I když už je velká část brigádnických pozic rozebraná, brigádu můžete sehnat i na poslední chvíli. „Zájem o brigádníky je letos – stejně jako vloni – velmi
silný. I v červenci bude možnost brigádu získat, firmy ale místa budou vypisovat podle potřeby už jen nárazově. Na Jobs.cz půjde odhadem o šest až sedm
tisíc pozic. Zájemců o brigády je letos o poznání méně než v dřívějších letech. Ekonomice se velmi daří, v Česku je přes 130 tisíc otevřených stálých
pracovních míst, na brigády se tak letos nehlásí například tolik lidí ze skupiny dlouhodobě nezaměstnaných a studenti si můžou výrazně víc vybírat,“ říká
Tomáš Ervín Dombrovský, analytik portálu Jobs.cz
Ať už máte práci na léto jistou, nebo budete teprve hledat, pamatujte, že i brigádu byste měli ošetřit smlouvou. Nejčastěji se brigády sjednávají
prostřednictvím dohody o provedení práce (v praxi se často setkáte se zkratkou DPP). Dohodu o provedení práce můžete uzavřít s libovolným počtem
zaměstnavatelů, počet odpracovaných hodin u žádného z nich ale nesmí překročit tři stovky za kalendářní rok.
Další typ smlouvy, se kterým se můžete setkat, je dohoda o provedení činnosti, zkráceně DPČ. U dohody o provedení činnosti platí, že můžete odpracovat
pouze dvacet hodin týdně. Podrobnosti o obojích dohodách najdete v našem článku.
Při práci na dohodu o provedení práce i dohodu o pracovní činnosti byste vždycky měli dostat alespoň minimální mzdu. Ta letos dělá 58,7 korun hrubého na
hodinu.
Podle Tomáše Ervína Dombrovského jsou ale odměny často vyšší. „Obvyklá odměna se pohybuje mezi 80 až 100 korunami na hodinu, v regionech o fous méně.
Samozřejmě záleží na náročnosti práce, potažmo přínosu výpomoci pro zaměstnavatele. Lze narazit na zajímavé příležitosti s odměnou nad 150 i 200 korun za
hodinu, ale spíš výjimečně,“ popisuje praxi.
Brigáda: Povinné odvody a daň z příjmů
Zatímco zaměstnanci běžně ze mzdy odvádí zálohy na zdravotní a sociální pojištění, studentů se
tato povinnost netýká. Zdravotní pojištění za ně plátí stát a sociální pojištění jako osoby bez vlastních příjmů odvádět nemusí. Jiná situace ale nastane,
pokud student začne vydělávat, i když jen krátkodobě.
Jak pro práci na dohodu o provedení práce tak v případě dohody o provedení činnosti platí, že pokud výdělek přesáhne určitou hranici, zdravotní i sociální pojištění platit musíte –
hranice výdělku u dohody o provedení práce dělá deset tisíc korun, u dohody o pracovní činnosti dva a půl tisíce.
Kromě odvodů na zdravotní a sociální pojištění podléhají veškeré výdělky také dani z příjmů. Z částky,
kterou si vyděláte, byste měli odvést patnáctiprocentní daň. Současně ale platí, že jako student máte nárok na daňové slevy – slevu na poplatníka a slevu
na studenta. V praxi díky tomu je výsledná daň často nulová.
V zásadě tedy stačí podepsat zaměstnavateli růžový formulář Prohlášení poplatníka k dani z příjmu a máte hotovo. Potřebovat budete také potvrzení o studiu, proto si ho nezapomeňte nechat vystavit.
Prohlášení poplatníka přitom můžete podepsat každý měsíc jen u jednoho zaměstnavatele.
Kdo prohlášení k dani nepodepíše a vydělá si méně než deset tisíc korun (nebo 2500 tisíc korun, pokud pracuje na DPČ) tomu zaměstnavatel strhne
patnáctiprocentní srážkovou daň. Pokud půjde o jediný příjem, který během roku budete mít, nebo vaše další příjmy budou celkově jen nízké, můžete čerpat
slevy na dani a získat sraženou daň zpátky. Stačí, když v následujícím roce podáte daňové přiznání. K tomu budete potřebovat Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, které vám na požádání vystaví zaměstnavatel.
