Jak se určí cena KŽP

Pojistné je úhrada za službu, kterou pojišťovna poskytuje pojistníkovi. Často se objevuje požadavek na informaci, jaká část je určena na spoření, jaká na náklady, provizi či zisk. Tato informace je z pohledu rozhodování klienta nejen zbytečná (cena rohlíku zůstane 1 Kč i kdybychom věděli, kolik z toho je cena mouky, vajec, elektřiny, mzda, zisk, doprava, …), ale v uvedeném rozsahu ji ani teoreticky nelze uvést (chybně vychází z vnímání kapitálového pojištění ne jako služby, ale jako spoření). Naopak u investičního pojištění jsou poplatky a výše rizikového pojistného těmi prvními údaji, na které by se měl klient ptát.

U kapitálové životní pojistky (KŽP) jsou pro racionální výběr produktu naopak potřebné tři informace:

1. Pojistné (celková cena za službu): podle ceny se mohu rozhodnout, zda poskytovaná služba je pro mne výhodná, nebo zda potřebné pojištění sjednám jinde výhodněji,
2. Odbytné (tabulka s výší odbytného v jednotlivých letech): informace o tom, kolik dostanu, pokud smlouvu předčasně zruším,
3. Podíl na zisku (formulace v pojistných podmínkách): informace o tom, jakým dílem a způsobem se podílím na zisku pojišťovny.

Pojišťovací agent používá k výpočtu ceny pojištění sazebník, ať již na papíře nebo v počítači. V sazebníku je uvedeno většinou měsíční pojistné pro určitou základní pojistnou částku (ZPČ, nejčastěji 1 000 Kč nebo 10 000 Kč). Pokud klient chce platit 1 000 Kč měsíčně, vyhledá agent sazbu odpovídající věku, pohlaví a době trvání a vypočte pojistnou částku:

Pokud klient požaduje určitou pojistnou částku, lze dopočítat potřebné měsíční pojistné jako:

Předpokládejme, že pojišťovna má v sazebníku kapitálového pojištění pro případ smrti a dožití (1:1) pro muže ve věku 35 let a trvání do 60 let (tj. na 25 let) sazbu 30,95 Kč za 10 000 Kč pojistné částky. Za 1 000 Kč měsíčně klient získá pojistnou částku 323 102 Kč (= 1 000 * 10 000 / 30,95). Jak k této sazbě pojišťovna došla?

Klasický versus moderní výpočet

V minulém století používaly pojišťovny k určení sazeb pojistného relativně jednoduché vzorce. Kromě úmrtnostních tabulek a technické úrokové míry se do vzorců dosadily dvě čísla představující náklady pojišťovny a sazba byla hotova. První číslo vyjadřovalo počáteční náklady (např. 5 % z celkového zaplaceného pojistného za celou dobu trvání pojištění) a druhé vystihovalo běžné správní náklady (např. 6 % z ročního pojistného). Uvedený postup byl prakticky jediným možným v době "předpočítačové". V okamžiku nástupu počítačů byly vytvořeny nové postupy, které umožnily odstranit chyby předchozího, zejména ve výpočtu zohlednit:

• Fixní náklady (nejen procenta z pojistného),
• Různé hodnoty parametrů v jednotlivých letech,
• Časovou hodnotu peněz, požadovanou ziskovost,
• Systém podílu na zisku,
• Možnost předčasného zrušení smlouvy (odkupné),
• Požadavky státu, regulátora (daň, solventnost),
• Citlivost sazby na změnu parametrů,
• Lepší úmrtnost v prvních letech pojištění,
• Vliv zajištění a zajistného,
• Nákup cenných papírů do matematické rezervy,
• Pravděpodobnosti změn jednotlivých parametrů.

Z výše uvedeného seznamu plynou dva závěry: předchozí postup byl opravdu hodně špatný, když toho tolik neumožňoval a zejména - současný postup je velmi komplexní a tedy komplikovaný pokud toto vše umožňuje. Jinými slovy, pojišťovna při výpočtu sazby uvažuje všechny podstatné vlivy. Výslednou sazbu tak nelze rozdělit na části, které odpovídají provizi, nákladům, dani, zisku, atd.

Devět kroků k pojistné sazbě

Pro lepší představu jsme připravili modelový výpočet sazby pomocí současné metody. V každém kroku je do výpočtu přidán nový parametr, který má vliv buď na příjmy (např. zhodnocení) nebo výdaje (např. náklady) pojišťovny. Ve třetím sloupci je pojistná částka pro našeho klienta (muž 35 let, pojistná doba 25 let), ve čtvrtém pak pojistná částka pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného v případě smrti. Můžete tak ihned vidět, co vstup nového parametru způsobí – nárůst nebo pokles pojistné částky a o kolik. Použité hodnoty předpokladů jsou smyšlené, ale nevybočují mimo požívané intervaly hodnot pojišťovnami v České republice.

Přestože je výpočet zjednodušen (neuvažuje všechny parametry), je pro neodborníka těžko nepochopitelný, stejně jako význam některých veličin. Přesto lze na jeho základě udělat dva praktické závěry.

• Pro výslednou cenu pojištění jsou více důležité náklady než pravděpodobnost úmrtí. Pojistná částka KŽP pro případ smrti a dožití a pro případ dožití s vrácením pojistného se v našem příkladě liší pouze o 8 %, pro kratší dobu trvání je rozdíl ještě nižší. Výsledek dává zapravdu těm finančním poradcům, kteří zavrhují pojištění "bez pojištění", které je téměř stejně drahé jako KŽP 1:1, ale neposkytuje klientovi žádnou pojistnou ochranu.
• Výpočet sazby pojišťovna provádí pro průměrné pojistné. Pokud by klient platil méně než je určitá mez, bude pro pojišťovnu smlouva prodělečná, proto pojišťovna stanovuje minimální pojistné (400 – 500 Kč měsíčně). Naopak, pokud klient platí větší pojistné než průměrné, je část pojistného určená na náklady větší, než je třeba. Proto pojišťovna tyto klienty zvýhodňuje tzv. slevou za výši pojistného (resp. za výši pojistné částky). Při měsíčním pojistném vyšším jak 2 000 Kč by sleva měla být samozřejmostí.
  Kromě slevy za výši je obvyklá také sleva za frekvenci placení. Při roční frekvenci klient průměrně zaplatí o 5% méně než při měsíční frekvenci. Důvody jsou tři: nižší inkasní náklady, pojišťovna má peníze k dispozici dříve – může s nimi hospodařit, pojišťovna získá peníze na celý rok i když klient během pojistného období zemře.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem