Stát měl v IPB zasáhnout dříve

Stát měl v IPB zasáhnout dříve
Otálení a přehlížení problémů jedné z největších českých bank dovedlo vládu až do situace, kdy neměla na výběr. K tomuto závěru dospěli studenti, kteří sepsali rozsáhlou studii o vzestupu a pádu IPB.

Volbu tématu vysvětlují autoři jednoduše: "IPB je v současnosti intelektuálně nejzajímavější kauzou pro ekonomy." První pokus o vytvoření takové studie již byl na Fakultě sociálních věd krátce po pádu banky. Autoři tehdy však narazili na problém nedostatku informací a k tématu se vrátili až s roční zpožděním. Tentokrát jim bylo jasné, že bez informační podpory ČSOB jako nového vlastníka banky neobejdou. Podpora nakonec nebyla jen informační, banka poskytla i zázemí a peníze. Určitě vás tedy napadne, že jejich úkol byl prostě napsat oslavnou ódu na ČSOB. Sami studenti se hájí tím, že jejich studie končí v okamžiku prodeje banky ČSOB a zaměřuje se spíše do historie a snaží se popsat procesy během kterých se z malé banky bez poboček a zaměstnanců stalo průmyslové impérium a všechny jevy, které s tím souvisely.

Vyslýchali i ministry

V době krachu banky byla česká média zavalena články a komentáři týkajícími se událostí okolo IPB. Vzhledem k množství materiálu, který bylo třeba při vytváření studie zpracovat, považují její autoři samotný fakt, že se jim podařilo vytvořit systém a "nějak se v tom všem vyznat" za významnější, než to, že ji vůbec napsali. "Byla to příležitost se něco naučit." Samotný proces vzniku nejlépe vystihují slova jednoho z autorů: "Odvedli jsme odpornou část práce s takovým výzkumem související - srovnali jsme tuny informací, aby se s tím dalo dále pracovat." Jako hlavní informační zdroje posloužili zdroje z denního tisku, ale i rozhovory s jednotlivými aktéry událostí kolem IPB. Autoři se tak setkali s bývalým ředitelem banky Miroslavem Tučkem, místopředsedou představenstva Liborem Procházkou, bývalými ministry financí Ivanem Pilipem a Pavlem Mertlíkem, zaměstnanci bankovního dohledu ČNB a mnoha dalšími.

IPB se přežila

Pasáž, která asi zaujme většinu z nás, se týká zvoleného řešení problému IPB. Podle autorů měl v bance stát a orgány bankovního dozoru zasáhnout už několik let před červnem 2000. Pštrosí politika státu a dohledových orgánů tak nakonec podstatnou měrou přispěla ke stavu, kdy nezbývalo nic jiného, než nastalý problém banky řešit prodejem IPB tomu, kdo byl připraven okamžitě převzít řízení banky.

Nelze popřít, že se autorům podařilo odvést pořádný kus práce. Díky účelu svého vzniku má studie v sobě výrazný akademický nádech, což ji činí vhodnou pro další studijní účely. Je ale otázkou, jestli může být zajímavá i pro "člověka z ulice", který si chce ujasnit, proč se má "ta IPB" platit z jeho daní. Otázkou, která určitě napadne řadu čtenářů studie bude - jak moc autory ovlivnila podpora ze strany ČSOB. Bohužel pro ně, budou v tomto směru asi často nazírání skrze již předem učiněné názory každého jednotlivého čtenáře a spojení tak může nezávislosti studie výrazně uškodit.

Přečtěte si střípky z nejdelší verze:

"...není pochyb o tom, že za ohromnou dynamikou banky stála mnohá dobrá manažerská rozhodnutí. Mezi ně spadá už samo rozhodnutí orientovat se na vytvoření univerzální banky a na drobného klienta. Ostatní velké banky na českém trhu ze setrvačnosti trvaly na koncentraci na ten segment bankovních služeb, který obhospodařovaly během let komunismu. IPB, vzhledem k tomu, že žádnou komunistickou minulost neměla, touto setrvačností netrpěla a netrpěli jí, jak už bylo zmíněno výše, ani její zaměstnanci. Do stejné kategorie dobrých manažerských rozhodnutí patří i akviziční politika IPB v oblasti retailu, která byla dlouhodobě velmi úspěšná a jejímž prostřednictvím se dokázala IPB postupně proměňovat z banky ve finanční skupinu. Zároveň měla IPB dostatek správné intuice v tom, že dokázala tuto akviziční politiku skloubit s postupným pronikáním do všech segmentů bankovních služeb. Velkým otazníkem zůstává, nakolik byla tato akviziční strategie promyšleným dlouhodobým plánem a nakolik šlo spíše o schopnost IPB pružně reagovat na příležitosti – soudě ale podle toho, jak těžké je plánovat v situaci, kdy celá ekonomika prochází rozsáhlou celospolečenskou změnou, zdá se logičtější přisoudit větší význam pružnosti..."

