Kolik si připlatíme na zdravotnictví?

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění tvoří první část plánované reformy zdravotnictví. Poslanci ji schválili, senát s převahou opozice ji neschválil. Očekává se však, že poslanci senátory přehlasují. Změny mohou začít platit od ledna 2012.

Odbory proti nadstandardu a poplatkům

Ve hře je ovšem ještě Ústavní soud. Na ten se chtějí obrátit sociální demokracie a odbory, a to kvůli takzvanému nadstandardu. Odborářům vadí zrušení zákazu připlácení za lepší péči. Obávají se, že rozdělení péče na standardní a nadstandardní sníží dostupnost a rozsah zdravotní péče a že ze zdravotního pojištění budou standardně hrazeny jen nejlevnější léčba, léky, metody a zdravotní pomůcky.

Odborům rovněž vadí, že u zvýšeného poplatku za den v nemocnici nebyl stanoven limit, jak dlouho má být vybírán. Občané s nižšími příjmy by tak mohli mít při dlouhodobé nemoci finanční potíže. Pro některé prý bude problémem i úhrada léků do 50 korun ze svého. Tento krok může navíc přinést plýtvání – pokud začnou lékaři šetřit kapsu nemocných tím, že budou předepisovat dražší léky.

Odboráři varují v souvislosti se zdravotnictvím i před jinou reformou, daňovou – zvyšování DPH přinese zvýšení výdajů i v této oblasti. Na zdravotní péči by tak chybělo více peněz, než se předpokládá.

Ministerstvo výhrady odborů odmítá

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň označil výhrady odborů za neopodstatněné. Jak sdělil serveru Peníze.cz, mají změny zákona posílit práva pacienta a jejich vymahatelnost.

Ze zdravotního pojištění se má dál hradit zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. Pokud ji lze poskytnout více způsoby, hradí se samozřejmě základní varianta zdravotní péče, která odpovídá účelnému a hospodárnému vynakládání peněz z veřejného zdravotního pojištění. U ekonomicky náročnější varianty (nadstandardu) se zaplatí z veřejného zdravotního pojištění stejná částka jako u základní varianty a zbytek si doplatí pacient.

Informace o nadstandardu budou doplněny do vyhlášky Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. V první fázi ho má podle Sršně tvořit několik desítek položek, jejich počet ale postupně poroste. Počet „nadstandardních“ položek má být pravidelně revidován s ohledem na pokrok lékařské vědy. To, co je nyní nadstandard, může být za několik let standardní. Zdravotnictví podle Sršně zavedením nadstandardu získá peníze, které často končí v šedé ekonomice.

Jak to bude s léky?

Řadu úspor, ale i omezení korupce si ministerstvo zdravotnictví slibuje od změn v lékové politice. Kromě zmiňovaného maximálního třicetikorunového poplatku za recept bez ohledu na počet předepsaných léků se chystá například zavedení elektronického receptu.

Zdravotní pojišťovny mají vytvářet takzvané pozitivní listy, které mají pomoci jejich klientům nalézt nejvýhodnější nabídky, z nichž bude lékař vybírat vhodný lék. Pojišťovny by tak mohly aktivně ovlivnit předepisování léčiv. Pacienti by zase získali od lékařů informace o nejlevnějších lécích a mohli by platit méně za případné doplatky léků. To je v situaci, kdy mají být ze zdravotního pojištění hrazeny nejvýše tři čtvrtiny ceny nejlevnějšího léku, jistě přínosem.

Uvedený systém by měl podle ministerstva zdravotnictví přinést větší konkurenci, a tím i pokles cen léčivých přípravků, stejně jako nový způsob určování maximálních cen léčiv. Při jejich stanovení by se již nevycházelo ze tří nejnižších cen referenčního koše z osmi, ale 21 zemí. Maximální ceny léků by tak mohly klesnout až o třetinu.

Ministerstvo chystá i další opatření, včetně elektronických aukcí a elektronického předepisování léků. To vše by mohlo pomoci v boji proti korupci, stejně jako takzvaná generická preskripce. Ta znamená, že lékař by pacientovi předepsal jen název léčivé látky, nikoli její obchodní název. Jeho rozhodování by tak nemohli ovlivnit výrobci léčiv.

Spoluúčast pacientů poroste

Bez ohledu na možné úspory ale musíme počítat s tím, že spoluúčast pacientů na úhradě veřejné zdravotní péče poroste. Českomoravská konfederace odborových svazů tvrdí, že „zásluhou“ reformy zdravotnictví se do roku 2014 zvýší o 15–18 miliard korun za rok, „v přepočtu na nemocného“ jde prý o nárůst 15–18 tisíc korun ročně, což může být problém hlavně u rodin s malými dětmi a starých občanů.

Anketa

Kdo vydělá na reformě zdravotnictví?

Potenciální i aktuální pacienti: vše bude jasnější a přehlednějšíStát: ušetří se a omezí korupceTi, co si konečně budou moci legálně zaplatit nadstandardVítězové budoucích veřejných zakázekOpozice, která z protestu proti ní udělá volební téma

Premiér Petr Nečas na nedávném workshopu Národní ekonomické rady vlády (NERV) ke zdravotnictví upozornil, že v ČR spoluúčast pacientů rovnoměrně roste za jakékoliv vlády. V letech 2002–2007, kdy vládla levice, se zvýšila z 9,5 na 13,5 procenta, za vlády pravice v letech 2007–2010 pak na 17,5 procenta. Podle Nečase přitom není pravda, že zvyšování spoluúčasti občanů na úhradě veřejné zdravotní péče urychlilo zavedení poplatků u lékaře.

Reforma zdravotnictví počítá s tím, že se spoluúčast pacientů zvýší o dalších pět procent na 22 procent. I tak ale podle Nečase Česko dál patří mezi pět členských zemí OECD s nejnižší spoluúčastí pacientů. Na Slovensku činí její míra 33,5 procenta, v Maďarsku a Polsku se tyto výdaje blíží 30 procentům.

Operace se zdařila...?

Reforma zdravotnictví má řadu kritiků, včetně lékařů, kteří se obávají hlavně nejasně specifikovaného standardu a nadstandardu. Bez ohledu na to, zda se k němu bude vyjadřovat Ústavní soud a jak rozhodne, je zdravotnictví s ohledem na stárnutí populace vážným problémem pro jakoukoliv vládu. Snad se s ním dokážeme vypořádat, takže v souvislosti s reformou a stavem zdravotnictví nebude třeba konstatovat okřídlené: operace se zdařila, pacient zemřel.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem