Budování majetku aneb finanční plán pro fajnšmekry III.

Kromě toho, že neznáme dobře svoje příjmy, neznáme ani svoje výdaje. Pro některé výdaje se rozhodneme proto, že si chceme dopřát (dovolená, lepší oblečení, více zábavy nebo dražší zábava…) Některé výdaje přijdou samy a nenadále.
Asi nemá smysl vypisovat všechny možné katastrofy, které nás mohou potkat a které nám přinesou vyšší výdaje. Každý si jistě dobře vzpomene, kdy se obsah jeho peněženky ztenčil, aniž to bylo možné dopředu předvídat (např. oprava pračky nebo televize, ukradený nebo ztracený mobil, zdražení benzínu atd.)
Kdo někdy kupoval nějakou velkou a drahou věc, má s odhadem konečné ceny svoje zkušenosti. Při kupování bytu máme představu o ceně, podle které vybíráme. Potom ale přijde koupě samotná a cena se zvedne. Třeba jenom proto, že se nám líbí byt ve vyšším patře, líbí se nám jiné dlaždice, dopřejeme si lepší vanu. Cenu ovlivní i další poplatky - odhad ceny nemovitosti, právní poradenství při sepisování smluv, honorář pro realitní kancelář atp.

Často také chceme mít všechno pojištěné. Abychom dostali i poslední korunu, když nám někdo poškrábe auto nebo utrhne zrcátko. Přitom je ale mnoho situací, kdy nedostaneme od nikoho nic. Musíme sáhnout do vlastní kapsy.
Mít pojištěné všechno, do poslední koruny, je nákladná věc. A z hlediska našich financí nepodstatná. U nepojistitelných věcí dokonalé jistoty stejně nedosáhneme. Tak jako tak musíme počítat s tím, že je mnoho situací, které musíme krýt z vlastních zdrojů.

Připusťme určitou nejistotu, znamená vyšší výnosy

V běžném životě máme nejistotu jak v příjmech, tak ve výdajích. Stejně jsme schopni s nejistotou zacházet. Jenom se na ní díváme jinak, pokud se jedná o nejistotu "z běžného života" a nejistotu "ze světa financí". Z hlediska našich peněz (našeho účtu a peněženky) je jedno, jestli vyhodíme 5 000 Kč za drobnou opravu auta, jestli proděláme 5 000 Kč v našem portfoliu nebo jestli přijdeme o 5 000 Kč proto, že jsme strávili dva týdny s chorobou na lůžku a nebyli pro tento případ pojištěni.

Změňme pohled na riziko

Možná si řekneme, že 5 000 Kč je pro naší peněženku pořád stejných 5 000 Kč. Ale pak na tuto částku pohlížíme jinak. U nemoci si řekneme, že za to nemůžeme (zásah vyšší moci) a občas se to stává každému. V případě portfolia to bereme jako ztrátu svých peněz, které jsme vydělali. Měli jsme je a najednou je nemáme. Můžeme mít podobný pocit, jako kdyby nám je někdo ukradl z účtu. Kdybychom ale investovali 200 000 Kč, během jednoho roku bychom vydělali 10 000 Kč a potom během dvou měsíců prodělali 5 000 Kč, nebude to pro nás tak moc nepříznivá zpráva. Budeme se utěšovat tím, že jsme stále ještě v plusu.

Na své peníze se koukáme podle toho, jak jsme k nim přišli. Možná to není úplně logické, ale v životě je to tak.
Při pohledu na peníze se uplatňuje ještě jeden psychologický faktor. Ztráta je vnímána emotivněji než zisk. Ztrátu 5 000 Kč bereme jako větší zlo než ztrátu šance na vydělání 5 000 Kč. To je důvod, proč hodně investorů investuje konzervativně. Je pro ně důležitější neprodělat 5 000 Kč, než mít šanci vydělat třeba i 10 000 Kč.

