Lidé začínají mít z reforem strach

Občané se začínají bát vládních reforem. Vypovídá o tom konjunkturální průzkum ČSÚ, který v září ukázal, že důvěra spotřebitelů v hospodářský vývoj během příštích šesti měsíců slábne. Důvodem je nejspíš růst výdajů kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, zdražení energií a změnám ve financování zdravotní péče. "Nepřímým důkazem rostoucích obav je zvýšení počtu respondentů, kteří hodlají spořit," potvrzuje Petr Sklenář, odborník na domácí ekonomiku ze společnosti Atlantik FT. "Z dlouhodobého hlediska je ale důvěra spotřebitelů stále velmi vysoká. Zejména hodnocení nezaměstnanosti svědčí o tom, že situace na trhu práce je nejlepší za posledních 15 let a pracovních příležitostí je dost."

Pocity nejistoty ovšem v lidech vyvolávají jakékoliv hlubší změny, takže mírné oslabení důvěry spotřebitelů v budoucí ekonomický vývoj se dalo očekávat. Indikátor spotřebitelské důvěry se v září snížil na 101,1 ze srpnových 102,7 bodů. Ve srovnání se stejným měsícem loni je nižší o 0,7 bodu.

Firmy si na rozdíl od spotřebitelů zatím problémy nepřipouštějí. I mezi nimi se ale dají najít rozdíly. Zatímco průmyslové podniky odhadují pro příštích tři až šest měsíců zlepšení své hospodářské situace, obchodníci své vyhlídky v září ve srovnání se srpnem vidí hůře. Stavební firmy mají za to, že za šest měsíců bude lépe, než si myslely minulý měsíc. Celkově indikátor důvěry podnikatelů mírně posílil na 106 ze srpnových 105,8 bodů.

Souhrnný indikátor důvěry, který kombinuje sentiment spotřebitelů a podniků, ale na růstovou stranu podnikatelé nepřetáhli. Klesl o desetinu procenta na 105,2 bodu, proti loňskému září je ale výše o 0,3 bodu. Základní hladina 100 bodů je odvozena z průměru roku 2005.

Na rozdíl od statistických ukazatelů typu HDP, inflace či nezaměstnanost, indikátory důvěry, tzv. předstihové ukazatele, zachycují aktuální stav ekonomických subjektů a číselně vyhodnocují jejich očekávání dalšího vývoje. V tom jsou velmi cenné a praktickými ekonomy, zejména burzovními analytiky, úzkostlivě sledované. K nejrespektovanějším patří třeba americký indikátor průmyslu a služeb ISM, nebo evropský index Ifo, sestavovaný stejnojmenným ekonomickým institutem v Mnichově. "Zobrazují skutečné výsledky ekonomické aktivity a jsou velmi přesné," říká Josef Kvarda, analytik investiční společnosti Atlantik FT. "Firmy jsou dotazovány na změny v zakázkách, počtu zaměstnanců, na cenový vývoj a řadu dalších věcí."

Hodnoty indexů zveřejňované pravidelně každý měsíc ovlivňují cenové pohyby na finančních a kapitálových trzích. V Evropě ještě vlivnější než Ifo je index ZEW, který zahrnuje i hodnocení expertů mimo praktickou ekonomiku.

Z indikátoru podnikatelské důvěry ČSÚ se dá vyvodit například to, že stavební podniky ve svém zhoršeném výhledu na příští tři měsíce nejspíše také zohledňují stav pracovního trhu: nedostává se jim kvalifikovaných zaměstnanců a v některých případech i stavebního materiálu. Zakázek ale mají dostatek, proto ten optimistický výhled na půl roku dopředu. Průmyslové podniky čerpají svou jistotu rovněž v rostoucích zakázkách. "Společnosti s účastí zahraničního kapitálu se cítí bezpečně díky napojení na své mateřské firmy a jejich západní trhy," poznamenává P. Sklenář. "Ale české podniky také už vnímají bariéry v podobě nedostatku pracovních sil, rostoucích úrokových sazeb, cen energie, růstu mezd a samozřejmě vnímají také zhoršení podnikatelské důvěry v západní Evropě a v USA."

Indikátory spotřebitelské důvěry často vykazují prudší pohyby ve srovnání s indexy podnikatelskými. "Obyčejní" spotřebitelé reagují spontánněji než firmy. "Indexy spotřebitelských sentimentů jsou méně přesné, ale jsou pružnější a některé tendence ekonomického vývoje odhalí dříve," říká J. Kvarda.

V dlouhodobém horizontu se všechny indexy pohybují v zásadě stejným směrem. Nestává se, aby se vývoj hodnoty některého indikátoru výrazně nebo dlouho lišil od ostatních či postupoval proti směru. To ostatně dokládá i tendence indikátorů důvěry ČSÚ. Dříve než konjunkturální průzkum byly publikovány zářijové hodnoty indexů ZEW a Ifo, jejichž hodnota klesá už několik měsíců a proti srpnu zaznamenaly poměrně hluboký propad, za kterým zřejmě stojí obavy z důsledků finanční krize v USA, vysoké ceny ropy a silný kurz eura, jenž znepříjemňuje život evropským exportérům.

Korelace indikátorů důvěry v ekonomiku a skutečného HDP

Zdroj: ČSÚ

Problém vypovídací schopnosti českých ukazatelů spočívá v tom, že se začaly sledovat teprve nedávno. Navíc se změnila i metodika jejich výpočtu. V letech 2002 a 2006 se skladba, resp. váhy indexu měnily. Proto české indikátory ještě nejsou zcela spolehlivým barometrem budoucího vývoje. Z grafu je například vidět, že v letech 1999 až 2002 ukazatele příliš nenaznačovaly pokles tempa růstu HDP. ke kterým ČSÚ přistoupil v letech

Přesto určitý "předstih" existuje, i když graf jej nezachycuje. Jde o to, že indikátor důvěry vyjadřuje okamžitý stav ekonomiky i budoucí očekávání podniků a spotřebitelů. Skutečný vývoj HDP je vypočítán a publikován s více než tříměsíčním zpožděním (čtvrtletní údaje). Respondenti tak mohou korigovat svá očekávání. Dále je také zapotřebí vzít v úvahu určité zpoždění, se kterým respondenti průzkumu na aktuální vývoj ekonomiky reagují. Například na životních podmínkách spotřebitelů se zvolnění hospodářského růstu projeví až po určitém čase. Stejné je to i v případě hospodářského růstu.

Index ČSÚ má zatím mezi analytiky jen velmi malý respekt. Stejně konstruovaný index eurozóny má na dění na burzy podstatně větší vliv.

Jak se bude česká ekonomika vyvíjet za rok?