Pojišťovny stále nerespektují zákon

Informační povinnost pojišťoven je součástí Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Ten sice nabyl účinnosti až lednem 2005, ale se vstupem České republiky do Evropské unie, tedy prvním květnem 2004, vstoupila v platnost některá ustanovení zákona. Mezi nimi i to týkající se povinnosti pojišťoven předat zájemcům některé informace předem. Téměř rok tedy musí pojišťovny poskytovat svým klientům před uzavřením pojistné smlouvy mnoho důležitých informací. Zda toto opravdu dodržují, jsme tehdy prověřovali redakčním testem (výsledky naleznete v článcích Neznalost neomlouvá. A už vůbec ne pojišťovny! a Jak pojišťovny (ne)dodržují informační povinnost) . Jelikož test nedopadl pro pojišťovny nijak slavně, rozhodli jsme se jej zopakovat.

Budete-li si chtít uzavřít životní pojištění, pravděpodobně se budete snažit zjistit co nejvíce, abyste správně zvolili typ pojištění, pojistnou částku, kolik a kdy vkládat a další důležité údaje. Zákon se snaží chránit zákazníka, a tak předepsal několik bodů, se kterými byste měli být seznámeni, než smlouvu podepíšete. Tyto skutečnosti vám musí být sděleny jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce.

Pojmy spokojeného zákazníka

1. Definice všech pojištění a všech opcí
   Klient by se měl dozvědět, jaká pojištění osob pojišťovna nabízí. V rámci životního pojištění s ním pojišťovna může uzavřít například pojištění pro případ dožití, pro případ smrti, kombinaci obou nebo investiční pojištění. Opcí se rozumí možnost změnit dohodnuté plnění. Například vyplácet důchod doživotně místo jednorázového plnění.
2. Doba platnosti pojistné smlouvy
   Může být sjednána na dobu určitou, to znamená například na deset let nebo do dovršení věku 65 let nebo na dobu neurčitou, pak je platná do zániku pojistné smlouvy.
3. Způsoby zániku pojistné smlouvy
   Zaměstnanec pojišťovny (ale i pojistný zprostředkovatel či makléř) by měl zákazníka upozornit, že pojištění nemusí zaniknout jen uplynutím pojistné doby, ale také dohodou či výpovědí pojistníka (osoba, která uzavřela pojistnou smlouvu) nebo pojistitele (pojišťovna), odstoupením od smlouvy či dalších důvodů.
4. Způsoby a doba placení pojistného
   Pojistné může klient hradit buď najednou nebo v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, ročních), a to poštovní poukázkou, bankovním převodem a podobně. Pojistné může být placeno po celou dobu platnosti pojistné smlouvy nebo i po dobu kratší, přičemž smlouva je pořád platná.
5. Způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy
   Vysvětlit pojem bonus v případě životního pojištění dělá pracovníkům na přepážkách velké problémy. Většinou se jim připomene souvislost s havarijním pojištěním, ale pro životní pojištění žádný příklad nenacházejí.
   Tiskový mluvčí ministerstva financí Marek Zeman problematiku objasňuje takto: "Bonusem se v případě obnosového pojištění osob rozumí podíl pojistníka, popřípadě jiné oprávněné osoby, na výnosu pojišťovny za dané časové období, jehož zdrojem je zejména výnos pojišťovny z finančního umístění, který je vyšší než minimální mez stanovená pojistitelem, nižší než předpokládaný vývoj nákladů pojišťovny nebo kladný rozdíl mezi předpokládaným a skutečným vývojem pojistných událostí. V případě škodového pojištění se bonusem rozumí zaručená míra snížení pojistného za bezeškodný průběh pojištění za dané časové období." Po takovém vysvětlení se nelze příliš divit, že zaměstnanci pojmu nerozumí.
   Finanční poradci pak vidí v bonusech výši přiznaného podílu na zisku k jednotlivým pojistným smlouvám, slevu při roční platbě pojistného místo měsíčních splátek či vyšší úročení v investičním životním pojištění.
6. Způsob určení výše odkupného
   Odkupné (dříve odbytné) je částka, která náleží pojistníkovi, tedy klientovi pojišťovny, při předčasném zániku smlouvy. Zájemci by mělo být sděleno, jakým způsobem se vypočítává. Toho však pojišťovny ani ve svých tištěných materiálech nejsou schopny, natož pak zaměstnanci na pobočkách. Nanejvýš na zadaném příkladě ukáží tabulku, kde je zobrazeno odkupné v jednotlivých letech. Jak se k němu dospělo, nevědí. Zákazník se musí spokojit s odkazem na použití pojistně matematických metod.
7. Informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno
   Výši pojistného za každé uzavřené pojištění musí znát klient předem. V životním pojištění závisí na pohlaví pojištěného, jeho vstupním věku, sjednané pojistné době a částce.
8. V případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění a uvedení povahy podkladových aktiv
   Rozhodne-li se klient pro investiční životní pojištění, musí mu pojišťovna oznámit názvy všech fondů. Ty představují různé druhy investic, které se od sebe liší předpokládanými výnosy a riziky. Pojistník volí, do kterých fondů chce investovat. Většinou se jedná o fond peněžní, obligací, smíšený a akciový.
9. Podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odčítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat
   Klient by měl vědět, že od pojistné smlouvy může odstoupit jak on, tak i druhá strana a to v případě, že některá ze stran uvede v při sjednávání pojistné smlouvy nepravdivé údaje. Toto právo je nutno uplatnit do dvou měsíců od zjištění dané skutečnosti, jinak zanikne. Dále by se klient měl dovědět, na koho se obrátit a jakou část pojistného dostane zpět.
10. Obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění
    Zaměstnanec pojišťovny by měl zájemci říct o možnosti uplatnit daňový odpočet u životního pojištění, jaké podmínky musí splnit a že v případě odstoupení od smlouvy, bude muset zpětně dodaňovat. Nebo jej alespoň odkázat na zákon o dani z příjmů.
11. Způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Ministerstvo financí
    Klient by se měl dovědět, že stěžovat si může nejen osoba pojištěná, ale i ten, kdo smlouvu uzavíral, pokud to není tentýž člověk anebo i pozůstalí, kterým v případě smrti vznikl nárok na plnění. Dále že stěžovat si může jak písemně tak ústně, kam a v jaké lhůtě se má se stížností obrátit (nezamlčet ani variantu Ministerstva financí ČR).

Abychom co nejlépe zhodnotili, jak pojišťovny zákon dodržují, vypracovali jsme metodiku, podle které jsme pak deset pojišťoven testovali. Zařadili jsme pojišťovny s nejvyšším objemem předepsaného pojistného na životní pojištění za rok 2004 (podle předběžných výsledků členů České asociace pojišťoven k 4. 3. 2005).  Konkrétní výsledky testu si budete moci přečíst ve středu, metodiku si můžete prohlédnou zde:

Jaké máte s plněním informační povinnosti zkušenosti vy? Získali jste od zástupce pojišťovny veškeré informace, na které jste chěli znát odpověď?