Očima expertů: Jak nastavit minimální mzdu?

Domluvit se na tom, o kolik navýšit minimální mzdu, je pro politiky, zástupce podniků a zaměstnanců neřešitelný problém. Z dohadování, jestli je v Česku její výše důstojná, se už stal v posledních letech evergreen. Jde ale vůbec efektivně určovat minimální mzdu, aby o její výši nerozhodovalo politikaření?
Očima expertů: Jak nastavit minimální mzdu?

V pondělí se měli na společném jednání tripartity dohodnout zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů na tom, o kolik se příští rok zvýší minimální mzda. K dohodě nedošlo.

Podle očekávání. Už nějakou dobu totiž všechny zainteresované strany vypouštěly do médií zprávy o svých představách, u nichž by se stoprocentní průnik hledal jen těžko. Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo současnou minimální mzdu ve výši 9 900 korun navýšit na rovných 11 tisíc. Odbory ale nechtějí jít pod 11 500 korun. Naopak pro zaměstnavatele by bylo přijatelných jen 10 600 korun. Nakonec tedy budou muset rozhodnout strany vládní koalice. A protože je před volbami, dá se očekávat, že minimální mzda vzroste alespoň na oněch 11 tisíc, které navrhuje resort ministryně Michaely Marksové.

Nešlo by to jinak?

Nutno dodat, že minimální mzda v Česku patří k nejnižším v celé Evropské unii, takže její další pravidelné navyšování dává smysl. Problém je však v tom, že se tím ani zdaleka neřídily předchozí vlády. V posledních letech proto dochází ke skokovému růstu, který nekopíruje ostatní ekonomické ukazatele. Zaměstnavatelům se poměrně logicky nechce přihazovat víc, než o kolik rostou mzdy. Zaměstnanci zase příliš nestojí o plat, který je ještě pod hranicí příjmové chudoby. Profitovat z toho pak mohou politici, kteří snadno získávají plusové body. Jejich kroky navíc nemusí být nijak ekonomicky podložené. Nabízí se proto možnost politické strany od rozhodování o minimální mzdě alespoň částečně odříznout. Co si o tom myslí odborníci?

Zástupců vlády, odborů, podnikatelů a ekonomů jsme se zeptali, jak vysoká by dnes podle jejich mínění měla být minimální mzda. Dále nás zajímalo, jestli by razantnější zvýšení mzdy na 11 500 korun mohlo poškodit českou ekonomiku a zda by nestálo za zvážení určovat minimální mzdu podle jasně vydefinovaných ekonomických ukazatelů.

Michaela Marksová

ministryně práce a sociálních věcí

Michaela Marksová
+10
+
-

V koaliční smlouvě jsme se zavázali, že by se na konci volebního období měla minimální mzda co nejvíc přiblížit čtyřiceti procentům mzdy průměrné. Považuji to za dobrý začátek, protože i přes několik zvýšení máme minimální mzdu stále jednu z nejnižších v rámci EU a jistě je zde velký prostor na zvýšení, protože pracovat se musí vyplatit. Co se týče vlivu minimální mzdy na nezaměstnanost, bylo už mnohokrát prokázáno, že tam není žádný vztah nebo zcela zanedbatelný. Během existence samostatné České republiky se minimální mzda zvyšovala už mnohokrát, k žádnému velkému nárůstu nezaměstnanosti však v této souvislosti nikdy nedošlo, což potvrzuje například podrobná studie na toto téma, kterou vypracoval odbor analýz úřadu vlády. Ostatně třeba naši západní sousedé mají minimální mzdu hned několikanásobnou a míru nezaměstnanosti velmi podobnou jako my. Co se týče debat o stanovení minimální mzdy podle ekonomických ukazatelů a nikoliv nařízením vlády, jsem ochotna o tom vést diskuzi až poté, co výše minimální mzdy dosáhne důstojných hodnot.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-14
+
-

