Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Mlč, ale klidně nám při tom tykej

| rubrika: Komentář | 17. 6. 2016 | 17 komentářů
Tykání naordinované seshora celé firmě vytváří iluzi, že náhodné seskupení nahraditelných pracovníků funguje jako kamarádský kolektiv. A pro kamarády přece rádi uděláte práci navíc, nebo snad ne?
Mlč, ale klidně nám při tom tykej

Pavel, Martin, Michal, Tomasz a Vít nařídili devatenácti tisícům zaměstnanců českých Lidlů a Kauflandů, že si mezi sebou mají začít tykat. Bez ohledu na jejich funkci, věk a pohlaví, bez ohledu na to, zda chtějí.

Tedy, oni jim to nenařídili, to by bylo málo friendly a moc führer. „Neberte tuto změnu jako shora nařízenou povinnost,“ vzkazuje pětka z představenstva firmy. „Tykání v našem podání je, stejně jako v životě, dobrovolné a vyjadřuje úctu ke kolegům. My jednatelé však budeme rádi, když nás budete následovat.“

Zlaté časy, kdy zlí továrníci vlastnoručně spráskávali dělníky jezdeckým bičíkem. Teď chudákovi přijde mail, že by byl továrník nerad, kdyby se dělník nesešvihal sám.

Anketa

Vadilo by vám mít tykání v práci nařízené nebo důrazně doporučené?

Na německé centrále, odkud se novinka šíří do gubernií, se umění managementu zjevně učili od Slavoje Žižka: „Totalitní moc jde dál než tradiční autoritativní moc. Už neříká: Plň svoje povinnosti, ať už se ti líbí, nebo ne. Říká: Plň svoje povinnosti a užívej si je,“ píše Žižek ve známé eseji You May! Tu sice zamýšlel jako kritiku liberálního kapitalismu, nicméně obstojí i jako návod na jeho budování.

Nenápadně výhružná forma nesměrnice ale nestojí za tolik pozornosti jako nepravidlo samotné. Nová přátelská tvář řetězce je totiž poznamenaná dvěma vadami, na které je dobré upozornit. I proto, že žužo korporátní kulturu nepěstuje jen Lidl a Kaufland.

Za prvé, úctu k ostatním lidem nevyjadřuje tykání, ale vykání. Přesněji respektování toho, že si lidé o pouštění a nepouštění jiných lidí k tělu rozhodují sami. Přinutit padesátiletou vedoucí prodejny, aby si nechala tykat od osmnáctiletého brigádníka, není ponižující jen pro vedoucí, ale potenciálně taky pro brigádníka. I rigidní pravidla slušného chování totiž nechávají společensky níže postaveným výsadu nabízené tykání bez udání důvodu odmítnout. Jednatelé by ovšem nebyli rádi, kdyby toho práva někdo využil, mrk mrk.

Nic proti kapitalismu, ale nedělejme z něj školní družinu

Za druhé, pětice jednatelů píše v nesměrnici o tom, že tykání pomůže jednoduše komunikovat „novým, mladým kolegům“, kteří nejsou zvyklí na „pevně dané hierarchie“. Ano, nutnost komunikovat s cizími lidmi jinak než s buddym ze streetballového hřiště může být pro mladé dravé žraloky překážka. S koncem vykání ale zároveň končí užitečný signál, který do každé věty vkládá sdělení o tom, který pes je dole a který nahoře. Skoro vždy je totiž zřejmé, kdo drží v rukou klíč k tykání. Pokud je tykání naordinované seshora a bez dalších změn, hierarchii jeho zavedení neodstraňuje, jen ji zahaluje mlhou. Chvílemi pak ani nemusí být jasné, že vůbec nějaké nahoře a nějaké dole je.

Na pevných hierarchiích přitom není nic špatného. Efektivní dělbu práce mezi cizími lidmi si nelze představit bez rozdělení pravomocí a zodpovědností. Když si svoje hierarchie vytvářejí i anarchisté, těžko se bez nich obejde nadnárodní firma.

Další čtení

„Tenhle ‚myšlenkový lídr‘ má za to, že učinil průlom v teorii managementu: nosí totiž na porady plyšového medvídka a doporučuje to i ostatním. Správně. Plyšového medvídka. […] Nemůžu tomu uvěřit. Na těch poradách se scházejí muži a ženy, které jsem doteď považoval za příčetné dospělé lidi, a diskutují s plyšákem. S takovými teď pracuju. Ne, hůř: pracuju pro ně.“

Dan Lyons ve své knížce popisuje, kam až může přátelská firemní kultura poklesnout...

Recenze Michala Kašpárka

Špatné jsou teprve důvody vedoucí k tomu, že se vedení firem snaží pevné hierarchie přetřít cool nátěrem. Tykání a různé pokusy o tužení pracovního kolektivu často (v případě Lidlu a Kauflandu to platí určitě) dávají zapomenout na skutečnost, že jsou ve velkých firmách všichni z principu nahraditelní. Že člověk se svými kamarády nepracuje na společném díle jako rovný s rovnými, ale že s dalšími zaměstnanci prostě dodržuje postupy předepsané seshora centrálou. Což bude dělat do chvíle, než centrála jeho místo škrtne nebo na něj najde někoho s výhodnějším poměrem výkonu a ceny, ať už to je soused, Bangladéšan nebo počítač.

Když si dva policisté-pochůzkáři začnou tykat, sdělují si tím vzájemnou důvěru, že kdyby šlo jednomu o život, druhý ho podrží. V korporaci se s podobnou solidaritou počítat nedá: když se propouští, tak se propouští. A právě proto je pro management výhodné vytvořit iluzi soudružství mezi zaměstnanci. Vedoucímu, kterému tykáte a říkáte křestním, tak nějak vyjdete snáz vstříc, když potřebuje něco extra. Vedoucí s vámi ale při propouštění smilování mít nemůže, protože je na to malý pán: centrála řídí kokrhání.

Vždycky se samozřejmě nabízí námitka „když to někomu vadí, ať jde jinam“. Jenže mluvíme o odvětví, ve kterém z různých důvodů končí lidé, pro které bývá i ztráta důstojnosti při močení do pleny na šichtě u kasy lepší scénář než „jít jinam“. Těžko čekat, že si budou na novou firemní kulturu otevřeně stěžovat. Nezbývá než jim poblahopřát, že teď při nestěžování můžou svým nadřízeným tykat.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+61
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 6. 2016 13:35, Hunter

Můžete kolegovi vykat a oslovovat ho přitom křestním jménem (já osobně to nemám rád, ale čeština to umožňuje) - což je ostatně úplně to stejné, co děláte v té angličtině.

Reagovat

 

+15
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 17. 06. 2016 09:50)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

17. 6. 2016 9:11, Pavel

Proč tady píšete takové nesmysly? Pracoval jste někdy ve firmě, kde si všichni zaměstnanci tykali? Já zažil obojí a tykání v rámci firmy má neoddiskutovatelné výhody:

1. Když potřebujete něco řešit s někým, koho ještě neznáte, nemusíte vymýšlet, jak uctivě ho oslovit, prostě řekněte "Ahoj" a jdete na řešení problému.

2. Při vykání těžko někoho, kdo dělá či tvrdí nesmysly, vykážete do patřičných mezí. Pokud si tykáte, nemáte zábrany ho poslat někam, a to ani šéfa.

3. Pokud se jedná o mezinárodní firmu, tak odpadají další úvahy o kulturních rozdílech mezi Japonci, Němci a Američany, prostě se všemi jednáte stejně.

Prostě, já se ve firmách, kde si zaměstanaci tykali, vždy cítil lépe, lépe se pracovalo, rychleji se řešily problémy a ve výsledku to vedlo i k férovějším vztahům mezi lidmi.

Dokonce jsem dělal ve firmě, kde nastoupilo nové vedení a tykání zrušilo. Za pět let ta firma neexistovala. Samozřejmě proto, že uctivým chovním k šéfům se maskovala jejich neschopnost.

Reagovat

 

-55
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

19. 6. 2016 | 21:45 | elena

Michal Kašpárek - má za jedna!!! Tohle je úžasný název článku ! ( a má pravdu :-( ) více

19. 6. 2016 | 12:00 | pavel

Je to určitě lepší než lidem zvednout mzdy a vo-votom to je! více

17. 6. 2016 | 21:08 | Ivan

Dovoluji si oponovat. Ti, kdo se profesionálně zabývají angličtinou, uvádějí, že v angličtině neexistuje tykání. Tvar s "you" představuje vykání. Pokud chci tykat, musí to vyplynout z obsahu konverzace. Uvedu-li jiný příklad...více

17. 6. 2016 | 20:59 | Ivan

Dobrá atmosféra na pracovišti nezávisí přece na tykání, či vykání. Když každý respektuje a váží si práce druhého, tak k tomu nepotřebuje tykání, či vykání. Důležité je, jak se všichni v pracovním prostředí cítí. Když dostanu...více

17. 6. 2016 | 20:27 | Gabina

Pro ujasnění....v anglickém jazyce tykáte vždy...nerozlišují vykání...rozlišují business a street jazyk...takže ups. Oslovují křestním jménem, ale to neznamená tykání... Problém spatřuji jinde...tykat na pracovišti v české...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Prokura, Cizí zdroje, Forwardová výnosová křivka, miroslav kalousek, daňový bonus, daňové přiznání, itálie, daně, exponenciální, Pierre Cahuc, Simon Property Group, rozhodce, běžbý účet, daňová pásma, Opční třída, filip zeman, Hana Petraturová, zákon o obchodních korporacích

1X1X1X1X, 1X1X1X1X, 4U00359, 1AZ8858, 2ST4090

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK