Tajná cena životního pojištění?

Tajná cena životního pojištění?
Podle zákona o ochraně spotřebitele musí prodávající informovat o ceně nabízených výrobků a služeb. I pojištění je službou. Jak je tedy možné, že pojišťovny v rozporu s tímto zákonem tají ceny některých životních pojistek a státu, který tyto produkty podporuje daňovými odpočty, to vůbec nevadí?

Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele stanoví v § 12 povinnosti týkající se pojinformování o ceně výrobku či služby. Konkrétně říká: "Prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit." Jak se ale zdá, pojišťovny na tuto právní úpravu příliš nedají

Konkrétně se jedná o některá tzv. rezervotvorná (kapitálová, spořící) životní pojištění, u kterých je kromě pojistné ochrany poskytována i služba kolektivního investování. Pojišťovny část zaplaceného pojistného investují na kapitálovém trhu, čímž klientovi vzniká určitá suma, která je mu vyplacena zpravidla na konci sjednané pojistné doby. U mnoha produktů ovšem nelze vůbec zjistit, jak je tato investovaná část pojistného velká. Nelze tedy zjistit cenu této služby, což je zjevně v rozporu s citovaným ustanovením zákona na ochranu spotřebitele. Kupodivu to ovšem nikomu nevadí.

Ochrana spotřebitele i v pojišťovacích zákonech, ale... 

Stát v poslední době skloňuje ochranu spotřebitele snad ve všech pádech, lze ji částečně vysledovat jak v novém zákoně o pojistné smlouvě, tak zejména v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích. Jeho účelem by nemělo být nic jiného, než ochrana spotřebitele, velmi často se také hovoří o kultivaci trhu, atd. Zákon na jednu stranu ukládá zprostředkovatelům mnoho povinností a zatěžuje je i neproduktivní administrativou. Na druhou stranu je ovšem nepochopitelně tolerována praxe pojišťoven, při které nemá klient (tudíž ani zprostředkovatel) šanci zjistit poplatkovou strukturu produktu, tedy jeho cenu.

Nedávno proběhla i na tomto serveru diskuse o poplatcích stavebních spořitelen (chcete-li si připomenout, jak se v čase vyvíjela výše poplatků a zisků jednotlivých spořitelen, přečtěte si článek Drží stavební spořitelny své klienty pod krkem?). Stále nedořešené obvinění z kartelové dohody bylo mimo jiné umožněno tím, že poplatková politika je průhledná - cena stavebního spoření je totiž jasná. Pojišťovnám obdobná "aféra" nehrozí (alespoň ne u některých rezervotvorných produktů). Poplatky totiž vidět nejsou.
Podívejme se z tohoto hlediska na jednotlivé typy produktů:

Klasické kapitálové životní pojištění

Jedná se o produkt, který stanoví zpravidla za jedno souhrnné pojistné pojistnou částku pro případ smrti a pojistnou částku pro případ dožití. Klient nemá šanci zjistit, kolik platí za riziko smrti, kolik činí ostatní poplatky a kolik z jím zaplaceného pojistného je tedy investováno. Nicméně díky tomu, že u tohoto typu pojištění je zpravidla stanovena pojistná částka pro případ dožití, vykalkulovaná mimo jiné pomocí tzv. technické úrokové míry (tedy pomocí pojišťovnou garantovaného zhodnocení), lze poplatky alespoň odhadnout. Stačí k tomu příslušná matematická funkce v Excelu, která při dané platbě, době trvání a pojistné částce pro případ dožití spočítá tzv. efektivní úrok. Ukazuje se, že ten je podstatně nižší, než vyplývá z technické úrokové míry. Příčinou jsou právě poplatky. Jejich strukturu a přesné rozložení v čase však tímto výpočtem nezjistíme.

Za příklad nám poslouží tzv. důchodová varianta, tedy pojištění pouze pro případ dožití, při kterém pojišťovna nekryje žádné riziko, tudíž poplatky za riziko by měly být nulové, otestujeme si tedy pouze ostatní poplatky.

