Vytkneme si před závorku jednu důležitou věc: vysoká škola není jen od toho, aby ti za tři, pět, osm let pomohla najít dobře placenou práci. Především z tebe dělá někoho moudřejšího, někoho, kdo světu víc dává, než si z něj bere, a koho si půjde vážit i z jiných důvodů, než že má největší bazén z celého satelitního městečka. Nicméně tady jsme na webu o financích, takže se budeme věnovat právě těm. Takzvaný duchovní rozměr si odbudeme citátem Davida Graebera: „Vzdělání neexistuje proto, aby prospívalo ekonomice, naopak, ekonomika je tu od toho, aby nám umožnila prohlubovat vzdělání.“ A nýčko už ke starostem o chleba.
Ještě nedávno platilo, že v druhé půli února se budoucí vysokoškoláci definitivně rozhodovali. Naprostá většina škol vyžadovala, aby přihlášky ke studiu byly podány do posledního února. Stále to platí třeba pro Univerzitu Karlovu, Masarykovu nebo Palackého univerzitu, většině škol ale stačí přihlášku poslat později, do polovičky března, do konce března, v dubnu, květnu. Slušný přehled nabízí třeba Jobs.cz, ale lepší je vždycky ověřovat přímo na webu školy. A pozor: různé fakulty v rámci jedné školy můžou mít termíny stanovené různě.
Je jedno, jak sebejistě působí tvoji učitelé, tvoji rodiče, tvoji kamarádi anebo chytré hlavy třeba v televizi, když mluví o tom, které odvětví má před sebou boom. Nikdo s určitostí neví, co bude za třicet let. Některé předpovědi samozřejmě můžou být pravdě blízko – ale neexistuje způsob, jak dopředu poznat které.
Když do tebe někdo zapáleně hustí, že brzo bude důležité mluvit rusky, arabsky anebo čínsky, že jsou nanotechnologie nafouknutá bublina anebo že má před sebou skvělou budoucnost rozpoznávání řeči, je těžké nepodlehnout. Mám na to ale takový protijed: chodím do místní knihovny číst třicet let staré noviny. Zbrojařský, sklářský i textilní průmysl měly růst do nebes.
Asi slyšíš a čteš hodně hejtů na humanitní obory a hlavně na uplatnitelnost absolventů: v průměru je lepší / než / se / říká. Emeritní děkan brněnské fakulty sociálních studií zas o vlastních odchovancích míní, že se bojí života. Tak určitě, protože sociální pracovníci nebo členové misí OSN jsou notoričtí srabi, zatímco informatici nebo ekonomové riskují krk každý den. – Tím nehájím humanitní obory a neplivu na ostatní, jen připomínám, že většina názorů o školství nestojí na faktech, ale na emocích a předsudcích, takže je ber obezřetně.
Tohle je nejdůležitější rada ze všech, protože lidi milujou průměry. Jenže většina pracovníků v jakémkoliv oboru nebere průměrný plat, ale buď víc, nebo míň (to častěji). V zemi, kde se místo „pánbůh vás provázej“ říká „účtenku budete chtít?“ je taky dobré cynicky připomenout, že přehledy průměrných platů obvykle nepočítají s příjmy, které lidé nepřiznávají.
Týkat se tě nebude ani průměrná uplatnitelnost na trhu práce, protože neexistuje nic jako průměrný humanitní či průměrný technický obor. Ty navíc pravděpodobně nejsi průměrný student nebo průměrná studentka. Pokud máš pro určitý obor extrémní zápal a věnuješ se mu už od střední nebo od základky, patrně se dostaneš výš než většina konkurentů. A naopak: pokud do nadprůměrně ohodnoceného, a tedy velmi konkurenčního oboru vstoupíš jako snaživý ťulpas, který tupým memorováním vydře školu, nemůžeš čekat, že uděláš terno.
Zubař, právník nebo i učitel si může přijít na slušné peníze i na malém městě, za cenu prťavého pražského bytu si tu ale pořídí dům, a ještě může patřit k místní nobilitě. Jiné obory se naopak stahují do Prahy a Brna, a pokud v nich není moc peněz, je to smrtelná kombinace. Neřeš proto jenom příjmy, řeš i výdaje, které vybraná profese vyžaduje.
Ještě víc krátkozraké než dát na průměr, je dát na nejúspěšnější zástupce oboru. Ano, Joanne Rowlingová vydělává miliardy, ale to pořád z Literární akademie Josefa Škvoreckého nedělá líheň miliardářů.
Platí to nejenom ve chvíli, kdy školu vybíráš, ale taky když po prvním semestru přemýšlíš, jestli z ní neodejít. Všichni víme, že se Mark Zuckerberg poroučel z Harvardu a vydělal miliardy. Taky se ale hodí připomenout, že bez titulu máš teď zavřené dveře i tam, kde ještě nedávno oceňovali rebely, třeba v Googlu.
Nikdy není chyba připomenout Cala Newporta: do tvůrčích a pevnou pracovní dobou nespoutaných povolání se žene tolik lidí, že strhávají cenu práce někdy až k úplné nule. Často tak může být výhodnější soustředit se na něco, co ti opravdu jde, i když tě to zase tolik nebaví – a v kanceláři nebo laboratoři si pak vybudovat tak neotřesitelnou pozici, že budeš mít hodně času i peněz na to věnovat se svým koníčkům.
Hodně oborů navíc vypadá přitažlivěji ve studijním katalogu než v realitě. Z vlastní zkušenosti: žurnalisté potkávají víc agresivních pitomců než „zajímavých lidí“ a filmoví vědci tráví velmi málo času koukáním na filmy, natož na dobré filmy.
Budoucnost je nejistá – ale to už je tak dlouho, že se jeden výborný recept na vyrovnání s nejistotou dostal i do lidového mudrosloví: „Nikdy nedávej všechna vejce do jednoho košíku.“
Další komiksy z Peníze.cz
Stále víc oborů jde kombinovat s jinými. Nevýhodou jsou dvoje státnice a někdy i psaní dvou závěrečných prácí. Výhodou to, že to jde pořád stíhat mnohem líp než dvě školy zároveň, a přitom se pevně rozkročíš nad dvěma oblastmi. Když se jedna začne potápět, nad vodou tě udrží znalost té druhé.
Při finálním výběru mezi dvěma školami se taky můžeš zaměřit na to, která ti uzná víc kreditů mimo mateřský obor. Výhodou velkých univerzit je, že v mnoha studijních programech můžeš jeden, dva, tři i víc předmětů absolvovat třeba na docela odlišné fakultě a obohatit se o nové poznatky i způsoby myšlení.
Jen pozor na některá omezení: pamatuji si například, že moji kolegové, kteří studovali psychologii v kombinaci s jiným oborem, nemohli nastoupit do klinické praxe, takže obor měli spíš pro zajímavost někam do reklamky. Což není nutně chyba, jen to připomíná, že ani sebelepší rada neplatí vždy a pro každého.
A jako bonus: pokud máš zrovna před maturitou, pak ti zbývá jen pár týdnů na to docenit Jedenáct věcí, které bych si sám přál vědět už na střední.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 2. 2015 14:01, MoB
Zbrojnímu průmyslu se bude vždycky dařit dobře.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 2. 2015 19:50, Pavel Borák
Hodně dobrý !
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.