Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Okradli vás v práci? Kdy škodu platí zaměstnavatel

| rubrika: Když se řekne | 24. 7. 2012
K základním povinnostem zaměstnavatele patří vytvořit na pracovišti bezpečné prostředí. A v bezpečí nemají být jen zaměstnanci, ale i jejich věci. Pokud jim je někdo odcizí nebo poškodí, musí jim zaměstnavatel zaplatit škodu v plné výši. Tedy... za určitých podmínek.
Okradli vás v práci? Kdy škodu platí zaměstnavatel

Každé ráno, když Petr přijde do práce, si ještě před tím, než usedne k počítači, odloží mobil do šuplíku v pojízdném kontejneru vedle pracovního stolu. Kdykoliv někam během dne odchází – na oběd, či za pracovními povinnostmi mimo svou kancelář, mobil si strčí do kapsy. Dennodenní rutina, kterou dělá automaticky. Jednou svá pravidla porušil, při odchodu na schůzku s klientem mobil zapomněl v práci – a bohužel po návratu z jednání už telefon na svém místě nebyl. Je nejvýš pravděpodobné, že ho Petrovi někdo odcizil. Vzhledem k tomu, že mobil patří mezi věci do práce obvykle nošené a Petr ho odkládá i na místo obvyklé – do šuplíku, zaměstnavatel za škodu, respektive za krádež, odpovídá v plném rozsahu a musí mu odcizenou věc zaplatit v plné výši.

Petr má ale také svou povinnost – musí krádež prokázat a nahlásit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy ji zjistil. Jinak bude mít smůlu, právo na náhradu škody by po uplynutí této doby zaniklo. Petr naštěstí mohl využít i svědectví kolegů, kteří potvrdili, že si mobil uložil jako vždy na obvyklé místo. 

Zákoník práce

► Odpovědnost za odložené věci: § 267

(1) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém.
(2) Právo na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

► Rozsah náhrady škody při obecné odpovědnosti, odpovědnosti při odvrácení škody a odpovědnosti za odložené věci: § 268

(1) Zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci skutečnou škodu. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat náhradu i jiné škody.
(2) Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel do částky 10 000 Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci škodu v plné výši.
(3) Právo na náhradu škody podle odstavce 2 zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
Zdroj: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Věci „obvykle nošené“

Co jsou věci obvykle nošené

  • Mobilní telefony
  • Hodinky
  • Oblečení a obuv, které zaměstnanci odkládají před zahájením práce
  • Pracovní oděv
  • Osobní předměty (např. prstýnky, řetízky, náušnice – ovšem ne klenoty (šperky) mimořádné hodnoty)
  • Kabelky, tašky, pracovní kufříky, aktovky

Zákon říká jasně, že zaměstnavatel zodpovídá za škodu na věcech do práce obvykle nošených, pokud si je zaměstnanec odložil při plnění úkolů na místě k tomu určeném či obvyklém. Co si pod tím můžeme vlastně představit? Pojďme si to opět vysvětlit na příkladu.

Jana si na zimu pořídila drahý kožený kabát za 15 tisíc korun. Každé ráno, když přišla do práce, ho pověsila na ramínko do skříně, kterou jim zaměstnavatel vyhradil na ukládání kabátů. Jednoho dne po delší firemní poradě zjistila, že kabát ze skříně zmizel, někdo ho ukradl. Jana včas nahlásila škodu a kolegyně z kanceláře dosvědčila, že ráno do práce v koženém kabátě opravdu přišla. Zaměstnavatel jí tak musel nahradit škodu v plné výši.

Jiná situace by však nastala, kdyby bylo léto a Jana by si zimní kabát do kanceláře přinesla, protože by ho chtěla po odchodu z práce odnést do čistírny. I kdyby ho měla odložený na místě k tomu určeném a někdo by jí ho odcizil, zaměstnavatel za krádež v plné výši odpovědnost nenese. Jde totiž o jednotlivé „donesení věci“ a ne o „nošení obvyklé“. V zimě je zimní kabát považován za věc obvykle nošenou, v létě pouze za jednotlivě donesenou.

Podobně by na tom byl i Petr z prvního příkladu, kdyby si zároveň s mobilem odložil na stůl třeba i náramkové hodinky a někdo by mu je v jeho nepřítomnosti ukradl. Protože pracuje v kanceláři, není obvyklé, aby hodinky odkládal, a zaměstnavatel tak za jejich odcizení nenese odpovědnost. Kdyby se ale Petr živil manuálně, byla by to už jiná situace, pak by nárok na náhradu škody měl.

Věci „obvykle nenošené“: do desíti tisíc

Co jsou věci obvykle nenošené

  • Vyšší hotovost (kromě dne, kdy zaměstnavatel vyplácí mzdy ve formě hotových peněz)
  • Klenoty (šperky) mimořádné ceny či ojedinělé umělecké hodnoty
  • Dopravní prostředky (auta, motorky, jízdní kola, mopedy apod.)

Jinak je to s odpovědností zaměstnavatele v případě věcí obvykle nenošených. Pokud si například přinesete nějaký dražší šperk či hotovost vyšší než deset tisíc korun a ty se vám ztratí, zaměstnavatel za ně nese odpovědnost právě jen do výše deseti tisíc korun. A nehraje v tom roli ani to, kdybyste si je schovali do zamčeného šuplíku.

Máte možnost si tyto věci uschovat u zaměstnavatele – tomu se říká, že je zaměstnavatel převezme do zvláštní úschovy. Pokud by se vám pak ztratily, zaměstnavatel by musel škodu nahradit v plné výši. Stejně tak by vám krádež věcí obvykle nenošených zaplatil v plné výši, pokud by se prokázalo, že vám je ukradl kolega. Zaměstnavatel poté může po pachateli zaplacení škody vymáhat.

Je ještě jedna situace, kdy by vám zaměstnavatel musel zaplatit škodu nad deset tisíc korun v plné výši. Je to v den výplaty – pokud ji v pokladně či ve mzdové účtárně dostáváte v hotovosti. Ve výplatní termín se na vyšší obnos pohlíží jako na částku obvyklou, v jiné dny již jako na částku neobvyklou.

Anketa

Kradlo se někdy u vás v práci?

Škoda na autě

Jste zvyklí jezdit do práce pravidelně autem a zaparkovat ho na ulici poblíž svého pracoviště. Jednoho dne tam ale auto není, případně ho někdo poškodil. V tomto případě zaměstnavatel za škodu nenese žádnou odpovědnost. Žádný dopravní prostředek – tedy ani osobní automobil, kolo či třeba motorka, není věcí takzvaně vnesenou a zaměstnavatel vám škodu na něm nezaplatí.

Ovšem, kdyby vám zaměstnavatel umožnil dopravní prostředek parkovat na hlídaném parkovišti nebo v garáži a zde by ho někdo ukradl nebo poškodil, nárok na zaplacení škody pak máte. Zaměstnavatel totiž vaše auto převzal do zvláštní úschovy.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+15
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Manko, Býčí trh, Kompromis, daň z příjmů, petr dvořák, psd2, andrej babiš, fintech, COMEX, členský příspěvek, Radim Juchelka, DDT, Andorra, Ministerstvo zahraničních věcí, a karta, délka praxe, 183/2006 Sb., Výzkumný ústav práce

1AL0293, MINKA001, 5AC3307, 2M42777, 4M00544

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK