Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Cestou na vysokou školu: Efektivita přípravy především!

| rubrika: Seriál | 20. 4. 2016
Když se chystáte na přijímačky na vysokou, nic není tak důležité jako rozvrhnout dobře síly. Neskákejte do přípravy po hlavě a dobře rozvažte – mimo jiné – na co se včas vykašlat.
Cestou na vysokou školu: Efektivita přípravy především!

Ne každý, kdo se chystá na vysokou školu, má to štěstí, že se na vysněný obor dostane bez přijímacích zkoušek. Zodpovědní uchazeči, pro které má vysoká vysokou prioritu, se snaží na přijímačky systematicky připravovat. Ne vždy ale snaha vede k cíli. Příčinou neúspěchu nemusí být nedostatečné znalosti nebo intelektuální předpoklady. Problém bývá v nesprávné strategii přípravy: v nedostatečném (či vůbec žádném) plánování a v soustředění na málo podstatné věci.

Cestou na vysokou školu

Jak vybírat vysokou školu? Kde hledat ty opravdu důležité informace – jaké je uplatnění lidí, kteří studovali to, o čem já přemýšlím, jaká je kvalita školy, jak vyhodnotit své šance na přijetí...

Připravujete se na přijímačky na Masarykovu univerzitu v Brně?
Podívejte se na řešení vybraných úloh z testů TSP MU!

Chystáte se na Národní srovnávací zkoušky na testy OSP Scio?
Máme pro vás sady úloh na procvičování!

Tyto bezplatné projekty stejně jako tento seriál připravuje vzdělávací agentura kurzy-fido.cz

Klíčové otázky

K tomu, abychom byli schopni racionálně koncipovat přípravu, je nutné umět zodpovědět minimálně tyto čtyři okruhy otázek. (Předpokládáme při tom, že uchazeč má k dispozici modelové, respektive dřív použité testy spolu příslušnými statistickými údaji – viz ukázka na konci.)

  • Jakou část testu je rámcově potřeba vyřešit (případně jakého skóre je potřeba dosáhnout) k přijetí na daný obor? Jaký je například průměrný bodový zisk, jaký bodový zisk byl zapotřebí na získání percentilu 90, tedy devátého decilu a podobně.
  • Jakého výsledku nyní při cvičném testování doma zhruba dosáhnu? Je reálné dosáhnout kýženého cíle?
  • Jaké znalosti či dovednosti jsou pro řešení testu podstatné? Které typy úloh se v testu vyskytují často – a které jsou naopak marginální?
  • Které okruhy otázek z testů mi jdou? Které jsem schopen/schopna zvládnout s „běžným studijním nasazením“? A které vyžadují velmi vysoké nasazení nebo jsou na samé hranici mých možností?

První dvě otázky směřují k problému „kde jsem a kam se potřebuju dostat“ – od toho je odvislý čas a úsilí, které bude zapotřebí věnovat přípravě. Druhé dvě otázky se týkají obsahu přípravy. Teprve poté, co zodpovíme tyto otázky, lze vytvořit rozumný plán. Co když to neuděláme?

Nejčastější chyby – aneb poznáte se?!

Nebudeme analyzovat problémové situace v obecnosti, ukažme si raději několik příkladů, které v realitě vůbec nejsou řídké…

Alena vždycky patřila spíše k zodpovědnějším typům. Na střední škole dosahovala velmi dobrých výsledků, a tak se přihlásila na poměrně žádanou fakultu jedné z nejvýznamnějších univerzit v Česku. Přijímací test obsahoval test studijních předpokladů. Alena si předem opatřila řadu dřív použitých variant a pokusila se je řešit. Byla ze střední školy zvyklá, že uspět (v písemce či testu) znamená vyřešit všechno, nebo aspoň skoro všechno. I když nemalou část úloh zvládala, hned na začátku přípravy ji zarazily úlohy, které pro ni byly velmi obtížné, neboť nenavazovaly na látku, se kterou se pravidelně setkávala na střední škole. Rozhodla se proto připravovat zejména na začátku právě na tyto náročné úlohy. Šlo jí to pomalu, drobné úspěchy střídaly větší neúspěchy, což Alenu spíše znervózňovalo a demotivovalo (zvláště když měla pocit, že ty obtížné úlohy vůbec nesouvisí s tím, co chce studovat…). Termín přijímaček se kvapem blížil a Alena konečně opustila s jistým rozčarováním tyto pro ni obtížné úlohy a začala se věnovat zbylým úlohám, které jí docela šly. Bohužel času už mnoho nezbývalo, což jí na klidu nepřidalo. Na přijímačky šla s pocitem, že sice ledacos umí, ale rezervy také jsou… Opět se pokusila řešit všechny úlohy z testu – na obtížných ztratila čas a možná i body, z těch jednodušších část vyřešila, ale nebyla zdaleka tak úspěšná jako při domácím procvičování. Aleně se tyto přijímačky nevydařily, ale naštěstí byla přijata ještě na jiný obor bez přijímaček, který ji nakonec docela vyhovoval.

Zdeněk nikdy nepatřil ke „studijním typům“, střední školou proplouval. Ambice mu ale nechyběly. Podal přihlášku na obor, na který je obtížné se dostat – ten byl jeho favoritním, dále se pak přihlásil na příbuzný obor na jiné univerzitě, kde je přijímací řízení koncipováno jinak a je méně náročné. V záloze měl ještě soukromou školu bez přijímaček. Věděl, že na jeho favoritním oboru bude zapotřebí získat v testu (který používá více fakult) zhruba percentil devadesát. Při prvních pokusech doma dosahoval percentilu ani ne 25. Zdeněk se vybičoval a po velkém úsilí se mu podařilo získat v testech naostro percentil 76, což je v porovnání s ostatními velmi dobrý výsledek (a na mnoho oborů by stačil), ne však na jeho vysněný. Zdeněk se při přípravě hodně zlepšil, ale skončil nakonec na soukromé vysoké škole, protože na druhý preferovaný obor se také nedostal – na přípravu mu totiž nezbyl skoro žádný čas.

V obou případech nešlo o beznadějné případy – naopak, oba měli celkem slušnou šanci dostat se na kvalitní a atraktivní obory. Nezodpověděli si ale klíčové otázky, které jsme zmínili na začátku – anebo odpovědi nezohlednili v přípravě.

Co je dobré mít při přípravě na paměti

Řada testů v přijímacích zkouškách se vyznačuje tím, že málokomu se podaří vyřešit všechny úlohy. U mnohých testů se to dokonce nepodaří nikomu – je to záměr. (Pokud vás toto téma zajímá více, zadejte do vyhledávače „srovnávací testy“ či „testy relativního výkonu“.) Je-li to právě váš případ, dobře promyslete, co to znamená. Lepších výsledků dosáhnou často ti, kteří dokážou „vynechat ty správné úlohy“ a čas využijí na řešení těch, kde mají velkou šanci na úspěšné vyřešení. Platí to třeba pro Test studijních předpokladů Masarykovy univerzity či testy OSP Scio (NSZ). Ti, kteří se pokoušejí vyřešit všechno, se pokoušejí o nemožné – a tak zpravidla nezvládnou ani to možné…

Mnozí uchazeči mají (patrně podvědomou) tendenci nejvíc se připravovat na úlohy nejtěžší („ať už se toho zbavím…“), přestože tvoří naprosto okrajovou část testu – a jejich vynecháním bychom si výsledek často prakticky nezhoršili. Naopak bychom získali čas na to, co je podstatné (ať už při přípravě, nebo při samotném ostrém testu). Příprava „na to nejtěžší“ se často protahuje, navíc nás tato práce spíše znervózňuje. Příkladem takovýchto úloh jsou pro mnoho lidí u Testu studijních předpokladů Masarykovy univerzity populární logické „lhářské úlohy“ (které se ale v testu – analytickém myšlení – vyskytují nejvýše v jednom exempláři).

Je dobré mít na paměti, že každý velký projekt vyžaduje plán – a příprava na přijímačky bývá pro řadu uchazečů prvním větším projektem. Kdyby si Alena připravila aspoň rámcový plán, možná by test zvládla lépe.

Několik praxí ověřených doporučení

Udělejte si jednoduchý plán přípravy.

  • Vyjděte z toho, „kde jste a kam se chcete dostat“ (a jak moc je to reálné). Tomu přizpůsobte intenzitu přípravy. Může vám pomoci též představa, že je den přijímaček a vy se díváte zpět na to, co všechno jste zvládli (na ideální případ).
  • Vezměte v úvahu, jakou část testu je zhruba nutné udělat, abyste se dostali, a kolik úloh si zhruba můžete dovolit vynechat.
  • Těžištěm přípravy by měly být úlohy, které jsou pro dané testy typické – ty, které se v nich objevují pravidelně. Úlohám okrajovým se věnujte úměrně jejich významu pro test.
  • Nesoustřeďujte se primárně na úlohy, které se vám jeví jako velmi obtížné (pokud netvoří jádro testu). V přípravě se věnujte hlavně úlohám, u kterých je potenciál se zlepšit (i když je třeba v zásadě celkem zvládáte).

Obsah si rozdělte do týdnů a jednotlivých dnů. V případě, že se hlásíte na víc oborů, rozvrhněte svůj čas podle vašich preferencí a šancí na úspěch. Plán není bič, ale vodítko, které vám má pomoci, abyste zvládli to nejpodstatnější – abyste mimo jiné nestrávili nějakým tématem příliš mnoho času, který bude scházet jinde. Pamatujte, že cílem není ohromit někoho znalostmi, ale dosáhnout výsledku, který postačuje k přijetí.

Ukázky statistik k použitým testům

Podívejme se na závěr ještě na tři ukázky statistik k přijímacím testům – podle vyhlášky musí fakulty tyto informace poskytovat. Přestože obsahují cenné informace, uchazeči je naprosto opomíjejí…

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+6
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Podnikatelství, Běžný účet platební bilance, Brettonwoodský měnový systém, nemovitosti, mobilní operátoři, o2, spotřebitel, vodafone, David Navrátil, dividendový výnos, Společnosti Online, mimořádná okamžitá pomoc, rekordní ztráta, závažné choroby, kydoalarm, realitní kancelář, poškozená zásilka, CAPE

1AN5490, 1AN5490, 2SR1035, PETRA275, 4M10000

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK