Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Co chybí absolventům našich škol?

V některých jižních zemích Evropské unie je nezaměstnanost mladých lidí až padesátiprocentní. U nás čísla zdaleka tak strašidelná nejsou. Přesto se často žehrá na to, že absolventi škol nejsou připraveni pro úspěch na trhu práce. Jak to tedy je?
Očima expertů: Co chybí absolventům našich škol?

České školy dokážou studentům do hlav nacpat slušnou sumu znalostí, už je ale nenaučí s nimi pracovat, vyhledávat nové, kriticky je hodnotit, propojovat do souvislostí. Takový obrázek by si člověk zhruba udělal o českém školství po pročtení denního tisku z posledních pár (desítek) let. Poslední dobou už vlastně panuje skepse i ohledně té slušné sumy.

A tím stesky a nářky zdaleka nekončí: čeští absolventi nemají sebevědomí, chybí jim schopnost týmové spolupráce a vyjednávání a další měkké dovednosti. Nejsou připraveni na realitu a jsou zhýčkaní a pohodlní a…

Jsou to všechno zjednodušení, mediální klišé, která nikdo nepromýšlí a neprověřuje, nebo je to s českými školami a jejich „produkty“ opravdu tak zlé? A ať tak či onak, je to u sousedů, potažmo vůbec v Evropě stejné, nebo jsme výjimka?

Když nevím, tak se zeptám.

Ptáme se expertů – lidí, kteří pracují s „lidskými zdroji“, lidí z průmyslu, lidí, kteří mají se vzděláváním co do činění po stránce teoretické i praktické. Naše otázky: Co chybí absolventům českých vysokých škol, aby se lépe uplatnili na trhu práce? Zaostávají v něčem za svými zahraničními vrstevníky, jsou v něčem naopak lepší?

Jan Keller

sociolog a europoslanec

Jan Keller
+7
Líbí
Nelíbí

Vzhledem k poměrně nízké míře nezaměstnanosti absolventů vysokých škol u nás by se dalo soudit, že jim nechybí dohromady nic. Tajemstvím jejich úspěšnosti je ovšem stále ještě relativně nízký podíl vysokoškoláků v populaci jako celku. Až se tento podíl zdvojnásobí, tedy vystoupí na úroveň dnešní Francie, nezaměstnaných vysokoškoláků výrazně přibude bez ohledu na to, jak se budou vysoké školy snažit přiblížit výuku potřebám trhu práce. Neměli bychom si namlouvat, že to dokážeme, když to třeba právě ve Francii nedokážou.

Vyučoval jsem na vysokých školách v Itálii, Francii a Španělsku a nedomnívám se, že by mezi studenty tam a u nás byl nějaký výraznější rozdíl. Systém českého školství má stejné problémy jako jinde v Evropě. Jeho reformy, které se táhnou už od šedesátých let minulého století, odbouraly mnohé z toho, co stálo za uchování, a nastolily hodně nesmyslů, počínaje bakalářským studiem a financováním škol podle počtu studentů konče.

Markéta Šichtařová

ekonomka, Next Finance

markéta Šichtařová
+20
Líbí
Nelíbí

Nemyslím, že by se dalo mluvit plošně o výhodách či nedostatcích českých vysokých škol. Každá škola produkuje absolventy úplně jiné. Čeští vysokoškoláci podle mého názoru pořád trochu trpí stejným syndromem jako středoškoláci – totiž z některých škol si odnášejí tuny namemorovaných poznatků, které pochopitelně rychle zapomenou, ale – opět jen z některých škol – neumí se dostatečně rychle prosadit, improvizovat, vymyslet způsob alternativního řešení. Přitlačila bych na kreativitě a na rétorické schopnosti. Ale znovu opakuju, že to nelze tvrdit plošně.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
+18
Líbí
Nelíbí

Velký problém je nevhodná struktura oborů, školy otevírají obory, po jejichž absolventech není na pracovním trhu poptávka. Vzdělávací systém na potřeby zaměstnavatelů – kteří upravují své výrobky či produkci s ohledem na potřeby spotřebitelů a trhů – reaguje pomalu nebo nereaguje vůbec. Proto dnes řešíme problém s nedostatkem technicky vzdělaných lidí. Evidujeme obrovský počet lidí, kteří studují různé sociální vědy a naopak nízký zájem studentů o technické obory.