Diskuse o minimální mzdě má už několik let úplně stejný scénář. Každá strana si vede svou, kompromis se nikdy neudělá a vláda nakonec rozhodne v závislosti na tom, jestli je před volbami, nebo po volbách. Místo ekonomické diskuse je z toho politikum a nikoho nezajímají dopady v horizontu třeba dvou let. Vyhnout se tomu znamená buď minimální mzdu zrušit, nebo se shodnout na jejím výpočtu podle přesně daného vzorce. Osobně nejsem zastáncem minimální mzdu opouštět, byť k tomu může svádět fakt nízké nezaměstnanosti. To ale nemusí trvat věčně, navíc minimální mzda je i v zemích s velmi liberálním pracovním trhem, jako je třeba Austrálie nebo USA. Nabízíme však variantu odstupňování minimální mzdy podle krajů. Je přece nesmysl, aby stejná minimální mzda byla v Praze a třeba Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Na národní úrovni by byla jednotná, tedy nižší, ale v jednotlivých krajích by se mohla nastavit vyšší.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-15
+
-

Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Jednou z příčin je nepochybně rozumně nastavená minimální mzda. A také to, že nedochází k jejímu skokovému navyšování. I ti ekonomové, kteří míní, že minimální mzda nevede ke zvýšení nezaměstnanosti (což je tvrzení, na němž nepanuje v ekonomické obci široká shoda), jedním dechem dodávají, že pouze tehdy, je-li stanovena přiměřeně a nedochází-li k jejím skokovým vzestupům. Pokud by od ledna 2017 platila minimální mzda ve výši 11 500 korun, znamenalo by to, že se za čtyři roky (od 1. čtvrtletí 2013, kdy činila 8000 korun) zvýšila o více než 30 procent. Při daném předpokládaném zvýšení průměrné mzdy lze očekávat, že tato průměrná mzda vzroste za stejné období o necelých 13 procent. Víc než dvojnásobně rychlé tempo růstu mzdy minimální v porovnání se mzdou průměrnou nelze považovat za přiměřené a pozvolné. Je to skokové navýšení, které navíc přijde v době, kdy zlepšování situace na trhu práce zcela ztratí svoji dynamiku. Je to hazard s pracovními místy zejména těch, kteří nejsou organizováni v odborech.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
-125
+
-

Nevím, co mají všichni s minimální mzdou. Víte, kolik ji vůbec bere lidí? Cca 115 000, tedy necelá tři procenta zaměstnanců. A to ještě část z nich jsou zaměstnanci zlodějů daní, protože jsou placeni minimální mzdou a zbytek mají na ruku cash. Takže nějaké socanské zvyšování minimální mzdy mě nebere a nehodlám se jím ani zabývat. Raději bych udělal něco pro těch zbylých 97 procent zaměstnanců.

Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula
+111
+
-

Minimální mzda by se měla už v roce 2016 vyšplhat na částku 11 840 korun hrubého měsíčně, aby ten, kdo za ni pracuje, nespadl pod hranici chudoby. Pokud se v příštím roce podle vládního návrhu minimální mzda zvýší na 11 000 korun, bude její čistá hodnota o 1 060 korun pod hranicí chudoby. To znamená, že nejnižší cena práce ani po tomto skokovém zvýšení nepokryje základní životní náklady, a proto musí nastoupit stát a sociálními dávkami dorovnávat, aby zaměstnanec "přežil". Stát tak vlastně supluje za zaměstnavatele, protože zaměstnanec není schopen se za nejnižší cenu práce uživit. Vztah minimální mzdy a hranice chudoby je demotivující při rozhodování, zda raději přijmout i špatně placenou práci, nebo žít pouze ze sociálních dávek

Výsledek dřívějšího zmrazení minimální mzdy zhruba po dobu sedmi let je tristní a teď se její zvyšování dohání skokově, což se pochopitelně zaměstnavatelům nelíbí. Proto také ČMKOS nenavrhovala 11 840, ale 11 500 korun. Valorizační mechanismus by jistě byl pro zaměstnavatele dobrý, ale nejprve dostaňme minimální mzdu, se kterou se ČR pohybuje v EU na posledních místech, na úroveň 40 procent průměrné mzdy, jak se v programovém prohlášení zavázala vláda, a pak ji zvyšujme podle dohodnutých kritérií. Pokud by se totiž v uplynulých sedmi letech alespoň o sto korun každoročně minimální mzda zvyšovala, nebyla by v současné době tak podhodnocena. Paradoxní je, že po dobu jejího zmrazení byla v ČR nejvyšší nezaměstnanost. Takže neustálé omílání, že zvyšování minimální mzdy způsobuje nezaměstnanost, je liché. Chtěl bych upozornit i na skutečnost, že v mnoha případech je lidem pracujícím za minimální mzdu vyplácena další, nezdaněná, černá mzda, takže zvyšováním minimální mzdy vlastně eliminujeme výši černých mezd.

