Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Černá práce bují v hospodách

Švarcsystém a práce na černo jsou v Česku realitou. Jednou z oblastí, kde se s nimi můžeme setkávat zvlášť často, je cestovní ruch a pohostinství. Jako pod zvětšovacím sklem si na nich můžeme ukázat problémy, které svírají český trh práce obecně.
Černá práce bují v hospodách

Za nelegální zaměstnávání loni inspektoři práce uložili 350 pokut. Jejich celková výše přesáhla 62 milionů korun. Jednou z oblastí, kde inspekce na „ilegály“ narážela nejčastěji, byla oblast cestovního ruchu a souvisejícího podnikání. Podle Státního úřadu inspekce práce a Ministerstva práce a sociálních věcí je cestovní ruch jaksi z povahy věci „náchylný“ k černému zaměstnávání. Nelegální práce je podle nich nejčastější tam zaměstnavatelé musí řešit výkyvy v poptávce po službách, a tedy i rozdílnou potřebu pracovních sil v závislosti na roční době, dovolených, školních prázdninách, počasí a dalších proměnných faktorech. „Právě cestovní ruch patří mezi obory s vysokým podílem sezónních a nárazových prací, které se často řeší brigádně, což může nahrávat právě i nelegálnímu zaměstnávání“ říká tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.

Lidé z oboru však odmítají, že by zrovna v cestovním ruchu práce na černo nějak výrazně bujela. Jedním z nich je například Pavel Hlinka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR: „Pokud je v cestovním ruchu nějaké nelegální zaměstnávání, pak ve stejné míře jako v jiných oborech. Hotely využívají některé služby dodavatelsky, hlavně v oblasti housekeepingu a  technických služeb, protože se jim nevyplatí, aby je provozovali sami. Navíc jsou tak mnohem flexibilnější v regulaci stavu pracovníků s ohledem na sezónnost. To však neznamená, že se musí jednat o práci na černo, protože většina dodavatelů těchto služeb již má své vlastní zaměstnance a v tomto případě se jedná o outsourcing.“

Jak přijít o diškreci

V pohostinství je běžné, že se zaměstnancům vyplácí legálně jen část mzdy. Zbytek jde na ruku, z velké části se také počítá s dýškem, které obsluze nechávají hosté. Pokud jsou spokojeni. Michal Kašpárek odpozoroval půldruhé desítky způsobů, jak se o tyhle peníze téměř spolehlivě připravit:

„Dostávat od hostů patnáct procent z útraty jako odměnu za perfektní servis nemusí přinášet jen radost. Peníze se vám budou hromadit. Lidé závidět. A třeba by se vás ještě někdo snažil přetáhnout někam do čtyřhvězdičkového hotelu.“

Ilegální barman

Pokud se však podíváme do oficiálních statistik, které jsme získali z Ministerstva práce a sociálních věcí, musíme trvat na tom, že práce na černo v cestovním ruchu a příbuzných odvětvích zkrátka existuje. V roce 2012 kontroly Státního úřadu inspekce práce, zaměřené na nelegální zaměstnávání, v tomto odvětví podnikání odhalily celkem 920 nelegálně pracujících u 600 zaměstnavatelů. V drtivé většině šlo o pohostinství, kde inspekce odhalila 866 nelegálně zaměstnaných osob. Oproti tomu u zaměstnavatelů provozujících hotely a obdobné ubytování se v loňském roce objevilo jen (?) 52 nelegálně zaměstnaných a u cestovních kanceláří a agentur byly shledány pouze dva prohřešky tohoto typu.

Nelegálnímu zaměstnávání se tedy daří zvlášť v pohostinství. Majitelé barů, restaurací a hospod dávají svým zaměstnancům práci často i bez jakékoli smlouvy. Důvodem je zejména to, že zaměstnanci se v takovýchto podnicích rychle mění a u jednoho zaměstnavatele pracují třeba jen pár měsíců. „Odhaduji, že v tuhle chvíli v pražských barech a restauracích pracuje kolem 15 procent lidí na černo. Samozřejmě platí, že čím je úroveň daného podniku nižší, tím je výskyt nelegálního zaměstnávání častější. Pokud to ale srovnám s tím, jak to tady chodilo nejen v devadesátých letech, ale třeba i před deseti lety, tak se situace hodně zlepšuje,“ vysvětluje majitel pražského baru, který si nepřeje být jmenován. Příčinou porušování zákona podle něj není jen snaha provozovatelů ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců, ale také zbytečná byrokratická zátěž a nedostatečná možnost uzavírat flexibilnější pracovněprávní vztahy.