Většině studentů pak samozřejmě chybí praxe, kterou by získávali už během studia. Ale tento problém se netýká pouze vysokoškoláků. Napříč celou Českou republikou chybí odborně vzdělaní středoškoláci. A začít by se mělo už během základního vzdělávání, zde je totiž kladen malý důraz na kvalitní průpravu žáků v matematice, fyzice a přírodních vědách. Hospodářská komora poukazuje i na další nedostatek – a to jazykovou vybavenost potenciálních zaměstnanců. Máme signály od firem se zahraničními majiteli, že to je velká překážka.

Kristýna Patenidisová

HR business partner a manažerka náboru Nestlé Česko

Patenidisová Kristýna
+98
Líbí
Nelíbí

Od studentů a absolventů očekáváme především „drive“, proaktivitu, flexibilitu, chuť objevovat a učit se novým věcem. Hledáme kandidáty, kteří jsou kreativní, inovativní, dokážou vymyslet řešení tam, kde ostatní nalézají problémy, a mají zájem pracovat s podobnými lidmi. Z naší zkušenosti pozorujeme, že studenti a absolventi českých vysokých škol mají velmi dobrou úroveň teoretických poznatků, chybí jim ale propojení teorie s praktickými zkušenostmi. Ve srovnání se zahraničím mají nedostatky v takzvaných měkkých dovednostech, jako je týmová spolupráce či prezentační schopnosti. 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+67
Líbí
Nelíbí

Trochu tu otázku obrátím. Chceme-li konkurenceschopné absolventy, musíme mít nejdříve konkurenceschopné vysokoškolské pedagogy. Máme je? Nerad bych paušalizoval, řada vysokoškolských pedagogů je jistě kvalitní. Platí ale, že podmínky, kterých se jim dostává, příliš konkurenceschopné nejsou. A to nejen v porovnání se zahraničím, ale také s privátní neakademickou sférou v Česku. Drobný, ale ilustrativní příklad z praxe: za přednášku pro privátní finanční instituci lze získat honorář odpovídající odměně za deset časově srovnatelných přednášek v rámci běžného vysokoškolského kurzu. Souhlasím, že akademická činnost není jen věc peněz, že jde do jisté míry o poslání, ale taková disproporce je přílišná a demotivující. Nejlepší experti, i pokud by měli čas a chuť třeba přednášet, mohou být takto směšným ohodnocením snadno demotivováni. Přitom si nemyslím, že ve školství v Česku nejsou peníze. Jsou. Jen jsou velice neefektivně využívány – nebo efektivně zneužívány – v prostředí jakési pyramidy. Na jejím vrcholu ovšem nejsou ti nejlepší, ale ti, kteří mají dané prostředí nejlépe „zmáklé“ a „obšlápnuté“.

Bohumil Kartous

mluvčí společnosti EDUin

Bohumil Kartous
+34
Líbí
Nelíbí

Je zajímavé, že v otázce, co chybí absolventům českých škol na trhu práce, zaměstnavatelé málokdy poukazují na odborné nedostatky. Mnohem víc jim vadí přehnaná očekávání v nepoměru k vlastnímu výkonu, menší ochota překonávat se, neschopnost hledat vlastní cesty k řešení, malá nápaditost a další typické soft skills. Problém ovšem je, že tyto vlastnosti jsou spíš doménou výchovy v rodinách a pozitivních vzorů mezi nejbližšími autoritami. Na vysoké škole by se měly maximálně vytříbit.

Od zahraničních absolventů české studenty velmi často odlišuje způsob uvažování. Zejména v anglosaských zemích je tradicí vést studenty k vyjadřování a precizování vlastního názoru na dané téma, vlastního postoje. To je pak pochopitelně důležitý odrazový můstek pro jakoukoliv intelektuálně náročnější činnost, jakou asi většina absolventů vysokých škol chce při své práci vykonávat. Je dost tristní, pokud student píše svůj první náročnější text teprve na konci bakalářského studia, někdy dokonce na konci magisterského. Psaní strukturuje a rozvíjí myšlení, ale opět je nutno připomenout, že s tím je třeba začít mnohem dřív.

Český vzdělávací systém by skutečně měl vzít v potaz, že chceme-li vzdělávat a vychovávat samostatně myslící a jednající osobnosti, samotné učení musí vést k samostatnosti a vlastní aktivitě při poznávání. Na systémové úrovni se zatím příliš nedaří takové změny prosadit, i proto se objevuje stále více vzdělávacích alternativ na všech stupních.

Ladislav Kučera

ředitel Hays Czech Republic

Ladislav Kučera
+16
Líbí
Nelíbí

Anketa

Komu patří váš hlas?

Stále vidíme velké množství absolventů, kteří při studiu nepracovali, korporátní prostředí je pro ně po ukončení studia novinkou a mnohdy i nepříjemným překvapením. Nemají pracovní návyky a jejich očekávání jsou často nepřiměřená, ať už v oblasti finanční či v poměru pracovní / volný čas nebo například v oblasti portfolia nabízených pozic. Absolvent fakulty managementu nemůže očekávat, že bude po studiu přijat do společnosti na vedoucí funkci. Praxe při studiu je firmami velmi kladně hodnocena, zaškolení takovýchto zaměstnanců je podstatně rychlejší a úspěšnost absolventů s pracovní zkušeností bývá vyšší. Spokojen pak bývá jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel.

Celosvětově je úroveň českého vysokého školství hodnocena velmi kladně, i proto v Česku vídáme stále víc zahraničních studentů. Absolventi českých škol tedy mívají kvalitní teoretický základ, ale chybí jim právě ono propojení s praxí. To se týká zejména aktivního využití jazykových či technologických znalostí. Zde se dostávají do popředí zahraniční studenti. Kladně můžeme vnímat flexibilitu českých studentů, kteří z různých důvodů nelpí na oboru, který vystudovali a mohou se tak uplatnit v jiném segmentu. Například vystudovaný lékař může být dobrým obchodníkem, v oblasti HR zase najdeme řadu absolventů pedagogických či ekonomických oborů.

Je třeba, aby systém českého školství lépe propagoval a podporoval propojení s komerční sférou a umožnil tak absolventům snadněji získat tolik potřebnou praxi. Dále je nutné reflektovat nabídkou vzdělání aktuální potřeby pracovního trhu. V tuto chvíli vidíme velký nedostatek absolventů technických škol, je tedy potřeba přivést uchazeče o vysokoškolské vzdělání do těchto oborů, které mají v Česku velkou budoucnost.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 5. 2015 10:40, Honza

Mě 8 letá základka/gympl/matfyz (státnice 2002) na programátorskou praxi připravili docela dobře. Říkám docela, protože určitě je hodně co zlepšovat. Ne za všechno, co se nepovedlo, může škola, něco byla jen moje blbost/lenost. Konkrétní výhrady ke škole: moc dlouhá základka (to dnes řeší 8 leté gymply). Angličtina! To se dnes snad postupně lepší. Nenutit do 2 povinných cizích jazyků, ale angličtinu naučit dobře! Český jazyk - základka celkem ok, gympl průšvih. Fakticky to byla z 90% historie české a světové beletrie. To je úplná kravina, v tomhle rozsahu by to nemělo být povinné. Něco jiného je gramatika a (neumělecký) sloh, to by měl zvládat každý. Gympl + základka byly moc dlouhé, to je dnes ještě horší kvůli povinným devátým třídám. Zkrátit o 2 roky. Maturitu klidně v 17-18 letech. Matfyz: té analýzy bylo snad až moc. Teda začátek ok, ale pak ta komplexka atd... Možná bych místo ní přidal nějaké matematiké algoritmy? Třeba i nějaké šifrování. Líp naučit C++, i ty pokročilé věci. Pak naučit git (já jsem fakt tehdy CVS neuměl). Pelikán by mohl ke grafice přidat i nějakou grafickou akceleraci, OpenGL. A pak nějaké ty drobnosti, třeba diplomka až moc závisí na vedoucím (jsou špatní i dobří), škola by to měla trochu lépe hlídat, tady si fakt může študák naběhnout.

Reagovat

 

+9
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

9. 5. 2015 | 13:53 | Hunter

Máte tam chybu. Na získání nároku na nekrácený důchod nemusíte "odpracovat" 35 let, ale mít 35 let doby pojištění (ty roky se mění podle roku odchodu do důchodu, ale v principu to nic nemění).
Takže dnes není problém,...
více

9. 5. 2015 | 11:30 | radim

Třeba k tomu, že nyní u nás musíte odpracovat 35 let, abyste měl nárok na důchod a do toho se nyní nezapočítává studium. Pokud tedy skončíte vysokou třeba až ve 30 letech, nemáte prakticky žádnou rezervu, jestli máte skončit...více

8. 5. 2015 | 18:49 | jezevec

no ale to přece zaměstnavateli TAKY nikdo nezaručuje, že po vyrobení o danou věc bude zájem, ani jestli vůbec sežene dost lidí s adekvátní kvalifikací pro zajištění výroby. pokuste se pochopit že zaměstnanec a zaměstnavatel...více

8. 5. 2015 | 17:22 | Nox

Problem je, ze Vam nikdo nezaruci, ze po douceni o dannou vec bude zajem a navic spoustu veci je treba se naucit v realnem provozu. více

8. 5. 2015 | 12:47 | Radim

Podle mně se dneska vzdělanost populace zaměňuje za počet vysokoškolských diplomů, které ta populace vlastní. To je ale čistý idiotismus. Navíc je další nesmysl snažit se statisticky v počtu držitelů diplomů dohnat a snad...více

Čtenáři také navštívili

13. 3. 2015 |  | 26 komentářů

Očima expertů: Má být maturita z matematiky povinná?

Maturitní zkouška z matematiky se možná brzy znovu stane strašákem mnoha středoškolských studentů. Bude povinná. Je to potřeba a je to k dobrému? Ptáme se ministra školství, zástupců vzdělávacích organizací,...

20. 2. 2015 |  | 9 komentářů

Sedm věcí, které ti nikdo neřekl o výběru vysoké školy

Nenechej si poplést hlavu průměrnými platy absolventů nebo chytrými řečmi o tom, jak bude svět vypadat za třicet let.

20. 2. 2015 |  | 5 komentářů

Očima expertů: Co a kam jít studovat

Blíží se termíny podání přihlášek na vysokou. Studium na vysoké škole může člověku zásadně proměnit život. Je ale potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života? Co budoucím studentům radí...

17. 1. 2015 |  | 12 komentářů

Rektor VŠUP: Tahle ekonomika nemá na tolik studentů

Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru...

26. 9. 2014 |  | 8 komentářů

Erasmus: Vybájený babyboom i kariérní vyhlídky

„Studie dopadu programu Erasmus“ je snůška zbožných přání, na kterou se nachytali eurokomisaři i novináři.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

allianz penzijní společnost, asociace penzijních společností čr, kb penzijní společnost, čsob penzijní společnost, sociální pojištění, 213/1994 Sb., džin, rok Zajíce, nárazníkový fond, pilsner urquell, ČSOB investiční společnost, burzovní graf, daňové tajemství, skartace dat, heliport, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, cestovní pojištění online, povinné ručení kalkulačka, rychlá půjčka

1J79755, 5U55461, 5U55461, 2AI4307, 9S03552

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.