Pohyblivá statistika přináší komplikace

Český statistický úřad (ČSÚ) již "proslul" řadou korekcí v oblasti zahraničního obchodu. Četných úprav se však česká ekonomická obec dočkává i v národních účtech. Na vině je tentokráte harmonizace s Evropskou unií, přesněji se systémem národního účetnictví ESA 1995, kterou požaduje statistický úřad EU – Eurostat. Česká republika bohužel ani do termínu vstupu do EU nebyla schopna harmonizovat veškerou statistiku, přestože ČSÚ požadavky Eurostatu splnil, navíc ve velmi dobré kvalitě.

Jedna korekce nestačila

Data národních účtů lze vyjádřit jednak ve stálých a jednak v běžných cenách. Stálé ceny slouží ke srovnání reálného vývoje a zjednodušeně řečeno se přepočítávají z běžných cen zohledněním cenového vývoje. Zmíněné revize se pak dotýkají nejen změny výsledků a metodiky při výpočtu HDP v běžných cenách, kde došlo ke korekcím v řádu několika procent, ale i stálých cen.
Aby vše nebylo jednoduché, neproběhly revize najednou, ale jejich provádění se datuje od října minulého roku. Tehdy se revize týkala ročních národních účtů v běžných cenách pro roky 2000 – 2002. Další část revize přišla v dubnu 2004 a týkala se časové řady ročních národních účtů v běžných cenách za roky 1995 - 2002. Desátého června byl zveřejněn odhad HDP za 1. čtvrtletí 2004 již v metodice po revizi a ČSÚ tak poprvé publikoval i revidovaná data ve stálých cenách. Jednalo se o roky 2001 - 2003 včetně čtvrtletních ukazatelů (1.Q 2003 - 1.Q 2004). Naposledy byla 30. června zveřejněna čtvrtletní časová řada (pouze výdajová strana HDP) 2000 - 1.Q 2004 v běžných i stálých cenách.

Samotná úprava by nebyla katastrofou. Horší je kratičká časová řada korigovaných dat ve stálých cenách, která čítá údaje za pouhé 4 roky. Hovořit o nějakém trendu lze pochopitelně jen těžko. Další data by měla přibýt 10. září. Závažným faktem je také v některých letech velmi podstatná změna tempa růstu HDP. Instituce, které využívají výstupy statistiků, aby pak lomily rukama nad úkoly, které mají plnit.

Uvedená dubnová data lze nalézt na stránce ČSÚ pod "Revizí národních účtů". V červnové revizi zveřejnil ČSÚ čtvrtletní řady a současně s tím i údaje za roky 2000 – 2003, kde ovšem za roky 2001 a 2002 nalezneme jiná čísla. Uživatel ať si vybere nebo vyzkoumá, co je novější. Ke všemu je novější řada k dispozici až od roku 2000. Dají se vůbec obě řady spojit, a získat tak řadu 1995 – 2003?

Ekonomové mají problémy

Krom zástupců trhu, finančních analytiků, se o statistické údaje opírají minimálně dvě velmi významné státní instituce. Ministerstvo financí a Česká národní banka mají, mimo mnoha jiných, úkoly v naplňování tzv. konvergenčních kritérií. Data ovlivňují formování inflačních očekávání a cílů, což je oblastí vrcholného zájmu ČNB. Ministerstvo, také na základě údajů o HDP, sleduje, naplňuje a vyhodnocuje jednak své cíle, přičemž by nemělo svojí politikou působit proti úsilí centrální banky. Ministerstvo zajímá především vyrovnanost veřejných rozpočtů, vývoj růstu ekonomiky a možnosti splácení dluhů. Jak mají ovšem kterékoli instituce formulovat důvěryhodné predikce a analýzy, když jejich výstupy nelze opřít o stabilní statistická data? A jak se mají v řadách orientovat měné zkušení uživatelé nebo studenti?

Zeptali jsme se na postoj k uvedené problematice obou institucí.

ČNB: Pro ČNB samozřejmě zvyšují revize dat HDP nejistotu při tvorbě analýz hospodářského vývoje, které slouží jako podklad pro rozhodování bankovní rady o měnové politice. Nicméně v analytickém aparátu ČNB není důležitá ani tak samotná úroveň HDP či jeho meziroční tempo růstu v jednotlivých čtvrtletích, ale tzv. produkční mezera, zachycující vývoj poptávkového prostředí v ekonomice. Ta je odhadována z dat HDP a jejich vztahu k vývoji inflace. Lze konstatovat, že poslední revize dat nevedla k výraznému přehodnocení odhadu produkční mezery v minulosti. Znamenala pouze úrovňový posun odhadu rovnovážného, inflaci nezrychlujícího HDP. Revize tak výrazně neovlivnila náhled ČNB na průběh hospodářského cyklu v minulosti a jeho působení na inflaci, ani jeho výhled do budoucnosti.
Největší komplikací je pro ČNB krátkost dostupných časových řad dle nové metodiky, která omezuje možnosti některých analýz (sezónní očištění, analýzy dlouhodobých trendů, analýza sektorové přidané hodnoty apod.). Tato situace se bude postupně lepšit s tím, jako bude ČSÚ zveřejňovat další dopočty údajů dle nové metodiky směrem dozadu.

MF: Změny růstových veličin jsou skutečně většího rozsahu, než jsme předpokládali. Pokud jde konkrétně o HDP, zůstávají ovšem tendence zachovány. Vliv na vyhodnocování konvergenčních kritérií je dvojího druhu.
Za prvé, kvalitní statistická data jsou nutným předpokladem pro formulaci hospodářské strategie, jejímž výsledkem by mělo být mimo jiné splnění konvergenčních kritérií. Z tohoto pohledu by měla být kvalitní statistická služba jednou z priorit.
Za druhé, zvýšení úrovně HDP se přímo promítne do výše poměrových kritérií fiskálního deficitu a veřejného dluhu. Z tohoto pohledu tak nominální revize nepatrně zlepšuje pozici ČR při hodnocení maastrichtských kriterií pro deficit veřejných rozpočtů. Současně je však nutné zdůraznit, že cílem fiskální politiky ČR je dlouhodobá udržitelnost veřejných rozpočtů (tedy bez ohledu na cyklický vývoj). Vliv revize úrovně HDP tak na fiskální politiku nemůže mít žádný vliv.
Vstup do EU a přizpůsobení národních institucí mezinárodním standardům je náročný úkol, jehož součástí je i přizpůsobení národní statistiky. Ministerstvo financí a Český statistický úřad v těchto otázkách úzce spolupracují se snahou dostát jak mezinárodním závazkům, tak uspokojit domácí uživatele.

Připravujeme pro vás i postoj ČSÚ. Chceme však vám, našim čtenářům přinášet co nejširší a tedy snad nejobjektivnější pohled. Proto respektujeme časové možnosti a požadavky ČSÚ a jeho rozsáhlejší vyjádření můžete očekávat v průběhu příštího týdne.

Využíváte i vy data ČSÚ? Jste s jeho prací spokojeni? Domníváte se, že kritika je oprávněná? Co soudíte o počtu a průběhu revizí z důvodu plné standardizace se systémem národního účetnictví ESA 1995?