Předposlední díl našeho seriálu o burzovních bublinách všech dob se věnuje době
nedávno minulé - roku 2001 poznamenaném především teroristickým útokem
na New York.
Již před osudovým 11. zářím začaly akciové indexy opět ztrácet půdu pod nohama. Mezi 27. srpnem a 10. zářím ztratil DAX dalších téměř 14 procent.
Během burzovní seance 10. září se vedoucí německý index dokonce ponořil
na své nové roční minimum 4554 bodů, v závěru však posílil a uzavřel na
4670 bodech. 11. září ráno zahajoval DAX na úrovni 4680 bodů a
v průběhu dne, za mírného optimizmu, stále rostl. Investoři očekávali
poklidné odpolední obchodování a závěr seance v plusových hodnotách. Ve
14:46 středoevropského času (8:46 newyorského času) se však stalo něco
neuvěřitelného. Nepochopitelná zpráva o nárazu letadla do severní věže Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku šokovala celý svět. Většina
lidí si v tu chvíli myslela, že jde o nehodu, o nehodu sice tragickou,
ale přece jenom o nehodu. Na tuto zprávu zareagoval akciový index DAX
pouze nepatrným poklesem. To se však náhle změnilo v 15:03
(9:03 N.Y.), když další letadlo narazilo do druhého z newyorských
dvojčat – do jižní věže WTC. Najednou se zjevila strašlivá pravda. Nikoliv
nehoda, nikoliv lidské selhání, ale lidská nenávist obludných rozměrů
stála za touto hroznou tragédií. Teroristický atentát, chladně
vypočítaný na efekt a přitom nevýslovně krutý, zasáhl nejen Spojené
státy, ale celý západní svět.
Zatímco svět strnul jako uhranutý, na burzovních parketech se
rozpoutala naprostá panika. Za několik minut se DAX zřítil o více než
400 bodů. Také dolar se propadl, naproti tomu ropa a zlato vystřelily vzhůru. Wall-Street, který měl v 9:30 zahajovat obchodní den, zůstal uzavřen, protože celá newyorská finanční čtvrť byla evakuována. Jen několik minut po útoku na WTC se ve Washingtonu další letadlo zřítilo na budovy Pentagonu.
V obavách před dalšími teroristickými akcemi byly vyklizeny všechny
strategické objekty jako např. Bílý dům, Kapitol a nepoškozená část
Pentagonu. Důležití ministři a prezident Spojených států George W.Bush,
který v tu dobu pobýval na Floridě, byli dopraveni do bezpečí.
Před očima mnoha miliónů diváků, kteří sledovali přímý televizní přenos, se v 15:50 středoevropského času (9:50 N.Y.) zřítila jižní věž WTC.
Za dalších čtyřicet minut potkal stejný osud severní věž a New York se
ponořil do obrovského mračna prachu. Jak přicházely nové zprávy,
vycházelo stále více najevo, že šlo o dlouhodobě připravované a přesně
naplánované útoky. Později se ukázalo, že samotné nárazy letadel by
zřejmě obě věže, byť vážně poškozené, přežily. Avšak plně natankované
nádrže letadel rozpoutaly ohnivé peklo a obrovský požár poškodil
ocelové konstrukce obou budov natolik, že došlo k jejich neodvratnému
zhroucení. V 16:29 (10:29 N.Y.) spadlo v blízkosti Pittsburghu ještě
jedno letadlo. Brzy se potvrdilo, že šlo ve všech případech o dopravní
letadla, která byla teroristy unesena ze svých pravidelných linek.
Dosud nebyl znám počet všech obětí teroru, jenom ve čtyřech
sebevražedných letadlech však zahynulo 266 lidí, ve Světovém obchodním
centru se přes den zdržovalo na 40.000 osob a v době nárazu letadel
byly ulice Manhattanu plné lidí.
Mnoho akciových burz reagovalo na teroristické útoky největšími propady ve své historii. Žádný
analytik se toho dne neodvážil vyslovit jakoukoliv prognózu o dalším
vývoji kapitálových trhů. Večer obdržela "Deutsche Börse" výhrůžku o
chystaném bombovém útoku. Na frankfurtském parketu bylo obchodování
předčasně ukončeno a došlo k okamžité evakuaci. Akciový index DAX,
který se v tomto okamžiku nacházel na hodnotě 4273 bodů, se v
předcházejících hodinách propadl o více než 8,5 procenta, což znamenalo
odliv 56 miliard Euro z tržní kapitalizace. Rovněž index "Nemax All Shares" zaznamenal 11. září značný, téměř sedmiprocentní pokles.
Také následující dny byly burzy ochromeny. Protože Wall Street
byl na neurčitou dobu uzavřen, chyběl ostatním trhům tradiční americký
vzor. Německé indexy si také nevěděly rady, byly nejisté a raději si
připisovaly další lehčí ztráty. Zatímco světová veřejnost odsuzovala
teror proti nevinným lidem a vyslovovala Spojeným státům svou účast,
pátralo se horečně po strůjci těchto útoků. Všechny přímé i
nepřímé důkazy ukazovaly na nechvalně známého teroristického vůdce,
fanatického muslima a zazobaného saúdskoarabského miliardáře, Usámu bin
Ládina a jeho podzemní organizaci Al-Kajdá. Spojené státy
současně potvrdily své odhodlání vystoupit všemi prostředky proti
původcům teroru a jejich komplicům a hovořily o válce proti USA a celé
euroatlantické civilizaci.
V pondělí, 17. září 2001, obnovila obchodování také newyorská burza. Ve
snaze co nejvíce omezit očekávaný akciový propad, byly podniknuty
veškeré myslitelné kroky. Proto před zahájením obchodování snížila
americká centrální banka vedoucí úrokovou míru na 3 %. Analytici
i představitelé jednotlivých podniků se rozhodli v ten den
neuveřejňovat žádná negativní hodnocení. Penzijní pokladna státu New
York dokonce oznámila, že nakoupí akcie za jednu miliardu dolarů. Také
mnoho významných investorů se rozhodlo neprodávat velké akciové balíky.
Světoznámý investorský velmistr Warren Buffet prohlásil, že v případě
razantnějšího poklesu akcií se sám postaví na stranu kupujících. Přesto
všechno došlo po otevření newyorské burzy k očekávanému propadu. Na
konci obchodní seance vykazoval Dow Jones sice značnou ztrátu, přesto
však byl jeho pokles menší, než se všeobecně předpokládalo. Jestliže
10. září uzavíral Dow ještě na 9605 bodech, pak 17. září ztratil přes 7
procent a skončil na 8920 bodech. Byly to především akcie leteckých
společností, hotelů, pojišťoven a dalších firem z finančního sektoru,
které si tehdy připsaly největší ztráty.
Ani další dny nepřinesly na trhy uklidnění. 21. září si
většina akciových indexů sáhla na svá lokální dna. Během jednoho týdne
tak ztratily podniky kótované na newyorské burze přes 1,38 biliónů
dolarů z tržní kapitalizace. Dow Jones poklesl na 8235 bodů,
DAX uzavíral na 3787 bodech a Nemax se propadl na 724 bodů. I když ve
Spojených státech již nějakou dobu konjunktura oslabovala, po
teroristických útocích již o nastávající recesi nikdo nepochyboval. Protože
akcie výrazně oslabovaly už před útokem, sílilo podezření, že teroristé
již před atentátem spekulovali na pokles a vydělali tak na lidském
neštěstí obrovské peníze. Neprodleně bylo zahájeno vyšetřování a
přestože do dnešní doby nepřineslo žádné významné úspěchy, byla některá
podezřelá konta zmrazena.
Čas plynul a svět řešil nyní dvě témata – válku proti
terorismu a biologické útoky snětí slezinnou (antrax), které se
objevily v USA. Lidé se obávali, že jde o druhou, tichou, teroristickou
vlnu a ve společnosti se opět šířila vlna strachu. Ostatní události se
tak dostaly mimo ohnisko pozornosti, nevyjímaje ani kapitálové trhy.
Ještě 11. září přislíbil americký prezident George W. Bush dopadení a
potrestání původců teroristických útoků i všech těch, kteří jim
poskytovali pomoc a zázemí. Mnoho zemí deklarovalo Spojeným státům svou
neomezenou podporu. V příštích dnech apeloval Washington na všechny
státy světa, aby se připojily k protiteroristické alianci a označily
šéfa teroristické organizace Al-Kajdá, Usámu bin Ládina, za hlavního
organizátora atentátů. Současně byl obviněn afghánský Taliban, že
dlouhodobě poskytuje organizaci Al-Kajdá útočiště. 2. října 2001
vyzvalo NATO své členy, aby podpořily USA v boji proti terorismu. 7.
října začaly americko-britské letecké útoky na Afghánistán, ke kterým
se brzy připojily i některé další státy, jmenovitě Francie a Kanada.
Akciové trhy zatím dobře vstřebaly sérii nepříznivých zpráv a po 21. září začaly posilovat. Již
krátce po teroristických útocích se objevily v tisku články, které
radily nakupovat pokleslé akcie a mnoho investorů tak také učinilo.
Zatímco v Afghánistánu úspěšně probíhala likvidace fanatiků z
vládnoucího hnutí Taliban, nastalo v říjnu na trzích významné oživení a
indexy rychle získávaly zpět ztracené pozice. V listopadu se však
akciový vzestup zpomalil a v polovině prosince, poté co režim Talibanu
definitivně padl, se zcela zastavil. Přesto si významné akciové indexy
udržely listopadovou úroveň až do konce pohnutého roku 2001, se kterým
se rozloučily takto: Dow Jones dosáhl 10.021,5 bodů, Nasdaq Composite
se vrátil nad hranici 2000 bodů, DAX skončil na 5160 bodech a Nemax
uzavíral na 1095 bodech. Na několik měsíců tak trhy ignorovaly
špatné podnikové zprávy a pozapomněly na postupující recesi. Ovšem i v
této době přechodného akciového oživení se rodily na burzách další
skandály. Pozoruhodný byl zejména případ Enron, na který se podíváme v
dalším a zároveň posledním pokračování tohoto seriálu.
Sdílejte článek, než ho smažem