Když je očkování lepší než pojištění

Zpevňující koruna zahraniční dovolené zlevňuje. Cenově výhodné nabídky cestovních kanceláří lákají stále víc Čechů i k cestám do exotických zemí. Letos v zimě se vypravilo za sluníčkem do ciziny zhruba 100 tisíc českých občanů, což je o třetinu více než v předchozí zimní sezóně. Z cest si turisté ovšem přivážejí nejen zážitky, ale i choroby.

Kromě průjmových onemocnění, která většinou nebývají nebezpečná, se na cestách za exotikou lze nakazit vážnými infekcemi. „V některých případech se může jednat o závážné střevní onemocnění jako je tyfus, paratyfus, úplavice, výjimečně cholera. Dále si cestovatelé přivážejí malárii, horečku dengue. Méně často i jiná onemocnění, jako třeba virovou hepatitidu,“ říká primářka Hana Roháčová z kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí Fakultní nemocnice na Bulovce v Praze.

Cena za léčbu, kterou hradí zdravotní pojišťovna, se může podle Roháčové vyšplhat až na stovky tisíc korun. Nemocenská pacienta často trvá týdny i několik měsíců a ztráta na výdělku může být velmi citelná. Značný propad na výplatní pásce tak mohou pocítit hlavně lidé s nadprůměrnými příjmy, kteří za exotikou jezdí nejčastěji. Nemocenská v prvním měsíci ochoření od letošního roku činí maximálně 10 300 korun. Další výdaje za léčbu ukrojí poplatky u lékaře, za hospitalizaci a léky. Drahá může být také nezbytná dieta při rekonvalescenci po prodělané žloutence.

Nejspolehlivější prevencí, jak se v cizině nenakazit, je očkování. „Mezi doporučovaná očkování patří vakcína proti žloutence typu A a B, břišnímu tyfu, do některých destinací Afriky a Asie též proti meningokové meningitidě. Do určitých zemí střední Afriky a Jižní Ameriky je povinné očkování proti žluté zimnici,“ upozorňuje Ivana Homolová, vedoucí lékařka oddělení očkování a cestovní medicíny Zdravotního ústavu v Praze. Cena za preventivní očkování proti nejčastějším infekčním chorobám se pohybuje od 400 korun do 4,5 tisíce korun. Očkování většinou chrání tři, pět i více let.

„V poslední době očkování řada českých cestovatelů zanedbává. Lidé zapomínají, že si ho musí zařídit sami,“ upozorňuje Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. „Máme pacienty, kteří zanedbali prevenci. Jsou to nejčastěji nemocní se žloutenkou typu A. Ale třeba také ti, co při zahraniční cestě nebrali léky proti malárii,“ potvrzuje primářka Hana Roháčová z pražské Bulovky.

S očkováním na cesty je třeba začít v předstihu, často čtyři až šest týdnů před odjezdem. Seznam očkovacích středisek je například na webové adrese www.vakciny.net , kde lze rovněž najít aktuální přehledy o epidemiích ve světě. „Při sestavení očkovacího plánu se vždy postupuje individuálně. Lékař přihlíží k délce a charakteru pobytu, ke zdravotnímu stavu očkované osoby i dalším okolnostem,“ říká Ivana Homolová, vedoucí lékařka pražského očkovacího centra. Proto navržené očkování a jeho cena mohou být u každého cestovatele mírně odlišné.

Proti některým nemocem, jako třeba horečce dengue, jejíž epidemie propukla letos v Brazílii, se ale očkovat nedá. Inkubační doba horečky, kterou přenášení komáři, se pohybuje od tří dnů do jednoho týdne. Ochranou je zakrývat celé tělo oblečením a používat repelenty. V cizině je důležité dodržovat i další hygienické zásady a samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Podle Okamury si ale na pojistku do ciziny připlácejí při koupi zájezdu jen dvě třetiny turistů. „Někteří klienti využívají vlastní pojištění, třeba v rámci kreditní karty, ale jsou i případy, kdy lidé odjedou bez pojištění,“ dodává Tomio Okamura.