Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč vás nezaměstnám

| rubrika: Komentář | 17. 1. 2012 | 33 komentářů
Proč vás nezaměstnám
Mohl bych zaměstnat dvanáct lidí za 760 eur čistého, ale neudělám to. Řeknu vám proč. Mohli byste pracovat v pěkné kanceláři mé firmy, která působí v sektoru služeb. Žádný telemarketing, ani nic podobně pochybného. Dělali byste seriozní, náročnou práci, osm hodin denně, víkendy volné...

Byl by to standardní zaměstnanecký poměr, platil bych za vás daně i pojištění. Takovou práci bych mohl dát zhruba tuctu lidí, ale nedám. Vysvětlení následuje.

Nikdy bych totiž nezaměstnal ženu

Důvod je velmi prostý – ženy rodí děti. Dle současné legislativy nemám právo se uchazečky zeptat, zda má v úmyslu otěhotnět. A i kdybych ho měl a ona mi odpověděla, mohla by buď zalhat, nebo odpovědět po pravdě, ale pak si to rozmyslet.

Nechápejte mě špatně. Proti rození dětí vůbec nic nemám. Touto metodou jsem ostatně přišel na svět jak já, tak můj potomek. Ženu bych však nezaměstnal, protože kdyby otěhotněla, odešla by na tříletou rodičovskou a já bych ji nemohl propustit. A kdyby chtěla dvě děti, musel bych jí dát dovolenou na šest let.

Její práci by samozřejmě musel někdo zastat, takže bych musel najmout náhradu. A propustit bych ji nemohl nejen během rodičovské, ale ani po návratu do práce. Takže bych se musel zbavit osoby, která za ni celou tu dobu zaskakovala. Navíc bych své zaměstnankyni, která se po rodičovské vrátila do práce, musel dle zákona zvýšit mzdu na odpovídající úroveň a uznat jí všechny dovolené, které během mateřské nasbírala. Po návratu do práce by si tedy mohla rovnou vybrat až čtyři měsíce plně placené dovolené.

A nezaměstnal bych ani lidi starší 50 let

Ne snad že bych měl něco proti zkušeným profesionálům. Nezaměstnal bych je, protože by se brzy ocitli v takzvaném chráněném věku. A pak bych měl svázané ruce, podobně jako u žen. Lidi v chráněném věku nelze propustit, takže bych jim musel vyplácet plnou mzdu a hradit všechny související náklady, i kdyby nepracovali dobře nebo alespoň v přijatelných mezích. Chráněného zaměstnance bych tedy propustit nemohl, jenže někdo by jeho práci odvést musel. Takže bych musel vzít někoho dalšího. Aby bylo jasno – já nemám nic proti tomu, že stát některé lidi chrání. Jen pak po mě nikdo nemůže chtít, abych je zaměstnal.

Práci bych dal pouze mužům ve věku mezi 25 a 50 lety

I s nimi se pojí jistá rizika. Například bych je nemohl propustit, kdybych to z nějakého důvodu potřeboval (nedostatek financí, nespokojenost s jejich výkonem). Riskoval bych, že se obrátí na soud a že s vysokou pravděpodobností uspějí. To je však riziko, které bych byl ochoten podstoupit.

Přišli byste mě na 1572 eur

Vaše čistá mzda

Vaše hrubá mzda

Mé náklady celkem

Státní přirážka

€ 185

€ 238  

€ 306

165 %

€ 227

€ 306  

€ 393

173 %

€ 322

€ 458  

€ 589

183 %

€ 408

€ 612

€ 786

193 %

€ 479

€ 765

€ 982

205 %

€ 570

€ 917

€ 1178

207 %

€ 760

€ 1223

€ 1572

207%

€ 950

€ 1529

€ 1965

207%


To jsou skutečné údaje, které mi vygenerovala mzdová kalkulačka www.nettober.com. Jak vidíte, vaše čistá mzda 760 eur by stála mou společnost celkem 1572 eur. Tuhle téměř dvojnásobnou přirážku bych mohl snížit jedině tak, že bych vám vyplácel nižší mzdu. Za míň peněz bych vás ale nevzal, protože za míň než 760 eur se podle mého nedá slušně žít. Propadli byste depresím, zničili si život a nakonec i mou společnost a mě samotného. Takže za méně než 760 eur nehodlám nikoho zaměstnávat.

Takový bordel je ale jen v Maďarsku:


Tahle tabulka pochází z analýzy společnosti Deloitte. Jak vidíte, všude jinde si stát z vaší mzdy ukrojí míň než polovinu. Je to k vzteku, že vám posílám přes 1500 eur, ale vy z toho dostanete jen necelou půlku. Zvlášť když ani nemůžete čekat lepší lékařskou péči než člověk pobírající minimální mzdu.

