Počty smluv u rizikových životních pojistek počítá většina tuzemských pojišťovenaž na výjimky jen na tisíce. Například v pojišťovnách AXA a Generaliu rizikových pojistek registrují relativně malý zájem klientů. Podle mluvčího pojišťovny AXA Marka Zemana klienti v současné době preferují především produkty investičního životního pojištěnía prodej rizikových pojistek tak klesá na jejich úkor.
Opačný trendale naopak hlásí Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP), která od roku 2005 zaznamenává 60procentní nárůst počtu smluv rizikových životních pojistek. Pojistné na rizikové životní pojištění totiž bývá několikanásobně nižší než u jiných životních pojisteka kryje stejné riziko, tedy případnou smrt pojistníka. Stejně tak může zahrnovat i řadu volitelných připojištění podobně jako další životní pojistky. Tento typ pojistky ovšem nelze odečíst z daní.
U pojišťovny AXAčiní například průměrné měsíční pojistné na rizikové pojištění 400 korun, průměrné pojistné u investičních pojistek přitom vychází přes 800 korun a u kapitálových životních pojištění pak 1100 korun. U Generalije tento rozdíl ještě markantnější a rizikové pojistné v průměru měsíčně přijde na 330 korun, zatímco investiční na 1000 korun a kapitálové na 1650 korun. Žádné speciální poplatky k tomuto pojištění prý nejsou a vše je například podle Marka Vícha z pojišťovny Kooperativazahrnuto v měsíčním pojistném. Při kalkulaci ceny pojistky ale pochopitelně záleží na vstupních údajích týkajících se pojištěného.
Mezi parametry, které nejvíce ovlivňují cenu pojistného, standardně bývá výše pojistné částky, vstupní věk a pohlaví pojištěnéhoa celková doba, na kterou se sjednává pojistka. Do ceny se také promítá typ rizikového životního pojištění, tedy to, zda se bude měnit pojistná částka v průběhu trvání pojištění. Pokud klient potřebuje zajistit touto pojistkou úvěr, nejčastěji preferuje produkty s klesající pojistnou částkou, které vyjdou i levněji.
Pojistné u rizikového pojištění s klesající pojistnou částkou se mění podle toho, jak klesá výše nesplaceného úvěru. Výše pojistné částkyby proto měla odpovídat i výši nesplaceného dluhu. Rodinu pojištěného takováto pojistka chrání především od toho, aby se v případě smrti pojištěného a plátce úvěru musela vystěhovat z domu či bytu, na který se váže nesplacený úvěr. V případě smrti pojistníka pak pojistné plnění, respektive vinkulace, slouží k úhradě zbývající části dluhu na nemovitost či třeba na nedoplacený leasing automobilu.
Tento typ rizikových pojištění se někdy využívá i pro případné zaopatření nezletilých dětí. Rodič si sjedná pojistku s klesající částkou do doby, kdy bude jeho dítě dospělé a bude již schopné se postarat samo o sebe. Pojistné se tak bude snižovat s tím, jak se bude dítě blížit věku dospělosti či jiného sjednaného data (v případě individuálního nastavení poklesu pojistné částky).
Druhým typem jsou rizikové životní pojistky s konstantní splátkou. Jsou o něco dražší a nejčastěji si je sjednávají lidé, kteří potřebují svým blízkým zaopatřit stále stejně vysokou pojistnou ochranu. Zpravidla se jedná o hlavní živitele rodiny, na kterých jsou finančně závislí jejich blízcí. V případě smrti pojistníka se pak rodina při dobře sjednané pojistce nedostane do existenčních problémů.
Rizikové životní pojištění se na českém pojistném trhu prodává už dlouho. Nejčastěji si jej sjednávajíprávě lidé kvůli vysokým úvěrům, aby rodinní příslušníci nezůstali v případě jejich smrti nezajištění a s dluhem „na krku“. V poslední době ale přibývá i lidí, kteří si tyto životní pojistky sjednávají kvůli tomu, že dostatečně kryjí riziko smrti a oproti jiným životním pojistkám s investiční složkou jsou cenově pro klienty příznivější. Tento trend zaznamenává na českém trhu v poslední době už několik pojišťovacích domů, například ING pojišťovna. Růst zájmu klientů o tyto pojistky podle mluvčí pojišťovny UNIQAEvy Svobodové souvisí především se speciální rizikovým životním pojištěním s dividendou, které je o něco dražší než standardní riziková pojistka.
Pro některé klienty jsou zajímavé i možnosti dalších připojištění, které většina pojišťoven umožňuje sjednat právě spolu se životním pojištěním. „Klienti si nyní jednoznačně více uvědomují nutnost zajištění i v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti. Zajímavější je pro ně také v poslední době pojištění pobytu v nemocnici. Větší zájem o toto pojištění vyvolalo zavedení regulačních poplatků při hospitalizaci. Klienti si ale samozřejmě uvědomují, že v poplatek za den v nemocnici 60 korun je nízký a tak se pojišťují na vyšší částky,“ dokládá současnou strategii klientů Marech Vích z pojišťovny Kooperativa.
S jakým typem životních pojistek máte zkušenost? Jaké výhody a nevýhody u rizikového pojištění vidíte? Podělte se o názor s ostatními čtenáři.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 4. 2009 14:52
Myslím že o mě se dá říct ledaccos, ale rozhodně ne to, že bych byl pracovně neúspěšný nebo zhrzený a taky jsem nikdy nebyl finanční poradce (dělal jsem operátora na infolince jedné pojišťovny, ale to už je pár let zpět - a tam se člověk o praktikách finančních poradců dozví věci :D).
Pojištění rozhodně není spoření, právě kvůli své vysoké nákladové složce - když první dva roky jdou do kapsy agentovi a další rok na náklady a zisk pojišťovny. Pokud agent prodává pojištění jako spoření, tak vědomě klientovi lže.
Technická úroková míra u kapitálových pojistek je dnes kolem 2,2 % (spořící účty bez výpovědní lhůty mají 2 - 3,5 % p.a. a bez poplatků) a ještě z toho zmíněné poplatky, reálné zhodnocení je tak kolem nuly a při započtení pojistného i záporné. Dlouhodobé zhodnocení u investičních pojistek je dnes povětšinou záporné, krátkodobé "zhodnocen" některých fondů se pohybuje i kolem mínus 50 % (např. aktuálně jedno z nejprodávanějších pojištění - Kooperativa 3BN a 4BN, kde je zhodnocení progresivního fondu za poslední dva roky -47,61 % / od založení 3. 11. 2004 to je -32,47 %
Zproštění od placení je sice dobrá věc, ale musí být pojistníkovi přiznána PLNÁ invalidita a tu dnes ČSSZ dává skutečně jen vyjímečně. Předčasné výběry bych nedoporučil. Jednak se tím ztrácí nárok na daňový odpočet (a je třeba zpětně dodaňovat) a jednak jsou to peníze ze kterých již byly odvedeny poplatky a je nerozumné je vybírat místo toho, aby je klient tedy nechal aspoň trochu zotavit. Tomu vracení daňových odpočtů se dá částečně vyhnout, pokud se daňově uplatňuje jen část pojistného (jen běžné nebo jen mimořádné). Ovšem zase na vklad na mimořádné pojistné se odečítají další poplatky, efektivní zhodnocení je tak dosti nízké.
Další nevýhoda pojištění je to, že na rozdíl od vkladů v bankách za prostředky v pojišťovnách nikdo neruší. Pokud pojišťovna zkrachuje, mají klienti smůlu (dtto platí pro prostředky v penzijních fondech). To i v blbé záložně jsou vklady pojištěny na 100 % a to minimálně 50 000 EUR, některé banky mají i vyšší pojištění (např. ING má 100 000 EUR).
Sice jsou tu zajišťovny, ty však neručí za úpadek způsobený chybným hospodařením (např. neuváženými operacemi na finančních trzích), podnikatelským neúspěchem nebo kriminální činností. Pojišťují pouze nepředvídaná rizika, typicky spojená s klimatickými vlivy (povodně, zemětřesení), popř. nově i s teroristickými akty.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 8. 2009 15:44, Mirek
abych to upresnil Patrik byl z jedne nejmenovane Ceske pojistovny odejit a ted dela radce pro Mbank, nicmene ze jsou uroky na bankovnich uctech uroceny 15ti procenty mu zatim jeste nikdo nerekl nebo to jaksi zapomnel.
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.