Černá práce v cestovním ruchu v roce 2013

Od začátku roku 2013 až do poloviny června odhalily inspektoráty práce při kontrolách nelegálního zaměstnávání v oblasti cestovního ruchu 204 nelegálně pracujících lidí u 148 zaměstnavatelů. Z toho dvě nelegálně zaměstnané ve dvou cestovních kancelářích a agenturách,

Šest nelegálně zaměstnaných u pěti zaměstnavatelů provozujících hotely a obdobné ubytování, 197 nelegálních pracovníků u 141 zaměstnavatelů v oblasti pohostinství. Pokuty uložené v letošním roce se týkaly pouze firem a podnikatelů, které provozují pohostinství nebo obdobnou činnost. V oblasti cestovních kanceláří a agentur a hotelnictví nebyla letos pokuta za nelegální zaměstnávání uložena. Firmy a podnikatelé dostali celkem 19 pokut v celkové výši 3 239 500 Kč, nejvyšší pokuta byla 310 000 Kč. Počet odhalených případů i výše pokut oproti loňskému roku klesá.

Peníze.cz a náklady zaměstnávání

To byla loni polemika! Nejprve jsme přetiskli dva trochu provokativní texty Andora Jakaba z Maďarska. Vyčíslil cenu práce – tamější zaměstnavatel odvede víc státu, než může vyplatit zaměstnanci – a vyčíslil rizika zaměstnávání. Vyšlo mu – že se raději do podnikání vůbec nepustí.

Text vyprovokoval k polemice našeho komentátora Michala Kašpárka –

– a kromě toho vyprovokoval k zamyšlení i jednoho anonymního podnikatele. Ten zkusil vymodelovat příklad člověka, který se pustí do podnikání a zaměstnávání. Smůla a předpisy, regulace a smůla – a krach jak Brno.

Černota z agentury

Nelegální zaměstnávání se často týká zaměstnanců „dodaných“ zprostředkovatelskými agenturami. Podle odhadů, které byly zveřejněny na loňské konferenci Agenturní zaměstnávání, může až polovinu celého trhu agenturního zaměstnávání v České republice tvořit trh černý. Důvodem je v tomto případě zejména přidělování pracovníků do firem na základě dohody o provedení práce nebo smlouvy o dílo či přes švarcsystém. Také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček poukazuje na množství personálních agentur, které se nechovají korektně. Zároveň ale zdůrazňuje, že snaha o redukci počtu agentur a zpřísnění podmínek pro jejich podnikání má negativní dopad i na poctivé zaměstnavatele i zaměstnance.

I podle Tomáše Ervína Dombrovského, mluvčího společnosti LMC a vedoucího obsahu portálů Jobs.cz a Práce.cz, je jednou z příčin tohoto stavu fakt, že v Česku zákony prakticky znemožňují flexibilnější zaměstnávání. „V situaci, kdy pracovněprávní legislativa nepřeje žádným výraznějším alternativám, část zaměstnavatelů ve specifických situacích hledá náhradní řešení – někdy na hraně, v jiných případech dokonce i za hranou zákona. V tuto chvíli jim to usnadňuje také vyšší ochota lidí přistoupit na nelegální zaměstnávání, daná nedostatkem pracovních příležitost a v některých případech i holou nezbytností, kterou způsobila dlouhodobá nezaměstnanost spojená s velkou finanční tísní,“ vyjmenovává hlavní problémy Dombrovský, který také upozorňuje, že právě v oblasti cestovního ruchu je nyní přetlak zájemců o práci celkem výrazný, zatímco dostupných pracovních pozic v důsledku krize ubylo.

