Kdo vydělá na rovné dani?

Velkým tahákem volební kampaně Občanské demokratické strany (ODS) se stal návrh daňové reformy. Mimo jiné obsahuje koncept rovné daně z příjmu. Spočívá ve zrušení progresivity zavedením jednotné sazby daně a odbourání všech odčitatelných položek vyjma jediné – základní, která má stanovit nezdanitelné minimum pro každého poplatníka ve stejné výši. ODS slibuje daň nižší, jednodušší, spravedlivější a lépe kontrolovatelný výběr.

Střední vrstvy zaplatí více

Pro posouzení konkrétních údajů musí být známy parametry systému. Ondřej Schneider ze společnosti Patria Finance naráží na dva základní – výši sazby a velikost nezdanitelného příjmu. Pokud by se vycházelo z návrhu Petra Macha z Centra pro ekonomiku a politiku (CEP), činila by sazba patnáct procent a nezdanitelná částka 6 000 Kč na osobu a měsíc. Jak by dopadl takový systém? Zhruba sedmdesát procent domácností by platilo nižší daně než dosud, polepšily by si jak nejbohatší rodiny, tak nejchudší, které by měly nárok na větší odpočitatelné položky. Černý Petr by zůstal třiceti procentům rodin s příjmy pohybujícími se těsně pod průměrem.

Nezanedbatelný dopad by měla reforma na příjmy veřejných rozpočtů. V loňské roce činil výnos daně z fyzických osob zhruba 110 miliard korun, v novém systému by se vybralo asi 85 miliard. Výpadek příjmů by pak byl přibližně 25 miliard korun. To platí pro popisované nastavení parametrů (15 %, nezdanitelná částka 72 000 ročně), při jiných hodnotách by samozřejmě byl rozpočtový dopad odlišný. Schneider odhaduje, že pro udržení současných daňových výnosů by bylo nutné stanovit buď sazbu ve výši přibližně 20 procent nebo snížit nezdanitelné minimum na 4 300 Kč měsíčně. Představitelé ODS argumentují tím, že kladný vliv na rozpočet by naopak mohlo mít zjednodušení administrativy, omezení možnosti daňových úniků a zvýšení ekonomického růstu. Konkrétně však lze tyto vlivy velmi obtížně vyčíslit.

Velkým kritikem rovné daně je současný místopředseda vlády Vladimír Špidla. Ten uvádí (HN 11. 3.), že v důsledku snížených výnosů daní z příjmu (právnických a fyzických osob) a zrušení daňových odpisů by veřejné rozpočty přišly o minimálně 60 miliard korun ročně. To by mimo jiné znamenalo, že úroveň služeb poskytovaných stáním aparátem by poklesla. Snížila by se daňová solidarita a z toho by těžili bohatí. Jako příklad Špidla uvádí: "Pro rodiny s vysokými příjmy by asi nebyl neřešitelný problém se vyrovnat se zhoršenými službami třeba dopravy - mají přece své automobily; ani se školstvím - mohou své děti posílat do privátních a ne do státních škol; ani se slabou policií - k čemu mají soukromou ochranku; ani se zdravotnictvím - od čeho mají svého rodinného lékaře?"

Konec účetních kouzelníků

Přínos rovné daně především u právnických osob vidí Vladimír Tomšík, ekonom společnosti NEWTON. Důvodem je, že jejich zisk se stejně stane důchodem jednotlivce a že by došlo ke zmírnění nerovných podmínek při podnikání domácích a zahraničních subjektů (mají daňové prázdniny). Otázkou je, co by na zvýšení české daňové konkurenceschopnosti říkaly orgány Evropské unie (EU). Podle názoru některých odborníků, například Aleny Vančurové z katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické (VŠE), EU nedopustí, aby sazby korporátní daně u kandidátských států klesly pod úroveň předpokládané harmonizované sazby přibližně třiceti procent.

U daně z příjmu fyzických osob vidí Tomšík nebezpečí v odstranění progresivity. Pak by rovná daň nemohla fungovat jako automatický stabilizátor (jeden z nástrojů hospodářské politiky, který má snižovat výkyvy působení hospodářských cyklů). Dále upozorňuje na výpadek příjmů rozpočtů a zařazení České republiky mezi experimentující země.

Pro rovnou daň je jednoznačně analytik PPF Pavel Kohout. Uvádí, že koncept podobný rovné dani existuje v Estonsku nebo v Rusku, kde po zavedení daňové reformy vzrostl objem vybrané daně z příjmu téměř o polovinu. Uznává, že zavedení rovné daně by prospělo spíše bohatým. Ale jiným způsobem, odpadly by jim náklady spojené s "daňovou optimalizací", tedy s legálním či nelegálním vyhýbáním se daním. Podle Kohouta zavedení rovné daně uškodí pouze daňovým poradcům, právníkům, expertům na kreativní účetnictví a bankéřům z daňových rájů.

Kdo neumí vyplnit daňové přiznání

Rovná daň má přinést zjednodušení administrativy a omezení daňových úniků. Co na to říká ekonom a daňový poradce Miloš Hovorka? Tvrdí, že koncept reformy vychází z návrhu amerického ekonoma Alvina Rabushky. ODS jej pouze okopírovala a dostatečně nepřizpůsobila českým podmínkám (EURO 11/02). Podle Hovorky není s vyplněním přiznání v ČR velký problém, běžný zaměstnanec si snižuje základ zhruba o 5 – 6 položek a jejich odbourání v žádném případě náš daňový systém nezjednoduší. Zavedení jedné sazby místo čtyř je kosmetickou úpravou. Poslanec za ODS Vlastimil Tlustý naopak uvádí, že různých osvobození, úlev, zvláštních sazeb či nezdanitelných částek je v daňovém zákoně 128 a současná podoba zákona je opravdovou džunglí.

Že to se zjednodušením nebude tak jednoduché, ukazuje současná realita. Hlavní obsah daňové optimalizace spočívá ve snižování daňového základu. Logické je snížit ho ještě před výpočtem zdravotního a sociálního pojištění, podnikatel zabije dvě mouchy jednou ranou. Těžištěm je zvýšení daňově uznatelných nákladů. U zdanění zaměstnaneckých příjmů se musí optimalizovat pouze odčitatelnými položkami, těch ale není mnoho. Navíc jejich účelem je spíše zvýhodnit aktivitu, například motivovat lidi, aby si spořili na penzi či bydlení, nebo zvýhodnit určité skupiny obyvatel, které jsou nějakým způsobem handicapovány (zdravotně postižení, studenti, mladé rodiny). Jejich odstraněním by se mohl destabilizovat současný systém s těžko odhadnutelnými negativními dopady.

Podle Aleny Vančurové musíme u daně z příjmu fyzických osob respektovat rovněž požadavky EU. Ačkoli je kapitola daně uzavřena, musí se dořešit dva problémy. Unie požaduje progresivitu s nejvyšší sazbou na úrovni zhruba čtyřicet procent. Problémem rovněž bude požadavek zdanění starobních důchodů, které u nás zatím není. Zatímco v prvním případě jde koncepce ODS zcela proti, o druhém se vůbec nezmiňuje.

Myslíte si, že rovná daň pro vás bude přínosem? Má tento koncept šanci projít parlamentem? Hlasovali byste pro nebo proti, kdybyste byli poslanci? Podělte se s námi o své názory.