Zemětřesení v systému dávek sociální péče: životní a existenční minimum

Dnešním článkem zahajujeme sérii textů o změnách v sociální síti. V lednu 2007 totiž nastane mnoho podstatných změn v systému sociálního zabezpečení.

Začneme jednou z nejpodstatnějších změn, změnou životního minima. Podle nového zákona se bude nyní rozlišovat životní a existenční minimum. Životní minimum je stanoveno jako minimální hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatní základních osobních potřeb. Oproti tomu existenční minimum je minimální hranice příjmů na úrovni umožňující přežití. Ani životní ani existenční minimum již nezahrnuje náklady na bydlení, a bude mít tak jen jednu složku. K zajištění nákladů na bydlení bude sloužit jiný systém dávek.

Zákon přesně stanoví skupiny osob, které se pro stanovení životního minima budou posuzovat společně. Jsou to:

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
• manželé (u prvních dvou skupin nedochází k žádné změně oproti současnému stavu),
• rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené (to je velká změna, tzn. že společně se budou počítat příjmy a životní minimum i nezletilých dětí, které již např. pracují nebo jsou v evidenci úřadu práce),
• rodiče a zletilé děti, pokud společně s rodiči užívají byt (taky naprostá novinka, která bude znamenat, že i děti, které pracují a bydlí s rodiči, budou se s nimi počítat dohromady, tedy pokud se nebudou posuzovat se svým manželem),
• jiné osoby, které společně žijí v bytě, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a neuhrazují společně své potřeby (tak toto je naprostá a inovační novinka).

Životní minimum se pak bude stanovovat podle počtu společně posuzovaných osob. U osamělého jednotlivce bude nyní činit 3 126 Kč měsíčně.

Při společném posuzování více osob bude postupováno podle následující tabulky:

Celkové životní minimum se pak bude počítat jako úhrn všech uvedených částek.

Když si tedy na modelovém příkladu zkusíme spočítat stávající životní minimum a nové životní minimum čtyřčlenné rodiny (rodiče + 2 děti), vychází to takto:

Z uvedené tabulky tak je patrné, že ve většině případů nedojde ke snížení životního minima, jak bylo avizováno, ale naopak k jeho mírnému zvýšení. Zvláštní kapitolou ovšem bude nová úhrada nákladů na bydlení, kterou se bude zabývat v jednom z našich dalších článků.

Závěrem je nutné podotknout, že zákon propracovává podmínky, za jakých se bude životní minimum zvyšovat. Pravidelně by se mělo zvyšovat vždy k 1. lednu a to podle indexu růstu spotřebitelských cen - pokud index vzroste alespoň o 5 %. Zároveň si zde vláda ponechala možnost zvýšit částky životního minima také v mimořádném termínu.

Naši zákonodárci byli v tomto předvolebním období aktivní, již dlouho připravovaná změna sociálního systému se pomalu stává skutečností. Myslíte si, že splní svůj účel, tedy zajistí, aby se finanční prostředky dostaly k těm skutečně potřebným?