete mít nižší penzi. Čili nedělat jen progresi nahoru, ale taky regresi. Další rezervou může být strop ve výši 45 % na náhradový poměr v základním mandatorním důchodovém pojištění. Po realizaci několika podobných opatření zjistíme, že můžeme důchodovou reformu klidně o 15 let odložit. Přitom budeme mít čas na vybudování solidního systém a tak důležitou věc neuspěcháme. Uvědomme si, že dopad reformy se projeví za 30 až 50 let, a proto krátkodobá populistická řešení mohou vyhrát volby, ale poškodí lidi.

Dokončení rozhovoru, věnované především návrhům politických stran, vám nabídneme zítra.

Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc. (75)

Od roku 1955 působil na právnické fakultě UK v Praze. V letech 1959-1963 byl úředníkem v Mezinárodní organizaci práce.
Je členem European network for Labor Law, Brussels, Euroepan Network for Social Security, Gent, Sociologické společnosti TGM, České demografické společnosti, České jednoty právníků a Společnosti pro pracovní právo a sociálního zabezpečení.
Donedávna byl majitelem konsultační firmy Personnel Consulting, působil jako externí konzultant Světové banky pro otázky sociální reformy v post-komunistických zemích; pracoval v Arménii, Albánii, Bosně, Bulharsku, Gruzii, Chorvatsku, Litvě, Moldavsku, Polsku, Rusku, Slovensku, Slovinsku, Ukrajině a Uzbekistánu. Pracoval i v Egyptě, Iránu a Sudánu. Za své působení obdržel od presidenta Albánské republiky státní vyznamenání: zlatá medaile Naima Fraseri (1997).
Dnes je poradcem Evropské komise pro sociální reformu v Gruzii a učí sociální politiku a správu na filozofické fakultě University Karlově a sociální právo a politiku na Vysoké škole aplikovaného práva v Praze.

Co si názorech profesora Tomeše myslíte vy?

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 36 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 11. 2005 13:31, Jirka

Také nechápu, proč si vězni na ten svůj pobyt a stravu nevydělávají. Pokud někdo v base pracuje, tak je to spíš aby zahnal nudu, pěstování koníčka nebo v těch lepších případech rekvalifikace na nějaké řemeslo. Ptá se někdo těch pod mostem nebo v lesní zemliance, jestli nemají hlad, žízeň, není jim zima? Ti se často provinili jen tím, že byli slabé povahy a nedokázali se nepřízni osudu postavit. Někdy dokonce doplatili na vlastní dobrotu. Až bída z některých udělala zloděje, kteří tu a tam někomu šlohnou peněženku nebo tašku s nákupem. Ale opravdoví gauneři se o sebe postarat nemusí. Nejen, že by měli vydělat na vlastní spotřebu a na dozorce, ale taky na úhradu škod, které napáchali. A který je tak nebezpečný, že mu nelze dát ani lepit pytlíky, nedostane nažrat, dokud nezkrotne. A pokud jde o trest smrti, já jej za trest nepovažuji. Trest je výchovný prostředek. Smrt nikoho nepřevychová. Z humanismu bych odsouzenci na doživotí dal vybrat mezi vězením a milosrdnou smrtí. Času na rozmyšlenou by měl dost.

Zobrazit celé vlákno

+52
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 11. 2005 17:36, Jamako

No, s tim 6-ti letym ditetem si nejsem jisty. Pritelkyne pracuje ve skolni druzine a deti z "elitni skoly" pry jsou podle jejich zkusenosti casto horsi nez deti od nasich diskriminovanych obcanu (pracovala na obou frontach). Takze bych asi v tomto pripade negeneralizoval - casto za spatne deti mohou sami rodice. Koho trestat - rodice nebo deti? Zvlast, kdyz jsou to treba "elitni" rodice....
Kyvadlo "svobody" se po revoluci prekmitlo prilis na druhou stranu....

Zobrazit celé vlákno

-10
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (36 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Penzijní reforma: srovnání návrhů ODS a KDU-ČSL

28. 6. 2005 | Kateřina Havlíčková

Penzijní reforma: srovnání návrhů ODS a KDU-ČSL

Politické strany odevzdaly poslední verze svých variant důchodové reformy a tzv. Bezděkův tým v nejbližší době vydá závěrečnou zprávu. Dvě z navrhovaných variant se od ostatních liší... celý článek

Privatizace penzistům nepomůže, tvrdí Stiglitz

10. 5. 2005 | Martin Zika

Privatizace penzistům nepomůže, tvrdí Stiglitz

Americký ekonom Joseph Stiglitz v článku pro britský deník Guardian nedávno vyjádřil své pochybnosti o chystané reformě penzijního systému v USA. Ty chtějí do systému zavést soukromé... celý článek

Chceme svým rodičům přispívat na důchod přímo?

2. 5. 2005 | Kateřina Havlíčková

Chceme svým rodičům přispívat na důchod přímo?

Rádi byste část svých příspěvků na důchodové pojištění odváděli namísto státu přímo svým rodičům? Myšlenka to není neproveditelná a snad ani politický odpor není v tomto případě příliš... celý článek

Penzijní reforma: vrátí Bezděk politiky zpět do reality?

20. 4. 2005 | Martin Zika | 1 komentář

Penzijní reforma: vrátí Bezděk politiky zpět do reality?

Po nedávné prezentaci dalších výsledků vládního týmu pro penzijní reformu se začíná ukazovat, o kterých návrzích má smysl jednat dále a o kterých už nejspíš ne. Zároveň se vkrádá nepříjemná... celý článek

Český systém penzijního připojištění je divný II.

30. 3. 2005 | Martin Zika

Český systém penzijního připojištění je divný II.

Co si Vladimír Bezděk myslí o garancích výnosu, které obsahují některé penzijní systémy ve světě? Co je podle něj "shnilého" v tuzemském systému penzijního připojištění? A proč mají... celý článek

Partners Financial Services