V úvahu bych rovněž musel vzít fakt, že pětatřicetiletý zaměstnanec má nárok na 25 dní dovolené ročně. To znamená jeden celý měsíc, kdy za něj musí někdo zaskočit. Kdybych tedy měl práci pro dvanáct lidí, musel bych jich zaměstnat třináct, abych pokryl výpadky během dovolených.

I přes to všechno bych vás ale stejně zaměstnal

Jsem odvážný podnikatel. Podnikatelé musejí riskovat, pročež bych prodal byt a přestěhoval se do nájmu. Doufal bych, že těch 90 000 eur, které utržím, bude stačit. Bez bázně a hany bych rozjel firmu, a kdybych neuspěl (což je u nových firem poměrně pravděpodobné), postavil bych se k tomu jako chlap.

Má firma by poskytovala prvotřídní služby a to se neobejde bez solidních pracovních podmínek. Zaměstnal bych třináct lidí. Potřeboval bych jen dvanáct, ten třináctý by zaskakoval za dovolenkáře. Čtrnáct lidí, včetně mě, by pracovalo v kvalitně vybavené, pohodlné kanceláři o výměře 158 m2. Ta by mě přišla na 10 eur měsíčního nájmu za metr čtvereční, plus služby ve výši 3,5 eur/m2, celkem tedy 2133 eur měsíčně.

Mé měsíční náklady by tedy vypadaly následovně:

Kancelář

2 133 eur

Mzdy

13 × 1572 = 20 436 eur

Další výlohy (účetnictví, marketing)

3058 eur

Celkem

25 627 eur

 

Docela strašidelný účet, nemyslíte? Takovou částku bych musel vynaložit každý měsíc, bez ohledu na příjmy. Ať by se dařilo, nebo ne. V letní okurkové sezóně i před Vánoci, kdy by zakázek bylo podstatně méně.

Nejsem chamtivec

V průměrném měsíci bych neprodal víc než 1000 fakturovatelných hodin služeb. Takže jen na pokrytí nákladů bych potřeboval nastavit cenu na 25 eur za hodinu (25 627 : 1000). Jenže pokrýt náklady nestačí, musel bych vykázat i nějaký zisk.

Nejsem chamtivec, trh by mi taky nic nedaroval, takže bych si počítal 20 procent marži. Tím bych zvýšil hodinovou sazbu na 30 eur, což by s DPH vyšlo na 37,5 eur. Po zaokrouhlení dolů by mi zákazníci platili 37 eur za hodinu.

Z těchto sedmatřicet eur by sedm šlo přímo státu, zbylých 30 na firemní účet. Jsem v jádru optimista. Náš marketing by to pořádně roztočil, všechno by šlo jak po másle, těch v průměru 1000 hodin měsíčně bychom opravdu prodávali. Byznys by nám vzkvétal, měl bych štěstí na zaměstnance, s žádným z nich bych neměl sebemenší problém.

Návratnost investice

Firma by mi tedy nesla 30 000 eur měsíčně (1000 × 30).

Můj zisk by činil 4373 eur. Sobě bych mohl vyplácet 2446 eur hrubého, což by mou firmu přišlo na celkem 3144 eur. Z toho bych bral 1521 čistého, necelý dvojnásobek mzdy svých zaměstnanců, a firma by vykazovala zisk 1229 eur před zdaněním. Z toho bych platil federální firemní daň 122 eur plus místní podnikatelskou daň ve výši dvou procent firemního zisku, tedy 600 eur. Nakonec by mi tedy na účtu zůstalo 507 eur.

Vydělával bych tedy 1521 eur měsíčně, připomínám ale, že jsem za 90 000 eur prodal byt a investoval do firmy. Musel bych si tedy platit přinejmenším 300 eur nájem, nebo spát pod mostem. Vedl bych skromný život, neutrácel moc a nějaký příjem by měla i manželka. Na nějaké velké utrácení bych ani neměl čas, protože na rozdíl od svých zaměstnanců bych makal dvanáct hodin denně, včetně víkendů.

Mohl bych tak ušetřit nějakých 900 eur měsíčně, takže má devadesátitisícová investice by se mi vrátila za 100 měsíců. Trvalo by mi devět let, než bych získal zpět peníze, které jsem vrazil do firmy, a mohl si znovu koupit vlastní byt. Pak už bych nemusel žít na špagetách a jogurtu, nemusel bych platit nájem a nemusel bych ani kdovíjak šetřit. Mohl bych si konečně žít jako Evropan.

Laskavý čtenář snad pochopí, že za těchto okolností mnou zrovna necloumá touha prodat byt a založit firmu.

Čtyři důvody

Nicméně důvody, proč to neudělám v žádném případě, jsou čtyři:

Někdo maká jako barevnej, jiný se veze

  • Konkurence prodává stejnou službu, nelegálně, na riziko. Počítá si jen devět eur za hodinu. Vezmou peníze, ani nevydají fakturu. O DPH nemůže být řeč. Nemají žádnou odpovědnost, za nic neručí, úřady o nich nevědí, oficiálně neexistují. Nemusejí si najímat ani kancelář, ani účetního. Takhle jim stačí pracovat pět hodin denně a vydělají si v pohodě 1000 eur za měsíc. Na mou nabídku práce za 760 eur měsíčně by mi akorát ukázali vztyčený prostředníček. U mě by totiž museli odvádět špičkový výkon, chodit načas a splňovat vysoké profesní standardy. Nemohli by podvádět klienty, a kdyby to přesto dělali, vyhodil bych je.
  • Konkurence by proti mně vedla očerňovací kampaně. Musel bych poslouchat, jaký jsem chamtivý kapitalista, že si účtuju 37 eur za službu, kterou ostatní zvládnou za devět eur. Byl bych nepřítelem slušného a poctivého maďarského lidu, který pracuje za zlomek mých špinavých zisků...
  • Spousta lidí by se u mě ucházela o místo, jen aby si pak přivlastnila mé know-how a odlákala mi klienty. Ty by obelstila tvrzením, že jim nabídne stejně hodnotnou a kvalitní službu za zlomek ceny. Až by mi takto odvedli dostatek zákazníků, způsobili by mé firmě nějakou hrozivou škodu, abych je musel vyhodit. Načež by se obrátili na soud s tím, že jsem je propustil nezákonně, a samozřejmě by vyhráli. Mezitím by vesele obsluhovali mou bývalou klientelu, kterou jsem pracně získal za vynaložení desetitisíců eur. Navíc by se pochopitelně cítili poškozeni. Při každé příležitosti by vytrubovali do světa, že nemluví jen tak do větru, že pro mě pracovali. Že nabízím předraženou a mizernou službu.
  • Stěžovat bych si mohl akorát na lampárně, neštěkl by po mě ani pes.

Tak to jsou zhruba důvody, proč nikoho z vás nezaměstnám. A hádám, že podobně je na tom spousta dalších podnikatelů, kteří mají zkušenost se založením vlastní firmy. Právě proto je u nás čím dál víc lidí bez práce, klesá spotřeba, a tedy i výběr daní. Proto je u nás čím dál méně slušných firem, které nabízejí čím dál méně míst a odvádějí čím dál méně peněz na daních, takže pak stát nemá z čeho platit sociální pomoc. A proto bude mít sociální podpora brzy podobu koncentračních táborů.

Pět podmínek

Anketa

Je autor textu asociální?

Zaměstnal bych vás jedině za těchto podmínek:

  • Kdybych vás mohl kdykoli propustit.
  • Kdyby DPH klesla alespoň na 20, ale ještě lépe na 15 procent.
  • Kdyby si stát ukrajoval z vaší mzdy maximálně 30 procent.
  • Kdyby lidé s vyšším příjmem nebyli trestáni exponenciálně vyššími daněmi.
  • Kdyby si stát místo poctivých podnikatelů a došlápl raději na korupci.

Dokud se tyto věci nezmění, nezaměstnám vás. Dokud stát nezačne vymetat korupci ve všech formách a podobách, nezaložím si firmu a nezačnu vytvářet pracovní místa.

Pro Finmag a Peníze.cz přeložil z angličtiny Aleš Drobek. Text získal v původním maďarském znění na autorově blogu víc než devadesát tisíc facebookových palců nahoru. Jak Andor Jakab podotýká v komentáři k anglickému převodu, od vzniku textu loni v létě je situace v Maďarsku ještě o něco horší.

Pokračování textu najdete zde: Nikoho nezaměstnám. Jsem asociální?
Polemicky na Andora Jakaba navazuje Michal Kašpárek: Proč vás doopravdy nezaměstnám? Protože jsem kecka!


  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+144
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 1. 2012 23:35, Michal

Podnikám v autodopravě hned od revoluce. Zaměstnávám 20-24lidí,(dle sezony). Celou tu dobu mi stát nejenže nijak nepomohl, ale naopak stále vymýšlí nějaké nové nesmyslné zákony, povinnosti, daně atd. Připomenu jen pár: zákon o odpadech, silniční zákon, bezpečnost práce, hygiena.... Zaměstnanci celkem rádi obývali dřevem vyhřáté dílny a šatny. Toto je dnes tabu, otevřený oheň je zapovězen. Podnikám na vlastním pozemku, který jsem zakoupil. Stát naplánoval, že tu bude vedlejednou metro, a na mým pozemku bude zeleň a cestičky... Kdy, to se neví, ale zakázali mě tam podnikat s autodopravou. PO dvaceti letech ústrků a perzekucí státu musím zkonstatovat že vyhrál. Nemám už sílu a chuť něco dělat a někoho se doprošovat, abych mohl pracovat. Navíc mne zásadně vadí, kde končí moje, ale i zaměstnanecké daně. Syndrom vyhoření v plném rozlišení. Až to všechno skončí a prodám poslední náklaďák a bagr, budu načerno z domova podnikat dále, jen sám na sebe, žádná velká snaha něco budovat a změnit. A toto STÁT přesně asi chtěl, tam mne přes dvacet let chtěl dostat... A to nejsem sám, takových je opravdu hodně.

Reagovat

 

+67
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 2. 2012 9:59, Bert

Řek bych k tomu akorát to, že s takovými lidmi jsem se setkával poměrně často a zvedal se mě z nich žaludek. Jsou to prakticky ubozí chudáci kteří mají v hlavách jen čísla, faktury a vlastní prachy.
Stát jim ztěžuje podmínky a nutí je tím ještě více přitláčet a krátit daně. Co bych ale rozhodně zavedl, by byly tvrdé audity na všechny podnikatele. Pokud by měly vše v pořádku, nebylo by se čeho bát. Pokud by se našlo krácení daní, zaměstnávání na černo apod., tvrdá pokuta, nemožnost skončit a každý půl rok hloubková kontrola účetnictví.

Reagovat

 

-70
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (33 komentářů)

2. 4. 2012 | 14:38

V plnění si povinností vůdči státním institucím moc úspěšný nejste! více

15. 2. 2012 | 9:59 | Bert

Řek bych k tomu akorát to, že s takovými lidmi jsem se setkával poměrně často a zvedal se mě z nich žaludek. Jsou to prakticky ubozí chudáci kteří mají v hlavách jen čísla, faktury a vlastní prachy. Stát jim ztěžuje podmínky...více

30. 1. 2012 | 13:58 | GLove

Jak to je, blahoslavení chudí duchem? Je fakt, že jednodušší lidi bývají v podnikání často úspěšnější, protože oni si nějakou složitost nebo přemýšlení nepřipustí a jdou si za svým... více

26. 1. 2012 | 23:58

Jseš tak blbej, že musíš bejt úspěšnej. více

26. 1. 2012 | 18:56 | Giomek

Snad od toho je chlap aby zivil zenskou ne ? Alespon u nas takto funguje, ja jako uspesny podnikatel v elektrovyrobe manzelka chodi na polovicni uvazek jako vychovatelka, protoze ma rada deti a skola je 100m od nasi vily...více

Čtenáři také navštívili

27. 1. 2012 |  | 9 komentářů

Proč vás doopravdy nezaměstnám? Protože jsem kecka!

Autor žalozpěvu o maďarském úpadku by měl být za byrokracii a vysoké daně rád. Nebýt jich, neměl by se na co vymlouvat – a na svém vybájeném byznysu by pravděpodobně prodělal byt i kalhoty.

16. 1. 2012 |  | 6 komentářů

Začínáme podnikat: Sociální a zdravotní pojištění

Nejen daněmi živ je erár. K základním povinnostem podnikatele platí také přispívání na sociální systém a systém veřejného zdravotního pojištění. Podívejme se na to, co všechno je třeba udělat a na co musíte...

13. 1. 2012 |  | 7 komentářů

Snižte mi paušály a zvyšte daně. Ale ušetřete mě těch muk s razítky!

Srdceryvný dopis malého podnikatele velkým pánům. Koho nedojmou statistiky české byrokracie, na toho uvnitř čeká roztomilé video malých lenochodů.

12. 1. 2012 |  | 16 komentářů

Za zpožděné daňové přiznání penále. Až tři sta tisíc

Nejenom, že po vás stát chce, abyste řádně platili nemalé daně. Potřebuje vám při tom taky dát najevo, kdo je tu pán, že vy jste tu pro něj, ne on pro vás. Když uděláte chybu, pěkně vám v ní vymáchá čenich....

7. 10. 2011 |  | 16 komentářů

Štve vás zvyšování daní? Kouzelný letáček to spraví

Ještě že ten nápad dostal Nečas, a ne Jakeš: stačilo totiž letáčkem vysvětlit perestrojku a komunisté by vládli dodnes. Blbost? Ano. Fantasmagorie? Bohužel ne.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

bydlení, ge money bank, nájem, pronájem, nemovitosti, kapitálové trhy, thomas mayer, věřitelský výbor, převoz, porušení smlouvy, tunely, UCITS, asset alokace, finanční zprostředkovatel, úřad vlády

2B05205, 2B05212, 2SV1327, 5J05005, 2L73289

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK