Začínáme podnikat: Vědecko-technologická centra a podnikatelské inkubátory

Michal Chleboun | rubrika: Když se řekne | 2. 4. 2012
Firmu máte založenou, víte, čeho chcete dosáhnout, a také máte představu o příležitostech, které na vás čekají za každým rohem. Své šance můžete právě v tomto okamžiku zvýšit tím, že zajdete do parku.
Začínáme podnikat: Vědecko-technologická centra a podnikatelské inkubátory

Aktualizováno pro rok 2013

Možná si právě říkáte, že 19. kapitola, to už je pořádná porce na to, aby měl autor důvod náhle se zbláznit. Poté, co vás v předchozích dílech posílal ke všelijakým čertům (počínaje finančním úřadem a konče třeba tvůrci internetových stránek) a od nich zase k ďáblům, v rozpuku úspěchu vás pošle na procházku do parku?

Zapeklitá zkratka VTP

Ne, podnikání opravdu není procházka růžovým sadem. V tomto případě máme totiž na mysli park vědecko-technický. Pokud jste toto sousloví nikdy neslyšeli, možná jste se setkali s pojmem podnikatelský inkubátor, vědecký park, případně technologické centrum, inovační centrum, technopolis, zakladatelské centrum nebo centrum pro transfer technologií. Za těmi všemi se ukrývají areály, případně administrativně-technické budovy poskytující útočiště právě začínajícím firmám ze segmentu malého a středního podnikání, tedy do 250 zaměstnanců. Pravda, na taková čísla asi na začátku myslet nebudete, ale kdyby náhodou ano, vězte, že i vy se můžete poohlédnout po tom, jestli někde ve vaší blízkosti nějaké vétépéčko, tedy vědecko-technický park, jak zní nejčastější pojmenování tohoto typu areálů, neexistuje. Mohlo by to pro vás znamenat zajímavé možnosti.

Sdílení zázemí i techniky

Filozofie vědecko-technických center totiž vychází z maximálního sdílení zázemí vytvořeného právě za účelem podpory mladých a perspektivních firem. Na malé ploše soustředí nejen nadšence, kteří se rozhodli podnikat, ale často také vědce, kteří se snaží prosadit se svými výzkumy, vynálezce a další inovátory – odtud ostatně pochází jedno z mnoha pojmenování tohoto typu areálů (inovační centrum). Ti mají k dispozici za snížené nájemné prostory k podnikání, vybavené laboratoře, konferenční místnosti s příslušnou technikou a rovněž znalé lidi, kteří jsou připraveni poskytovat poradenství nebo konzultace ke konkrétním projektům. Další výhodou parků je například úzké napojení nejen na národní instituce typu CzechInvest, ale také na mezinárodní organizace. Schopným projektům a jejich manažerům tak mohou pomoci s uplatněním na zahraničních trzích.

Standardní vědecko-technické parky poskytují tři základní služby – pronájem prostor za zvýhodněné ceny, konzultační služby, ideálně vlastními konzultanty, a zprostředkování spolupráce mezi vědeckovýzkumnými laboratořemi a firmami. Některá centra proto zakládají přímo vysoké školy a akademické zázemí pak umožňuje komerční aktivity právě vzniklých firem sídlících ve vědecko-technických parcích propojit s vědou a výzkumem. Takový VTP pak může nabízet služby celé univerzity a poskytnout výzkumné zázemí začínající firmě. Provozování společných projektů univerzitního pracoviště a firem je cesta, jak poznatky oběma směry sdílet a efektivně využívat infrastruktury.

Zakládají mnozí

Je nabíledni, že taková synergie může být prospěšná oběma stranám: začínajícím firmám, které mají možnost za sympatické poplatky získat vše, co ke svému rozjezdu potřebují, se vyplatí zapojit do podnikání chytré mozky, univerzitní studenti si mohou své nápady ověřit v praxi a získat uplatnění, pokud je projekt úspěšný.

Iniciátorem vzniku VTP ale nemusí být jen akademická sféra – jejich působnost je totiž mnohovrstevnatá, takže mezi zakladateli najdeme vedle akademických institucí také veřejnoprávní subjekty (například města či kraje) a soukromé firmy, například společnosti zaměřené na rizikový kapitál (pro něž jsou investice do start-upů, tedy začínajících podniků, zajímavou příležitostí) i jejich kombinace. Synergie se vhodně projevuje i tady: veřejnoprávní instituce jsou schopny nabídnout vyšlapanější pěšinky k dotacím, soukromé subjekty poskytují komerční pohled na věc. Jednotlivé parky pak mohou mít různou právní formu – některé působí jako firmy (třeba společnosti s ručením omezeným), jiné jako obecně prospěšné společnosti. Vždy záleží na tom, na jakou oblast se chtějí zaměřit, jaké seženou zdroje financování a nakolik je pro ně důležité generovat zisk.

Různé velikosti, různé obory

Na příležitostech a potenciálu inkubačních center záleží také jejich velikost. Například Vědecko-technický park Univerzity Palackého soustřeďuje přes 20 firem a 6 interních laboratoří z univerzity. Téměř výhradně se specializují na nanotechnologie, biotechnologie, chemii či optiku a informační technologie. Tyto obory jsou na univerzitě silné, a firmám tedy mohou akademici nabídnout odpovídající podporu.

Praktičtí pomocníci

Mnohé začínající firmy možná nemusí mít zájem o napojení na vědecko-výzkumné týmy a nadějné akademiky, ale jde jim o to, aby v začátcích podnikání nemusely vydat zbytečně velké peníze za nájemné, nákup kancelářské a prezentační techniky a další infrastruktury, kterou ale čas od času potřebují. Ty se mohou stát součástí některého z podnikatelských inkubátorů (PI). V odborných publikacích jsou podnikatelské inkubátory uváděny jako podskupina vědecko-technických parků, některé fungují jako součást center specializujících se zejména na aplikovanou vědu a výzkum, jiné samostatně – škála VTP je zkrátka velmi široká.

Někdo ale tyto dvě kategorie rozlišuje, protože VTP bývají často řízené na komerční bázi, a poskytují tedy služby za plnou cenu, ale PI vždy dělají něco zadarmo/neziskově. Ale nemusí to být pravidlem.

Kupříkladu TIC ČKD Praha podpořil za dobu existence přes 120 firem a momentálně jich v něm sídlí asi sedmdesát, z toho třicítka virtuálně (poskytování virtuálního sídla a administrativního zázemí je jednou z dalších služeb, se kterými se u VTP můžeme setkat).

Začínající firmy mohou v inkubátorech najít dobré zázemí, sdílené prostory v ceně – toalety, zasedačky, PC laboratoř, konferenční sál, recepce, kuchyňky apod., možnost najmout si kancelář, třeba malou, o 15 m2 (což developeři a realitní kanceláře vůbec nenabízejí), třeba možnost výpovědi nájmu z měsíce na měsíc, spousty služeb pod jednou střechou. Některé služby je možné dokonce v rámci některých inkubátorů využívat zdarma, třeba v Podnikatelském inkubátoru VŠB-TU Ostrava. Zde mají inkubované společnosti možnost využívat poradenské služby konzultantů útvaru Komercionalizace výsledků vědy a výzkumu, a to čtyři hodiny měsíčně zdarma, a dále dvě hodiny měsíčně zasedací a seminární místnosti.

Začínající podnikatelé tak mohou mít v inkubátorech k dispozici všechno, co potřebují, aniž by museli investovat do často drahých technologií. Využití zázemí VTP lze tedy vřele doporučit každému, kdo začíná a chce se v prvních letech soustředit hlavně na vývoj projektu a nechce se věnovat hledání odpovídajících prostor a jejich zařizování.

Výhody VTP (nebo PI, abychom byli pokud možno přesní) spočívají také v tom, že se v nich často konají odborné konference a přednášky na specializovaná témata, která podnikatelům umožňují získat potřebný vhled do odborné problematiky. Jich se účastní lidé, kteří jsou schopni poradit s konkrétními projekty nebo do nich investovat.

Neméně zajímavou příležitostí je pro firmy, jež jsou součástí parku, možnost vzájemného setkávání a šance prezentovat své výsledky na akcích, které VTP pořádá.

Na mnoha místech jdou ale ještě dál a pomohou vám například i s tvorbou podnikatelského plánu nebo s naplánováním marketingu, cash flow nebo s finančním plánem. Centra poskytují také poradenství v oblasti identifikace technologických potřeb podniku a vyhledání vhodných dodavatelů technologií, při hledání vhodných zdrojů financování a řešení ochrany duševního vlastnictví.

Anketa

Jak se vám nápad vědecko-technických parků líbí?

Pravidla

Sdílení tolik potřebných prostor a techniky vám tedy v začátcích může ušetřit čas, nervy i peníze. Jednotlivé parky mají podmínky, za kterých vám to umožní – někdy jsou podmínky dané striktněji (například maximální doba pobytu ve VTP je omezena na tři roky), jindy trochu volnější. Vždycky se vám ale vyplatí se do areálu některého centra vydat, zvlášť pokud ho máte po ruce.

Konzultanti VTP mohou také pomoci podnikání nasměrovat. Jedná-li se o záměr, který zapadá do konceptu centra (inovace, spolupráce s výzkumem a vývojem, nový produkt, služba, zajímavý růstový potenciál, zaměstnávání vysoce kvalifikovaných lidí apod.), jednají s klientem o podmínkách využití VTP, tedy využití nájemních prostor a dalších nabízených služeb, včetně doladění záměru a hledání vhodného financování pro firmu nebo její projekt.

Úvodní součástí prvního setkání mladé firmy a zástupce inkubátoru je proto podrobné seznámení se s možnostmi. Proces přijetí žadatele do inkubátoru nebo centra spočívá typicky ve sjednání osobní schůzky, kde dochází k podrobnější výměně informací mezi žadatelem a zástupcem instituce. Předmětem dialogu obou zúčastněných stran je především podnikatelský záměr a možnosti vzájemné spolupráce. Hlavní podstatou je například zjistit, jak uchazeč přemýšlí o svém podnikatelském záměru ve vztahu k potenciálu trhu, kvalitě produktu a síle konkurence, schopnostech svého týmu a o problematice ochrany duševního vlastnictví.

A jsme znovu u tématu, které se vine jako červená nit celým seriálem – podnikatelského plánu.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

My ty peníze musíme vyčerpat! Stát hledá „nový Apple“

22. 6. 2012 | Michal Kašpárek | 4 komentáře

My ty peníze musíme vyčerpat! Stát hledá „nový Apple“

Začínající podnikatelé prý nemají koho poprosit o investici. Vláda jim tedy dá miliardu a půl. Znovu ale řeší důsledek místo příčiny. Vy byste do „debilů ze Dne D“ svoje peníze vložili?... celý článek

Člověče, koncepce: pravidla deskové hry

24. 2. 2012 | Michal Kašpárek | 4 komentáře

Člověče, koncepce: pravidla deskové hry

Milion za mizernou diplomku? Rozdává se právě teď v celém Česku, z veřejných rozpočtů a evropských fondů. Přisedněte k hracímu stolu, šestky na téhle kostce padají všem.

Začínáme podnikat: Zakládáme společnost s ručením omezeným

12. 12. 2011 | Michal Chleboun | 1 komentář

Začínáme podnikat: Zakládáme společnost s ručením omezeným

Kdo se nechce spolehnout na služby specialisty a nekoupí již existující firmu nebo si ji nenechá založit na míru, může ji založit sám. Ukážeme vám, že to není nic složitého. Stačí jen... celý článek

Malé peníze: Mám super nápad na podnikání! Jak na něj sehnat peníze?

30. 11. 2011 | Jan Müller | 2 komentáře

Malé peníze: Mám super nápad na podnikání! Jak na něj sehnat peníze?

Zlaté ruce, skvělé nápady, odhodlání, píle… to vše se hodí, když se rozhodnete být svým pánem a pustit se do podnikání. Pokud jsou však vaše zlaté ruce také holé, tedy – nemáte peníze,... celý článek

V Brně šustí nové peníze. V Praze ty staré

2. 9. 2011 | Michal Kašpárek | 20 komentářů

V Brně šustí nové peníze. V Praze ty staré

Proč se v Brně tak daří IT firmám? Ve městě bez staré smetánky je víc sexy programovat nebo podnikat než se drtit práva.

Partners Financial Services