Protože 72 % bodů účastníci kupónové privatizace svěřili investičním fondům, během času většina inkasovala svých cca 20 000 korun a slovo kapitál pro ně zůstalo i nadále neznámým strašidlem. Rozdaný majetek se tak začal silně koncentrovat. Několik málo skandálů sice levice i média zveličovaly celé desetiletí, ale ve vykradených fondech zmizelo jen zanedbatelných několik miliard korun. Daleko větší problémy způsobila "standardní" privatizace, protože prakticky celá proběhla "na úvěr" a roztočila hurikán fiktivních aktiv. Jen za tyto mnohdy delikventní úvěry nyní bankám platíme "rukou společnou a nerozdílnou" také 1/4 bilionu korun – kruh se tak uzavírá a jakoby nula od nuly pojde.
Dnešní mapa kapitálu
Nakolik se kapitál koncentruje, vidíme např. v tom, jak se to promítá do rozložení akciového vlastnictví vedeného ve Středisku cenných papírů. Tam je již 90 % majetku soustředěno na 0,11 % účtů, tedy jen na necelých čtyřech tisíc účtech. Zbylých 10 % majetku je stále ještě "rozprášeno" na 3 milionech účtů – z těch je ovšem další část prázdných a většina již léta bez pohybu. Další oblastí je pak také úzká, ale přece jen několikasettisícová menšina našich obyvatel, kteří využívají pro své úspory již zcela na světové úrovni fungující podílové fondy. Ty vedou své klienty zčásti na svých vlastních subregistrech nebo vydávají (pseudo)listinné podílové listy, jako např. IKS. Neumíme tedy ani rozumně rozlišil podíl domácností a institucionálních investorů.
Hospodáři a správci
Došlo tedy k soustředění majetku těm, kdo s ním skutečně hospodaří – mezi nimi pochopitelně nejsou jen fyzické, ale zejména právnické osoby. Došlo tím tak ke značnému stupni standardizace našeho kapitálového trhu. Průvodním jevem této standardizace je i přechod majetku do správy fondů a specializovaných správcovských oddělení či dceřiných firem většinou v rámci bankovních a finančních skupin, kterým se říká Asset management (tedy přesněji jde o správu aktiv nebo dokonce zdrojů). Tam pracují specialisté pro nejbohatší osoby a firemní klientelu. Tento segment trhu se často opomíjí, zřejmě vinou nedostatku informací, což se nyní snad díky AKATu alespoň trochu zlepší, byť jeho data jsou zatím méně než kusé. Další značná aktiva spravují banky přímo ve svých odděleních privátní i korporátní klientely.
Bez zajímavosti není ani rozložení "hráčů" na těchto trzích, je však nutno dodat, že údaje jsou pouze orientační (chybí např. asset management Komerční banky).
Na obzoru prales fondů
Údaje nejsou dostupné ani za zahraniční fondy. Ty měly alespoň vypracovat potřebnou dokumentaci k získání povolení KCP. Většina fondů ovšem nechala registraci až na poslední chvíli a tak dnes na komisi leží 32 žádostí (tedy zřejmě 32 cizích investičních či našich dealerských společností) pro 574 fondy. Značná část z nich nedostane do konce roku povolení a mnohé by tak po 1. lednu 2002 měly v ČR buď ukončit nebo přerušit svoji činnost. Problém je také v jejich informačních povinnostech, takže víme pouze, že v září vykázaly "emise" ve výši 0,4 miliardy korun. Objem majetku, který do nich vložili obyvatelé ČR, se odhaduje na pouhých několik miliard korun. Vybrat si již dnes není lehké, čekají nás však již doslova nepřeberné možnosti. Jedinou překážkou rozvoje zůstává tedy náš mýtický TOR (teta z Orlických hor), které nikdo nic nevysvětlí a i kdyby vysvětlil, tak nepochopí a i kdyby pochopila, stejně dá své dlouhé peníze na krátký bankovní vklad.
Zde najdete objemy majetků jednotlivých správců seřazené v přehledných tabulkách.
Přeruší zahraniční fondy po 1. lednu 2002 činnost? Kdo bude vítězem v lovu nového majetku v příštím roce? Co myslíte? Podělte se o své názory s ostatními.
autor pracuje v Investiční společnosti České spořitelny
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
