Rovná daň: strhne východní Evropa Západ?

Rovná daň: strhne východní Evropa Západ?
Když v roce 1994 představilo Estonsko rovnou daň, spustilo tím lavinu. Za uplynulých 10 let jej následovalo 8 zemí východní Evropy. Stará EU se ale brání a naopak státy s rovnou daní kritizuje, že si takový "fiskální dumping" mohou dovolit jen díky dotacím z EU. Trend je přesto zřejmý.

Tzv. rovná daň si si v Evropě získává čím dál tím víc půdy pod nohama. Pro své příznivce znamená nejvyšší stupeň fiskálního zjednodušení: jestliže je totiž veškerý příjem fyzických i právnických osob zdaněn jednoduchou rovnou sazbou, odbourává se tím nepříjemná a náročná daňová administrativa a naopak je více stimulován hospodářský růst. Odpůrci rovného zdanění naopak namítají, že jde o nespravedlivý systém, protože s vyšším příjmem nedochází k růstu sazby daně. Když tak např. v amerických prezidentských primárkách v roce 1998 kandidát Steve Forbes navrhl rovnou daň, nebylo na tento nápad pohlíženo jinak než jen jako na fantazírování výstředního milionáře.

Novinky přichází z východu?

To, co ovšem se stolu shodily Spojené státy, si čím dál tím víc na oblibě získává ve střední Evropě. Na "plese kapitalistů" v roce 2003 bylo bývalému estonskému předsedovi vlády Maartu Laarovi uděleno vyznamenání za to, že v roce 1994 jeho země, jako první v Evropě, představila systém rovného zdanění (ve výši 26 %). V té době se tato událost nezdála obzvlášť významná, přece jenom šlo o malou pobaltskou zemi, která ještě nebyla členem EU, a to ani poté, co rovnou daň převzaly Lotyšsko a Litva. Pak se ale, v roce 2001, k rovné 13% dani z příjmu (zatím jen fyzických osob) přesunulo i Rusko, čelilo totiž ohromným daňovým únikům, a v následujících dvou letech pak také Srbsko a Ukrajina (s 14%, resp. 13% sazbou).
Nutno ovšem dodat, že ani Rusko ani Srbsko ani "předjuščenkovská" Ukrajina se svými režimy nedělaly rovné dani zrovna tu nejlepší reklamu. Pak ale jednotné zdanění, zatím nejnižší – na úrovni 12 %, představila Gruzie, čerstvá porevoluční demokracie, a v roce 2003 i Slovensko. Právě jeho daňová reforma zavádějící 19% sazbu zdanění příjmů jak osob fyzických tak právnických si v EU získala největší pozornost.

Slovenská rovná daň nabyla na významu zejména o rok později, s přičleněním země do EU, a tedy s neomezeným a volným přístupem na jednotný evropský trh. Stalo se totiž přesně to, co zastánci rovného zdanění dávno předpovídali: slovenská fiskální novinka zafungovala jako účinný nástroj povzbuzující příliv zahraničních investic a hospodářský růst země, který má dokonce za následek mírné zvýšení daňových příjmů státu.
Úspěchem slovenské daňové reformy se nechalo inspirovat i Rumunsko, to má do EU vstoupit v roce 2007, a představilo rovnou daň na úrovni 16 %. Stejně tak tuto myšlenku ve svých zemích prosazují středopravé politické strany v České republice a v Polsku, v obou případech na úrovni 15 %. O tom, jak by náš daňový systém reformovala ODS, si můžete přečíst v článku Proč říct ano rovné dani.

Západ se bojí a křičí

Mnoho lidí v bohatých západoevropských zemích, které mají sazby zdanění nastaveny naopak hodně vysoko, již tuší, co tento obávaný "závod o nižší a nižší daně" znamená. Již dávno byl totiž předpovězen. A to těmi, kteří zdůrazňovali, že rozšíření EU může zapříčinit ztrátu pracovních míst v západní Evropě a nahlodání celé myšlenky "státu blahobytu".

Jak jsme na tom?

Jak si stojí ČR v mezinárodním srovnání z hlediska daňové náročnosti? Klesají nebo rostou celkové daně u nás a v dalších zemích OECD? Platíme nejvyšší odvody na sociální zabezpečení a naše vláda nehodlá následovat příkladu řady zemí, tedy snižovat daňové zatížení.
Čtěte článek Daňová globalizace směrem dolů?.

Například německý ministr zahraničí Joschka Fischer se nechal slyšet, že pro jeho zemi, která bojuje s rostoucím deficitem veřejných rozpočtů a mírou nezaměstnanosti přesahující 10 %, nepřichází v úvahu, aby finančně, tedy dotacemi z EU, podporovala ty země, které ji díky nižším daním připravují o investory. Slováci a další si podle Fischera mohou nízké zdanění dovolit jen díky velikým dotacím z EU.
Ve skutečnosti to je ale složitější. Nejenže daňová výnosnost na Slovensku naopak stoupla, ale v první řadě nejde ani tak o daně. Hlavní výhodou Slovenska a dalších středoevropských zemí totiž nejsou ani tak nízké daně jako nízké mzdy, např. průměrný Slovák si za stejnou práci vydělá asi pětinu toho, co průměrný Němec.

Když je nemůžeme porazit

Na nedávném semináři, který v Bruselu pořádala "Stockholmská síť tržních expertů" (Stockholm Network of pro-market think-tanks) bylo řečeno, že Francie a Německo jsou "drženy v obchvatném manévru" svých sousedů s rovnou daní. Dojde prý k tomu, že Francii a Německo opustí jak kapitál, tak investoři, a tyto země budou muset dříve či později svůj daňový systém stejně zreformovat. Nakonec si tak z tohoto evropského daňového hnutí vezmou příklad další země po celém světě, obdobně jako tomu bylo v případě "thatcherovsko-raeganovského" snížení příjmových daní či irského poklesu korporátního zdanění.

Německo a Franci by ovšem preferovaly zákaz "fiskálního dumpingu" v EU a zavedení evropské daňové harmonizace. Tato představa má ale háček, takové rozhodnutí by muselo být odsouhlaseno jednomyslně všemi členy EU, jenže Slovensko ani další země nejsou a nebudou ochotny obětovat Unii svobodu v nastavení svého vlastního daňového systému.
Ve skutečnosti tak některé západoevropské země místo výhružek začínají přemýšlet o "zkopírování rovné daně". Gerrit Zalm, ministr financí Nizozemí, řekl, že jeho Liberální strana zvažuje zavedení rovné daně, třebaže by její sazba přesahovala 30 %. Ještě větším překvapením ovšem je, že poradci levostředových vlád ve Španělsku a Německu již vypracovali vážné studie proveditelnosti zavedení rovné daně. Jestliže stará Evropa nebude moci porazit "daňově rovné" země nové Evropy, možná se k nim nakonec přidá...

Psáno s využitím materiálu The Economist.

Zavede rovnou daň i ČR? Kdy? Co podle vás udělají země západní Evropy? Skutečně mohlo Slovensko přijmout rovnou daň jen díky penězům z evropských rozpočtů?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 44 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 3. 2005 11:11, Jarmila

Já asi špatně vidím! Dvojí- a vícenásobné zdanění že je optimální? Můžete mi vysvětlit, proč je vůbec zavedena daň z příjmu, když za jednou zdaněné peníze nakupuji potraviny a služby, znovu zdaněné 5%-ní daní a další zboží, tentokrát zdaněné již 19 %? Optimální by bylo nevybírat daň z příjmu nebo neplatit DPH. Z čeho by ale pak žilo tolik úředníků, že? Ještě by se nám mohla zvednout již tak dost vysoká nezaměstnanost...

Zobrazit celé vlákno

+24
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 4. 2005 8:15, PlischkeS

nechci vysoke skolstvi zdarma (a to jsem student), nechci pobyt v nemocnici zdarma, nechci spostu veci za babku... chci nizsi dane. chci od zamestnavatele alespon polovinu penez, co za me odvede statu...

Zobrazit celé vlákno

-10
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (44 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Daňová globalizace směrem dolů?

24. 3. 2005 | Jiří Šedivý

Daňová globalizace směrem dolů?

Jak si stojí ČR v mezinárodním srovnání z hlediska daňové náročnosti? Klesají nebo rostou celkové daně u nás a v dalších zemích OECD? Platíme nejvyšší odvody na sociální zabezpečení... celý článek

Co pokulhává na rovné dani?

15. 7. 2004 | Jiří Šedivý

Co pokulhává na rovné dani?

Minulý měsíc jsme psali o tom, proč říci rovné dani "ano". Ne všechno, co se třpytí, však zlato jest. Proto upozorňujeme i na možná úskalí, nedostatky a nejasnosti navrhovaného pohledu.... celý článek

Proč říct ano rovné dani

4. 6. 2004 | Miroslav Škaloud

Proč říct ano rovné dani

Rovná daň zjednoduší daňový systém, omezí daňové úniky, zajistí rovnost subjektů a rovná pravidla hospodářské soutěže. Také díky ní přestane být trestána poctivost a pracovitost. Tvrdí... celý článek

Není jen rovná daň

11. 4. 2002 | Jan Heřman

Není jen rovná daň

Až o sedmnáct procent by mohly vzrůst ceny některých služeb v důsledku harmonizace daně z přidané hodnoty s legislativou EU. Zmírnění dopadů by mohlo přinést snížení základní sazby... celý článek

Kdo vydělá na rovné dani?

21. 3. 2002 | Jan Heřman

Kdo vydělá na rovné dani?

Sotva jsme se začali orientovat v daních, ODS přináší reformu. Většina lidí uvítá nižší daň z příjmu, zapláče však střední třída a napjatý státní rozpočet. Rovněž Evropské unii se koncept... celý článek

Partners Financial Services