Podniky v EU: volný pohyb pracovníků

Jan Heřman | 18. 2. 2004 | 4 komentáře
Podniky v EU: volný pohyb pracovníků
Jak volně budou moci čeští občané a podnikatelé nakládat s možností volného pohybu pracovníků v EU? Domácí firmy budou mít k dispozici větší výběr pracovníků, částečně omezí některé nešvary spojené se zaměstnáváním tuzemců a ještě mohou mírně ušetřit na mzdových nákladech.

Po volném pohybu zboží zbývá popsat další z kategorie "volných" na jednotném trhu EU. Jedná se o pohyb osob a služeb. Pro podnikatele tvoří obě kategorie do značné míry spojité nádoby. Jedna souvisí s druhou a obě se zároveň týkají podmínek, za jakých budou moci čeští občané pracovat v okolních státech EU. Zaprvé jako zaměstnanci zahraniční firmy, zadruhé jako podnikatelé založením firmy nebo živnosti mimo ČR a za třetí jako české firmy – poskytovatelé služeb do zahraničí. S výše popsaným je spojen systém vzájemného uznávání diplomů, kvalifikací a odborných praxí v jednotlivých státech Unie.

Současná EU bez pracovních povolení

Základní legislativa na podporu volného pohybu pracovníků

Smlouva o založení EHS, článek č. 48 stanovuje základní principy pro volný pohyb osob 
Nařízení č. 1612/68 EHS provádí právo na volný pohyb pracovníků 
Směrnice č 68/360 EHS zakotvuje zákaz diskriminace podle národnosti při zaměstnávání 
Směrnice č. 64/221 EHS stanovuje omezení pro volný pohyb pracovníků 
Nařízení č. 1408/71 EHS a nařízení č. 574/72 EHS ukotvují pravidla pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků

Jako první se právo na volný pohyb osob začalo vztahovat na pracovníky (zaměstnance, osoby se závislou činností). Zabezpečila ho již Římská smlouva o založení EHS a dále bylo upraveno komunitární legislativou (viz sloupek č. 1).

Uplatnění těchto právních norem v praxi znamená, že občan jakékoli členské země může být zaměstnán bez pracovního povolení v kterémkoli jiném státu Unie. Naprosto automaticky se v daném státu mohou usadit (zaregistrovat trvalé bydliště) on i jeho manželka a děti. Do třech měsíců se musí přihlásit k pobytu, což probíhá podle zvláštního režimu. Při příjezdu do země tamní orgány vydají "povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu EU" a pro vydání stačí předložit pas nebo občanský průkaz a pracovní smlouvu nebo prohlášení zaměstnavatele. Pokud pracovník nepožádá o toto povolení, může dostat pokutu, ale v žádném případě nesmí být vyhoštěn ze země.

Naprosto nepřípustné jsou odlišné podmínky pro domácí a zahraniční pracovníky, pokud jde o pracovní dobu, podmínky, odměňování, dovolenou, přesčasy a podobně. Tedy i "cizozemci" mají nárok na minimální mzdu, maximální pracovní dobu, minimální dovolenou stanovenou pracovním právem země, ve které pracují.
Vedle toho zahraniční pracovníci podléhají i sociálnímu systému "hostitelské země". Platí tam zdravotní a sociální pojištění a naopak v případě potřeby mohou čerpat přesně vymezené druhy sociálních dávek. Jedná se o dávky v nemoci a mateřství, invalidní a starobní důchody, plnění v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, dávek v nezaměstnanosti a rodinných dávek. Pokud vás napadá otázka jak práce v zahraničí ovlivní váš důchod, pak vězte: dnes se vám léta odpracovaná mimo ČR do nároku na důchod nezapočítávají, důchod ani nemůžete dostávat v jiném státu. To se ovšem změní po našem vstupu do EU. Roky strávené prací v členském státu EU se vám do nároku na důchod započítávat budou a také budete moci důchod čerpat v zemi, ve které jste pracovali. Půjde samozřejmě o poměrné části podle doby odpracované v jednotlivých státech.

Sedm let zavřeno

Uplatnění volného pohybu v praxi (sociální zabezpečení)

Uplatnění volného pohybu v praxi (sociální zabezpečení) Koncem loňského roku řešil Evropský soudní dvůr případ týkající se systému sociálního zabezpečení pracovníků využívajících svobodu volného pohybu v rámci EU. Šlo o to, že nizozemské úřady odmítaly vyplatit podporu v nezaměstnanosti pracovníkům s trvalým bydlištěm v Nizozemí, kteří před ztrátou zaměstnání pracovali v jiném státu EU a v něm také hledali nové místo. Navíc šlo o tzv. pendlery – osoby, které se alespoň jednou týdně vracejí zpět do státu, kde mají bydliště (v tomto případě Nizozemí).
Soudní dvůr rozhodl, že podpora pendlerům musí být vyplacena, a to po dobu tří měsíců ode dne, kdy opustili stát svého trvalého bydliště. Stejný postup platí i pro ostatní nezaměstnané, kteří hledají práci v jiném státu EU a po vstupu bude přímo platit i pro občany ČR.

