Samotnému investování by mělo předcházet zabezpečení základních finančních potřeb a definování vlastní investiční strategie. V prvním případě jde zejména o pokrytí běžných výdajů z běžného příjmu, zajištění úplného a včasného splácení dluhů, pokrytí životních a majetkových rizik a vytvoření finanční rezervy pro nečekané výdaje. Jakmile dokážeme pokrýt tyto základní finanční potřeby, přichází na řadu investování, které nám umožní vytvořit si prostředky na budoucí výdaje, ať už investičního či spotřebního charakteru.
Dále si určíme vlastní investiční strategii. V ní si definujeme, na jak dlouho budeme investovat, respektive kdy bychom mohli své peníze potřebovat, jak často budeme investovat, zda pravidelně či jednorázově, a kolik prostředků budeme chtít investovat, případně v budoucnu cílově vytvořit. Zároveň je třeba si odpovědět na otázku, jaké riziko jsme ochotni při investování nést, jinými slovy zda jsme ochotni připustit vyšší riziko výměnou za možnost vyššího výnosu nebo zda spíše zvolíme jistější, byť nižší zhodnocení.
V zásadě lze rozlišit tři typy investorů: konzervativní, progresivní a dynamické. Konzervativní investor preferuje nízké riziko a jeho cílem je především ochrana bohatství před znehodnocením inflací. Proto volí takové investice, které nabízejí zhodnocení nad úrovní bankovních spořících a termínových vkladů zhruba na úrovni inflace. Progresivní investor připouští střední míru rizika a jeho cílem je růst hodnoty bohatství ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Dynamický investor potom připouští vysoké riziko a jeho hlavním cílem je dlouhodobý výrazný růst hodnoty bohatství.
Pak už zbývá jen výběr konkrétních investičních aktiv. Můžeme vybírat z celé škály finančních i nefinančních aktiv: bankovních spořících produktů, podílových fondů, akcií, dluhopisů, realit, starožitností nebo cenin. S každým z těchto aktiv jsou přitom spojeny tři základní vlastnosti: průměrný (očekávaný) výnos, riziko a likvidita. Investor se musí sám informovat, jakou míru těchto vlastností dané investiční aktivum nabízí, a najít si takové aktivum, u něhož poměr mezi těmito vlastnostmi odpovídá jeho požadavkům.