Samozřejmě se může stát, že příjem z brigády výše uvedené hranice přesáhne. Pokud nemáte podepsaný růžový formulář, zaměstnavatel odvede patnáctiprocentní
zálohovou daň, která se vypočte ze superhrubé mzdy – hrubé mzdy navýšené o zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Slevy na dani
se v takovém případě uplatnit nedají.
Pokud byste stihli během léta vystřídat zaměstnavatelů víc, nevyhnete se podání daňového přiznání. Podrobnosti najdete v našem starším článku:
Kolik dělají zálohy na zdravotní a sociální pojištění, a kolik padne na daň z příjmů, si snadno spočítáte na naší kalkulačce.
Na zkušenou za hranice
Brigádu si samozřejmě nemusíte hledat jen doma. Na zprostředkování sezónní práce v zahraničí se zaměřuje řada pracovních agentur. Než na nabídku některé z
agentur kývnete, dobře si ji prověřte. Každá agentura, která se zprostředkováním zaměstnání zabývá, musí mít
licenci Ministerstva práce a sociálních věcí. Na webu ministerstva si pak snadno ověříte, zda má povolení sjednávat zaměstnání také v zahraničí nebo jak
dlouho funguje. Pro ověření stačí zadat její název – zde.
Pozor si dejte na agentury, které by chtěly za zprostředkování zaměstnání zaplatit. České agentury, i pokud nabízejí práci v zahraničí, si za
zprostředkování zaměstnání žádné poplatky účtovat nesmí, stejně tak nemají právo nárokovat si například část mzdy.
Zahraniční pracovní nabídky vedle toho můžete hledat také v evropské databázi Eures, která funguje při úřadu práce a sdružuje pracovní nabídky ze zemí
Evropské unie. Zájemcům o práci za hranicemi navíc nabízí bezplatné poradenství a na webových stránkách Euresu
najdete také řadu informací o pracovních podmínkách v konkrétních zemích.
Brigáda v zahraničí: Jak na zdravotní a sociální pojištění nebo daně
Pokud si najdete brigádu v zahraničí, budete se muset zorientovat v pracovních podmínkách dané země. Pomoci by vám měla agentura, se kterou za prací
vyrážíte, případně poradce Euresu. Zatímco v rámci Evropské unie můžete ve většině případů krátkodobě pracovat bez pracovního povolení i registrace k
pobytu, pokud se vydáte například do USA nebo Austrálie, budete kromě víza potřebovat také pracovní povolení.
Konkrétní podmínky se přitom liší i co se zdravotního asociálního pojištění týče. Obecně platí, že pokud si v zemi Evropské unie najdete zaměstnání, které zakládá účast na zdravotním pojištění, musíte se odhlásit ze systému českého zdravotního
pojištění. Svoji pojišťovnu byste o tom měli včas informovat – do osmi dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Po
návratu domů se opět přihlásíte ke zdravotnímu pojištění v Česku. Pokud budete dál pokračovat ve studiu, bude za vás opět platit zdravotní pojištění stát.
Jestliže vyjíždíte do země, která v Evropské unii není, platí, že jste i nadále českým pojištěncem, pokud váš pobyt nebude trvat déle než půl roku.
Obdobná je i situace se sociálním pojištěním. Vždy záleží na dané zemi a práci, kterou budete vykonávat. Pokud jde o zaměstnání, bude z vaší mzdy zaměstnavatel odvádět zálohy na sociální pojištění. Jen s tím rozdílem, že jako student nemáte v Česku
povinnost sociální pojištění platit a nemusíte proto České správě sociálního zabezpečení nic hlásit.
Váš výdělek bude stejně jako doma podléhat také dani z příjmů. Tu s největší pravděpodobností zaplatíte pouze jednou. I když obecně platí, že se musíte
přiznat k veškerým, tedy i zahraničním příjmům, má Česko s řadou zahraničních zemí uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ty v praxi brání tomu, aby
byla z jednoho výdělku daň odvedená dvakrát. Seznam zemí, se kterými máme uvedenou smlouvu uzavřenou, najdete na webu Ministerstva financí.
Problematika zdanění zahraniční příjmů je obecně složitá, vždy totiž záleží jednak na podmínkách dané země a současně na konkrétním znění smlouvy o
zamezení dvojího zdanění. Proto, pokud budete mít ohledně daní jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na odborníky:
Sdílejte článek, než ho smažem