Víc kontrol. A ostřejších

Válku nelegálnímu zaměstnávání se zvláštním důrazem na potírání švarcsystému vyhlásil svého času ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Za jeho vlády také Státní úřad inspekce práce nabral několik stovek nových kontrolorů, kteří se vydali do terénu zjišťovat, kde se pracuje na černo. Brzy se ale začali ozývat majitelé firem, ale také někteří poslanci, kteří upozorňovali, že se úředníci při kontrolách chovají arogantně a udělují zbytečné a nepodložené pokuty. Jeho nástupkyně se držela víc při zemi a důraz na potírání švarcsystému zmizel docela: „Soustředíme se daleko víc na kontroly nelegální práce jako takové, ne na švarcsystém. Důležité je také to, aby kontroly byly efektivní, a tedy maximálně kvalitní a současně fungovaly jako prevence, případně rada, jak podnikat správně,“ vysvětlovala Müllerová. Přístup, který by se snažil najít skutečné jádro problému a ten následně řešit místo toho, aby ministerstvo a inspekce jen bezhlavě zvyšovaly počet kontrolorů, by přitom mohl představovat cestu k úspěchu.

Švarcsystému po krku? Nakonec tak horko nebylo

Začátkem roku ministerstvo práce ohlásilo drakonické pokuty za švarcsystém, a to pro „zaměstnané“ i „zaměstnavatele“, zvýšilo o stovky počty kontrolorů a média odtroubila začátek honu na švarcsystémáky. Došlo na něj?

Kontroly práce: Hon na švarcsystém se nekoná?

Anketa

Pracovali jste někdy na černo?

Hrubá síla nestačí

Ani podle Tomáše Ervína Dobrovského represe samotná nic neřeší: „Nastavení příliš úzkých mantinelů a tvrdá opatření při vymáhání jejich dodržování tento problém neodstraní. Firmy, které budou chtít sáhnout po ‚výhodnějším řešení‘ za hranou zákona, to neodradí. Pro zaměstnavatele, kteří zákony respektují, jsou pak dané restrikce bariérou, která jim jen komplikuje činnost a ve výsledku snižuje jejich ochotu zaměstnávat kohokoliv, kdo je jen trochu zbytný. Lepším řešením by podle mého názoru bylo odstranění tvrdých restrikcí a zpružnění pracovního práva jako celku.“ Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Milan Hlinka volá po větší efektivitě inspektorátů práce: „Domnívám se, že naše ekonomika má úplně jiné starosti. Bylo by lépe zajistit efektivní výběr daní, než je neustále zvyšovat těm, kteří je platí. V oblasti personalistiky pak Generální inspekce práce spíš přihlíží černé zaměstnanosti a vymlouvá se, že není schopná prokázat, pokud někdo část mzdy bere ‚načerno‘ mimo výplatní pásku. Přitom by stačilo porovnat mzdy například kuchařů celorepublikově a zaměřit se na ty, jejichž oficiální plat se vymyká republikovému průměru. Stejně tak by někoho mělo zajímat, že například podnikatel, který má tři provozovny, má dle informace úřadu práce pouze dva zaměstnance.“

Bez zpružnění pracovního trhu to nepůjde

Oslovení odborníci se shodují na tom, že se v případě nelegálního zaměstnávání nedostaneme ze začarovaného kruhu bez patřičného zefektivnění pracovního trhu a omezení byrokratické zátěže zaměstnavatelů. Především zpružnění pracovní legislativy, ukotvení a širší podpora alternativních forem zaměstnávání by mohly tuzemskému pracovnímu trhu výrazně pomoci. Dopad konkrétních kroků – včetně nastavení daňového systému – by bylo nutné důkladně zvážit, ovšem celkový výsledek pro veřejné finance by měl být pozitivní.

Psáno pro COT business

Nepropustitelní

„A kdyby vláda vycházela vstříc zaměstnavatelům alespoň tak, jak vychází vstříc zaměstnancům, také by střednědobě a dlouhodobě snížila nezaměstnanost. Práva zaměstnanců jsou nyní tak velkorysá, že se je zaměstnavatelé – v současných náročných ekonomických podmínkách – bojí v mnoha případech zaměstnat: co když se čerstvý absolvent ukáže být lemplem a zaměstnavatel se jej pak bude nákladně zbavovat? Varující je v tomto případě Španělsko, kde víc než padesát procent mladých, mnohdy právě absolventů, nemá práci často právě proto, že zaměstnanci středního věku – i ti co v práci jedou na půl plynu, ne-li méně – jsou státem tak velkoryse chráněni, že jsou v podstatě nepropustitelní.“

Ekonom a novinář Lukáš Kovanda v anketě Peníze.cz:

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 8. 2013 14:13, D

Ten, kdo se dneska ještě vůbec odváží podnikat, tak je natolik zavalen různými zákony, vyhláškami a kontrolami, že si z nich nemůže vůbec dělat těžkou hlavu. Stejně, i když se bude snažit sebevíc vše řádně dodržovat, úplně to neobsáhne. Kdo chce psa bít, hůl si najde. Podnikání zde je jen pro silné jedince.

Reagovat

 

+10
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 8. 2013 12:34, fda

Citace - Michal Kolesa / 07.08.2013 07:34

V dnešní době sociálních sítí by stačilo něco pěkného, ale v mezích zákona o zaměstnavateli napsat, aby měl z ostudy kabát.



Vase uvaha je infantilni. Kdyz neco napisete na web, jde pouze nicim nepodlozene drby. Kazdy zraly clovek vi, ze vsude je neco a nekdy je pravda na strane zamestnance a nekdy na strane zamestnavatele, nekdy zase nekde mezi obema. Ale pokud clovek u vaseho konfliktu nebyl, pomysli si pouze to, ze se chovate jak zzenstely muzicek, nebo zhrzela milenka. Pokud chcete degradovat hlavne sebe, tak se klidne vybrecte.

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Michal Kolesa 07. 08. 2013 07:34)

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

7. 11. 2014 | 4:33 | hana

někteří zaměstnavatelé vým dají "pracovní smlouvu" a ůe platí pouze zdravotko ale sociálka to už je pro ně zbytečnost..... co stím? více

9. 8. 2013 | 1:28 | sofia

a pak je taky švarc, kde lidi pracují na "normální" smlouvu na polovic a byli donuceni na druhou část podepsat dohodu, jakože brigádu - tudíž žádnuá soc. jistota. není to ojedinělý případ, ale hodně se množí za poslední...více

8. 8. 2013 | 18:59 | Ruda

Já bych se takhle blbej styděl jít mezi lidi. více

8. 8. 2013 | 18:51 | Ruda

Spíš úplnej. více

8. 8. 2013 | 15:42 | Pavel

Proč myslíte? Nedávno se psalo o cikánovi, který odmítl práci za 25000, protože má na dávkách víc. Toho aspoň město potom vyhodilo z sociálního bytu. více

Čtenáři také navštívili

15. 2. 2013 |  | 24 komentářů

Očima expertů: Jak bojovat s rostoucí nezaměstnaností?

Nezaměstnanost je rekordně vysoko a vláda s tím není schopná nic udělat. Co jí radí ekonomové Petr Mach a Tomáš Prouza, sociolog Jan Keller, senátor Tomio Okamura a další zajímavé osobnosti?

10. 12. 2012 |  | 62 komentářů

Bez důchodu bos. Největší drsoň je český živnostník!

Sociální pojištění minimální. Nemocenské být nemusí, takže žádné. Soukromé pojištění? Vyhazování peněz. Český živnostník na sobě umí ušetřit. A že v důchodu bude bez důchodu? V nemoci bez peněz? Kdo by...

15. 11. 2012 |  | 13 komentářů

Kontroly práce: Hon na švarcsystém se nekoná?

Začátkem roku ministerstvo práce ohlásilo drakonické pokuty za švarcsystém, a to pro „zaměstnané“ i „zaměstnavatele“, zvýšilo o stovky počty kontrolorů a média odtroubila začátek honu na švarcsystémáky....

3. 8. 2012 |  | 15 komentářů

Doznání: Dělal jsem za buchty a pivo. Napaříte mi osmdesát tisíc?

Když za titěrnou vzájemnou laskavost hrozí podnikatelům osmdesátitisícové pokuty a cizincům vypoklonkování ze země, nezbývá, než se přiznat a doufat v milost.

7. 6. 2012 |  | 15 komentářů

Švarc, nebo švorc? Úspěchy boje proti švarcsystému. Co si o tom myslíte?

Nejhorší legislativní počin loňského roku – tak hodnotí podnikatelé zákaz švarcsystému. Tři čtvrtiny firem jsou pro jeho legalizaci. Ministr Drábek od ledna sliboval tvrdé kontroly. Polovina roku se blíží....

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Management, Komanditní společnost, Zproštění od placení pojistného, zaměstnavatel, česká spořitelna, kreditní karty, bezúročné období, datart karta premia, uskladňování plynu, potravinová soběstačnost, termínované účty, rozvoj regionů, bořivoj beránek, první klubová, mračno, růst energií, registr smluv životního pojištění, floatingová sazba

5AF6006, 5AF6006, 000XXXXX, 4AY8691, 1SV5102

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK