Hrátky s P/E

Mnozí lidé u nás stále ještě nechápou, že pokud jde o cenu majetku, žádná "oficiální" zkrátka není. Je to asi jako s Union bankou: má cenu +5 miliard nebo –5 miliard? Nejspíš někde mezi, ale to by reálně "ocenil" jen nějaký reálný kupec (Invesmart chtěl dát 3/4, ale k tomu dostat 1,5 a pak snad…).

Zisk na akcii

Nejpopulárnější z tzv. poměrových ukazatelů, které by měly naznačovat hodnotu majetku, je P/E, ačkoli jeho vypovídací schopnost má své hranice. Podíl či poměr ceny a zisku (price/earning) se však obecně velmi snadno počítá a zároveň poskytuje srozumitelnou informaci. Jednoduše říká, jakou cenu je investor ochoten zaplatit za zisk společnosti – vypočte se jako poměr ceny za jednu akcii ku zisku na tutéž akcii.
Jestliže cena akcie ČEZ dosahuje 90 Kč za akcii a zisk na akcii je na úrovni 11 Kč, pak ukazatel P/E dosahuje 8,1 (90 : 11). To znamená, že investor je ochotný zaplatit 8,11 Kč za každou korunu zisku společnosti. Z druhé strany to zároveň také vyjadřuje, za kolik let zisk firmy teoreticky "splatí" nákupní cenu akcie (v našem případě za 8,1 roku).

Tradiční ukazatel P/E poměřuje současnou cenu akcie s jejími zisky za předchozí rok, proto se také používá tzv. forward P/E poměřující současnou cenu akcie s očekávaným ziskem na akcii v následujícím roce. Můžeme se však setkat i s dalšími ukazateli nejrůznější konstrukce. Dokonce sama kategorie zisku dnes prochází různými pokusy o upřesnění.

Správné P/E

Jaké P/E je lákavé a jaké už příliš vysoké? Ani to nikdo neví, úrovně se liší podle oborů, navíc se názory značně mění a silně podléhají "sentimentu", ne-li přímo módě. V historii se P/E, měřeno indexem S&P500, pohyboval kolem 15 s výkyvy nad 25, ale i pod 10. V boomu konce devadesátých let vyšplhal až na 35.
Dnes poklesl ukazatel již pod 20, ale je to už dost (nebo ještě) málo? Při hlubším pohledu totiž zjistíme, že nelze vytrhovat akcie z kontextu jiných finančních trhů a vůbec úrovně úrokových sazeb. Jednoduše řečeno by mělo P/E odpovídat reciproké hodnotě míry výnosu z nerizikových investic, tedy 1/r (pomiňme problematiku, zda "odpovídat" můžeme považovat za „rovnat se“ i jakou míru výnosu zvolit). Za normálních okolností by se taková míra měla pohybovat řekněme kolem 0,01 (1 %), z čehož by vyplynul adekvátní P/E na úrovni 100. Připočítáme-li však nějakou prémii, řekněme 5 %, pak výnosová míra "vyskočí" na 0,06 a najednou se skutečně dostáváme na P/E 17. Spokojíme-li se s 4% prémií, už jsme na 20.

A navíc – musíme se pohybovat v reálné optice, která se často opomíjí. Co když se inflace vyhoupne na 10 % (a taková koncem 70. let v USA byla)? V tu chvíli P/E na úrovni 8 (S&P500 ji měl, ač rekordní) není vůbec "špatně": dosaďte si do vzorečku 1/r nějakých 12 % a v tu chvíli vyjde právě 8.
Dnes jsou naopak úrokové sazby v padesátiletých minimech, takže i ukazatel P/E by si mohl dovolit být klidně z těch vyšších. V každém případě při poklesu úrokové míry roste i hladina "přijatelnosti" P/E.

Pokud chcete získat další informace o této problematice, navštivte naši Univerzitu!

Jak nakupujete akcie vy? Zajímáte se o poměrové ukazatele, nebo nakupujete podle jiných kritérií? Zapojte se do naší diskuse!