Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Skandinávec ve výslužbě

Skandinávec ve výslužbě
Jak může vypadat kombinace dvou v Evropě existujících penzijních systémů? Švédsko je tradičně sociální stát, ve kterém se zhlédli čeští sociální demokraté. Podívejme se tedy, co by nás v případě jejich úspěchu při realizaci důchodové reformy vlastně čekalo. Závěrečný díl "vysloužilých Evropanů" je tu.

Švédský model v zásadě kombinuje oba předchozí, o kterých jsme již psali, tedy "bismarckovský" a "beveridgeovský". Systém je univerzální (ala Velká Británie) s totální odpovědností státu a minimální jednotlivce (ala Německo). Blaho všech obyvatel bez zkoumání sociální potřebnosti je ale vykoupeno značně vysokými daněmi. Jejich objem spolu s pojištěním činí ve Švédsku přes 55 procent HDP. Pro srovnání, v České republice se pohybuje okolo 40 procent HDP.

PAYG - Pay As You Go

Tento systém financování penzí se používá i v České republice. Je založen na stabilní existenci dostatečného množství pracujících, kteří na základě mezigenerační solidarity platí do systému, z kterého naopak čerpají lidé v důchodovém věku. Stojí na bázi dostatečného počtu přispěvatelů do systému. Takový systém může fungovat mnoho let, pokud ovšem lidé stráví v důchodu let co nejméně a naopak je-li dostatek ekonomicky aktivních obyvatel. Podle současného demografického vývoje a jeho predikcí do budoucna je ale neudržitelný.

Obdobně jako Německo financují Švédové důchody průběžným PAYG systémem, který v roce 1999 doplnily fondové příspěvky. Obou pilířů se povinně účastní každý Švéd starší 16 let. Zaměstnanci přispívají 8,29 procenty svého hrubého platu, zaměstnavatelé 10,21 procenty platu svých pracovníků a osoby samostatně výdělečně činné 10,21 procenty svých příjmů. Odvedené prostředky si pojištěnci mohou odečíst z daní.

Z celkového příspěvku jde 16 procent do PAYG (1. pilíř) a 2,5 procenta je poukázáno na individuální účet pojištěnce u vybraného fondu (2. pilíř).

V rámci 2. pilíře je každému založen individuální fiktivní účet, kde se shromažďují "naspořené" prostředky. Odvedené peníze pojištěnci fakticky nepatří, každoročně ale dostává výpis, proto má přehled kolik zaplatil a jaký bude jeho budoucí důchod. Zůstatek tohoto účtu je při odchodu do penze rozhodující pro výpočet dávky, je tedy součástí výpisu i projekce budoucích penzí.

Klienti odvádí příspěvky do fondů prostřednictvím státní centrální penzijní administrativy. Část účtů a transakcí je spravována státem, investice pak zajišťuje soukromá sféra. Struktura portfolia je uvedena v minulém článku. Tyto soukromé podílové fondy si navzájem nemohou "přetahovat" klienty, protože neznají jejich jména. Ty zná pouze centrální administrativa. Takový postup snižuje náklady systému – odpadají totiž drahé sítě prodejců podílových fondů.

Je tu i třetí pilíř, ovšem dobrovolný 

Obdobně jako v jiných zemích je i ve Švédsku podporován dobrovolný 3. pilíř. Motivace pro jeho využívání spočívá v daňových odpočtech. Je to jediný prvek skandinávského systému, který staví na odpovědnosti jednotlivce za vlastní příjem ve stáří. Oblíbené je životní pojištění, u kterého je stanovena hranice pro odpočet, a dobrovolné podnikové připojištění, jehož příspěvky jsou odpočitatelné v celé výši.

