Na tržní cenu dluhopisů má vliv řada veličin - tržní úrokové sazby, doba do splatnosti, kupónová sazba, nominální hodnota dluhopisu nebo rating emitenta. Tržní cena je pak výsledkem střetávání nabídky a poptávky investorů a odráží jejich názory na to, jak by měl být dluhopis správně oceněn. "Správnou cenou" je přitom současná, to jest tržní úrokovou sazbou diskontovaná hodnota všech budoucích příjmů plynoucích z dluhopisu, tzv. vnitřní hodnota dluhopisu. Pokud je aktuální tržní cena dluhopisu vyšší než tato vnitřní hodnota, dluhopis je nadhodnocen a investoři budou mít zájem tento dluhopis prodávat dokud se tržní cena nevyrovná vnitřní hodnotě. Pokud je aktuální tržní cena nižší než vnitřní hodnota, dluhopis bude podhodnocen a investoři budou mít zájem tento dluhopis spíše nakupovat.
Základním ukazatelem, který ovlivňuje vnitřní hodnotu dluhopisu a následně i cenu tržní, jsou tržní úrokové sazby. Platí, že s jejich růstem klesá současná hodnota budoucích plateb plynoucích z dluhopisu, takže klesá vnitřní hodnota dluhopisu a následně i jeho tržní cena. Naopak s poklesem úrokových sazeb bude současná hodnota budoucích příjmů plynoucích z dluhopisu vyšší, takže vzroste vnitřní hodnota a tím i tržní cena dluhopisu. Na pohyby úrokových sazeb mají vliv reálné veličiny jako je vývoj ekonomiky, měnová politika, fiskální politika, měnový kurz či inflace. Zejména inflace je mezi investory nejvíce sledována, protože snižuje budoucí kupní sílu dnes zapůjčeného kapitálu. Dluhopisový trh proto okamžitě absorbuje jakýkoliv signál rostoucí inflace (například i zdánlivě pozitivní zprávy jako vyšší hospodářský růst či pokles nezaměstnanosti, které mohou být doprovázeny růstem cen a mezd), takže slouží jako účinný barometr inflace.
Pohyby úrokových sazeb a tržních cen dluhopisů zároveň ovlivňují výnosy plynoucí z dluhopisů. Výnos je to, co držba dluhopisu vydělá a vyjadřuje se procentem za rok. Existují různé druhy výnosů a každý má určitou vypovídací schopnost. Nominální výnos říká, jaká je úroková sazba z dluhopisu ve vztahu k jeho nominální hodnotě - jde tedy zároveň o kupónovou sazbu. Běžný výnos říká, jaká je úroková sazba z dluhopisu ve vztahu k jeho tržní ceně. Výnos do doby splatnosti (YTM - Yield to Maturity) přestavuje celkový výnos, který získáme, pokud nakoupíme dluhopis za aktuální tržní cenu, držíme jej do doby splatnosti, a zároveň reinvestujeme veškeré kupónové platby z dluhopisu plynoucí. Výnosy dluhopisů, které se uvádějí v kurzovních lístcích ve finančním tisku, jsou právě výnosy do doby splatnosti.
Jelikož pohyby úrokových sazeb mění výnos z dluhopisu, vzniká zde riziko, že skutečný výnos dluhopisu se bude lišit od výnosu, který očekáváme. Přitom platí, že u dluhopisů s delší dobou splatnosti se případná změna úrokových sazeb na změně výnosu projeví více než u dluhopisů s kratší dobou splatnosti. Investoři proto sledují u dluhopisů takzvanou duraci, což je průměrná doba splatnosti dluhopisu, která bere v úvahu fakt, že dluhopis, který nese kupón, je investorovi splacen v průměru o něco dříve než v době splatnosti. Čím vyšší duraci přitom dluhopis má, tím více se případný růst úrokových sazeb promítne do poklesu ceny dluhopisu. S vyšším rizikem ale souvisí i vyšší výnos, takže pokud investor naopak očekává pokles úrokových sazeb, dluhopisy s vyšší durací mu v případě poklesu úrokových sazeb vynesou při prodeji více než dluhopisy s kratší durací.
Sdílejte článek, než ho smažem
