Jak ušetřit v lékárně na poplatcích za recepty

Se zavedením poplatků ve zdravotnictví se zjevně pacienti začínají chovat ekonomicky . Vidět je to třeba i na poplatcích za výdej léků na lékařský předpis. Lidé si nechávají od lékaře předepsat na jeden recept více balení, aby v lékárně ušetřili. Toto chování pacientů se dalo očekávat, shodují se praktičtí lékaři. Jak někteří dodávají, řada takových žádostí je logická, pacienti nemíní vydávat své peníze zbytečně.

Při výdaji třech balení jednoho léku zaplatí pouze třicetikorunový poplatek plus doplatek za lék, pokud ho plně nehradí zdravotní pojišťovna. Pokud by si pacient nechal lék předepsat postupně v průběhu několika měsíců, za jednotlivý výdej třech balení by uhradil lékárníkovi celkem 90 korun.

Nejlevnější léky je nejlépší hradit z vlastní kapsy . Například u léku na předpis, který stojí méně než třicet korun (např. Diazepam, Lexaurin, Anopyrin, Anavenol či Oxyphyllin), se vyplatí požádat lékaře, aby recept označil „hradí pacient“. V takovém případě je výdej léku od poplatku osvobozen a lékárník bude účtovat jen vlastní cenu samotného léku. „Označení receptu „hradí pacient“ je výhodné také u léků s minimální úhradou z pojištění. Sem patří třeba léky k lokální léčbě hemoroidů ve formě čípků, mastí a krémů. U těchto přípravků navíc není doplatek započítáván do pětitisícového ochranného limitu,“ říká Aleš Krebs, mluvčí České lékárenské komory.

I chroničtí pacienti se začínají chovat šetrně a začínají lékaře žádat o vypsání opakovaného receptu na svůj obvyklý lék. Ušetří čas za návštěvy u lékaře kvůli vystavení předpisu a případně se vyhnou třicetikorunovému poplatku za klinické vyšetření. Nicméně při každém vyzvednutí léku zaplatí lékárníkovi 30 korun plus případný doplatek za léčivý přípravek, tak jako kdyby přicházeli s jednorázovým receptem.

Od začátku ledna posílily i pravomoci lékárníků. Pokud na receptu nebude lékařem napsáno, že na léku trvá, může lékárník pacientovi doporučit plně hrazený, nebo levnější lék.
V lékárně se proto vyplatí se zeptat, zda existuje náhradní lék se stejně účinnou látkou. Levnější lék přitom musí mít stejný způsob podání (např. ústy) a stejnou lékovou formu (např. tablety).

Do ročního pětitisícového ochranného limitu, který má chránit pacienty před nadměrným placením poplatků, se započítává doplatek za nejlevnější lék na trhu. Jestliže ale pacient musí užívat drahý lék, který nelze nahradit a lékař to uvede na receptu, do ochranného limitu se mu započte doplatek v plné výši. Lékaři mohou toto opatření používat jen v odůvodněných případech, například kdyby levnější lék mohl vyvolat pacientovi vážné alergické reakce nebo způsobit jiné zdravotní problémy.

Zkontrolovat zda lék, který lékař předepisuje, je zcela nebo částečně hrazen ze zdravotního pojištění, mohou nyní pacienti sami. Tyto informace jsou veřejně dostupné na internetových stránkách ministerstva zdravotnictví  v rubrice Léky.  Zadáním názvu léku do vyhledávače se zobrazí, kolik lék stojí, jakou částkou na něj doplácí zdravotní pojišťovny a jaké jsou průměrné aktuální doplatky v lékárnách. K dispozici jsou také informace o podobných léčivých přípravcích a lécích se stejnou účinnou látkou, které jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Doplatky za léky se mohou lišit lékárna od lékárny. Platí přitom pravidlo, že čím je lék dražší, tím menší obchodní přirážku si k němu může lékárna připočítat.

O cenách léků a doplatcích za léky už od nového roku nerozhoduje komise fungující při ministerstvu zdravotnictví. Nyní má tuto pravomoc Státní ústav pro kontrolu léčiv a ministerstvo zdravotnictví verdikt ústavu vydá následně formou cenového rozhodnutí. Případné spory a nesouhlas s cenovým rozhodnutím ze strany farmaceutických firem či zdravotních pojišťoven se budou řešit v odvolacím řízení nebo soudně.

Pocítili jste už na vlastní peněžence zavedení poplatků za výdej léků na lékařský předpis? Co si o nich myslíte?