Přivedou nás Vánoce do pekla?

Opakuje se to každý rok - podzimní úvěrová mánie. Alespoň reklamní aktivita poskytovatelů úvěrů jede na plné obrátky a v každém "správném obchodě" najdete stánek splátkové společnosti, která vám ráda půjčí. Regály s elektronikou se prohýbají (kromě posledních dnů před Štědrým dnem), ovšem nejen pod zbožím, ale také pod těžkými úroky. Televize na splátky, kde procentní sazba nákladů na takovýto úvěr dosahuje i 50 %, no neberte to. Ale jsou i "levnější" způsoby, jak se zadlužit, tak v čem je vlastně problém? Možná v tom, že s jídlem roste chuť. Po úvěrech.

Jak moc jsme tedy hladoví? Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na věc podíváme. Na sklonku loňského roku se pohybovalo zadlužení domácností přepočtené na jednoho občana ČR (tedy včetně dětí a důchodců) okolo 20 000 Kč. Dnes se jen v kategorii úvěrů bank a stavebních spořitelen přehoupla výše tohoto ukazatele přes 25 000 Kč. Jenže úvěry poskytují i další subjekty, například splátkové společnosti. Pokud je připočteme, dostáváme se na úroveň přes 28 000 Kč. (Předpokládáme růst objemu pohledávek ze spotřebitelských úvěrů ve stejném tempu jako objemu poskytnutých úvěrů, tedy 36 %, počet obyvatel 10,2 miliónu). Ještě zajímavější je zadlužení přepočtené na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele, vychází 56 000 Kč. Jen roční úrokové platby z takového dluhu dosahují téměř 6 500 Kč (průměrná úroková sazba dle ČNB 11,5 %).

Kolik dluží české domácnosti bankovním subjektům (k 31. 12., v mld. Kč)
	2000	2001	2002	2003	2004*
Úvěry celkem	93	115	156	210	256
Spotřebitelské úvěry	19	27	51	60	62
Úvěry na bydlení	22	33	95	139	182
Poznámka: údaj k 30. 9. 2004					Zdroj: ČNB

 

Problémových půjček zas tak málo není

Život na dluh nemusí být sám o sobě problémem. Situace se však mění v okamžiku, kdy už nejsme schopni splácet. Sto padesát  tisíc z celkových dvou miliónů úvěrů, které jsou registrovány v bankovním úvěrovém registru, není spláceno. K tomu je třeba přidat 100 tisíc záznamů databáze neplatičů leasingových a splátkových společností SOLUS. Celkem můžeme říci, že zhruba čtvrt milionu úvěrových smluv vykázalo menší či větší problém. To ale ještě neznamená, že nebyly či nebudou nikdy splaceny.

Dobrá zpráva

Ze všech poskytnutých úvěrů domácnostem tvořily úvěry na bydlení v loňském roce 66 %, letos dokonce 71 %. Tyto půjčky jsou zajištěny jednak vlastní nemovitostí, dále pak životním pojištěním žadatele. Dá se tedy říci, že roste podíl "bezpečnějších" úvěrů v portfoliu bank.

Problémy se splácením úvěrů se liší podle jejich typu. Podle Zprávy ČNB o stabilitě bankovního sektoru jsou nejmenší problémy s hypotečními úvěry, z nich jsou ohrožena jen 3 %, následují úvěry ze stavebního spoření (ohrožena jsou 4 %). Takto nízká čísla nejsou ničím zvláštním, tyto půjčky jsou poskytovány s velkou obezřetností a dobrým zajištěním. Zato podíl klasifikovaných spotřebitelských úvěrů dosahuje 9 % případů. A tady většinou žádné zajištění neexistuje.

Vraťme se tedy k původnímu přehledu absolutní výše zadlužení. Pokud vybereme jen spotřebitelské úvěry poskytnuté bankovními subjekty (statistika ČNB) a splátkovými a leasingovými společnostmi (statistika Asociace leasingových společností, jejímiž členy jsou i splátkové společnosti, a předpoklad shodného tempa růstu pohledávek z úvěrů jako poskytnutých úvěrů), dostaneme se k číslu zhruba 90 mld Kč. Problémových spotřebitelských úvěrů je tedy 8 až 9 miliard korun.

Kolik dluží české domácnosti leasingovým a splátkovým společnostem (k 31. 12., v mld. Kč)
	2002	2003	2004 (30.9.)	2004 (odhad k 31. 12.)
Poskytnuté spotřebitelské úvěry v daném roce	15	17,6	16,5	22,4
Pohledávky ze spotřebitelských úvěrů	údaj není k dispozici	22,1	údaj není k dispozici	30,0
Poznámka: Za první tři čtvrtletí letošního roku poskytli členové Asociace leasingových společností (ALS) spotřebitelské úvěry ve výši 16,527 mld Kč. Oproti stejnému období roku 2003 jde o nárůst 36 %. Zhruba stejný nárůst zaznamenala čísla jak za čtvrtletí, tak i pololetí. Dá se tedy předpokládat, že celková výše spotřebitelských úvěrů poskytnutých domácnostem za rok 2004 dosáhne výše 22,4 mld Kč. K tomu je však třeba připočítat nesplacené spotřebitelské úvěry z minulých let. Celková dlužná částka byla loni 22,1 mld. Letos by mohly domácnosti dlužit 30 miliard korun na nebankovních spotřebitelských úvěrech. Zdroj: ALS, vlastní výpočty

Pomohl by registr?

Základem úspěchu snížení podílu problémových půjček je dobře posoudit žadatele o půjčku. Poskytnutí úvěru šlo v minulosti téměř ruku v ruce s doložením dostatečného příjmu. Doklad o zaměstnaneckém poměru na dobu neurčitou či dostatečně tučné daňové přiznání podnikatelů bylo ve většině případů nutností. Kdo nedoložil, ten neměl. Podmínky to byly mnohdy příliš tvrdé. Dnes je situace trochu jiná. Nakoupit vánoční dárky za desítky tisíc korun na dobré slovo není problém. Stačí přijít do obchodního domu, vyplnit ve smlouvě čistý příjem 30 tisíc a je to. Anebo zareagovat na jednu z nabídek, která nabízí úvěr až 250 000 Kč. Opět bez dokládání příjmu.

Více informací o: Bankovním úvěrovém registru Databázi neplatičů SOLUS Úvěrovém registru v Německu Osobním bankrotu v Americe

Postupné uvolňování podmínek by mohl přidržet na uzdě kvalitní a hlavně úplný úvěrový registr. A tady narážíme na problém. V ČR fungují paralelně registry dva. Jeden slouží jen bankám, druhý pak leasingovým a splátkovým společnostem. Vzájemné propojení však neexistuje. Dá se tedy říci, že když máte černý puntík u bank, zajdete prostě k druhé straně, kde o vašem neplatičství nemají ani zdání.

Co říci na závěr? Český bankovní systém si už jednou na poskytování úvěrů zuby obrousil, některé dokonce vypadly úplně. Tenkrát šlo o podniky. Dnes jsou v kurzu řadoví spotřebitelé. Kvalitní úvěry domácnostem, tedy ty na bydlení, výrazně převyšují. Ovšem vývoj zároveň naznačuje, že u poskytovatelů spotřebitelských půjček stále větší touha po obchodu je často silnější než jejich obezřetnost. Možná je na čase, abychom se sami začali starat o to, kam až se můžeme zadlužit.

Myslíte si, že je zadlužení českých domácností reálným problémem, anebo se nic vážného neděje? A jak byste řešili situaci, kdy by váš klient prostě neměl na zaplacení dluhu?