Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Cestou na vysokou školu: Vybíráme přípravný kurz I.

| rubrika: Seriál | 14. 7. 2016 | 4 komentáře
Od přijímaček na vysoké školy uběhlo jen pár týdnů, přesto už agentury zveřejňují nabídku přípravných kurzů pro následující školní rok. Agentur je řada, nabídky vypadají lákavě – jak se v té džungli orientovat? Podle čeho poznat solidní agenturu a kvalitní kurz?
Cestou na vysokou školu: Vybíráme přípravný kurz I.

Nabídka kurzů zaměřených na přípravu k přijímačkám na vysoké školy je široká, mohlo by se zdát, že vybráno bude člověk mít během pár minut. Na místě je ale opatrnost, za hodně peněz můžete koupit navoněnou bídu, přitom se kvalitní příprava dá pořídit za rozumnou sumu.

Přípravné kurzy se postupně staly běžnou součástí přípravy na vysoké školy. Je to přirozené – obsah přijímacích zkoušek na mnohé vysoké školy se značně vzdálil od látky, která se standardně probírá na středních školách. Zvlášť v případech, kdy se přijímací zkouška skládá z okruhů, které výuka na střední škole zcela opomíjí nebo je nepokryje dostatečně, může být přípravný kurz základem úspěchu. (Příkladem můžou být např. univerzitní Testy studijních předpokladů Masarykovy univerzity v Brně či testy Obecných studijních předpokladů konané v rámci Národních srovnávacích zkoušek společnosti Scio, které nahrazují přijímací zkoušky na řadu českých a slovenských VŠ). Přípravné kurzy ale nejsou samospásné, účast na kurzu přijetí rozhodně nezaručí, v určitých případech je efektivnější a výrazně levnější alternativou prosté samostudium.

Cestou na vysokou školu

Naučíme vás, jak přemýšlet nad volbou vysoké školy. Kde hledat ty opravdu důležité informace – jaké je uplatnění lidí, kteří studovali to, o čem já přemýšlím, jaká je kvalita školy, jak vyhodnotit své šance na přijetí...

Kdy má přípravný kurz smysl?

Prezenční přípravný kurz je jen jedna z několika možností přípravy. Typicky bývají k dispozici další formy: příprava na základě literatury, internetové kurzy, společná příprava se spolužáky, konzultace u vyučujících. Řadu tipů a postupů, které by vám měly pomoci s orientací, na co se zaměřit jsme ostatně přinesli v předchozích dílech seriálu Cestou na vysokou školu – odkazy najdete v boxu vpravo.

Přípravný kurz má typicky tu výhodu, že nabídne uchazeči relativně přímou cestu k získávání potřebných znalostí a dovedností. Uchazeč nemusí analyzovat obsah přijímačkových testů, třídit úlohy podle požadovaných znalostí, strukturovat si přípravu – to všechno udělá kurz, respektive lektor, za nás. Kurz tak může ušetřit spoustu času, který bychom vyplýtvali ve slepých uličkách – přípravou na nedůležité typy úloh, bezradným sezením nad úlohami, ke kterým jsme se měli dostat až později, po získání určitých potřebných znalostí a podobně.

V případě přijímacích zkoušek, které přímo navazují na „klasické“ středoškolské předměty (matematika, fyzika, chemie,…) většinou stačí získat dostatečně velké množství modelových či dříve užitých testů a na základě svých středoškolských podkladů řešit úlohy, to jde dělat individuálně doma. V takových případech má kurz smysl asi jen v situaci, kdy si „celkově nejsme jisti“.

Kurz ale není trychtýř, kterým člověku do hlavy samy natečou vědomosti a dovednosti, bez spolupráce ze strany uchazeče to prostě nejde. Častá motivace uchazečů pro účast na přípravném kurzu se dá shrnout do věty: Přípravný kurz mě donutí se učit. Nedonutí. Řada uchazečů si kurz odsedí, navíc s falešným pocitem, že „pro přípravu něco dělá“. Takto „investované“ peníze typicky přinesou jen zlomek toho, co mohly přinést. Na kurz má smysl jít jen v momentě, kdy jsme rozhodnuti jej absolvovat aktivně, opakovat si mezi jednotlivými setkáními – a procvičovat…

Před výběrem kurzu…

Chceme-li vybrat správně kurz, musíme mít dopředu jasno, na které obory na kterých fakultách se chceme (prioritně) hlásit a je dobré mít přesné informace o tom, z čeho se skládají přijímací zkoušky. Neuškodí se následně na testy podívat a získat alespoň rámcovou představu o tom, které části jsou z našeho pohledu náročné a problematické a které jsou nám bližší. Bez tohoto zázemí se nám může stát, že vybereme kurz, který pro nás nebude optimální: bude klást důraz na jiné partie, než ve skutečnosti potřebujeme, bude připravovat v nepřiměřeném rozsahu i na jiné testy, než nás čekají a podobně.

