Penzijní fondy: výnosná investice, o které se neví

Řada lidí - včetně více než poloviny respondentů v anketě u článku "Šance penzijního připojištění" - tvrdí, že penzijní připojištění je nevýhodný produkt. Možná ano, pokud si měsíčně ukládáte pár stokorun, ale můžete-li uložit více a navíc přesvědčíte svého zaměstnavatele, aby vám přispíval i on, matematika se poměrně výrazně změní.

U penzijního připojištění jsou klasické a známé první dvě zvýhodnění příspěvku zaměstnance:
1) do úložky 500 korun měsíčně stát přispívá až 150 korunami měsíčně;
2) úložky od 500 do 1 500 korun měsíčně lze odečíst od daňového základu.

Další zvýhodnění se pak vztahují na příspěvek zaměstnavatele:
3) do výše 3 % vyměřovacího základu sociálního pojistného (zjednodušeně odpovídá hrubé mzdě) neplatí zaměstnavatel ani zaměstnanec odvody na sociální a zdravotní pojištění;
4) příspěvek zaměstnavatele nepřesahující 5 % mzdy není součástí zdanitelných příjmů zaměstnance.

Jak to vychází?

Hovoříme-li o příspěvku zaměstnavatele, musíme si uvědomit, že jde vlastně o součást mzdy: jestli zaměstnavatel něco "přidá", je to úžasné, ale nijak to nesouvisí s naším modelem. Tak jako tak příspěvek zaplatí z naší mzdy. Dále jde o úsporu samotného zaměstnavatele, který za nás platí nižší pojistné. Solidní a vstřícný zaměstnavatel by nám měl tuto úsporu refundovat, tedy o tuto uspořenou částku zvýšit plat (jeho náklady zůstanou stejné). Dostáváme tedy součet tří částek: úsporu na pojistném, úlevu na daních a zvýšení platu. Jde sice o stokorunové záležitosti, ale stokorunka ke stokorunce…

Leč pojďme počítat "odzadu": abychom využili 5% limit pro útěk z daní, dostáváme se k výši příspěvku, který by z naší mzdy měl odvádět zaměstnavatel: při platu 20 000 korun by šlo o 1 000 korun, při mzdě 25 000 korun pak o částku 1 250 korun měsíčně. Celkem by tak do penzijního fondu měsíčně šlo 2 500 nebo 2 750 korun. Je to hodně, že? Ale pozor – z těchto peněz se nám hodně "vrátí" na daních i na nižších platbách pojištění! Tedy:

Při platu 20 000 korun a příspěvku zaměstnavatele 1 000 Kč měsíčně dochází k úsporám zaměstnance měsíčně 200 Kč na daních a 75 Kč na pojistném, zaměstnavatele 210 Kč na pojistném. Jestliže zaměstnavatel o tuto částku zvýší zaměstnanci mzdu, celková úspora se přiblíží sumě 500 Kč měsíčně, tedy 6 000 korun ročně. Tyto peníze tak zaměstnanec "jen" reinvestuje a de facto o ně do penzijního připojištění dává méně. Spolu s daňovou úlevou z příspěvku zaměstnance (2 400 Kč) jde již dohromady o 8 400 korun ročně a na připojištění tedy reálně dává jen 21 600 Kč ročně (1 800 Kč měsíčně).

Při platu 25 000 korun a příspěvku zaměstnavatele 1 250 Kč měsíčně zaměstnanec ušetří měsíčně 315 Kč na daních a 95 Kč na pojistném, zaměstnavatel 260 Kč na pojistném. Jestliže (solidní) zaměstnavatel o tuto částku zvýší zaměstnanci mzdu, celková úspora dosahuje 670 Kč měsíčně, tedy přes 8 000 korun ročně. Při této mzdě již zaměstnanec spadá do 25% daňové skupiny a jeho úlevy jsou tedy vyšší. Spolu s daňovou úlevou z příspěvku zaměstnance (3 000 Kč) jde již dohromady o 11 000 korun ročně, a tak dává na připojištění reálně pouze 22 000 Kč ročně (něco přes 1 800 Kč měsíčně).

Jak vlastně funguje ona "reinvestice"? Daňové úlevy a osvobození od pojistného nám reálně zvyšuje příjmy – stát nám je odpustil, tedy "daroval". A my tak o tuto sumu můžeme fakticky snížit své vlastní příspěvky: místo 1 500 korun měsíčně platíme jen 800 měsíčně a jen "přesuneme" těch darovaných 700 korun. Při mzdě 25 000 korun platíme také něco přes 800 korun měsíčně, ale protože "přesouváme" přes 900 korun, celkové skutečné úložky jsou měsíčně o 250 Kč vyšší (2 750 oproti 2 500 korunám, to je i další důvod mírně vyšší výnosnosti v této daňové skupině). Takto zkonstruovaná dohoda se zaměstnavatelem (o refundaci jeho úlevy od pojistného do mzdy) má vlastně pro zaměstnance 100% efekt – z placených 1 000 korun dostávám zpět 500 Kč, takže jinak řečeno: platím 500 a ukládá se mi 1 000.

Je důležité poznamenat, že při našich výpočtech vycházíme ze současných daňových podmínek, což není zanedbatelná nejistota. Ale i v rámci jakékoli penzijní reformy se počítá se zachováním dobrovolného pilíře a jeho motivační podpora bude jistě žádoucí, i kdyby se formálně přizpůsobila. o 15ti letech od založení penzijního připojištění si lze (bez ohledu na věk) až polovinu naspořené částky vyzvednout ve formě tzv. výsluhové penze.

Více o tématu najdete v naší specializované sekci Penzijní připojištění.

Nezapomeňte, že penzijní připojištění si můžete pořídit na Peníze.CZ online.