Muž, 50 let, platba 12 000 Kč ročně, pojistka s TÚM 2,4 %, dobou trvání 10 let a garantovanou pojistnou částkou pro případ dožití 119 300 Kč.
Efektivní úrok podle našich výpočtů v tomto případě činí –0,1%. Poplatky pojišťovny tak v tomto případě zcela vymazaly garantované zhodnocení. Klient peníze zhodnotí pouze v případě, že pojišťovna dosáhne vyšších výnosů z rezerv, než kolik činí TÚM . To je sice velmi pravděpodobné, ovšem výnos (nepočítáme-li inflaci) se tak přesouvá do oblasti negarantovaného zhodnocení rezerv. V tomto případě se tedy garantované zhodnocení díky poplatkům vlastně změnilo v garantovanou ztrátu (garantovaná částka je nižší než vložené pojistné).

Zkusme jiný příklad:

Muž, 30 let, platba 12 000 Kč ročně, pojistka s TÚM 2,4 %, dobou trvání 30 let a garantovanou pojistnou částkou pro případ dožití 390 100 Kč.
Efektivní úrok v tomto případě dosáhl +0,5 %. Těmito "pokusy" (v kybernetice označovanými jako testování černé skříňky), zjistíme, že poplatky nejsou rozloženy lineárně a že nejvyšší jsou na počátku. To je ale asi tak vše, co máme šanci o této poplatkové černé skříňce zjistit.

Flexibilní životní pojištění

Z hlediska výnosu je jeho princip následující: pojišťovna si odečte všechny poplatky a smluvně garantuje, že to, co zbude, zhodnotí minimálně technickou úrokovou mírou. Ptá-li se ale klient, kolik konkrétně zbude, nedozví se to. Pojistná částka pro případ dožití není garantována.

Poplatky jsou známy jen pokud jde o různá riziková připojištění, zpravidla se již nedá zjistit ani poplatek za riziko smrti a už vůbec ne poplatky další. Protože pojišťovna negarantuje žádnou pojistnou částku pro případ dožití, mohou být i poplatky velmi flexibilní, aniž by se o tom klient měl šanci vůbec dozvědět. Otestovat tuto poplatkovou černou skříňku není možné, neboť nemáme údaje na výstupu (pojistné částky pro dožití). Někdy je při sjednávání pojištění sice orientačně obdržíme, ale pouze jako nezávazné – v pojistné smlouvě ujednány nejsou.

Investiční životní pojištění

U tohoto produktu pojišťovna nepřebírá žádné garance za zhodnocení, pojistné podle volby klienta alokuje do fondů s různým investičním zaměřením (jakási obdoba otevřených podílových fondů). Klient má přehled o počtu podílových jednotek v těchto fondech i o jejich ceně. Díky tomu pojišťovně nezbývá, než všechny poplatky zveřejnit, protože klient ví, kolik peněz zaplatil a kolik jednotek mu za jakou cenu přibylo. Je to jediné rezervotvorné pojištění, které je poplatkově průhledné. Ovšem klient u něho nese plné investiční riziko.

Na pojišťovnu lze nahlížet jako na instituci kolektivního investování, která stojí mezi klientem a kapitálovým trhem a která do tohoto vztahu vnáší (vyjma investičního životního pojištění) garanci zhodnocení. Tuto kombinaci kapitálový trh jako takový nezná, a je proto jistě legitimní, že za takovou službu klient pojišťovně platí. Zcela nelegitimní ovšem je, pokud nám neřekne, kolik si vlastně zaplatit nechává.

Stojí tak za vážné zamyšlení, proč toto nevadí státu, který se tolik ohání ochranou spotřebitele. Zvláště pak, když tyto produkty stát nepřímo podporuje daňovými odpočty a zvýhodněnými příspěvky zaměstnavatelů. Představme si restauraci, ve které nebude jídelní lístek obsahovat ceny a tyto se dozvíme až při placení po konzumaci. A představme si, že stát nám bude ještě do takové restaurace dotovat stravenky. Šílená představa? Nikoliv, vždyť přesně takto se chovají některé pojistné produkty.

Co si o tom myslíte? Porušují pojišťovny poplatkově neprůhlednými produkty zákon na ochranu spotřebitele?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 43 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 11. 2004 15:59, Fredy

Vzorce opravdu nikoho moc nezajímají. Ale třeba u penzijního připojištění je zajímá roční výnosy, náklady na aktiva, náklady na účastníka apod. To lze zjistit z výsledovek hospodaření jednotlivých fondů. Samozřejmě tomu ještě chybí ten EFEKTIVNÍ ÚROK. Pokud by ho PF uváděly, tak byste zjistil, že tato investice je velice zajímavá, ale spíše z krátkodobého hlediska. Nejlépe na pět let a za určitých konstalací 10 až 15 let. Dlouhodobě, tak jak je produkt určen, zase nic moc. Možná takový "lepší" termíňák.

Totéž by šlo i u spořícího životního pojištění. Jenže to by musely pojišťovny hrát s kartami na stole. I když některé to umí už dnes. CSLP posílá klientům tzv. bonus - podíl na zisku. Ovšem pozor - nápočtem. Vůbec by nebyl problém tento bonus uvézt i v procentech. Jenže to je právě ta kulišárna. Raději uvede jedno číslo, třeba 6,5% a to je ve výsledovce. Jenže po odpočtu TÚM a dalších redukcí dostane klient třeba jen 1%. On dostane třeba 50 Kč, tomu nevěnuje pozornost, ale chvástá se, že mu pojišťovna připíše 6,5%, ta ho při to nechá a ráda, pomocí svých poradců, podpoří. A tuhle kulišárnu podporuje stát z našich daní.

Zobrazit celé vlákno

+54
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 11. 2004 19:21, JirkaZ

Máte pravdu v jednom : klient přesně ví, kolik platí. To je jeho jediná jistota. Ale určitě přesně neví, kolik přesně dostane např. v případě dožití. Nedostane totiž ani pojistnou částku uvedenou na smlouvě, protože výnos podléhá zdanění (alespoň v současnosti). A klient neví, jaký je podíl jeho vkladu a zhodnocení na pojistné částce.
Ve výpočtech ohledně efektivního úroku to sice není uvedeno, ale předpokládám, že zdanění není vzato v úvahu. Potom je efektivní úrok ještě o něco horší.

Zobrazit celé vlákno

-13
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (43 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Zajištění: jistota na druhou… a na třetí

8. 11. 2004 | Simona Ely Plischke

Zajištění: jistota na druhou… a na třetí

Význam zajištění byl a je pro oblast pojišťovnictví nesporný. Kromě "pojištění pojišťovny" je pro něj dalších důvodů hned několik a ne nepodstatných. Víte, jak zajištění funguje a v... celý článek

Krach pojišťovny aneb nebuďme opilí jistotou

29. 10. 2004 | Simona Ely Plischke

Krach pojišťovny aneb nebuďme opilí jistotou

Víte, co se stane v případě, kdy pojišťovna neustojí své ztráty? Říkáte si, že má-li česká dcera silnou zahraniční matku, je vše, a tedy i vaše pojistka a peníze na ní, "v suchu"? Pak... celý článek

Rating zajišťoven: poněkud jiná káva

13. 10. 2004 | Ivan Špirakus

Rating zajišťoven: poněkud jiná káva

Většina pojišťoven v ČR má jen tzv. pi (public information) rating, nechová se tedy ke klientům příliš otevřeně. Při volbě svého zajištění však pojišťovny rating příslušné zajišťovny... celý článek

Pojišťovny: není rating jako rating

23. 9. 2004 | Simona Ely Plischke

Pojišťovny: není rating jako rating

Ratingová známka odráží schopnost společnosti dostát svým závazkům. Některé pojišťovny se takovým vysvědčením chlubí, jiné mu nepřikládají valný význam a další se svá "béčka" snaží... celý článek

Malá násobilka životního pojištění

15. 7. 2004 | Simona Ely Plischke

Malá násobilka životního pojištění

Sousloví "životní pojištění" na nás útočí ze všech možných reklamních ploch. Víc než pocit, že jste vlastně pěkný sobec nemyslící na rodinu, nemáte-li tento produkt ještě uzavřen, vám... celý článek

Partners Financial Services