Jestliže se nám podaří pozměnit pohled na rizika a na vlastní peníze, máme možnost nakládat s vlastními penězi mnohem aktivněji, výnosněji a rizikověji. Rizikověji ovšem stále nemusí znamenat, že by nás něco mělo výrazně ohrožovat. Pokud si připustíme vyšší riziko, znamená to, že můžeme využít investice s vyšším výnosem. U každého podstoupeného rizika musíme zvažovat, jestli je pro nás stále ještě přijatelné, jestli nám nezpůsobí vážné finanční problémy.

Běžná rizika a finanční rizika jsou nezávislá

Každý investor rád diverzifikuje. Diverzifikace neboli rozložení rizika je způsob, jak snížit celkové riziko portfolia. Když nakoupíme do portfolia akcie i dluhopisy, snížíme tím nebezpečí velkého poklesu hodnoty investice. Když poklesnou akcie, máme ještě šanci, že dluhopisy neprodělají. Samozřejmě, že nás může zradit obojí. Tento scénář je však méně pravděpodobný.

Každý investor se snaží nakupovat aktiva, která nejsou korelovaná (tedy taková, jejichž výnosy se nevyvíjejí shodně.) Existuje mnohem menší závislost mezi výnosy amerických akcií a českých dluhopisů než mezi akciemi velkých společností a akciemi malých společností v USA.
Když se na osobní finance podíváme z širšího úhlu, vidíme následující rizika, která mohou ovlivnit finanční situaci klienta:

1. přijde pojistná událost (škoda na majetku, výpadek příjmu),
2. prodělají naše investice (klesnou trhy, na kterých jsme investovali),
3. poklesnou příjmy (nevyděláme takové peníze, se kterými jsme počítali),
4. vzrostou naše výdaje (utratíme více, než se dalo předpokládat).

Všechna tato rizika jsou, řečeno investičním slovníkem, nekorelovaná. Tedy nezávislá. To, jestli jsme jeden měsíc nemocní, a tudíž dostaneme sociální dávky místo jedné výplaty, vůbec nesouvisí s tím, jak se daří akciím na trzích nebo jestli se nám rozbila televize a my si musíme koupit novou.

S prvními dvěma riziky se dá zacházet tak, že nám mohou pomoci vydělat peníze. Když se pustíme do rizikovějších portfolií, máme vyšší šanci na úspěch. Když nebudeme pojišťovat některá rizika, máme šanci, že ušetříme pojistné.
V běžném životě žijeme s velkou mírou nejistoty. Nedokážeme odhadnout mnoho okolností, které mění naši finanční situaci. Tím, že přistoupíme na další rizika, příliš nezhoršujeme svoji finanční situaci. Pravděpodobnost jednotlivých rizik je totiž dost malá. Pravděpodobnost toho, že akcie v jednom roce prodělají více než 10 %, je asi desetiprocentní. Když se chceme připravit na situaci, co kdyby nás vyhodili z práce a my museli třeba 3 měsíce hledat jiné zaměstnání, ukládáme si peníze stranou.

Zvažujme 10% pravděpodobnost, že přijdeme o práci. Když si uložíme peníze pro případ nezaměstnanosti do akcií, je pravděpodobnost pouze 1 %, že zároveň přijdeme o práci a zároveň akcie klesnou alespoň o 10 %. K této situaci dochází jednou za 100 let.
Investice do akcií (dlouhodobě a v průměru) může vydělat asi 10 % ročně. Proti tomu uložení peněz v likvidní rezervě na peněžním trhu v současné době nepřinese více než 2 % ročně. Přistoupíme-li na riziko, že "jednou za 100 let budeme mít potíže", vyděláme zhruba 8 % ročně navíc.

Podobná logika platí i pro další rizika. Pravděpodobnost výskytu rizik pojistných událostí, dramatického poklesu trhů, výrazného poklesu příjmů nebo nenadálých výdajů je malá. Pravděpodobnost, že se vyskytnou tato rizika zároveň, je ještě výrazně nižší.