Nárok na dávku z obou povinných pilířů vzniká již v 61 letech. Výše penze je odstupňována podle pojistně-matematických zásad s ohledem na dobu dožití. "Normální" výši dávky důchodce dostane při odchodu do penze ve věku 65 let. Očekává se ale, že většina bude využívat flexibility systému. Jedenašedesátiletí důchodci totiž obdrží "jen" 72 procent standardní částky, naopak ten, kdo se rozhodne nárokovat důchod až od 70 let, bude pobírat 157 procent běžné hodnoty. Pokud se důchodce rozhodne dále pracovat či podnikat, neztratí nárok na penzi, jestliže jeho výdělek nepřesáhne trojnásobek "normální" důchodové dávky.

Z PAYG systému by budoucí "poreformní" důchodci měli získat 86,5 procenta výše penze, 13,5 procenta by měly tvořit prostředky z fondů. Samozřejmě ale bude záležet na tom, jak budou jednotlivé fondy s prostředky hospodařit a prosperovat. Míra náhrady předchozích příjmů činí v současné době zhruba 60 procent.
Důchodci, jejichž příjmy nedosahují stanoveného minima, mají navíc nárok na garantovanou dávku, která jim požadované minimum dorovná. Tento příspěvek platí stát ze státního rozpočtu a není zdaňován - na rozdíl od běžné penze, která se daní jako jiné příjmy.

Švédský důchodový model vznikal v posledních několika letech a vlastně ještě pořád nabíhá. V současnosti proto zatím nelze říct, zda je to systém úspěšný, či ne. Jisté je, že skloubení "Bismarcka" a "Beveridge" v sobě nese výhody i nevýhody. A jestli je tato střední cesta také cestou zlatou, ukáže tedy až delší praxe. Každopádně má tento model největší sympatie naší vlády. Uvidíme, jak jej naši vlivní přetvoří pro české podmínky. Nebo snad znetvoří…?

Který důchodový systém se vám líbí nejvíc? Dočkáme se podle vás vůbec někdy důchodové reformy? Chcete spíše vyšší daně a vyšší dávky, nebo  nižší daně a větší odpovědnost jednotlivce? Zapojte se do diskuse! 

Více o tématu si můžete přečíst v rubrice důchod a také na serveru Důchodová reforma

V článku byly částečně využity informace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ČR.


 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

13. 5. 2003 | 10:50 | Luga

Článek opět obsahuje demagogický nesmysl, že PAYG je do budoucna neudržitelný. Průběžný systém lze vždy parametrizovat tak, aby nebyl ztrátový. Například: při důchodovém odvodu 50% nákladu na práci a relaci čistý důchod 40%...více

13. 5. 2003 | 10:03 | TGP

Četl jsem v novinách, že česká reforma bude založena právě na švédském modelu. Na první pohled vypadá dobře, ale máme na to??? více

7. 5. 2003 | 22:44 | zevloun

Nevím co bude jasné. Spíše mi to připadá jako propagované diety modelek, po nichž získá převážná většina slečen bulímii, nemoci jater a neplodnost, aniž by získali aspoň trochu sexuální přitažlivosti. více

2. 5. 2003 | 13:41 | TGP

No uvidíme, po nedělní schůzce o reformě by mělo být jasněji. Navíc i slovenský příklad tvrdé reformy by mohl pomoci. více

2. 5. 2003 | 12:29 | PlischkeS

Zajímalo by mě, jestli se našim socdemákům tento model skutečně líbí, i když jeho kvality zatím prokázat nemohl, nebo jestli k němu míří jen proto, že se pan premiér vzhlédl v myšlence "sociálního státu", kterým je v první...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Kooperace, Termín vypořádání, Devizový tuzemec, vodafone, petr brousil, odstoupení od smlouvy, mobilní operátoři, aleš poklop, institucionální, mimořádná splátka, hranice důchodového věku, pohotovostní režim, BERNARD, inkasní společnost, vinařský fond, firemní auto, daňový odpočet, hektar půdy

1A10000, 3AE3250, 7T95499, 7C10793, 7T95495

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK