Pavučina evropských institucí

Jan Heřman | 14. 1. 2004 | 1 komentář
Pavučina evropských institucí
Vstupem do EU se na evropské úřady přesune významná část rozhodování o podnikání. Možná mají čeští podnikatelé pocit, že do Bruselu je příliš daleko, evropské instituce ovšem budou ovlivňovat jejich činnost víc, než by se mohlo zdát. Jisté proto je, že význam členství podnikatelů v hospodářských komorách či podnikatelských svazech výrazně vzroste.

Pro podnikatele a firmy je naprosto nejvýznamnější institucí Evropská komise (EK, Komise). S trochou nadsázky by se dala přirovnat k vládě EU. Její členové jsou nezávislí na státech, z nichž pocházejí a skládají přísahu věrnosti Evropské unii. Komise má sídlo v Bruselu a vedle samotných komisařů tam působí rozsáhlý byrokratický aparát, který v současné době čítá přibližně dvacet tisíc úředníků.

Evropská komise má jako jediná instituce oprávnění navrhovat znění nových právních předpisů EU. Z tohoto důvodu do Bruselu směřují různé skupiny firemních i oborových lobbistů. Nejde jen o podnikatele, respektive jejich svazy a sdružení, ale i o velké, nadnárodní korporace, ekologické organizace, svazy spotřebitelů a celou řadu jiných skupin. Své zájmy také prosazují jednotliví komisaři mezi sebou navzájem. Výsledkem pak bývá jako u podobných jednání kompromis mezi zúčastněnými stranami. Jinými slovy, pokud se zástupci českých podnikatelů nebudou dostatečně silně ozývat, jejich hlas zanikne a domácí firmy spláčou nad výdělkem.

Kam podávat stížnosti

Dohled nad dodržováním práva ES (příklad)

Formální žádost Evropské komise požadovala po Francii změnu předpisů týkajících se drahých kovů, konkrétně zlata. Francouzská legislativa požaduje, aby výrobek označený za "zlato" obsahoval 750 dílů zlata z tisíce. Výrobky obsahující 375 nebo 585 dílů zlata z tisíce jsou nazývány jako "slitina zlata". Pointa případu spočívala v tom, že většina legálně vyrobených zlatých výrobků v ostatních členských státech nemohla být ve Francii prodána jako "zlaté", což bylo bráno jako překážka volného pohybu zboží.

Vedle předkládání návrhů nových právních norem je Komise pověřena dohlížet nad dodržováním platné evropské legislativy. Týká se to zejména členských států, protože ty jsou povinny zajistit dodržování práva ES na svém území. Nejdříve přejmutím evropské legislativy do národního právního řádu, poté jejím vynucováním prostřednictvím domácích soudů. Pokud má podnikatel podezření, že v některé z členských zemí není správně dodržováno právo ES, má možnost podat stížnost ke Komisi. Ta situaci zhodnotí a v případě oprávněnosti vyzve daný stát k nápravě. Komise má proti “zlobivým“ zemím v záloze zbraně silného kalibru – například zkrácení finančních příspěvků z rozpočtu EU.

Za třetí z hlavních funkcí EK lze považovat výkonné pravomoci ve vybraných oblastech EU. Jedná se například o fungování jednotného vnitřního trhu, ochranu hospodářské soutěže, obchodní politiku, zemědělství nebo správu rozpočtu EU. Při naplňování unijních politik se Komise stává pro firmy obávaným kontrolorem čistoty hospodářské soutěže nebo adresátem projektů, na které firmy žádají granty ze společných asistenčních programů EU (o dotacích z EU se dočtete v některém z příštích článků).

Rozhodující instituce

Legislativním a výkonným orgánem EU je Rada Evropské unie, často nazývaná také Rada ministrů (Rada). Jak samotný název napovídá, skládá se ze zástupců vlád členských států a jedná vždy v jiném složení podle probíraných témat. Pokud tedy budou na programu daně, v Radě pravděpodobně zasednou ministři financí. V mnoha případech tato instituce nezasedá přímo na tzv. nejvyšší úrovni (ministři), ale na úrovni pracovních skupin, kde jsou zastoupeni odborní úředníci národních ministerstev a velvyslanci členských států při evropských orgánech.

Funkcí Rady ministrů je schvalovat konečnou podobu právních předpisů EU. Z toho jasně vyplývá její vliv na podnikatelské prostředí v rámci jednotného trhu. Lobbisté nemají na jednání Rady přístup, ale mohou ovlivňovat domácí úředníky či ministry ve svůj prospěch. K dalším pravomocem Rady patří koordinace politik členských států, uzavírání mezinárodních smluv jménem EU, a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Tyto aktivity ovlivňují podnikatelské subjekty pouze nepřímo.

Evropské instituce
Název Sídlo Počet členů (nyní) Zastoupení ČR
po 1. 5. 2004
Evropská rada různá města 15 + předseda Komise Předseda vlády ČR
Rada ministrů Brusel 15 Ministři vlády ČR
Evropská komise Brusel 20 1
Evropský parlament Štrasburk (Brusel) 624 24
Evropský soudní dvůr Lucemburk 15 1
Evropský účetní dvůr Lucemburk 15 1
Výbor regionů Brusel 222 12
Hospod. a sociální výbor Brusel 222 12

Evropský parlament nedosahuje co do rozsahu svých pravomocí své národní jmenovce. Původně poradní orgán však v průběhu času získává stále vyšší vážnost. Jeho souhlasné stanovisko je nutné při schválení naprosté většiny právních předpisů týkajících se obchodu a podnikání, při uzavírání mezinárodních smluv a při jmenování evropských komisařů. Stejně jako ostatní instituce podílející se na tvorbě legislativy je cílem firemních lobbistů.

Nejvyšším orgánem EU je Evropská rada. Skládá se z prezidentů nebo předsedů vlád členských států a zasedá minimálně dvakrát ročně na tzv. summitech EU. Tato instituce má mimořádný vliv na budoucí vývoj unie. Podnikatelské aktivity ovlivňuje nepřímo. Dává podněty Komisi pro tvorbu nové legislativy a svými rozhodnutími ovlivňuje chování finančních a akciových trhů.

Soudní dvůr

Osm let menších či větších kroků

V květnu vstoupí Česká republika spolu s dalšími devíti kandidátskými státy do Evropské unie Bude to výsledek cílevědomého procesu rozšiřování Evropy motivovaného na jedné straně krásnými ideály a na straně druhé zcela pragmatickými argumenty. Víte, čím vším jsme již prošli?

Evropský soudní dvůr (ESD) se svými funkcemi velmi podobá českému ústavnímu soudu. Jeho interpretace práva ES je závazná pro ostatní instituce EU i členské státy. Omylem by byla domněnka, že ESD stojí nad soudy národním, že pokud domácí soud rozhodne v neprospěch firmy, ta má možnost se odvolat do Lucemburku. Soudní dvůr a tzv. Soud prvního stupně (který je jeho součástí) řeší pouze určité typy procesů. Pro podnikatele má význam buď při sporech s orgány EU nebo jako garant výkladu práva ES pro národní soudy (více příští týden ve článku o právu ES).

Čeští podnikatelé a firmy by skutečně měly sledovat fungování evropských orgánů, aktivně lobovat ve svůj prospěch a naučit se využít všech možností, které jim fungování institucí EU nabízí. Síla jediného malého podniku je nicotná, ale sdruží-li se do větších celků, mohou být úspěšné. Vstupem do EU tedy vzroste význam členství podnikatelů v hospodářských komorách či podnikatelských svazech. V každém případě to zpočátku bude něco stát (členské příspěvky, zastoupení firmy v Bruselu apod.), ale konečný účet bude kladný. Nebude platit známé heslo "o nás bez nás", jak někdy slýcháme. České firmy drží svou "evropskou" budoucnost ve vlastních rukou.

Orientujete se v evropských orgánech? Myslíte si, že české firmy skutečně dokáží využít institucí EU ve svůj prospěch? Podělte se s námi o své názory a napište nám své připomínky.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Labyrint EU: nezabloudíme?

8. 1. 2004 | Jan Heřman

Labyrint EU: nezabloudíme?

Stojíme před prahem Evropské unie. Víme ale všichni, co nás uvnitř čeká? Jaké konkrétní dopady pocítíme, až práh překročíme? Odpovědět se pokoušíme unikátním cyklem článků o důsledcích... celý článek

Jaké jsou bezpečnostní prvky Eura

13. 12. 2001 | Tomáš Hampl

Jaké jsou bezpečnostní prvky Eura

Euro bankovky obsahují celou řadu bezpečnostních prvků a při návrhu nových bankovek bylo využito nejnovějších poznatků o ochraně bankovek proti padělání. Umíte poznat podvodníky?

Jak vypadají euromince

13. 12. 2001 | Tomáš Hampl | 16 komentářů

Z rubové strany jsou všechny euromince stejné nominální hodnoty totožné. Jejich lícová strana je ale vyhrazena členským zemím, které samy rozhodly o jejím ztvárnění. Připravili jsme... celý článek

Na cestě k euru

13. 12. 2001 | Tomáš Hampl

Zavedení společné měny předcházelo řada let příprav. Kdy se rozhodlo o jejím zavedení? Jak vznikaly návrhy nových bankovek a mincí?

Euro otázky

4. 12. 2001 | Tomáš Hampl | 1 komentář

Euro otázky

Blížící se zavedení hotovostního eura přináší každodenně do naší redakční pošty otázky. V tomto článku najdete odpovědi na ty nečastější dotazy.

Partners Financial Services