Připravujete se na přijímačky na Masarykovu univerzitu v Brně?
Podívejte se na řešení vybraných úloh z testů TSP MU!

Chystáte se na Národní srovnávací zkoušky na testy OSP Scio?
Máme pro vás sady úloh na procvičování!

Tyto bezplatné projekty stejně jako tento seriál připravuje vzdělávací agentura kurzy-fido.cz

Kurz na míru konkrétnímu testu, nebo kurz pro víc fakult?

Nabídku přípravných kurzů můžeme rozdělit v zásadě na dvě základní skupiny: na kurzy, které připravují na jeden konkrétní test (např. na Test studijních předpokladů Masarykovy univerzity) a na kurzy, které připravují na víc různých testů (typu příprava na právnické fakulty, příprava na lékařské fakulty, matematika pro ekonomické fakulty a podobně).

Riziko kurzů připravujících na více testů/fakult se skrývá především v poměru, který je věnován jednotlivým testům v rámci kurzu – ten nemusí odpovídat našim skutečným potřebám. Výhodou bývá zpravidla nižší cena než při nákupu jednotlivých specializovaných kurzů zvlášť. Uvažujete-li o takovémto komplexním/sdruženém kurzu, neváhejte se před objednávkou dotazovat, jaký rozsah připadá konkrétním testům/tématům.

U kurzů, které pokrývají víc disciplín pro víc fakult, stojí za zvážení, jestli některé části neřešit jiným způsobem (samostudiem, zvlášť jsou-li k dispozici vhodné studijní materiály) a neobjednat si některý z kurzů na míru konkrétnímu testu. Jestliže se například kurz připravující na právnické fakulty skládá z části věnovaných Testům studijních předpokladů Masarykovy univerzity (TSP MU), části věnované Obecným studijním předpokladům Scio (OSP) a části věnované ZSV Scio, můžeme zvážit třeba kombinaci prezenčního kurzu TSP MU, internetového kurzu na OSP a přípravě na ZSV podle učebnice. To ve finále může být efektivnější i levnější.

Klíčová postava – lektor

Klíčovou postavou kurzu je samozřejmě lektor. Především na něm totiž závisí kvalita kurzu. Z hlediska potenciálního klienta vzdělávací agentury je proto klíčové mít představu o tom, kdo v kurzu bude učit. Solidní agentury tyto informace zveřejňují přímo na stránkách kurzů nebo je poskytují obratem na vyžádání. Vágní informace typu „všechny naše kurzy zajišťují zkušení lektoři“ jsou reklamní fráze; je rozumné nedbat na ně a pídit se jaký je skutečný stav věcí, tedy kdo bude lektorem zvažovaného kurzu

Ideální je, když lektor má s výukou v daném kurzu několikaleté zkušenosti a angažuje se nějakým způsobem při přípravě materiálů k danému tématu (je například spoluautorem nějaké učebnice nebo internetového kurzu, píše články věnující se dané problematice, školí lektory či učitele,…).

Kvalita vzdělávací agentury v podstatě stojí či padá s kvalitou lektorů. Velké agentury se často potýkají s fluktuací lektorů a mezi lektory bývají často značné rozdíly. Odtud pocházejí mnohá rozčarování – uchazeč dostane kladné doporučení od známých na konkrétní agenturu a kurz. Jedná se ovšem o zkušenost s konkrétním kurzem a konkrétním lektorem. Na vybraný kurz pak dorazí novopečený lektor s nedostatečnými znalostmi, bez relevantní praxe… Menší agentury s delší historií jsou v mnoha případech lepší volbou, neboť mají často dlouhodobě stabilizovaný lektorský tým.

Rozsah kurzu

V případě testů, jimiž procházejí tisíce či desítky tisíc uchazečů, je nabídka kurzů typicky široká. Kurzy se liší mimo jiné rozsahem. I když by se mohlo zdát, že „delší kurz lépe připraví“, praxe ukazuje, že v případě kurzů připravujících na daný konkrétní test, vliv délky kurzů na výsledky u přijímaček v podstatě nelze pozorovat. Delší kurzy často vedou k „morálnímu hazardu“: uchazeč má pocit, že pro přípravu dělá hodně, chodí přece už čtvrt roku na kurz – na kterém je ovšem pasivní –, a s pocitem, že dělá dost, podcení domácí přípravu a procvičování.

U delších kurzů hrají roli i absence (je komplikované věnovat například všechny soboty přípravnému kurzu). Naproti tomu student navštěvující kratší, intenzivní kurz typicky ví, že samotný kurz je jen částí úspěchu, a dostatečně ho doplní domácím cvičením. Delší kurzy bývají typicky dražší – je proto na zvážení, do kterého typu investovat. Obecně, kurzy zaměřené na studijní předpoklady stačí kratší, na úrovni malých desítek hodin (třeba 15–30 hod.), výrazně delší kurzy nepřinášejí prakticky další přidanou hodnotu. U znalostně/faktograficky zaměřených kurzů (např. základy společenských věd, chemie, …) je vhodnější poněkud vyšší hodinová dotace (např. 30–60 hod.). Jedná se ale o hodnoty spíše orientační. V případě konkrétních problémových částí testů dávají smysl i jednodenní kurzy (typu „Kvantitativní oddíl Obecných studijních předpokladů“).

Hlavy otevřené o vzdělání

Jsou připravení uspět na trhu práce?

Je potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života?

Je to potřeba? Je to k dobrému?

Hledáme perspektivní obor

Popis kurzu – koncepce kurzu a materiály

Obsahu a struktuře kurzu je potřeba věnovat patřičnou pozornost – popis na webových stránkách či tištěných materiálech napoví víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Je obsah „šablonovitý“, je jeho hlavním cílem  sdělit, že „s námi budete mít přijímačky v pohodě“? Je z něj zřejmé, na jaké partie učiva je kladen důraz? Dívejte se, co všechno je v ceně kurzu – je doplněn například příslušným e-learningem a jinými elektronickými studijními podporami? Je struktura promyšlená? (Některé agentury například organizují pro uchazeče ještě doplňující konzultační setkání krátce před přijímačkami a podobně).

Obecně platí, že čím konkrétnější popis a promyšlenější struktura, tím větší je šance, že kurz bude opravdu kvalitní – agentura věnuje lektorům a kurzům skutečnou pozornost.

Počet účastníků v kurzu

Vzdělávací agentury často zdůrazňují nízký počet studentů na kurzu a vyzdvihují „individuální přístup“. Na první pohled je samozřejmě individuální přístup lákavý, nicméně od kurzu typicky očekáváme, že lektor testové úlohy vyloží, vysvětlí, předvede a zodpoví dotazy z publika. V případě dobře připraveného kurzu a dobře připraveného lektora není rozdíl mezi počtem dotazů ve skupině, kde je dvanáct nebo třikrát víc studentů. Zmatený a nepřipravený lektor v desetičlenné skupině látku nevysvětlí, i když se studentům může věnovat individuálně, naproti tomu promyšlený kurz vedený zkušeným a dobře připraveným lektorem v prostorách s vhodným vybavením (plátno, projektor, dotykové tabule) poskytne dobrou přípravu, aniž se studenti vůbec museli na něco ptát. Trojnásobný počet lidí neznamená trojnásobný počet dotazů, které by lektor musel řešit – počet dotazů je právě přímo úměrný kvalitám a připravenosti lektora. Počtu studentů proto není nutné přikládat příliš velkou váhu – na rozdíl od kvality kurzu/lektora. (Je ale samozřejmě rozdíl, zda je ve třídě 25 studentů, nebo jde o posluchárnu se sto padesáti studenty, která už v podstatě vyjde nastejno jako sledovat z kurzu video.)

Tipy na závěr

  • Seznamte se s požadavky pro přijetí na zvolené obory, projděte si orientačně dříve použité přijímačkové testy
  • Před výběrem si ujasněte, co od kurzu očekáváte a jakým způsobem zapadá do celé vaší koncepce přípravy
  • Porovnejte nabídky jednotlivých agentur, zaměřte se především na lektory
  • Všímejte si indicií, které napovídají o kvalitě agentury – promyšlenost koncepce, míře podrobnosti popisu kurzu, kvalitní kurz je dobře popsaný
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

14. 7. 2016 | 15:53 | Honza

Ano. Pokud můžu mluvit za sebe, tak na přijímačky na VŠ jsem se nijak neučil. Stejně jsem se učil na maturitu, tak co. více

14. 7. 2016 | 15:39 | Pedro

Přípravný kurz je hlavně business než-li by to někoho něco naučilo. více

14. 7. 2016 | 11:57 | kodiak medvěd

Ono to hlavně říká něco o úrovni maturit, o tom, že není maturita jako maturita.
To, že se v některých případech student hlásí na vysokou školu, kde se dělají přijímačky z předmětu, který na střední škole neměl, nebo...
více

14. 7. 2016 | 11:10 | Honza

Uniká mi smysl těchto kurzů. Snad se student učí na maturitu, nebo ne? Jestli potřebuje zvláštní kurz k tomu, aby se op maturitě jen dostal na VŠ, co bude dělat tam? Výjimka může být, jestli jsou přijímačky z předmětu,...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Vkladový list, PX 50, Prémiový obchod, mobilní operátoři, transformované fondy, příspěvek zaměstnavatele, odstoupení od smlouvy, tarify, ivan padělek, Renegade North, Michael Vích, KŽP, CBOE, finanční škody, evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii, podání přehledu, zmeškání odjezdu, nápady

2L74312, 4AR0926, 4AR0926, 4AR0926, 2SV0034

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK