Za nelegální zaměstnávání loni inspektoři práce uložili 350 pokut. Jejich celková výše přesáhla 62 milionů korun. Jednou z oblastí, kde inspekce na „ilegály“ narážela nejčastěji, byla oblast cestovního ruchu a souvisejícího podnikání. Podle Státního úřadu inspekce práce a Ministerstva práce a sociálních věcí je cestovní ruch jaksi z povahy věci „náchylný“ k černému zaměstnávání. Nelegální práce je podle nich nejčastější tam zaměstnavatelé musí řešit výkyvy v poptávce po službách, a tedy i rozdílnou potřebu pracovních sil v závislosti na roční době, dovolených, školních prázdninách, počasí a dalších proměnných faktorech. „Právě cestovní ruch patří mezi obory s vysokým podílem sezónních a nárazových prací, které se často řeší brigádně, což může nahrávat právě i nelegálnímu zaměstnávání“ říká tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.
Lidé z oboru však odmítají, že by zrovna v cestovním ruchu práce načerno nějak výrazně bujela. Jedním z nich je například Pavel Hlinka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR: „Pokud je v cestovním ruchu nějaké nelegální zaměstnávání, pak ve stejné míře jako v jiných oborech. Hotely využívají některé služby dodavatelsky, hlavně v oblasti housekeepingu a technických služeb, protože se jim nevyplatí, aby je provozovali sami. Navíc jsou tak mnohem flexibilnější v regulaci stavu pracovníků s ohledem na sezónnost. To však neznamená, že se musí jednat o práci načerno, protože většina dodavatelů těchto služeb již má své vlastní zaměstnance a v tomto případě se jedná o outsourcing.“
V pohostinství je běžné, že se zaměstnancům vyplácí legálně jen část mzdy. Zbytek jde na ruku, z velké části se také počítá s dýškem, které obsluze nechávají hosté. Pokud jsou spokojeni. Michal Kašpárek odpozoroval půldruhé desítky způsobů, jak se o tyhle peníze téměř spolehlivě připravit:
„Dostávat od hostů patnáct procent z útraty jako odměnu za perfektní servis nemusí přinášet jen radost. Peníze se vám budou hromadit. Lidé závidět. A třeba by se vás ještě někdo snažil přetáhnout někam do čtyřhvězdičkového hotelu.“
Pokud se však podíváme do oficiálních statistik, které jsme získali z Ministerstva práce a sociálních věcí, musíme trvat na tom, že práce na černo v cestovním ruchu a příbuzných odvětvích zkrátka existuje. V roce 2012 kontroly Státního úřadu inspekce práce, zaměřené na nelegální zaměstnávání, v tomto odvětví podnikání odhalily celkem 920 nelegálně pracujících u 600 zaměstnavatelů. V drtivé většině šlo o pohostinství, kde inspekce odhalila 866 nelegálně zaměstnaných osob. Oproti tomu u zaměstnavatelů provozujících hotely a obdobné ubytování se v loňském roce objevilo jen (?) 52 nelegálně zaměstnaných a u cestovních kanceláří a agentur byly shledány pouze dva prohřešky tohoto typu.
Nelegálnímu zaměstnávání se tedy daří zvlášť v pohostinství. Majitelé barů, restaurací a hospod dávají svým zaměstnancům práci často i bez jakékoli smlouvy. Důvodem je zejména to, že zaměstnanci se v takovýchto podnicích rychle mění a u jednoho zaměstnavatele pracují třeba jen pár měsíců. „Odhaduji, že v tuhle chvíli v pražských barech a restauracích pracuje kolem 15 procent lidí na černo. Samozřejmě platí, že čím je úroveň daného podniku nižší, tím je výskyt nelegálního zaměstnávání častější. Pokud to ale srovnám s tím, jak to tady chodilo nejen v devadesátých letech, ale třeba i před deseti lety, tak se situace hodně zlepšuje,“ vysvětluje majitel pražského baru, který si nepřeje být jmenován. Příčinou porušování zákona podle něj není jen snaha provozovatelů ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců, ale také zbytečná byrokratická zátěž a nedostatečná možnost uzavírat flexibilnější pracovněprávní vztahy.
Od začátku roku 2013 až do poloviny června odhalily inspektoráty práce při kontrolách nelegálního zaměstnávání v oblasti cestovního ruchu 204 nelegálně pracujících lidí u 148 zaměstnavatelů. Z toho dvě nelegálně zaměstnané ve dvou cestovních kancelářích a agenturách,
Šest nelegálně zaměstnaných u pěti zaměstnavatelů provozujících hotely a obdobné ubytování, 197 nelegálních pracovníků u 141 zaměstnavatelů v oblasti pohostinství. Pokuty uložené v letošním roce se týkaly pouze firem a podnikatelů, které provozují pohostinství nebo obdobnou činnost. V oblasti cestovních kanceláří a agentur a hotelnictví nebyla letos pokuta za nelegální zaměstnávání uložena. Firmy a podnikatelé dostali celkem 19 pokut v celkové výši 3 239 500 Kč, nejvyšší pokuta byla 310 000 Kč. Počet odhalených případů i výše pokut oproti loňskému roku klesá.
To byla loni polemika! Nejprve jsme přetiskli dva trochu provokativní texty Andora Jakaba z Maďarska. Vyčíslil cenu práce – tamější zaměstnavatel odvede víc státu, než může vyplatit zaměstnanci – a vyčíslil rizika zaměstnávání. Vyšlo mu – že se raději do podnikání vůbec nepustí.
Text vyprovokoval k polemice našeho komentátora Michala Kašpárka –
– a kromě toho vyprovokoval k zamyšlení i jednoho anonymního podnikatele. Ten zkusil vymodelovat příklad člověka, který se pustí do podnikání a zaměstnávání. Smůla a předpisy, regulace a smůla – a krach jak Brno.
Nelegální zaměstnávání se často týká zaměstnanců „dodaných“ zprostředkovatelskými agenturami. Podle odhadů, které byly zveřejněny na loňské konferenci Agenturní zaměstnávání, může až polovinu celého trhu agenturního zaměstnávání v České republice tvořit trh černý. Důvodem je v tomto případě zejména přidělování pracovníků do firem na základě dohody o provedení práce nebo smlouvy o dílo či přes švarcsystém. Také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček poukazuje na množství personálních agentur, které se nechovají korektně. Zároveň ale zdůrazňuje, že snaha o redukci počtu agentur a zpřísnění podmínek pro jejich podnikání má negativní dopad i na poctivé zaměstnavatele i zaměstnance.
I podle Tomáše Ervína Dombrovského, mluvčího společnosti LMC a vedoucího obsahu portálů Jobs.cz a Práce.cz, je jednou z příčin tohoto stavu fakt, že v Česku zákony prakticky znemožňují flexibilnější zaměstnávání. „V situaci, kdy pracovněprávní legislativa nepřeje žádným výraznějším alternativám, část zaměstnavatelů ve specifických situacích hledá náhradní řešení – někdy na hraně, v jiných případech dokonce i za hranou zákona. V tuto chvíli jim to usnadňuje také vyšší ochota lidí přistoupit na nelegální zaměstnávání, daná nedostatkem pracovních příležitost a v některých případech i holou nezbytností, kterou způsobila dlouhodobá nezaměstnanost spojená s velkou finanční tísní,“ vyjmenovává hlavní problémy Dombrovský, který také upozorňuje, že právě v oblasti cestovního ruchu je nyní přetlak zájemců o práci celkem výrazný, zatímco dostupných pracovních pozic v důsledku krize ubylo.
Válku nelegálnímu zaměstnávání se zvláštním důrazem na potírání švarcsystému vyhlásil svého času ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Za jeho vlády také Státní úřad inspekce práce nabral několik stovek nových kontrolorů, kteří se vydali do terénu zjišťovat, kde se pracuje načerno. Brzy se ale začali ozývat majitelé firem, ale také někteří poslanci, kteří upozorňovali, že se úředníci při kontrolách chovají arogantně a udělují zbytečné a nepodložené pokuty. Jeho nástupkyně se držela víc při zemi a důraz na potírání švarcsystému zmizel docela: „Soustředíme se daleko víc na kontroly nelegální práce jako takové, ne na švarcsystém. Důležité je také to, aby kontroly byly efektivní, a tedy maximálně kvalitní a současně fungovaly jako prevence, případně rada, jak podnikat správně,“ vysvětlovala Müllerová. Přístup, který by se snažil najít skutečné jádro problému a ten následně řešit místo toho, aby ministerstvo a inspekce jen bezhlavě zvyšovaly počet kontrolorů, by přitom mohl představovat cestu k úspěchu.
Začátkem roku ministerstvo práce ohlásilo drakonické pokuty za švarcsystém, a to pro „zaměstnané“ i „zaměstnavatele“, zvýšilo o stovky počty kontrolorů a média odtroubila začátek honu na švarcsystémáky. Došlo na něj?
Ani podle Tomáše Ervína Dobrovského represe samotná nic neřeší: „Nastavení příliš úzkých mantinelů a tvrdá opatření při vymáhání jejich dodržování tento problém neodstraní. Firmy, které budou chtít sáhnout po ‚výhodnějším řešení‘ za hranou zákona, to neodradí. Pro zaměstnavatele, kteří zákony respektují, jsou pak dané restrikce bariérou, která jim jen komplikuje činnost a ve výsledku snižuje jejich ochotu zaměstnávat kohokoliv, kdo je jen trochu zbytný. Lepším řešením by podle mého názoru bylo odstranění tvrdých restrikcí a zpružnění pracovního práva jako celku.“ Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Milan Hlinka volá po větší efektivitě inspektorátů práce: „Domnívám se, že naše ekonomika má úplně jiné starosti. Bylo by lépe zajistit efektivní výběr daní, než je neustále zvyšovat těm, kteří je platí. V oblasti personalistiky pak Generální inspekce práce spíš přihlíží černé zaměstnanosti a vymlouvá se, že není schopná prokázat, pokud někdo část mzdy bere ‚načerno‘ mimo výplatní pásku. Přitom by stačilo porovnat mzdy například kuchařů celorepublikově a zaměřit se na ty, jejichž oficiální plat se vymyká republikovému průměru. Stejně tak by někoho mělo zajímat, že například podnikatel, který má tři provozovny, má dle informace úřadu práce pouze dva zaměstnance.“
Oslovení odborníci se shodují na tom, že se v případě nelegálního zaměstnávání nedostaneme ze začarovaného kruhu bez patřičného zefektivnění pracovního trhu a omezení byrokratické zátěže zaměstnavatelů. Především zpružnění pracovní legislativy, ukotvení a širší podpora alternativních forem zaměstnávání by mohly tuzemskému pracovnímu trhu výrazně pomoci. Dopad konkrétních kroků – včetně nastavení daňového systému – by bylo nutné důkladně zvážit, ovšem celkový výsledek pro veřejné finance by měl být pozitivní.
Psáno pro COT business
„A kdyby vláda vycházela vstříc zaměstnavatelům alespoň tak, jak vychází vstříc zaměstnancům, také by střednědobě a dlouhodobě snížila nezaměstnanost. Práva zaměstnanců jsou nyní tak velkorysá, že se je zaměstnavatelé – v současných náročných ekonomických podmínkách – bojí v mnoha případech zaměstnat: co když se čerstvý absolvent ukáže být lemplem a zaměstnavatel se jej pak bude nákladně zbavovat? Varující je v tomto případě Španělsko, kde víc než padesát procent mladých, mnohdy právě absolventů, nemá práci často právě proto, že zaměstnanci středního věku – i ti co v práci jedou na půl plynu, ne-li méně – jsou státem tak velkoryse chráněni, že jsou v podstatě nepropustitelní.“
Ekonom a novinář Lukáš Kovanda v anketě Peníze.cz:
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 8. 2013 14:13, D
Ten, kdo se dneska ještě vůbec odváží podnikat, tak je natolik zavalen různými zákony, vyhláškami a kontrolami, že si z nich nemůže vůbec dělat těžkou hlavu. Stejně, i když se bude snažit sebevíc vše řádně dodržovat, úplně to neobsáhne. Kdo chce psa bít, hůl si najde. Podnikání zde je jen pro silné jedince.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 8. 2013 12:34, fda
Citace - Michal Kolesa / 07.08.2013 07:34
Vase uvaha je infantilni. Kdyz neco napisete na web, jde pouze nicim nepodlozene drby. Kazdy zraly clovek vi, ze vsude je neco a nekdy je pravda na strane zamestnance a nekdy na strane zamestnavatele, nekdy zase nekde mezi obema. Ale pokud clovek u vaseho konfliktu nebyl, pomysli si pouze to, ze se chovate jak zzenstely muzicek, nebo zhrzela milenka. Pokud chcete degradovat hlavne sebe, tak se klidne vybrecte.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.