Důležitou součástí investičního procesu je převrstvování portfolií, zvané též rebalancování. Jeho smyslem je přesunout investované peníze z cenných papírů, které zaznamenaly nadprůměrný vývoj do cenných papírů, které zaznamenaly podprůměrný vývoj, a díky tomu zvýšit výnosový potenciál portfolia a současně i snížit budoucí riziko. Díky tomu dochází k udržení zvolené investiční strategie (tj. zachování stanoveného poměru jednotlivých cenných papírů), neboť změny cen současně mění váhy cenných papírů v portfoliu. Nevýhodou rebalancování jsou vyšší transakční náklady spojené s vyšší obratovostí portfolia a dále vyšší náročnost na analytické a kvantitativní schopnosti portfolio manažera.
Alternativou k rebalancování portfolia je strategie "nechat běžet" ("let run"), u níž dojde k výběru cenných papírů jednou, a to na začátku investičního procesu, a po zbytek investičního horizontu se do složení portfolia nezasahuje.