Vymoženosti v podobě úplného pohybu pracovníků zůstanou českým občanům ještě nějakou dobu zapovězeny. Vinu hledejme v přechodném období, které vlády kandidátských zemí musely akceptovat při přístupových jednáních na nátlak některých států současné EU, zejména Německa a Rakouska. Znamená to, že v podstatě zůstane zachován současný stav. Češi budou potřebovat pracovní povolení a omezen bude také pohyb rodinných příslušníků. Přechodná omezení jsou plánována na dva roky po vstupu, poté mají členské státy možnost je prodloužit o tři roky a v případě "vážného narušení trhu práce" (avšak výraz v uvozovkách není definován konkrétními měřitelnými ukazateli, proto je zcela na libovůli daného státu) ještě o další dva roky. Občané kandidátských států tak budou v nerovnoprávném postavení celkem sedm let, pokud současní členové EU omezení dobrovolně nezruší.

K možné změně stavu by mohla vést bilaterální jednání mezi ČR a některými státy uplatňujícími restrikce. Vláda by mohla vyměnit uvolnění pohybu pracovníku za jiný ústupek, například podporu evropské ústavy, kterou prosazovalo nejvíce Německo nebo Francie. Zda taková jednání mají naději na úspěch, leží ve hvězdách. Pro mluví fakt, že obavy z mobilní pracovní síly vzbudili především Poláci, proti pak skutečnost, že omezení pohybu pracovníků je způsobeno především obavami vlád současných členů Unie o domácí voličské hlasy a není podloženo žádnou hodnověrnou studií.

To ostatně ukázal vývoj v některých státech, které v době vyjednávání o konečných podmínkách vstupu vyjádřily ochotu svůj trh práce otevřít okamžitě po vstupu (Dánsko, Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Švédsko), ale na nátlak domácího veřejného mínění své stanovisko změnily a restrikce budou uplatňovat také. Jedinými státy, kde Češi pravděpodobně nebudou po vstupu do EU potřebovat pracovní povolení, tak zůstanou Irsko a Velká Británie.

A co čeká české podniky?

EU a SME

Další články věnující se problematice malých a středních podniků v EU najdete zde:
Podniky v EU: DPH čekají velké změny

Podniky v EU: jak na technické předpisy

Podniky v EU: volný pohyb zboží

Pavučina evropských institucí

Labyrint EU: nezabloudíme?

Pro české podniky bude výsledný stav po vstupu spíše pozitivní. Ke zvýšenému odchodu pracovníků na západ kvůli restriktivním omezením a také kvůli celkově nízké mobilitě Čechů za prací, která je dána historicky, ekonomickými podmínkami (náklady na bydlení, uplatnění rodiny v zahraničí) nebo uznáváním kvalifikace, zřejmě nedojde.
Naopak nabídka na domácím pracovním trhu vzroste o občany ostatních kandidátských států s nižší životní úrovní než v ČR (zejména Slováky a Poláky). Domácí firmy budou mít k dispozici větší výběr, částečně omezí některé nešvary spojené se zaměstnáváním tuzemců (například vysoká nemocnost) a ještě mohou mírně ušetřit na mzdových nákladech (občané Polska a Slovenska jsou zvyklí na nižší úroveň mezd). Alespoň za podmínky, že česká vláda nezavede pro ostatní kandidátské státy obdobná opatření, jaké uplatní současní členové vůči ČR. Podle přístupové smlouvy má k tomu oprávnění, nicméně zatím žádným způsobem nevyjádřila, že má něco takový úmysl. Úvaha o přílivu pracovníků z východu pro vládu již zdaleka není tak příznivá jako pro podniky, a tak možná i toto téma přijde na pořad dne.

Zdají se vám podmínky vyjednané s EU důstojné pro české občany, nebo měla vláda zaujmout tvrdší postoj? Šli byste i vy pracovat do některého státu EU, kdyby taková možnost existovala? Myslíte, že české firmy spíše vydělají na širší nabídce pracovního trhu, nebo se mají obávat odlivu zkušených zaměstnanců?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Podniky V EU: ochrání je legislativa?

11. 2. 2004 | Jan Heřman

Podniky V EU: ochrání je legislativa?

České firmy se v rámci konkurenčního boje pravděpodobně setkají s žalobami ze strany otrlých firem ze západu, že nedodržují legislativu Evropského společenství. Je jisté, že právo ES... celý článek

Podniky v EU: DPH čekají velké změny

4. 2. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: DPH čekají velké změny

Jak budou čeští podnikatelé uplatňovat DPH při obchodu s členskými státy Unie a jaké přitom budou mít povinnosti? Jak si ověří, zda je jejich partner plátcem daně? Co všechno je čeká... celý článek

Podniky v EU: jak na technické předpisy

28. 1. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: jak na technické předpisy

Rozdílné technické a bezpečnostní požadavky nutí výrobce svůj produkt v každém státě Unie přizpůsobovat. To samozřejmě něco stojí. Co EU podnikatelům nařizuje a kde jim naopak ponechává... celý článek

Podniky v EU: volný pohyb zboží

21. 1. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: volný pohyb zboží

Vstup ČR do EU přinese podnikatelům kromě jiného odstranění veškerých cel a jiných tarifních omezení. Může se ale stát, že některé státy od nich budou požadovat jisté poplatky. Mají... celý článek

Labyrint EU: nezabloudíme?

8. 1. 2004 | Jan Heřman

Labyrint EU: nezabloudíme?

Stojíme před prahem Evropské unie. Víme ale všichni, co nás uvnitř čeká? Jaké konkrétní dopady pocítíme, až práh překročíme? Odpovědět se pokoušíme unikátním cyklem článků o důsledcích... celý článek

Partners Financial Services