Podniky v EU: DPH čekají velké změny

Různé sazby nepřímých daní způsobují to, že identické zboží nestojí v každém státě stejně. Navíc při neexistenci hranic mezi členskými zeměmi nedochází ke kontrolám přechodu zboží a tomu by měl být přizpůsoben i systém DPH. Evropská unie se snaží regulovat DPH a spotřební daně v zájmu fungování společného trhu. Za 47 let existence ES dospělo sbližování (tzv. harmonizace) nepřímých daní do poměrně pokročilého stadia, i když společné sazby (někdo by řekl naštěstí) jsou ještě daleko.

Zásadní podmínkou pro fungování jednotného trhu bylo vůbec samotné zavedení DPH (tedy určitého typu univerzální daně ze spotřeby) ve všech státech EU. V průběhu doby vykrystalizoval systém správy DPH do jednotného informačního systému a pravidel pro uplatňování daně při transakcích mezi různými státy. Co se týká sazeb, EU stanovuje pouze jejich minimální výše, omezuje počet snížených sazeb a vymezuje výrobky a služby, které jimi mohou být zdaňovány (viz sloupek). Tyto zásahy se různými způsoby projeví po vstupu v ČR.

Zapomeňte slova dovoz a vývoz

Seznam zboží a služeb, které mohou být podle legislativy ES (směrnice č. 77/388 EC a její novely) zdaňovány sníženou sazbou

Potraviny a nealkoholické nápoje, dodávky vody, léky a zdravotnické potřeby, přeprava osob, noviny a časopisy, vstupné na výstavy, koncerty, do divadla, kina, zábavních parků a podobné akce, TV vysílání, autorská díla za honorář, dodávky stavebních prací za účelem bydlení, zboží a služby využívané v zemědělské výrobě (semena, sazenice apod.), ubytovací služby (hotely, campingy atd.), vstupné na sportovní akce, využití sportovních služeb (posilovny, bazény atd.), zboží a služby poskytované organizacemi registrovanými v členských státech jako "charity", kremace a pohřby, poskytování zdravotnických a lázeňských služeb a služby spojené čištěním ulic, likvidací odpadu atd.

V prvé řadě se změní uplatňování daně při obchodu mezi dvěma různými členskými a kandidátskými státy. V této souvislosti zapomeňte na pojmy "dovoz"a "vývoz". Nově, alespoň pro daňové účely, budou tyto transakce pojmenovány jako dodání zboží do jiného členského státu (tzv. vnitro-unijní plnění). Dodavatel bude pro dodání zboží osvobozen od DPH, svému zákazníkovi bude účtovat cenu bez daně. Odběratel má povinnost nakoupené zboží přiznat a zdanit sazbou platnou ve své zemi. Zásadní podmínkou však je, aby kupující byl registrován k DPH. Pokud není, prodávající účtuje cenu včetně DPH platné ve své zemi. Obdobně to platí i při jiných dodávkách pro neplátce.

Z pohledu české firmy dodávající zboží například do Rakouska vypadá situace následovně. Český dodavatel fakturuje cenu bez DPH, rakouská firma je povinna zboží zdanit sazbou platnou v Rakousku (tedy 20 %). Před vystavením faktury musí česká firma ověřit tzv. registrační číslo k DPH (obdoba českého DIČ) kupujícího. To je možné buď prostřednictvím databáze VIES, kde informace získáte zadarmo a okamžitě, ale systém neukazuje komu číslo náleží. Říká jen, že pod ním je někdo zaregistrován. Může se tedy stát, že odběratel použije například DIČ svého souseda. Druhá, pomalejší, ale jistější varianta, je zaslat dotaz daňovému úřadu v Rakousku. Prokázání, že zboží přešlo na území Rakouska, je nezbytné. Odběratel buď formou zvláštního dopisu potvrdí české firmě přijetí zboží, nebo funkci důkazu obstarají přepravní doklady. Ty sice firmy nebudou muset automaticky předkládat společně s daňových přiznáním, ale měly by je archivovat pro případ pozdější kontroly. Jen pro upřesnění, bez důkazu o přesunu zboží mimo ČR finanční úřad bez milosti doměří daň.

V rámci administrativních povinností dojde také ke změnám. Firmy budou muset čtvrtletně odevzdávat na finančních úřadech tzv. souhrnné hlášení (návrh MFČR), což je formulář evidující právě vnitro-unijní plnění, tedy dodání zboží. Znamená to mimo jiné i další administrativu spojenou se speciálním sledováním obchodních případů se subjekty z jiných států EU. Daňové přiznání čeká obměna. Přibudou další kolonky pro nákupy ze států EU a prodeje do států EU.

