Nemoci a úrazy. Jak se může jistit živnostník s minimální zálohou na sociální pojištění

Václav Valášek | rubrika: Jak na to | 12. 12. 2012 | 10 komentářů
Spočítali jsme to podnikatelům, kteří platí minimální zálohy na sociální pojištění. Bez ohledu na to, jestli je to u nich věc nutnosti, či volby. Strašili jsme nulovou nemocenskou, strašili jsme trpasličími důchody. Nejen starobními, ale i invalidními či pozůstalostními. A všechno to strašení bylo pravda! Dnes místo strašení přinášíme řešení.
Nemoci a úrazy. Jak se může jistit živnostník s minimální zálohou na sociální pojištění

Doufejme, že slogan Řešení místo strašení není patentovaný a že autor článku neskončí za neoprávněné využití v kriminále.

Minule jsme odhadli starobní důchod živnostníka, který celý život platí jen minimální odvody na sociální pojištění, na něco přes čtyři tisíce korun. Kolik vyšly důchody invalidní a pozůstalostní, o tom snad radši ani nemluvit.

Samozřejmě neříkáme, že takoví podnikatelé jsou všichni. Že jich je ale víc než dost, o tom svědčí i výsledky ankety od minulého textu (viz obrázek vpravo). Ten jsme končili tím, že pokud náš podnikatel není zajištěný jinak, je prostě hazardér. Co ale v tomhle případě může znamenat ono jinak? Podíváme se dnes na dva reálné živnostníky, jejich příjmy a jejich rodinnou situaci. Tihle dva chtějí mít zajištěný příjem nebo rezervu za každé životní situace a nejsou přitom fanoušky vysokých daní či odvodů na sociální pojištění (což je ostatně taky daň).

Přiznat barvu. Sám před sebou

Základem poctivého rozhodování je ujasnit si dvě věci: co mi přináší výdělek, tedy co mi sype peníze do peněženky, a co by se muselo stát, aby se jich tam sypalo míň nebo aby se do ní nesypalo nic, nebo dokonce, co by mi peníze z peněženky bralo. A abychom při rozhodování stáli pevně, přidejme třetí bod: výši krytí. Tedy kolik minimálně musí být v peněžence (nebo někde jinde, odkud se to v případě potřeby do peněženky překlopí), aby to stačilo na všechno potřebné.

Sypat do peněženky mi může vlastní práce rukama, třeba u řemeslníků nebo chirurga. Vlastní práce nohama například u fotbalistů. Práce hlavou u právníka, tělem u modelky. Může to být pronájem nemovitostí, kde je jedno, jestli má člověk jednu, dvě nebo tři ruce. Vlastnictví franšízy s hamburgery, regionálními potravinami nebo s bankovními službami. Vlastnictví patentu, autorských práv, akcií nebo rodinné firmy. Každý z těchto způsobů výdělku je ohrožován jinými riziky. Ale každý svá rizika má, žádný není stoprocentně bezpečný. Vždycky se může stát něco, co příjmy ohrozí tak, že nebude na nezbytné výdaje.

Způsoby ochrany před riziky jsou také různé. Ale princip je vždycky stejný. A abychom byli přesní: nikdy vlastně nejde o ochranu před riziky, pojištění (ani další způsoby jištění, třeba zbudování mohutné rezervy) neovlivní riziko výskytu nemilé události ani případnou škodu. Pojištění pouze zmírňuje a tlumí jejich finanční dopad.

Dost planých řečí, pojďme se podívat na konkrétní případy, jak může vypadat zajištění podnikatele.

Karel: malíř-natěrač

Karel

Karel, 54 let, OSVČ malíř-natěrač, skutečný příjem kolem 14 000 korun, nezbytné výdaje 12 000 korun

Karel samozřejmě přiznává jen příjem, na který musí zákazníkům vytvořit faktury. Většinu peněz nepřizná. Platí tedy minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění a žádné daně. Nemocenské pojištění si neplatí. Po posledním úrazu při pádu ze štaflí pocítil vrtkavost osudu a nestálost svého příjmu. Na pojištění a ochranu příjmu si dnes dovolí vyčlenit tisícovku měsíčně.

Upřímně řečeno v téhle situaci je každá rada drahá. V případě vážného zdravotního průšvihu to Karel bez úspor a velkého snížení všech nákladů a možná i pomoci rodiny nezvládne. Nemocenské pojištění neplatí, nemocenskou nedostane. S komerčním pojištěním to nebude legrace, Karel má jednak roky, jednak taky diagnózu, se kterou po něm žádná pojišťovna všemi deseti nehrábne. Jak tedy aspoň v rámci možností například snižovat dopad všech možných rizik:

Úrazové pojištění: 360 Kč měsíčně

Při úrazech typu zlomeniny dostane Karel 300 Kč za každý den léčení, doba léčení se ale stanovuje tabulkou, se skutečnou dobou léčení či rekonvalescence nemá nic společného, je tedy klidně možné, že se Karel se svým úrazem na štafle vyškrábe a bude normálně pracovat. Ale může to být samozřejmě i naopak. Například podle tabulek jedné pojišťovny se zlomené žebro léčí a proplácí 35 dní. Vyplatila by mu tedy 10 500 korun.

V rámci pojistky je též pojištění trvalých následků úrazu od desíti procent tělesného poškození na 1 000 000 korun s pětinásobnou progresí. Pro představu – ztráta palce u ruky bude znamenat kompenzaci 160 000 korun, ztráta celé nohy 2 300 000. Nikomu tyto sumy zdraví ani práci nevrátí, ale pomůžou aktuálně při rehabilitaci a sníží finanční dopad takového průšvihu.

V zásadě symbolicky doplněno 100 000 korun pro případ smrti úrazem. Karel nemá dluhy ani finančně závislé děti.

Sjednání nemocenského pojištění u správy sociálního zabezpečení: 145 Kč měsíčně

Částka, která neurazí a v Karlově věku a při jeho povolání a diagnóze je komerčně nenahraditelná. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti ať již v důsledku nemoci nebo úrazu bude dostávat 3300 korun měsíčně, přesněji tedy 110 korun denně od 22. dne neschopenky. Doplňuje tak například příjem při dlouhodobém úrazu. Víc si Karel na nemocenském pojištění připlatit nemůže. Kdyby chtěl platit víc, musí platit i vyšší (pořádně vyšší) zálohy na sociální pojištění. Minimální záloha na sociální pojištění letos byla 1836 korun. Pokud by si Karel chtěl kupovat nemocenské pojištění třeba za 200 korun (denní dávka 155 korun), už by musel správě sociálního zabezpečení posílat zálohy 2539 korun.

Za kolik peněz můžete mít jakou denní dávku v roce 2013, vám poví naše aktualizovaná kalkulačka nemocenského pojištění pro OSVČ:

Nárok na nemocenské dávky pro OSVČ

„Pojištění se“ vlastními úsporami: 500 Kč měsíčně

Složka nenahraditelná pro typického človíčka, který jak něco ušetří, tak to půjčí, dá dětem, koupí si něco domů nebo jinak peníze roztočí. Těchto 500 korun má sloužit jako záloha, rezerva. Peníze tak Karel neutopí v pojištění, ale v případě nouze do nich může sáhnout. Když pánbůh dá, nebude je potřebovat, když se mu tu a tam podaří něco přihodit, může si tak nenápadně ušetřit, než úplně odejde do důchodu, nějakých sto tisíc. Částka nijak vysoká, ale větší než daleko obvyklejší nula.

Řešení je v zásadě ve všech ohledech nedostatečné. Snaží se ovšem pokrýt každé riziko alespoň částečně. Bohužel v tomto případě už nezbývá čas a nezbývají ani peníze nějak lépe vymýšlet penzi – a při minimálních platbách na sociální pojištění bude Karel odkázaný na skutečně minimální důchod. V krizových obdobích bohužel u takového podnikatele přichází na řadu žádost například o příspěvek na bydlení či některou sociální dávku v hmotné nouzi.

Petr: majitel malé sítě trafik

Petr

Petr, 31 let, majitel minisítě malých obchodů s tiskem, tabákem a dalším drobným zbožím v krajském městě, pět zaměstnanců, žena a malé děti, příjmy 45 000, výdaje 30 000 korun

Jak je psáno výš – určíme zdroj příjmů a rizika. Petrovy příjmy nejdou už z jeho vlastní práce, ale z provozu stánků. Na druhou stranu dopad ztráty příjmů se již netýká jen jeho, ale celé rodiny.

Vysoké pojištění pro případ smrti je zde nezbytné, protože v takovém případě pravděpodobně zaměstnanci nezůstanou na svém místě bez příjmů nebo si naopak sami nebudou řídit práci, ze které by si jen vyplatili mzdu a zisk poslali na účet truchlící manželky. S tím, že by manažerské žezlo převzala ona, se počítat v tomhle případě mimochodem nedá. Podnik stojí a padá s Petrem. Jako pojistnou částku zvolíme trojnásobek ročního příjmu.

Anketa

Jsem...

Václav Valášek

Finanční poradce Partners Financial Services. 
Specializuje se na privátní klientelu, je garantem korporátního obchodu pro firmy nad 50 zaměstnanců a asistentem ředitele obchodní sítě.

Držitel certifikátu European Financial Advisor (€FA™).

Kontakt

Při invaliditě nižšího stupně Petr svou manažerskou práci jistě zvládne. Vážné trvalé následky úrazů či invalidita třetího stupně však znamenají opět na jednu stranu velmi pravděpodobně rozpad zdroje příjmů a na druhou stranu zvýšené výdaje. Pro invaliditu zde uvažujeme stejnou jednorázovou částku jako pro případ smrti, a navíc pojištění trvalých následků do čtyř milionů.

Co dál? Nějaké pojištění pracovní neschopnosti, hospitalizace nebo snad vážných nemocí nebo drobných úrazů? Nic z toho. Jestli Petr bude pracovat z nemocnice nebo z domova, stále mu jeho podnik vydělá na standardní měsíční výdaje. Petr může pouze vážně zvažovat pojištění podnikatelských rizik – pojistit si movitý i nemovitý majetek, který mu vydělává peníze. Pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu za nevelký peníz pokryje dopady velkých finančních škod, které mohou být i likvidační. Můžeme podle ceny zvažovat i pojištění přerušení provozu mocí vnější (například úřední), které opět nemůže podnikatel ovlivnit, ale plně pocítí jeho finanční dopad.

Petr je mladý a dokáže odkládat kolem deseti tisíc měsíčně, takže rozhodně nepotřebuje utrácet peníze za pojištění každé maličkosti. Spoustu věcí vyřeší sám s rezervou. Nepotřebuje platit ani nemocenské pojištění správě sociálního zabezpečení. Komerční pojištění, úspory a vlastní firma jsou pro něj daleko lepší pojistkou.

Na dvou zcela odlišných příkladech jsem se pokusil ukázat myšlenkový pochod i praktické tipy. Než uzavřete jakoukoli pojistku, dvakrát si rozmyslete, zda dává smysl. U spořicích pojistek raději třikrát.

A příště zkusíme promýšlet, jak se živnostník, rspektive úředně „osoba samostatně výdělečně činná“, která nechce – a nemusí (v nejhorším případě nemůže) státu na sociálním pojištění odevzdávat víc než nejminimálnější minimum, může chystat na stáří.

Začínáme podnikat s Peníze.cz

Nepolekaly vás počty? I navzdory jim se chcete pustit do podnikání? Tak hajdy do přípravky!

Připravili jsme pro vás seriál, který vás provede po všemožných zákoutích podnikání – do některých z nich se díky němu třeba vůbec nevydáte, poněvadž zjistíte, že to nepotřebujete, jinými projdete tak rychle, jak to jen půjde, v jiných se budete cítit jak doma. Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+18
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 12. 2012 11:03, jezevec

já jsem toho malíře pochopil tak, že jeho čistý příjem po uzávěrce podnikatelského rozpočtu (a se zohledněním že neplatí daně) je 14 tisíc, z čehož 12 prožere a probydlí, a že tedy může operovat s částkou cca 2000/měsíčně - zdali ji taky prožere resp prokouří, a nebo použije na nějakou formu zabezpečení paralelní k sociálnímu, na které už by prostě neměl. myslím že tohle je realita většiny maloživnostníků, už nejni kde brát, víc peněz neseženou a na státní pojistné jim nezbyde, úvaha o soukromém připojištění je tedy relevantní.

pokud se týče majitele trafik tak dovoluji si připodotknout že zaměstnanec přináší ZISK, žeano, neboli zaměstnanec si na sebe vydělá a ještě něco zbyde pro mně, jinak by vůbec nemělo smysl někoho zaměstnávat - zaměstnanc je tedy výnosová, nikoliv nákladová položka bilance. majitele trafik chápu jako symbol pasivního příjmu, v případě nemoci může svůj byznys docela dost dlouho řídit z postele po telefonu, ale v případě smrti jeho rodina potřebuje nějaké překlenovací zabezpečení. pak už nevidím takový rozdíl, zdali mám pasivní příjem z vlastnictví trafiky, nebo z obvyklejšího pronájmu.

Zobrazit celé vlákno

+21
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 12. 2012 10:24, Fredy

No jo, pojišťováci to dnes nemají lehké ..... :)

Očekával jsem, stejně jako fero, že bude následovat reklamní atak ohledně pojištění. Proti tomu nic nemám. Jednak jsme zde na stránkách poradenské firmy a pak i tyto články jsou k něčemu dobré. Jen bych si dovolil požádat autora, aby místo citací starých manuálů, zašel do reálné praxe. Malíř s příjmem, byť jen částečně přiznaným, ve výši 14 tisíc měsíčně a 12 tisíc výdaje, je směšné. Snad jedině pokud se jedná o íčaře (švarcsystém), ale i tak je to málo. Trochu mi to připadá tak, že se vezme nějaký případ zaměstnance a místo toho se tam předsune OSVČ.

Z mé praxe by to vypadalo spíše tak, že malíř - živnostník má měsíční příjem kolem 50 tisíc. Jinak by se mu podnikání nevyplatilo. A pokud dejme tomu polovinu příjmu přizná (vydá a zaúčtuje doklady) a druhou zatají, tak z toho zatajeného si může tvořit slušnou rezervu nejen pro případ nemoci, ale i na důchod.

Druhý případ - majitel trafik, je opět nesmyslný. Pět zaměstnanců obnáší minimálně 60 tisíc v nákladech a to v případě, že jim dává pouze minimální mzdu. Kde jsou další náklady? Nebo-li v takovém případě by se muselo jednat o příjem nad 100 tisíc měsíčně, ale i tak by to nebylo žádné terno.

Tudíž je třeba používat relevantnější údaje a pak vše hned vypadá jinak. Chápu, že pro autora je nejdůležitější vyvolat dojem nezbytnosti pojistných produktů, ale vše má své meze. Co se týče mého pohledu na finanční žraloky, tak kromě pojištění majetku a odpovědnosti (v podnikatelské praxi), bych připustil ještě nějakou formu úrazového pojištění. Je možné se s ním setkat u kreditek, či u penzijního připojištění, jako doplněk. Vše ostatní, k čemuž to vždy směřuje, jako kapitálové, či investiční životní pojištění, je potřeba razantně odmítnout.

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Bez důchodu bos. Největší drsoň je český živnostník!

10. 12. 2012 | Václav Valášek | 62 komentářů

Bez důchodu bos. Největší drsoň je český živnostník!

Sociální pojištění minimální. Nemocenské být nemusí, takže žádné. Soukromé pojištění? Vyhazování peněz. Český živnostník na sobě umí ušetřit. A že v důchodu bude bez důchodu? V nemoci... celý článek

OSVČ 2013: minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění rostou

3. 12. 2012 | Petra Dlouhá | 10 komentářů

OSVČ 2013: minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění rostou

Podnikáte? Pracujete jako živnostníci nebo jste „zaměstnaní na švarcsystém“? Je na čase se podívat, jak vysoké zálohy na zdravotní a sociální pojištění budete platit příští rok. Peníze.cz... celý článek

Nejlepší pojištění pro dítě jsou dobře pojištění rodiče

4. 10. 2012 | Václav Valášek | 25 komentářů

Nejlepší pojištění pro dítě jsou dobře pojištění rodiče

Znají to všechny maminky. Do jedné. Než vybalí věci z porodnice, mají doma pojišťováka. Rychleji se na místo činu dokáže dostat už jen Semir Gerkhan z Kobry 11. Že někdo z porodnice... celý článek

Jste žena samostatně výdělečně činná? Myslete na mateřskou!

9. 3. 2012 | Petra Dlouhá | 17 komentářů

Jste žena samostatně výdělečně činná? Myslete na mateřskou!

„Žen samostatně výdělečně činných“ je v Česku požehnaně. Když přicházejí do požehnaného stavu, řadu z nich zaskočí, že kromě mateřských radostí je čekají také finanční starosti. Od... celý článek

Partners Financial Services