Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Co a kam jít studovat

| rubrika: Očima expertů | 20. 2. 2015 | 6 komentářů
Blíží se termíny podání přihlášek na vysokou. Studium na vysoké škole může člověku zásadně proměnit život. Je ale potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života? Co budoucím studentům radí šéf Scia Ondřej Šteffl, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, ekonom Pavel Kohout, podnikatel Tomáš Čupr a další?
Očima expertů: Co a kam jít studovat

„Tam se vůbec nehlas! Vždyť to nemá budoucnost. A podívej se, kolik lidí z té školy leze. Až budeš stát na pracáku, nepočítej s tím, že ti budeme posílat peníze.“ Podobné rady a životní „moudra“ v posledních týdnech slýchává spousta mladých lidí. Blíží se totiž termíny uzávěrek pro podávání přihlášek na vysoké školy. Zájemci o studium si pročítají žebříčky vysokých škol a fakult, na webu se proklikávají studijními plány a lámou si hlavu nad tím, co a proč je vlastně nejvíc láká. Někdo už má jasno, jiní ještě váhají. Někdo sází všechno na jednu kartu, druzí mají radši víc želízek v ohni a zkoušejí víc škol nebo víc oborů naráz. Jedna univerzální rada jak vybírat ovšem neexistuje. Ptali jsme se tedy lidí s rozhledem, jak to vidí oni. Taková byla sada našich otázek:

Co byste svým dětem při výběru vysoké školy poradili vy? Jaké studijní obory mají budoucnost? Která vysoká škola je nejlepší? Je podle vás studium na vysoké škole předpokladem úspěchu?

Tomáš Prouza

ekonom, státní tajemník pro evropské záležitosti

Tomáš Prouza
+11
Líbí
Nelíbí

Studium na vysoké škole určitě člověku pomůže. Nabyté vědomosti jsou ale až druhotné, mnohem důležitější pro mě je, aby se mladý člověk naučil žít samostatně (takže žádné bydlení u rodičů a rozhodně alespoň nějaký semestr studia v zahraničí) a aby ho škola naučila co nejvíce „měkkých“ dovedností (spolupracovat, prezentovat, kriticky hodnotit fakta a umět si na ně udělat názor). Pokud by je to jen trochu bavilo, doporučil bych dětem technickou školu, která jim pomůže naučit se strukturovaně myslet, druhou zajímavou alternativou by byla studia práv.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
-50
Líbí
Nelíbí

Obavám se, že dcera si to jednou vygooluje a mně to tak maximálně pošle přes WhatsApp. Možná, že její přátelé na Facebooku nebo z nějaké jiné internetové komunity to budou vědět mnohem dřív než já. Budoucnost podle mě mají Stanford, MIT nebo Harvard. Ale třeba se pletu.

Ondřej Šteffl

ředitel společnosti Scio

Ondřej Šteffl
+26
Líbí
Nelíbí

Pro výběr vhodného studijního oboru určitě nejde zohledňovat pouze momentální trendy ve společnosti či potřeby trhu práce. Na základě těchto informací můžeme pouze určit, který obor má v současné době největší potenciál. Za dvacet let to ale může být úplně jinak. Při rozhodování o budoucnosti dětí jsou proto důležité hlavně jejich silné stránky, zájmy a typ osobnosti. Dnes už existují i nástroje, jak silné stránky snadno identifikovat, třeba testem z projektu Přednost přednostem. Většinová škola směřuje děti k výkonům a známkám. Místo, abychom se dětí ptali, co je skutečně baví, ptáme se jich pouze, co budou studovat.

Jaká škola má budoucnost? Taková, která dává rozhled, možnosti získávat informace podle svého zájmu, poskytuje inspirativní prostředí, pedagogy, kteří jsou odborníky s přesahem. Je to taková škola, která podporuje vzdělávání formou vlastní praxe a prožitkem. Taková, která vnímá silné stránky studentů, rozvíjí je do maximální možné míry a učí je využít v praxi. A pak je vlastně jedno, jestli je to pedagogická fakulta nebo elektrotechnická.

Studium na vysoké škole je důležitou součástí formálního vzdělávání. Pro úspěšný život ve 21. století je však nutné přijmout, že vzdělávání nekončí u bran školy. Zdrojů kvalitních informací je nepřeberné množství, například MOOC kurzy či Khan Academy.

Pavel Kohout

ekonom, Partners

+71
Líbí
Nelíbí

V první řadě bych respektoval talent a zájmy dítěte. Asi bych nenutil studovat jazyky dítě, které má sklony k matematice, což je mimochodem případ mého syna. Jemu ovšem do přijímacích zkoušek na vysokou zbývá ještě šest let. Asi bych mu doporučil softwarové inženýrství, neboť dobrých programátorů bude ještě hodně dlouho nedostatek. Anebo jakoukoli jinou technickou či přírodní vědu. V humanitních vědách se člověk může vzdělat sám doma a bude to pravděpodobně kvalitnější vzdělání než ze školy.

Rozhodně bych nedoporučoval studovat pavědy, jako jsou například politologie, místní rozvoj, management, makroekonomie a podobné. Politologů a expertů na dotace je všude dvanáct do tuctu, ale víte, jak těžké je sehnat pořádného truhláře?

Tomáš Čupr

podnikatel, zakladatel Slevomat.cz a Rohlik.cz

Tomáš Čupr
+27
Líbí
Nelíbí

Svým dětem bych poradil, že vzdělávat se musí celý život, vysoká škola to nezachrání. Směroval bych je nicméně ke studiu technicky zaměřeného oboru, kde vidím budoucnost. Zkusil bych je také motivovat ke studiu v zahraničí, možností už je v dnešní době dost. A znovu bych jim zdůraznil, že sebelépe vybraná škola nebo obor je k ničemu, když na sobě nebudou makat – učit se jazyky, získávat praxi… 

Michal Pitín

pedagog

Michal Pitín
+22
Líbí
Nelíbí

Studium na vysoké škole pomáhá rozvíjet kritické myšlení a individuální úsudek. Dává také možnost vycestovat do zahraničí. Studium samotné však není předpokladem úspěchu v budoucím zaměstnání. Vysoká škola by neměla být jen k nabývání vědomostí, jde také o rozvoji píle a cílevědomosti. Tyto schopnosti jsou v budoucím životě, ať již pracovním či osobním, mnohdy důležitější než samotné vzdělání či titul.

Nárůst vysokoškolsky vzdělaných lidí za poslední roky bychom tedy neměli brát pouze jako úbytek studentů učňovských a odborných středoškolských oborů, jak je často zmiňováno, ale také jako pozitivní signál, že lidé touží po vzdělání a že možnosti, které mají, využívají. I s ohledem na fakt, že podle výzkumů je Česko v Evropě s podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku stále pod průměrem, bychom měli děti podporovat v myšlence studovat na univerzitách.

Výběr vysoké školy je samozřejmě individuální záležitost. Těžko budeme dítě tlačit do technických oborů, když z matematiky na střední škole skoro propadá.

Je těžké říct, které školy mají budoucnost, i vzhledem k mému vlastnímu povolání, které sice finančním hlediskem neuspokojuje mé představy, ale z pohledu vyššího principu mě zcela naplňuje. Proto si myslím, že každý obor má budoucnost, když absolvent svoji vysněnou práci vykonává s maximálním nasazením a pílí.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen

Lukáš Kovanda
+23
Líbí
Nelíbí

Nedávno jsem četl rozhovor s Čechem, který uspěl na Wall Street. Doslova řekl, že problém není v tom, že by absolvent VŠE uměl méně než ten z Harvardu. Rozdíl dělá praxe. Když chce člověk vyniknout v tak konkurenčním prostředí, jako je Wall Street, musí prý nabídnout něco víc než jen vynikající vzdělání. Souhlasím. Samotné studium na vysoké škole není předpokladem úspěchu, ať už jde o Harvard nebo VŠE. Když jsem v době vrcholící finanční krize zpovídal špičkové světové ekonomy, včetně laureátů Nobelovy ceny a včetně absolventů Harvardu, byli krizí podobně zaskočeni jako jejich čeští protějškové s diplomem z VŠE. O takové situaci se zkrátka do té doby neučilo ani na Harvardu, ani na VŠE.

Anketa

Od koho byste si nejspíš nechali poradit?

Na druhou stranu platí, že většina ekonomických nobelistů studovala právě v USA. Americké prostředí, a nejde jen o akademickou půdu, prostě vede k větší soutěživosti, motivuje a nutí člověka se nejen neustále vzdělávat, ale navíc své získané znalosti i „prodávat“. Američané mají například obvykle velmi dobré rétorické schopnosti, umí posluchače zaujmout.

Myslím si, že pokud se třeba dnes dítě zapíše na studium farmacie, má-li k ní předpoklady, chybu určitě neudělá. I v českých podmínkách získá vzdělání srovnatelné se západním světem. Pokud však bude chtít ve světě uspět, bude si muset osvojit i „soft“ dovednosti typu přesvědčivé prezentace nebo jinak jít svému štěstí vstříc, třeba získáváním praxe, byť elementární, hned od prvních ročníků vysoké školy. A takovýto závěr lze vztáhnout na celou řadu jiných oborů, nejen na farmacii. Dítěti bych tedy doporučil, ať jde na školu, ke které ho to táhne nejvíc. Zároveň bych mu ale vštěpoval, že ve světě jsou dnes „hard“ znalosti – samotná podstata daného oboru – stejně podstatné jako „soft“ dovednosti. A ano, angličtina už dnes není „jazyk navíc“, ale naprostá nutnost, bez které za chvíli nezíská práci ani vrátný.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 2. 2015 11:30

Jen to ukazuje, že titul pro dělání dobrého byznysu nepotřebujete. Od školy bývá do praxe hoooodně daleko.

Reagovat

 

+8
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 20. 02. 2015 11:08)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 2. 2015 8:10, F.

Samej ekonom, by mě zajímalo, co si zase vymyslíte, až Vás bude 2:1 k neekonomům. A ten chlapík ze SCIO, toho do politiky, tři odstavce o ničem.

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

11. 8. 2016 | 21:46 | Adriana

Líbí se mi názor Tomáše Čupra - člověk by měl studovat celý život, alee... Spousta personalistů, ředitelů apod. chtějí titul - je to kolikrát i jedna z podmínek toho, že Vás vezmou... Takže vzdělávaní celý život je určitě...více

27. 7. 2016 | 23:53 | David

A nebo běžte studovat někam, kde se vyhnete přijímačkám. Třeba na VŠEM se nedělají příijímačky a je to tam super. Vyhnete se strachu a šedivým vlasům :-)) více

20. 2. 2015 | 11:30

Jen to ukazuje, že titul pro dělání dobrého byznysu nepotřebujete. Od školy bývá do praxe hoooodně daleko. více

20. 2. 2015 | 11:08

Čupr mimochodem nedostudovanej.- více

20. 2. 2015 | 10:49

Nej odpovědi Čupr a Michl! více

Čtenáři také navštívili

20. 2. 2015 |  | 9 komentářů

Sedm věcí, které ti nikdo neřekl o výběru vysoké školy

Nenechej si poplést hlavu průměrnými platy absolventů nebo chytrými řečmi o tom, jak bude svět vypadat za třicet let.

17. 1. 2015 |  | 12 komentářů

Rektor VŠUP: Tahle ekonomika nemá na tolik studentů

Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru...

26. 9. 2014 |  | 8 komentářů

Erasmus: Vybájený babyboom i kariérní vyhlídky

„Studie dopadu programu Erasmus“ je snůška zbožných přání, na kterou se nachytali eurokomisaři i novináři.

30. 3. 2013 |  | 6 komentářů

Steen Jakobsen: Máme prostě málo holičů

První díl našeho rozhovoru s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank sice skončil happy-endem a větou: „A všichni žijí šťastně až do smrti,“ jenže důvodů k radosti bylo pramálo. Dánská cesta plná státních regulací... celý článek

20. 7. 2012 |  | 6 komentářů

Promoční projev, na jaký váš děkan nemá odvahu

Pravda o školství, že vám z ní zvadnou pugety a u slavnostního oběda zaskočí v ústech.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nad pari, Akcie, Vklad na viděnou, clubcard kreditní karta premium, mall.cz kreditní karta, čsob, diners club, unicredit bank, záplavové oblasti, Bankovní rezervy, úvěrová kalkulačka, Poplatek při prodeji, GPC prohlížeč, San Francisco, Tématické certifikáty, nebezpečí, supermarkety, společné daňové přiznání

2SX1447, 3H75660, 6U68187, 3AU2260, 6S64852

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK