Letní brigády: co je důležité vědět
Jakou smlouvu uzavřít? I když se jedná pouze o brigádu, měl by zaměstnavatel postupovat v souladu se zákoníkem práce, tj. uzavřít s brigádníkem dohodu o provedení práce či pracovní činnosti, nebo klasický pracovní poměr na dobu určitou. Jaký je mezi těmito možnostmi rozdíl? Především v účasti na sociálním pojištění.
U dohody o provedení práce:
- nevzniká sociální pojištění (tj. neodvádí se pojistné), tzn. že zaměstnanec, pracující na základě dohody o provedení práce, nemá např. nárok na nemocenské dávky.
U dohody o pracovní činnosti nebo u pracovního poměru:
- platí totéž, pokud jde o nahodilé příležitostné zaměstnání, které netrvalo a ani nemělo trvat déle než 7 dnů po sobě jdoucích, nebo z něhož příjem nedosahuje ani 400 Kč za měsíc.
Pokud zaměstnání trvalo déle než 7 dnů nebo byl příjem vyšší než oněch 400 Kč měsíčně, není z hlediska platby sociálního pojištění rozdíl mezi dohodou o pracovní činnosti a pracovním poměrem. Zaměstnavatel pojištění normálně odvede a zaměstnanci náleží nemocenské dávky vypočtené podle příjmu.
Nemocenské a další dávky
Studenti denního studia SŠ a VŠ (mladší 26 let) jsou účastni nemocenského pojištění ze zákona, ale nejsou povinni odvádět pojistné. Z tohoto pojištění však nemají nárok na nemocenské, jen na peněžitou pomoc v mateřství. Na tu mají nárok ze zákona, vypočítává se z rodičovského příspěvku obdobně jako u žen, vedených na úřadech práce (to se týká všech studentů, tj. i těch, kteří pojistné neodvádějí - samozřejmě pokud splní podmínky pro přidělení, více viz "Chystáte se na mateřskou? Připravte se na almužnu").
Pokud student nastoupí během prázdnin do zaměstnání, ze kterého mu vznikne sociální pojištění, má z tohoto zaměstnání nárok pouze na nemocenské dávky. V praxi to znamená, že pokud např. studentka otěhotní, a z toho důvodu je v době brigády na nemocenské, má nárok na nemocenskou z tohoto pracovního poměru - vypočtenou ze mzdy. Kdežto peněžitou pomoc v mateřství dostane vypočtenou z rodičovského příspěvku (protože je studentka a dostane ji z pojištění studentů). Nemocenské dávky ovšem mohou být studentovi poskytovány nejdéle do konce školních prázdnin. Déle pouze v případě, že mu nemoc brání v dalším studiu.
I při těchto pracovních poměrech existuje ochranná lhůta pro nárok na nemocenskou po skončení pracovního poměru v klasické délce 42 kalendářních dnů, ale u studentů končí ze zákona posledním dnem prázdnin. Samozřejmě pokud již neuplynula dříve.
Zdravotní pojištění
Studentů-brigádníků se již před časem dotklo zrušení "odpočitatelné" položky ze mzdy, tedy to, že za ně platil zdravotní pojištění stát. V praxi to nyní pro ně znamená, že musí hradit zdravotní pojištění prakticky jako každý jiný zaměstnanec, pouze s jedinou výjimkou: nemusí odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), což ale pomůže pouze brigádníkům s malými příjmy.
Naopak povinnost odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu (i když této částky příjem nedosahuje) platí pro studenty, kteří současně splní všechny následující podmínky:
- jde o "poslední prázdniny",
- student je zaměstnán po celý kalendářní měsíc (červenec nebo srpen),
- jeho příjem v daném měsíci je nižší než minimální mzda.
Něco málo z daní
Důležitá je i daňová problematika. Jediným podstatným rozdílem oproti ostatním zaměstnancům je výše daňové slevy, která je u studentů do 26 let 800 Kč měsíčně (ostatní mají slevu 600 Kč měsíčně). Tato daňová sleva se vlastně zaměstnanci odčítá při výpočtu daně z příjmů. Samotný výpočet daně pak probíhá jako u každého jiného zaměstnance.
A výhody brigády?
Především je dobré vědět, že příjem z "letní brigády" se nezapočítává při výpočtu dávek státní sociální podpory (přídavků na děti, sociálního příplatku apod.), takže ať si student v červenci či srpnu vydělá sebevětší částku, nebude to pro něj znamenat ztrátu některé ze sociálních dávek.
Studenti také mohou myslet na budoucnost. Nyní již totiž po ukončení studia nezískávají automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože většinou nesplňují podmínku potřebné doby pojištění (tj. doby práce zakládající účast na sociálním pojištění ). Studentům se započítávají všechna období, kdy pracují a jsou nemocensky pojištěni, za poslední 3 roky, patří sem práce či podnikání při studiu a o prázdninách. Období se pak sečtou a teprve dají-li dohromady 12 měsíců, má student nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Myslíte si, že stát zaměstnávání studentů usnadňuje a snaží se jim vyjít vstříc? Nebo jim naopak účast na letních brigádách ztěžuje, a proto tolik studentů pracuje "načerno"?
