Protože se blíží konec lhůty pro podávání přiznání k dani z příjmu, na aktuálnosti nabývá § 68 zákona o správě daní a poplatků. Na jeho základě lze v případě pozdního podání zvýšit vyměřenou daň až o 10 %.
Dlužník, jenž neodvede částku daně do doby její splatnosti, musí počítat s penalizací za každý den prodlení ve výši
• 0,05 % nedoplatku u daně doměřené podle dodatečného přiznání nebo hlášení dlužníka
• 0,2 % nedoplatku v případě, že úřad zjistil zkrácení daně a daň dodatečně vyměřil
• 0,1 % nedoplatku v ostatních případech.
Uvedené procento se vypočítává maximálně za 500 dní, po jejich uplynutí zaplatí dlužník penále v rozsahu 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky (ta v současnosti činí 3,25 %). Penále se stanovuje platebním výměrem, proti němuž je možné se do 30 dnů od doručení odvolat. Daňové nedoplatky do 50 Kč se nevymáhají a nepředepisuje se ani penále, jehož výše činí za jedno zdaňovací období maximálně 100 Kč.
Neuhradí-li dlužník penále ve stanoveném termínu, vyzve ho finanční úřad k zaplacení v náhradní lhůtě (minimálně osmidenní), po jejímž uplynutí následuje exekuce. Proti této výzvě se lze odvolat do 15 dnů, ovšem bez odkladného účinku. Jestliže je úspěšné vymáhání ohroženo, může exekuce započít i bez výzvy. Neplatiči jsou pak předepsány k úhradě i náklady exekuce, jež obsahují náhradu za výkon zabavení ve výši 2 % z nedoplatku (minimálně 200 Kč), náhradu za výkon prodeje, která představuje rovněž 2 % (minimálně 200 Kč) a náhradu hotových výdajů správce daně.
Pro zajištění své pohledávky může úřad využít taktéž zástavy věcí, pohledávek či majetkových práv. I proti tomuto rozhodnutí je možné se do 15 dnů odvolat. Příjemnější je pro dlužníka skutečnost, že se povinnost hradit nedoplatky promlčuje po šesti letech, během nichž neprovedl finanční úřad žádný úkon k jejich vymáhání, maximálně celkem po dvaceti letech. Promlčecí lhůta se prodlužuje v případě uplatnění zástavy na nemovitost na třicet let, drží-li věřitel v zástavě věc movitou, stává se závazek nepromlčitelným. Úřad také může nedoplatek částečně či úplně prominout, pokud ohrožuje schopnost dlužníka živit sebe nebo osoby závislé, nebo pokud by jeho vymáhání vedlo k dlužníkovu hospodářskému zániku, při němž by výnos z likvidace byl pravděpodobně nižší než vytvořená daň v příštím období.
Prominutí může být zrušeno, jestliže zmíněné důvody pominou. Dlužník je pak oprávněn podat odvolání jen proti rozhodnutí o pominutí důvodů, nikoliv proti samotnému rozhodnutí o prominutí nedoplatku. Ve zvlášť tíživých situacích přichází v úvahu i posečkání daně nebo její úhrada ve splátkách. Takovou alternativu povoluje finanční úřad na žádost , přičemž je oprávněn vázat odklad na splnění stanovených podmínek, a dlužník hradí úrok ve výši 140 % diskontní sazby České národní banky (u částky nižší než 50 Kč se úrok odpouští).
Daňový subjekt se nevyhne pokutám ani tehdy, když neplní povinnosti nepeněžní povahy plynoucí z daňových zákonů. Finanční úřad mu je může ukládat i opakovaně do maximální výše 2 milionů Kč. Odvolání je v tomto případě přípustné do 30 dnů a má odkladný účinek. Promlčecí lhůta na uložení pokuty činí 2 roky, na její vymáhání 5 let. Nejtěžší sankcí, ukládanou při dobrovolném neplnění a opakovaném porušování povinností, je pozastavení podnikatelské činnosti až na dobu 30 dnů.
Už na vás někdy přišla daňová kontrola? Jaké máte s úředníky berňáku zkušenosti? Podělte se s ostatními o své názory!
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 3. 2002 16:30, TSC
dejte volovi kulaté razítko a už je to hotovo. V podstatě proti nim není efektivní obrany a ze zakonů si dělají srandu.
Poslal bych jich 70 tisíc do výroby, do dělnických profesí jako to udělali komunisti v 50 letech a byl by klid ... možná !
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.