Služby zdraží

Systém zdaňování některých služeb

Výše popsaný mechanismus bude platit také pro zdaňování některých služeb. Nyní odvádí DPH poskytovatel služby (pokud je plátcem) v zemi, kde je k dani registrován bez ohledu na to, z jakého státu je příjemce služby. U vybraných služeb (mezinárodní doprava, zprostředkování, zpracování, elektronický obchod, telekomunikace a další viz paragraf 10 návrhu zákona o DPH) se začne uplatňovat princip "místo plnění u zákazníka". Znamená to, že daň bude povinen uhradit příjemce služby podobně jako ten, kdo kupuje zboží.

Všichni v souvislosti se vstupem do EU pocítili a dále pocítí přesun některých položek (zejména u služeb) ze snížené do základní sazby DPH. Od Nového roku již jsou přeřazeny mimo jiné telekomunikační služby, služby realitních kanceláří, účetní, daňové a právní poradenství, pátrací a bezpečnostní služby, nájem osobních automobilů a nemovitostí, software a nábytkářské služby.

Nejpozději ke dni vstupu čeká totéž ještě mimo jiné čistírny, kadeřnické, kosmetické služby, opravy obuvi, odvoz odpadu a veškeré komunální služby, restaurace, vodné a stočné, kabelové televize, výrobky osobní hygieny, fotografické služby, kancelářské a překladatelské služby a dodávání stavebních prací na objekty nesloužící k bydlení. Útěchou může být, že podle rozhodnutí vlády poklesne základní sazba DPH ze současných 22 % na 19 %. Do roku 2007 budou snížené sazbě podléhat dodávky tepla a stavební práce na objektech určených k bydlení. To jsou dvě výjimky, které česká vláda vyjednala v přístupové smlouvě.

Z podnikatelských subjektů se přeřazování vybraných výrobků a služeb pod základní službu dotkne plátců i neplátců DPH. Plátci jsou povinni daň připočítat k ceně své produkce a ta tedy pravděpodobně zdraží. Negativní efekt se může projevit poklesem prodejů, nebo marží. Neplátci daň neodvádějí, ale na druhou stranu nemohou žádat finanční úřad o vrácení daně zaplacené ve vstupech. Z toho vyplývá, že tyto subjekty pocítí změny především v růstu nákladů.

Právě podnikatelů nebo firem, které jsou ze zákona povinny se registrovat k DPH (plátci), přibude. Od počátku roku se jimi staly podniky s ročním obratem přesahujícím 2 miliony Kč (dříve 3 miliony Kč), od května se tato hranice dále sníží na rovný 1 milion Kč. Pro dotčené subjekty to bude znamenat změny především v účetních systémech a zvýšeném objemu administrativy.

Jaké jsou důsledky?

Základní legislativa EU upravující DPH

Směrnice číslo 77/388/EEC (tzv. 6. směrnice) Směrnice číslo 79/1072/EEC (tzv. 8. směrnice) Směrnice číslo 86/560/EEC (tzv. 13. směrnice) Všechny směrnice týkající se DPH najdete zde.

V souvislosti se všemi změnami u DPH se podnikatelé musejí připravit na růst nákladů. Jde o nové účetní a daňové systémy (plus software), čas i peníze spojené s vyškolením zaměstnanců, nutnost vyplňovat další formuláře a nepřímé náklady spojené s přeřazením položek do základní sazby DPH (růst cen vstupů pro neplátce DPH, pokles prodejů nebo snížení obchodních marží). Radost nebudou mít ani ti, kdo využívali služeb daňových poradců. I jejich služby podraží, už jen kvůli zvýšení sazby DPH z 5 na 19 %.

Nabízí se tedy otázka, na čem čeští podnikatelé vydělají. U daní pravděpodobně pouze na předpokládaném snížení základní sazby na 19 %, což se ovšem dotkne pouze některých firem nebo živnostníků. Doufejme však, že ostatní pozitiva spojená se vstupem do EU převáží a celková bilance kladů a záporů bude kladná.

Ovlivní změny u DPH podnikání Vaší firmy? Již jste se začali připravovat? Myslíte, že všechny daňové změny jsou skutečně nutné kvůli přistoupení k EU nebo se jen snaží nynější vláda zacelit díry ve veřejných rozpočtech zvýšením daňové zátěže?