Petr Mach

ekonom, předseda Strany svobodných občanů

Petr Mach
-6
+
-

Minimální mzda je zákon, který se tváří, jako že někomu prospívá, ale ve skutečnosti škodí, a to právě těm nejchudším. Zvýšení minimální mzdy na 11 500 korun měsíčně neboli 68 korun za hodinu znamená, že někdo, kdo by byl ochoten vzít práci za 65 korun za hodinu, nebude mít šanci. Bude to zakázané. Stát mu bude tedy raději platit sociální dávky. Přestaňme zvyšovat minimální mzdu. Mělo by nám přeci jít o skutečné mzdy, ty mají růst. Pokud vláda zvýší minimální mzdu, nedotkne se to nejspíš žádného z čtenářů tohoto webu, ale o práci přijdou nekvalifikovaní pomocní dělníci, Romové a ženy po mateřské. Stavební firmy si raději místo kopáčů pořídí více bagrů a supermarkety více automatických pokladen místo pokladních. Když americký prezident Obama zvýšil federální minimální mzdu z 5 dolarů na hodinu v roce 2007 na 7,25 dolaru, sliboval si od toho lepší příjmy pro chudé. Dnes, na konci jeho vlády, je nezaměstnanost mezi americkou černošskou populací, kde je nejvíc lidí bez kvalifikace, dvojnásobná oproti době, kdy Obama nastoupil do úřadu. Minimální mzda zákonitě vytlačuje z trhu nejméně kvalifikované a nejzranitelnější osoby.

Jaroslav Hanák

prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jaroslav Hanák
-36
+
-

Průmysl minimální mzdu nepotřebuje, ale jsme jednou z 22 zemí EU, která ji stanovuje zákonem. Neakceptovatelná je však pro nás podoba nastavování její výše prostřednictvím přetahování v rámci tripartity. Zatím se nepodařilo prosadit, aby se úprava minimální mzdy stala standardním procesem, který by zhodnotil dopady minulých změn a posoudil aktuální ekonomické podmínky. Proto se vyjednávání o jejím růstu a tempech stává součástí populistických prohlášení a kroků zejména ze strany odborů. Příkladem je jejich nereálný návrh navýšit minimální mzdu pro příští rok o 15 procent z nynějších 9900 korun na 11500 korun. Vezměme v úvahu, že v celé ekonomice se mzdy zvyšují přibližně o 4 procenta a že v loňském roce minimální mzda vyskočila o 8 procent. Domníváme se, že navyšování minimální mzdy by se ročně mělo pohybovat, pokud to stav ekonomiky dovolí, zhruba na sedmi stech korunách. Zvýšení minimální mzdy by dopadlo zejména na obory jako je oděvní a textilní průmysl, obchod a cestovní ruch, pohostinství a stravování, bezpečnostní agentury a další služby. Na nepříznivé dopady zvýšení minimální mzdy poukázal mimo jiné Svaz obchodu a cestovního ruchu, který je členem SP ČR.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
-30
+
-

Anketa

Kdo dnes odpověděl nejlépe?

Základní ekonomická poučka praví, že když je minimální mzda vyšší než rovnovážná mzda na trhu práce, přicházejí lidé o místa. Nezaměstnanost způsobená zvýšením minimální mzdy se týká především nízko kvalifikovaných pracovníků, tedy právě těch, kterých je na českém trhu práce nedostatek. Výše rovnovážné mzdy a promítnutí jejích dopadů na nezaměstnanost je ale otázkou akademického charakteru.

V současnosti k nárůstu mezd samovolně dochází a bude k němu docházet a tento růst může mít i vyšší tempo než plánované zvýšení minimální mzdy. Bude to ale ve chvíli, kdy to sám zaměstnavatel, který zná svoji firmu nejlépe, uzná za vhodné a bude na to připraven. Je tak otázkou, zda zvyšování minimální mzdy není spíše zneužitím politické moci. Ekonomika se s tímto zvýšením bezpochyby brzy vyrovná, nicméně za cenu nezanedbatelných – zejména v případě některých odvětví a regionů – nákladů. Opakovaně zdůrazňujeme, že častá změna legislativy a její nepředvídatelnost je leckdy výrazně horší než samotná regulace. I proto usilujeme o odpolitizování minimální mzdy a nastavení systematického a transparentního řešení jejích změn, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj hospodářství.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 14 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

5. 8. 2016 22:49, Vasek

V ČNB se asi po odchodu Singera zbláznili, nebo veri, že vláda zvysi minimální mzdu na 16 000-, Kč ? Jinak by nemohli za rok předpokládat inflaci přes 2% a urokove sazby přes 1% ! Vždyť obrovske Německo má inflaci na nule, cena ropy klesla z 50 na 44 dolarů a tak i v ČR cena naturalu klesla prodeflacne z cca 30 Kč na 29,30 a cena nafty za posledních 30 dni klesá obdobne-Cechu nenech se obelhat a jdi kupovat dolary!

+28
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

5. 8. 2016 15:23, Alice

Zvýšení minimální mzdy se promítne do cen zboží a služeb. Lidé bez kvalifikace si sice o trošku přilepší, ale zase budou muset vydat víc za potraviny, elektřinu, nájem atd. - tedy životní úroveň se jim nezvedne. Pracovníkům, kteří pracují nad minimální mzdou, se mzda nezvedne, ale stejně se jim prodraží životní náklady. Jediný, kdo si bude mnout ručičky bude ČNB, která v návaznosti na zvýšenou inflaci (růst cen) bude moct zvednout úrokové sazby.

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

minimální mzda

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Minimální mzda roste na 11 000 korun. Ustojí firmy permanentní tlak?

6. 10. 2016 | Gabriel Pleska | 43 komentářů

Minimální mzda roste na 11 000 korun. Ustojí firmy permanentní tlak?

Vláda už potřetí zvýšila minimální mzdu. Zdroje prý jsou. V cizích kapsách. Podnikatel vydrží hodně, ale stokrát nic umořilo osla. Jenže neustálé ostřelování vládou a spřízněnými odbory,... celý článek

Pracovat se musí vyplatit

28. 7. 2016 | Monika Veselíková | 29 komentářů

Pracovat se musí vyplatit

Právě tak komentoval pondělní vyjednávání tripartity o zvýšení minimální mzdy předseda vlády Bohuslav Sobotka. Jak moc se má práce vyplatit, na tom se ale zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů... celý článek

Nejen minimální, také zaručená mzda: Kolik musíte brát. A co dělat, když šéf dává míň

19. 5. 2016 | Petra Dlouhá | 5 komentářů

Nejen minimální, také zaručená mzda: Kolik musíte brát. A co dělat, když šéf dává míň

Minimální mzda je nejnižší možná odměna, kterou musí zaměstnavatel svým lidem za odvedenou práci zaplatit. Pro většinu profesí ale tato dolní hranice neplatí, podle zákona mají brát... celý článek

Minimální mzda opět stoupne, vláda ji zvýšila o 700 korun

23. 8. 2015 | Petr Kučera | 2 komentáře

Minimální mzda opět stoupne, vláda ji zvýšila o 700 korun

Měsíční sazba při standardní pracovní době se zvýší z 9200 na 9900 korun, minimální hodinová sazba z 55 na 58,70 koruny.

Očima expertů: Je čas zvýšit minimální mzdu?

29. 5. 2015 | Ondřej Tůma | 17 komentářů

Očima expertů: Je čas zvýšit minimální mzdu?

Je česká minimální mzda příliš nízká? Jak by pracovní trh ovlivnilo její navýšení, o kterém se teď zase mluví? Zeptali jsme se předáka odborů Josefa Středuly, šéfa Hospodářské komory... celý článek

Partners Financial Services