Životní pojištění: jak spoříme?

Životní pojištění: jak spoříme?
Pojišťovny používají k jeho distribuci armády dosti vtíravých agentů, mozky nám masírují ještě vtíravější reklamy z televize, kdy: "Slečno, je to na celý život" střídá smajlík naznačující, že stačí 300 korun měsíčně. Třetí šot, že to by bylo tak nejvýš na pěknou rakev, už pojišťovna nenatočí…

Kolem životního pojištění se u nás vede úporná diskuse, každý článek vyvolá prudkou reakci zastánců i odpůrců. Otloukánkem je pak především klasická "kapitálovka", tedy kapitálové životní pojištění.

Další pohled na pojistné produkty proto musíme analyzovat z hlediska úrovně potenciálního zajištění. A zde se dostáváme k problematice vytváření či obhospodařování úspor, zejména v pohledu nezbytné budoucí penzijní reformy. V tomto ohledu si vždy uvědomme, že například ve Velké Británii mají domácnosti v pojistných produktech uloženo 55 % svých úspor. Nesmíme ale zapomínat právě na různé penzijní produkty a realisticky zahrnout i podobný produkt (spravovaný nikoli pojišťovnami, ale penzijními fondy) – penzijní připojištění.

Obliba roste

Životní pojištění si u nás můžete koupit online.

Podívejme se napřed na to, jak si vede celkově životní pojištění v našich luzích a hájích. Podle předepsaného pojistného zaznamenal rok 2002 předběžně 21% nárůst, což znamená, že (oproti 28,3 mld. předchozího roku) již šlo o 34,2 miliardy korun.
Nejrychleji rostlo pojištění pro případ smrti nebo dožití, kterému se obecně říká kapitálové životní pojištění (KŽP) – více než 30% tempem a tvoří již téměř 60 % celkem předepsaného pojistného v životním pojištění.

Ještě zajímavější však bude skladba jednotlivých kategorií produktů, počty je využívajících klientů, průměrné pojistné a zároveň jim odpovídající plnění. Zdálo by se totiž, že jsme národ propojištěný až kam. Celkem kmen životního pojištění totiž obsahuje přes 5,5 milionu smluv. Průměrné pojistné na jednu smlouvu ale dosahuje jen něco přes 4 000 korun a průměrné pojistné plnění dosahuje pak pouhých 18 000 korun (celkem bylo vloni vyřízeno asi půl milionu pojistných událostí). Dále si uvědomme, že pojištění pro případ smrti je jen standardní rizikové. Pojďme se tedy na tyto součty a průměry podívat:

Charakteristiky různých produktů životního pojištění
Pojistný produkt
počet smluv
za rok vyřízeno událostí
průměrné roční pojistné
průměrné pojistné plnění

Pro případ smrti

600 tis.

9 tis.

600 Kč

12 000 Kč

Pro případ dožití

90 tis.

4 tis.

9 000 Kč

20 000 Kč

Pro případ dožití nebo smrti

2,5 mil.

300 tis.

6 000 Kč

20 000 Kč

Spojené s invest. fondem

250 tis.

2 tis.

10 000 Kč

150 000 Kč

Důchodové

600 tis.

150 tis.

5 000 Kč

23 000 Kč

Protože není ještě publikována souhrnná výroční zpráva České asociace pojišťoven, užíváme trendově upravené a zaokrouhlené odhady vycházející z údajů konce roku 2001 - viz zde.
 Zdá se tedy, že vlastně pouze životní pojištění spojená s investičním fondem (tzv. investiční pojištění) z hlediska úrovně pojistného plnění "stojí za řeč" i ve srovnání s KŽP. Zde však nesmíme zapomenout na "průměrový defekt": mezi 2,5 milionu kapitálových životních pojistek je sice většina nizoučkých (většina asi ještě z 80. let), ale některé novější jsou již srovnatelné s investičním pojištěním. A totéž nepochybně platí i o dalších typech pojistek.

Kolik máme "naspořeno"

Průměry tedy matou, ale pojďme si přece jen namodelovat, jak asi vysoké rezervy má ve spořicí části své životní pojistky "naspořeno" průměrný pojištěný. Jestliže celková suma technických rezerv loni zřejmě dosáhla úrovně 110 miliard, vychází průměrně kolem 35 000 korun na jednu smlouvu.
I v celkovém pohledu, tedy jakou asi část úspor domácností máme v pojistných produktech, vychází necelých 30 000 Kč na domácnost, což není tak málo. Má-li naše průměrná domácnost ve finančních aktivech kolem 350 000 korun, pak jde již o téměř 9 % (ve srovnání s 15 % ve stavebním spoření, 5 % v penzijních fondech a 10 % v podílových fondech). Bankovní vklady svými 60 % však stále ještě dominují.
Znovu se tedy porovnejme s Velkou Británií: 55 % v pojištění, 23 % v akciích a fondech, ale jen 18 % v bankách. Z toho bychom mohli usoudit, že nejrůznější formy životního a důchodového pojištění mají "zlaté časy" stále ještě před sebou.

Co si myslíte o produktech životního pojištění? Máte sjednaný nějaký z nich? Jak se podle vás bude životní pojištění v České republice dále vyvíjet? Podělte se o své názory!

Více o životním pojištění najdete v naší specializované sekci

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 27 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

9. 6. 2003 20:51, JirkaZ

1.Neodvážil bych se tvrdit, že když v Německu nezkrachovala za posledních 50 let pojištovna, tak že v příštích 20 -30 letech žádná nezkrachuje u nás. Vždyt to téměř nesouvisí.
2. Státní podpora ve formě daňových úlev taky nemusí platit pro příštích několik desetiletí. Proč by měla ? Navíc při vyplacení pojistného plnění zaplatíte daň z příjmu, sice jen 15%, ale kdo ví, co je daňovým základem ?
3. Pokud poradci vysvětlují KŽP jako nutnost pro zabezpečení fin.prostředků na stáří, tak minimálně nemluví pravdu. KŽP je jen produkt, ale peníze do důchodu jsou cílem, ke kterému vedou různé cesty(zpravidla výhodnější), nejen KŽP.
4. Vámi doporučený rozpad KŽP a rizikovou a spořící složku jsem také provedl a to pro několik produktů různých pojištovena a se zohledněním daňové úspory i bez. Je to však orientační kalkulace, protože parametry KŽP a rizikového pojištění nejsou shodné. Doporučuji každému tento propočet udělat, výsledek je smutný.

Zobrazit celé vlákno

+24
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

9. 6. 2003 13:26, Svetlik1

1/ Pokud někdo tvrdí, že bankovní sektor byl, je nebo bude stabilní tak Vás upřímě lituji pokud tomu uvěříte, bankovní sektor nebyl,není a nikdy nebude stabilnější než pojišťovny nikde na světě. Banky krachují u nás i v zahraničí. Nemusíme jít daleko - vemte si třeba Německo - KŽP tam fungují od II. světové války a teď probíhá vlna výplat odbytného pro klienty, kteří spoří od 15-ti let života a nezkrachovala tam jediná pojišťovna, ale za to více jak 1 tisíc bankovních ústavů ( z toho více jak 100 v posledních 15-ti letech). Tato situace je v pojišťovnickém sektoru na celém světě, protože na stabilitě pojišťoven je silně závislá fungující ekonomika každého státu. A pokud jde o porovnání s ostatními programy, tak jsme opoměli státní podporu v podobě daňových úlev, které tvoří další zhodnocení v podobě 15 až 32 % z vloženého kapitálu za strany klienta. O zmínce mé mýlky podotýkám, že jsem uvedl " u většiny KŽP " ne u všech - na trhu jich je více, ale s těmi se nesetkáte volně v nabídkách pojišťoven. Dále tento tlak na KŽP není vyvíjen ze strany poradců, ale je poradci klientům vysvětlena nezbytnost tohoto kroku s ohledem na situaci, která neodkladně nastane již za cca 20 až 30 let, kdy půjdou do důchodu. A systém zvýhodnění se bude postupem času stále zvyšovat, protože tomuto státu nezbývá nic jiného, jelikož v roce 2030 budeme nejstarším národem v Evropě.
Pokud by jste chtěli zjistit jaká je výše rizikové složky KŽP - tak to je jednoduché - nechte si sestavit pouze návrh rizikové pojistky od pojišťovny a zjistíte kolik stojí riziko včetně dalších režijních nákladů toho kterého ústavu.

Zobrazit celé vlákno

-25
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Kam putují miliardy

22. 5. 2003 | Petr Fejtek

Kam putují miliardy

Během prvního čtvrtletí tohoto roku odešly z bank další desítky miliard korun. Lidé své peníze ukládají zejména do stavebního spoření, oblíbené jsou podílové fondy či životní pojištění.... celý článek

Šance penzijního připojištění

20. 5. 2003 | Petr Fejtek

Šance penzijního připojištění

Penzijní připojištění může být téměř stejně výnosné jako stavební spoření a dokonce je pravděpodobné, že již brzy na čele pelotonu oblíbené "stavebko" vystřídá.

Partners Financial Services