"...IPB a ŽB představují dva extrémní případy ve škále chování bank v české transformaci. Na začátku v letech 1990-91 byly obě banky v jistých ohledech v podobné situaci. Tehdy ještě Investiční banka měla sice oproti ŽB několikanásobně větší bilanční sumu, ale co do počtu klientů, počtu poboček či zaměstnanců byla srovnatelná s Živnobankou. IPB se ale na rozdíl od Živnobanky rozhodla pro razantní nástup do českého bankovnictví se snahou dohnat a předehnat KB, ČS a ČSOB a vybudovat impérium podobné impériu Živnobanky z dob první republiky. Naopak Živnobanka svým chováním podobným chování pobočkám zahraničních bank zůstala jakoby mimo českou ekonomiku..."

"...sloučení IPB a ČSOB v okamžité návaznosti na nucenou správu a na obsazení centrály IPB jednotkou URNA vyvolalo na straně mnoha někdejších zaměstnanců IPB určitý resentiment vůči novému vlastníkovi. Psychologicky je taková reakce pochopitelná: uvnitř IPB existovala určitá hrdost na rychlý vzestup banky během devadesátých let a z ní vyplývala i silná zaměstnanecká loajalita. O to silnější pak byl odpor těchto zaměstnanců k podvědomému, ale přesto přítomnému cejchu "tunelářů", který byl ve skutečnosti k drtivé většině tvůrců retailu IPB dosti nespravedlivý. Ačkoli se ČSOB snažila prezentovat události z června 2000 jako sloučení rovnocenných partnerů – "a merger of equals" - (dokladem čehož může být například název vnitřního časopisu pro novou banku "Cestou partnerství"), pro zaměstnance IPB tato "oficiální linie" nebyla důvěryhodná. Vinu na tom pravděpodobně nese i rozpor mezi oficiální, formální vnitřní komunikací na jedné straně a neformální komunikací, která po převzetí IPB ze strany ČSOB mezi pracovníky obou bank samozřejmě rovněž probíhala, na straně druhé. Z rozhovorů se zaměstnanci ČSOB, které autoři této studie během podzimu 2001 absolvovali, například vyplynulo, že uvnitř ČSOB se pro vedoucího pracovníka pověřeného řízením firemní komunikace v ČSOB ve dnech po prodeji IPB, Pavla Hejzlara, vžilo označení "zastupující říšský protektor", což muselo mezi zaměstnanci IPB jednak nutně vyvolat ty nejnepříjemnější asociace, jednak nevyhnutelně diskreditovat oficiálně proklamovanou verzi červnových událostí – totiž že šlo o sloučení rovnocenných partnerů. Vinou vnitřní komunikace a personální politiky ČSOB pak bylo, že se jí nepodařilo tento resentiment uklidnit..."

Celou studii a další informace o jejich autorech můžete najít na adrese www.historieIPB.cz.

Zajímá vás ještě kauza IPB? Přečtete si zmiňovanou studii? Podělte se o své názory s ostatními.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 12 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 12. 2007 19:39, tqZltFLCvQNTVi

mThHrS

+58
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 4. 2002 11:51, Mihelko

Při zmínce o "zastupujícím říšském protektorovi" se mi vybavila věta o tom, že češi jsou smějící se bestie. Myslím, že i toto slangové označení svědčí o smyslu k (značně) černému humoru. :o) Jestli je celá zpráva prošpikovaná podobnými "drby" tak by to mohlo být celke čtivé. :o)

-20
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

Bankovní dohled, banky, Daně, finance, IPB

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

ETA Hlinsko: kámen na krku První investiční

14. 3. 2002 | Tomáš Prouza

ETA Hlinsko: kámen na krku První investiční

Od krachu IPB se První investiční zmítá v řadě problémů. Stále není oficiálně vyjasněna její role ve skupině ČSOB a nemožnost aktivního působení na trhu vede ke ztrátě tržních pozic.... celý článek

Šest set dnů manželství

8. 2. 2002 | Jan Heřman

Šest set dnů manželství

Právě tolik času bylo třeba na integraci dvou velkých bank. ČSOB teď prezentuje úspěšné převzetí IPB a přitom za ni ještě ani nezaplatila bývalým akcionářům. A co říkají na spojení... celý článek

Otevřený dopis Pavlu Kavánkovi

18. 1. 2002 | redakce Peníze.CZ

Otevřený dopis Pavlu Kavánkovi

V nezkrácené verzi publikujeme otevřený dopis klientské pracovnice ČSOB v Plzni generálnímu řediteli ČSOB Pavlu Kavánkovi.

Banky v roce 2000

23. 10. 2001 | Petr Vykoukal

Loňský rok v bankovním sektoru proběhl relativně klidně, hlavním tématem byly probíhající privatizace a rostoucí boj o drobné klienty. Jediné „vzrušení“ nastalo v červnu, kdy došlo... celý článek

ČSOB vs. IPB: Konečně odtajněno 2 aneb Dejte mi už pokoj

3. 8. 2001 | Petr Vykoukal | 1 komentář

ČSOB vs. IPB: Konečně odtajněno 2 aneb Dejte mi už pokoj

Poté, co dokumenty týkající se často diskutovaného prodeje "Lva ve světě financí" Československé obchodní bance zveřejnil sám kupující, přidaly se k nim i ostatní strany. Ministerstvo... celý článek

Partners Financial Services